Vlak do stanice „Naděje“
+3
Hvězdlický
Alžběta
Michal
7 posters
Strana 2 z 2 • 1, 2
Re: Vlak do stanice „Naděje“
Pěkný den!
"Jediným učitelem hodným toho jména je ten, který vzbuzuje ducha svobodného přemýšlení a vyvinuje cit osobní zodpovědnosti"
/Jan Ámos Komenský/
"Naši učitelé nesmějí být podobní sloupům u cest, jež pouze ukazují, kam jít, ale samy nejdou."/Jan Ámos Komenský/
"Hledej pravdu, slyš pravdu, uč se pravdě, miluj pravdu, prav pravdu, drž pravdu, braň pravdy až do smrti”./Jan Hus/
Když jsem pročítal myšlenky o svobodě, tak mě vyvstaly v mé mysli tyto citáty, myslím, že v nich je taky něco k úvaze.
"Mít rád lidi a milovat lidi to je celé tajemství a snad jediný recept na štěstí."/Jan Werich/
I lidé kolem nás si uvědomují potřebu lásky, ta kterou prosazuje Ježíš je ovšem ta největší, z lásky pak může povstat svoboda, která když je propojena se zodpovědností, může nás dovést k vyrovnanosti v pohledu na tento svět a na naší budoucnost. Nikoliv ke svobodě, kterou vidíme kolem sebe, neboť ta je postavena na pokusech - buď to vyjde, nebo to nevyjde. Písma se na to vše dívají trochu jinak.
1. Janova 2,15-16/SNC/
"Nemilujte svět a to, co jím hýbe. Láska k Bohu a láska ke světu se vylučují. Lidé se nechávají vést svými touhami, chtějí mít, co vidí a zakládají si na tom, čím jsou a co mají."
Jan 13,35/SNC/
Vaše vzájemná láska dokáže světu, že jste mými žáky."
Snad jsem taky přispěl svou troškou do mlýna.
Vladislav Kulda- Poeet p?íspivku : 396
Age : 67
vztah k organizaci : *
Reputace : 0
Body : -9
Registration date : 21. 04. 06
Vladislav Kulda- Poeet p?íspivku : 396
Age : 67
vztah k organizaci : *
Reputace : 0
Body : -9
Registration date : 21. 04. 06
Re: Vlak do stanice „Naděje“
Článek se mi líbil, přirovnání je trefné, zvláště pak o komfortu a vymoženosti vlaku. To asi mnohým vyhovuje a považují to za významný znak pravé církve. Otázkou zůstává, co s těmi, kteří vystoupili a v žádném vlaku nejedou? Čekat na jiný nebo jít raději pěšky po kolejích?
Arago- Poeet p?íspivku : 505
vztah k organizaci : bývalý SJ
Reputace : 0
Body : 35
Registration date : 08. 02. 06
Vlak do stanice "Naděje"
Rád bych reagoval na myšlenky autora "Skotuv cep", že v zásadě má v mnohém pravdu. Existuje bezpočet církví, sekt a náboženských společností a všechny se vyznačují menší či větší hierarchizací, která má odrážet poměry v první církvi. Každá má určitý systém nauk, z nichž mnohá se stala dogmaty. Tuto praxi zavedl již Basileos Veliký a další církevní otcové, kteří tato dogmata postupně systematizovali. Rozhodnu-li se tedy pro jakoukoliv - byť křesťanskou - církev, měl bych být obeznámen co nejlépe s tím, jaké "pravdy" káže a pokud možno se s nimi ztotožnit. Pakliže to neučiním, zůstávám nakonec stejně "sám pro sebe" s tím, že formálně budu patřit k nějaké konkrétní církvi. Až zjistím, že některé nauky oné církve mi nějak biblicky "nesedí", půjdu hledat jinam a nakonec mohu skončit tím, že celý zbytek života budu hledat nikoli osobní vztah k Bohu, ale nějaký uspokojivý vztah k církvi.
alexandr- Anonymní
Re: Vlak do stanice „Naděje“
Pěkný den Alexandře!
Kus pravdy na tom je, hledání církve místo hledání Boha je velké nebezpečí, protože nakonec to může být o víře v církev a ne o víře v Boha, nebo jeho hledání. Cítím to podobně, jenže mnohým lidem to stačí ke štěstí, je to pro ně pohodlné, pro některé to však může být odrazový můstek k hledání Boha i když ovlivněný pohledem té oné církve, pak to nemusí být nezavislý pohled, ale pohled hluboce ovlivněný daným církevním smýšlením. To je vidět u interně nacionálních náboženských spolků, kde lidé nemají svobodu v uvažování, ale je jim pomocí diktátu zformováno myšlení, mají nulovou toleranci, jdou-li mimo nastavenou normu myšlení, jsou společenstvím perzekuováni, ve většině případech vyloučeni, což je pochopitelné, protože diverzant ruší celistvost myšlení ostatních. U SJ je to ještě o tom, že tím jsou narušeny příbuzenské vztahy, protože ostatní se od samomyslícího věřícího SJ odvrátí. Tak jsou narušena práva na rodinu, v tom jsou tyto společnosti nebezpečné, protože místo lásky, kterou kázal Kristus, to pak je o hluboké nenávisti. Mnohdy je tento člověk těmito okolnostmi donucen trpět v takovém společenství, jelikož si je vědom výše popsaných následků. Pokud odejde, musí se smířit s tím, že ztratí všechny rodinné svazky a přátele, to vyžaduje silnou osobnost, pak je to známka toho, že nehledal církev, ale především Boha, nedal se prodat. To nedokáže každý, podobá se tak lidem, kteří v minulosti prováděli reformy v církvích, museli být silní ve vztahu k Bohu a přesvědčení o tom, že tato reforma má smysl, protože se tím jiným ukáže cesta k opravdovému hledání Boha.
Tak to je několik postřehů k Alexandrovu příspěvku. Pán s Vámi!
Kus pravdy na tom je, hledání církve místo hledání Boha je velké nebezpečí, protože nakonec to může být o víře v církev a ne o víře v Boha, nebo jeho hledání. Cítím to podobně, jenže mnohým lidem to stačí ke štěstí, je to pro ně pohodlné, pro některé to však může být odrazový můstek k hledání Boha i když ovlivněný pohledem té oné církve, pak to nemusí být nezavislý pohled, ale pohled hluboce ovlivněný daným církevním smýšlením. To je vidět u interně nacionálních náboženských spolků, kde lidé nemají svobodu v uvažování, ale je jim pomocí diktátu zformováno myšlení, mají nulovou toleranci, jdou-li mimo nastavenou normu myšlení, jsou společenstvím perzekuováni, ve většině případech vyloučeni, což je pochopitelné, protože diverzant ruší celistvost myšlení ostatních. U SJ je to ještě o tom, že tím jsou narušeny příbuzenské vztahy, protože ostatní se od samomyslícího věřícího SJ odvrátí. Tak jsou narušena práva na rodinu, v tom jsou tyto společnosti nebezpečné, protože místo lásky, kterou kázal Kristus, to pak je o hluboké nenávisti. Mnohdy je tento člověk těmito okolnostmi donucen trpět v takovém společenství, jelikož si je vědom výše popsaných následků. Pokud odejde, musí se smířit s tím, že ztratí všechny rodinné svazky a přátele, to vyžaduje silnou osobnost, pak je to známka toho, že nehledal církev, ale především Boha, nedal se prodat. To nedokáže každý, podobá se tak lidem, kteří v minulosti prováděli reformy v církvích, museli být silní ve vztahu k Bohu a přesvědčení o tom, že tato reforma má smysl, protože se tím jiným ukáže cesta k opravdovému hledání Boha.
Tak to je několik postřehů k Alexandrovu příspěvku. Pán s Vámi!
Naposledy upravil dne 9/7/2007, 15:47, celkově upraveno 1 krát
Vladislav Kulda- Poeet p?íspivku : 396
Age : 67
vztah k organizaci : *
Reputace : 0
Body : -9
Registration date : 21. 04. 06
Re: Vlak do stanice „Naděje“
Až zjistím, že některé nauky oné církve mi nějak biblicky "nesedí", půjdu hledat jinam a nakonec mohu skončit tím, že celý zbytek života budu hledat nikoli osobní vztah k Bohu, ale nějaký uspokojivý vztah k církvi.
Zdá se, že je to zaběhnutá praxe. Kdo chce s vlky atd...Buď jejich chyby omlouvá a nebo věčně šlape z bláta do louže...
Těžko ale asi naleznu vztah (čistý vztah) k Bohu tam, kde není.. Vztah k církvi ano..
Hvězdlický- - Sdělení Administrátora: uživatel zablokován pro porušování pravidel diskuze
- Poeet p?íspivku : 4670
Reputace : 0
Body : -158
Registration date : 30. 01. 06
Jirka z P. (queens)- - Výstraha Administrátora: uživatel napadá druhé a/nebo nezařazuje příspěvky podle témat
- Poeet p?íspivku : 2926
vztah k organizaci : už dlouho nečinný
Reputace : 0
Body : -168
Registration date : 04. 03. 06
"Vlak do stanice nebe"
Nejprve bych chtěl vyjádřit potěšení z odpovědí na můj příspěvek. Trochu mě mrzí, že jsem veden jako anonymní, neboť se mi nějak nedaří se přihlásit. Tak jen pro takové menší "demaskování": byl jsem ve spojení s SJ zhruba 22 let, z toho 17let pokřtěným SJ, nějaký čas i starším sboru. Setkal jsem se osobně i s některými (teď už možná bývalými) členy nejužšího vedení a v době totality jsem se aktivně podílel na "výrobě" tehdy ještě ilegální literatury. Ale zpět k věci.
Souhlasím s Vladislavem, že jednou z nejhorších věcí, které organizace bere "za své", je nadřazování věrnosti organizace nad rodinnými vztahy. Vážím si v tomto ohledu mojí staré matky, která je dodnes SJ a přesto říká, že si od nikoho nenechá zakázat, aby se stýkala se svými dětmi, byť organizaci nevěrnými. Jsou mnozí, jejichž strach jde tak daleko, že raději zapřou své nejbližší . Další hluboká pravda je v tom, že dostanouli se lidé mimo organizaci, ocitnou se v naprosté izolaci. Celou dobu jsou totiž nabádáni, aby si nehledali přátele "ze světa", protože skutečné přátele mají v Boží organizaci. Když se však dostanou mimo tuto organizaci, ti "praví" přátelé je ani nepozdraví, raději přejdou na druhý chodník a ani se nezeptají, proč po tolika letech odešli nebo proč byli odejiti. Věří totiž slepě svým vůdcům, kteří kohokoliv označí za "nehodného", toho je třeba se stranit. A najednou jsou ti lidé úplně sami, bez přátel, bez známých, a byli-li "vzornými" a poslušnými svědky, pak často i s rozbitými vztahy se svými nejbližšími. Já osobně jsem vždycky měl a mám doposud vynikající vztah s manželkou a proto jsme byli na všechno "dva". Ale zůstanou-li takto osamoceni jedinci, jejich životní situace může být "na hraně" - nejen všemi opuštěni, dokonce zavrženi a opovrhováni, ale i s pocitem (alespoň zpočátku), že je zavrhnul i sám Bůh.
A to pro dnešek stačí, má to být diskuse a ne žádný "monologion"
Pozdrav Vláďovi i Cepovi a také ostatním "odpadlíkům".
Souhlasím s Vladislavem, že jednou z nejhorších věcí, které organizace bere "za své", je nadřazování věrnosti organizace nad rodinnými vztahy. Vážím si v tomto ohledu mojí staré matky, která je dodnes SJ a přesto říká, že si od nikoho nenechá zakázat, aby se stýkala se svými dětmi, byť organizaci nevěrnými. Jsou mnozí, jejichž strach jde tak daleko, že raději zapřou své nejbližší . Další hluboká pravda je v tom, že dostanouli se lidé mimo organizaci, ocitnou se v naprosté izolaci. Celou dobu jsou totiž nabádáni, aby si nehledali přátele "ze světa", protože skutečné přátele mají v Boží organizaci. Když se však dostanou mimo tuto organizaci, ti "praví" přátelé je ani nepozdraví, raději přejdou na druhý chodník a ani se nezeptají, proč po tolika letech odešli nebo proč byli odejiti. Věří totiž slepě svým vůdcům, kteří kohokoliv označí za "nehodného", toho je třeba se stranit. A najednou jsou ti lidé úplně sami, bez přátel, bez známých, a byli-li "vzornými" a poslušnými svědky, pak často i s rozbitými vztahy se svými nejbližšími. Já osobně jsem vždycky měl a mám doposud vynikající vztah s manželkou a proto jsme byli na všechno "dva". Ale zůstanou-li takto osamoceni jedinci, jejich životní situace může být "na hraně" - nejen všemi opuštěni, dokonce zavrženi a opovrhováni, ale i s pocitem (alespoň zpočátku), že je zavrhnul i sám Bůh.
A to pro dnešek stačí, má to být diskuse a ne žádný "monologion"
Pozdrav Vláďovi i Cepovi a také ostatním "odpadlíkům".
alexande- Anonymní
Re: Vlak do stanice „Naděje“
Vítej Alexande, co jsi napsal je smutné, leč zjevně pravdivé. Určitě budeš pro mnohé přínosem svými radami a zkušenostmi.
Arago- Poeet p?íspivku : 505
vztah k organizaci : bývalý SJ
Reputace : 0
Body : 35
Registration date : 08. 02. 06
Vlak do stanice "Naděje"
Arago, děkuji za přivítání. Já myslím, že tady je skutečně to pravé místo na předávání zkušeností, postřehů a názorů. Vážím si určité kultury diskuse, bez urážek a dalších nepříjemných věcí (s výjimkou příspěvku jednoho katolíka, který se vymezoval vůči staršímu muži od SJ nabízejícímu starší časopisy - ten jeho příspěvek byl nechutný, ani jsem nechtěl věřit, že se takový člověk hlásí ke Kristu).
Je zvláštní, jak člověk získá úplně jiný pohled, jaksi zvnějšku, bez předsudků a ocejchovaných pravd, které v sobě leta nosil. Vzpomínám si na jednoho bratra z Přerova, kterého mám dodnes rád, který mi vždycky říkal, že lidi můžou být různí i v Boží organizaci, ale podstatné je to, že naukově je vše v pořádku. Žel, hluboce se mýlil a mýlí dodnes. Pravidelně přicházející "nové světlo" už prostě nemůže zastřít, že mnohé nauky se za ta dlouhá léta změnily a to i zásadním způsobem. Nehledě k netoleranci a často "tvrdému kurzu", který nastavují "vůdci" sboru. Myslím, že bratr Bláha (který uvedl toto přirovnání v záhlaví diskuze) z českolipského sboru by mohl vyprávět... Shodou okolností znám tamějšího předsedajícího již dobrých třicet let.
Ale už jsem se zase nějak moc rozepsal. Přeju všem dobrou noc
Je zvláštní, jak člověk získá úplně jiný pohled, jaksi zvnějšku, bez předsudků a ocejchovaných pravd, které v sobě leta nosil. Vzpomínám si na jednoho bratra z Přerova, kterého mám dodnes rád, který mi vždycky říkal, že lidi můžou být různí i v Boží organizaci, ale podstatné je to, že naukově je vše v pořádku. Žel, hluboce se mýlil a mýlí dodnes. Pravidelně přicházející "nové světlo" už prostě nemůže zastřít, že mnohé nauky se za ta dlouhá léta změnily a to i zásadním způsobem. Nehledě k netoleranci a často "tvrdému kurzu", který nastavují "vůdci" sboru. Myslím, že bratr Bláha (který uvedl toto přirovnání v záhlaví diskuze) z českolipského sboru by mohl vyprávět... Shodou okolností znám tamějšího předsedajícího již dobrých třicet let.
Ale už jsem se zase nějak moc rozepsal. Přeju všem dobrou noc
alexande- Anonymní
Re: Vlak do stanice „Naděje“
Alexande, myslím, že je to opravdu tak. Zde mají lidé svobodnou vůli vyjádřit své názory a psát věci, které by se báli vyslovit před svými spolubratry. Jak smutné, že se křesťané bojí svých souvěrců tak, že raději mlčí, než aby se zeptali. To není dobré ovoce. Tvoje zkušenosti mohou pomoci dalším, aby se jim otevřel jiný pohled na organizaci, která pod rouškou víry v Boha jde za jiným cílem.
A co se týče nauk, je to zvláštní, ale Ježíš za své pozemské mise většinou vůbec o naukách nemluvil, spíše to vypadá, že je zmiňoval pouze tehdy, když ho k tomu učedníci nějakým způsobem dotlačili.
Především mluvil o vztazích a o jednání. A to ještě ne slovy - dělejte to a to, ale mluvil v obrazech, aby pochopení došel každý sám. Jak moc se to lišilo od zákazů, příkazů a nařízeních tehdejších farizeú. Jak moc se to liší od učení SJ.
A co se týče nauk, je to zvláštní, ale Ježíš za své pozemské mise většinou vůbec o naukách nemluvil, spíše to vypadá, že je zmiňoval pouze tehdy, když ho k tomu učedníci nějakým způsobem dotlačili.
Především mluvil o vztazích a o jednání. A to ještě ne slovy - dělejte to a to, ale mluvil v obrazech, aby pochopení došel každý sám. Jak moc se to lišilo od zákazů, příkazů a nařízeních tehdejších farizeú. Jak moc se to liší od učení SJ.
Arago- Poeet p?íspivku : 505
vztah k organizaci : bývalý SJ
Reputace : 0
Body : 35
Registration date : 08. 02. 06
Strana 2 z 2 • 1, 2
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru