MESIÁNSKÉ SBORY

Pro ty, kteří hledají, kde by mohli nalézt svůj domovský sbor, který by odpovídal pokud možno stavu, jež byl při zrodu křesťanství v 1. století n.l. v prvních sborech, doporučuji k přečtení právě vydanou knihu v českém překladu „NÁVRAT Z EXILU – Obrození mesiánského judaismu“ od Dr. Michaela Schiffmana (Vydavatelství Josef Tůma, 664 42 Modřice, Krakovská 44).

Několik citací z této knihy:

„První mesiánská kongregace povstala v Jeruzalémě o svátku ŠAVU’OT (Letnice) po Ješuově nanebevstoupení. Měla nade vší pochybnost zřetelně židovský charakter. Zpočátku byla považována za sektu uvnitř judaismu. Kniha Skutků zaznamenává, že mnozí kněží uvěřili v Ješuu. … Když Pavel dorazil do Jeruzaléma, Jakub, vedoucí Jeruzalémské mesiánské obce, řekl: „Pohleď, bratře, kolik tisíc věřících (v Ješuu) je mezi Judejci a všichni jsou nadšenými zastánci Tóry.“ (V českém překladu Zákona, Skutky 21:20b). …“ (str. 17)

„Jeruzalémská mesiánská obec žila svůj židovský způsob života a zároveň vyznávala Ješuu jako Mesiáše a Pána. Jejich židovské okolí je nikdy nevnímalo tak, jako by se chopili něčeho nežidovského. Vidělo v nich Židy, kteří uvěřili, že jejich Mesiáš už přišel. Mezi mesiánskými Židy a farizeji (P’RUŠIM) byla rivalita, ale ta existovala v těch časech mezi všemi tehdejšími židovskými sektami, ať už to byli saduceové (CADUKIM) nebo esejci. Ačkoli měli všichni rozdílné věroučné názory, vládl zde v prvním století pluralismus, který byl dán vědomím společné židovské identity a sounáležitosti. …“ (str. 18)

„V období mezi lety 70 – 132 n.l. měl své počátky rabínský judaismus, jak ho známe dnes. … V tomto období vypukly ostré spory a silná rivalita mezi mesiánskými a rabínskými obcemi. Ke starodávné modlitbě ŠMONE ESRE (Osmnáct požehnání) bylo přidáno devatenácté, které bylo vlastně prokletím, uvaleným na mesiánské Židy a jiné „sektáře“. Židovští přívrženci Ješuy byli v tomto období stále ještě součástí židovské komunity a žili pospolu s ostatními Židy.“ … (str. 21)

„Po zničení Jeruzaléma mesiánský judaismus … přežíval až do čtvrtého a pátého století. … Bohoslužby vedli židovským způsobem a zachovávali si svou židovskou identitu. Nebyli … považováni za heretiky až do období Nicejského koncilu (čtvrté století n.l.), protože se od věřících z pohanů neodlišovali teologií, pouze kulturou a bohoslužebnými formami. …“ (str. 22)

„Od pátého století už nebylo pro židovské věřící možné, aby žili v mesiánské obci anebo praktikovali mesiánská bohoslužebná shromáždění. Tlaky ze strany církve i židovské obce způsobily, že mesiánský judaismus ztrácel svou životaschopnost a přesvědčivost. Židovská obec prohlásila, že pokud chce někdo být Židem, nemůže věřit v Ješuu. Církev prohlásila, že pokud chce někdo Ješuu, musí se zříci všeho židovského. …“ (str. 29)

„Dějiny mesiánského judaismu mezi pátým a devatenáctým stoletím jsou dějinami jednotlivých židovských věřících, kteří se z větší části stali součástí tradičních církví.
Tehdejší nesnášenlivost vyústila ve stav, kdy se nemohli židovští věřící shromažďovat jako židovští věřící a mesiánský judaismus tudíž nemá v tomto období žádné formální dějiny. …
Znovuzrození mesiánského židovského hnutí je důkazem, že období skrytosti nebyl mesiánský judaismus mrtev. Jako když na jaře začnou pučet větve stromů, tak i toto hnutí vstoupilo do období jara.
Novodobý fenomén obrození mesiánského judaismu je pro židovské věřící v Ješuu záležitostí velkého významu. Otázky po jeho autenticitě vyvstávají především proto, že hnutí bylo v období spánku nejméně čtrnáct století. Jisté je, že v průběhu těchto století zde židovští věřící v Ješuu vždycky byli. Mezi jinými za zmínku stojí Johann Neander, Benjamin Disraeli, Franz Delitzsch, a Alfred Edersheim. Židovští věřící byli tradičně součástí pohansky orientovaných místních církví. Stejně tak, jako byl židovský národ rozptýlen mezi všemi národy světa, tak byli židovští věřící rozptýleni mezi pohany v tradičních církvích během stejného časového období.
V průběhu devatenáctého století začalo mezi židovským lidem fyzické a duchovní probuzení. …“ (str. 30)

„Dnes (v 90. letech, pozn. vyd.), existuje po světě téměř sto padesát mesiánských kongregací. …“ (str. 36)

Zdravím všechny čtenáře po své delší odmlce a to proto ,že chci přidat jeden postřeh k "Mesiánským sborům"..Je to opravdu aternativa pro křesťana dnešních dní?Já mysím ,že ano.Toto je článek od Ireny Vaňkové:Kdo jsou opravdu mesiánští židé ? I dnes je evangelium o Pánu Ježíši Kristu Boží mocí k záchraně - předně Žida, ale i pohana (Řm 1:16). Tak jako v prvním století n.l. i dnes se můžeme v Izraeli setkat s Židy, kteří se veřejně hlásí k Ježíši jako Mesiáši. Po pádu komunismu v naší zemi je informovanost o těchto Židech stále lepší. Křesťanské sbory a církve se více modlí za Izrael a žehnají mu. Někteří jsou Bohem voláni do přímluvných modliteb za Izrael a jiní zas do služby Židům v Izraeli i po celém světě. Osobně znám jednu mladou křesťanku z Horažďovic, která odjela do jednoho kibucu v Izraeli, aby tam pracovala a zároveň se za Židy modlila. Jak mi později psala, bylo to velice náročné, ale o to více mohla zakusit Boží moc a lásku k těmto lidem. Chodila do čerstvě vzniklého mesiánského sboru v Kiriat Šmone. Nyní si jí Pán používá na lodi jménem Exodus, která převáží Židy do Izraele na trase Oděsa - Haifa. Chvála Bohu za tyto vydané mladé křesťany, kteří jsou povoláni do praktické služby Židům.
Kdo jsou tedy mesiánští Židé?
"Mesiánští Židé" (Jehudím Mešiním) jsou jakousi béžovou vránou mezi Židy a křesťany. Jsou to praví Izraelité a jejich národ je nechce (viz. rozhodnutí Izraelského Nejvyššího soudu, podle kterého mesiánští Židé nemají právo na automatické získání občanství při návratu). Jsou to praví Kristovci a křesťané nevědí co s nimi.
Mesiánští Židé jsou příslušníci židovského národa, kteří vyznávají Ježíše jako Mesiáše. Nyní se budu zabývat jakým způsobem se mesiánští Židé rozhodli pro Ježíše. Dále charakterem, životem a činností jejich sborů.
1) Způsoby poznávání Mesiáše
Jak už jsem v první části práce psala, Žid těžko teologicky pochopí, že Ježíš je Syn Boží. K tomuto poznání je zapotřebí Božího zjevení a nadpřirozený dar víry. Pro Žida není snadné tomuto zjevení otevřít srdce a přijmout Ježíše za Mesiáše. Je zajímavé sledovat, jakým způsobem k tomuto poznání přicházejí. Jeden přichází k Ježíši emocionálním způsobem, druhý rozumově, tím že čte Nový zákon a mnozí jsou osloveni Bohem naprosto nadpřirozeně. Uvedu zde alespoň tři svědectví Mesiánských židů z knihy "Dvanáct Židů nalézá Mesiáše".
První se jmenuje Samuel Suran (jeden z vedoucích mesiánského sboru v Jeruzalémě): Zvláštním způsobem se Pán Bůh zjevil Samovi v Žalmech. Když jednou viděl malbu L. da Vinci z roku 1495 a koupil si Nový zákon, Bůh mu ukázal, jak Ježíš zemřel. Nad jeho hlavou visel nápis "Ježíš král židovský". To dojalo Sama v jeho nejhlubším nitru a stejně tak jako Saul "se nemohl postavit proti nebeskému vidění" (Sk 29: 19). "... Mezitím jsem studoval na universitě všechny humanistické filozofie: Freuda, Engelse, Marxe a všechny důležité světové filozofy. Byl jsem tím tak docela zmatený, že jsem si nakonec nebyl jist, zda Bůh skutečně existuje. Dostal jsem se tehdy do hluboké duchovní krize. Ale výsledkem bylo to, že jsem se vrátil zpět k židovské modlitební knize. Četl jsem Žalmy a ty ve mně začaly cosi probouzet. Moje židovská duše byla zasažena, takže jsem opět začal věřit v Abrahamova, Izákova a Jákobova Boha. Ale to vše vyšlo od Boha. Četl jsem Boží slovo a Bůh probudil něco v mé židovské duši. Nemohl jsem jinak než věřit v Boha, který stvořil nebe a zemi. Věděl jsem to ve svém nitru, znovu přišla ta jistota o existenci Boha Izraele. Bůh věděl přesně, jakým způsobem má ke mě promluvit. Dotkl se mého židovského srdce tím, že jsem četl jeho Slovo. ...ptal jsem se sám sebe: "Kdo je ten Ježíš?" A odpověď jsem dostal dále v evangeliu Matoušovu (Mt 27:37). Když jsem to tehdy četl, odložil jsem knihu a byl jsem hluboce zasažen. Ptal jsem se: "Proč psali Ježíš, král židovský a ne Ježíš, falešný prorok, nebo falešný Mesiáš, nebo proč tam nebyla jiná obvinění? " Začal jsem s Bohem zápasit o tuto otázku. V mysli mi živě přetrvával obraz: Ježíš, přibitý na kříž, krvácející, trpící, umírající a nad jeho hlavou nápis: "Ježíš, král židovský." Pomalu byl závoj z mého vědomí odstraňován a najednou jsem poznával Ježíše jako svého vlastního krále, krále Židů. Toto zjevení mne zcela přemohlo. A byl jsem znovuzrozen. ...Byl jsem tak šťastný, že jsem ve svém pokoji skákal radostí. On nejenže zemřel, ale také vstal z mrtvých! Nemohl jsem dělat nic jiného, než tam na místě dát svůj život Ježíši. Stal jsem se jeho učedníkem. ..."
Druhým je Elhanan (umělec - malíř a spisovatel). Největší část Elhananova života byla naplněna hledáním "pramene". Hledal jej v různých zemích a v různých prožitcích, než se dostal k Bohu. "... Objevil jsem, že se všichni Židé shodnou v jednom: Žid nevěří v Ježíše. Ve spoustě jiných věcí se rozcházejí, dokonce i v otázce "kdy se staneš Židem", ale všichni jsou zajedno v tom, že Žid nevěří v Ježíše. ...Několik malých věcí však ukazovalo směrem k Ježíši a to ve mně vzbuzovalo zvláštní pokoj. Potkal například jednu dívku, která měla na krku zlatý řetízek. Na něm visela ozdoba, ve které bylo vsazeno hořčičné semeno. Ptal jsem se jí, co to znamená, a ona mi vyprávěla o podobenství Ježíše. ...A ke mně jako Židu, to mluvilo. Toto slovo zasáhlo nejen můj rozum, ale také mé srdce, mého ducha a mojí duši. Bylo to slovo, které žije a tvoří. Z mého ducha se pomalu ztrácel závoj a mohl jsem vidět jasněji. ...Moje matka byla velice milá a duchovní žena. Věřila vždy pevně v Boha. Vyprávěl jsem jí o svých zkušenostech, a že jsem uvěřil v Ježíše. Zeptala se mne: "Stal ses katolíkem?" Řekl jsem: "Chraň Bůh! Jsem Židem, který našel Mesiáše. Teprve nyní vím, co to znamená být Židem." ...Matka se rozhlédla po pokoji, aby ji nikdo neslyšel, a začala mi vypravovat o vidění, které měla před několika lety. Řekla mi, že se bála někomu něco o tom říci. "Také jsem ho viděla", pravila, "stál zde přímo u mně: Ježíš. Jeho ruce byly ke mně nataženy a byl divukrásný". Ale hned dodala: "Samozřejmě, my jsme Židé a my nevěříme v Ježíše. On je však velmi milý muž, nemůžeš proti němu mít vůbec nic." ..."
A posledním je Saul (rybář z Galileje): Žid, přímo z pobřeží Galilejského jezera, který viděl na obloze napsané jméno Ježíš, aniž by věděl, co to znamená. Nalezl Pána zcela nadpřirozeným způsobem. "... Šel jsem tedy hlavní třídou k autobusovému nádraží a tu zvednu hlavu a najednou vidím na obloze jméno jakoby napsané obrovskými plamennými písmeny a velikou silou. Jejich barva byla rudo-oranžová jako plamen ohně. Vím určitě, že to nebyla jen nějaká vidina v mé hlavě, na nic jsem tehdy nemyslel. Byla to hebrejská písmena a já jsem tam četl jméno "Ješua". V té chvíli jsem byl přesvědčen, že toto je jméno našeho Mesiáše. Cítil jsem se tak malý, že jsem si přál schovat se do nějaké škvíry v ulici. Ale kam bych se mohl schovat před tímto velikým jménem? Byl jsem naplněn posvátnou bázní. Pak to najednou všechno zmizelo. Ale nebyl jsem schopen o tom někomu něco říci. Měl jsem hlavu plnou myšlenek: "Kdo je to Ježíš? " Nikdy jsem o něm nic neslyšel. Jedině srdce mi říkalo: "To je Mesiáš, syn Boží. On sám je Bůh!" Nevěděl jsem vůbec nic o křesťanství. Nikdy mi nikdo nic o Ježíši neřekl. A správný Žid se přece nestýká s pohany. ..."
Já osobně, když jsem prvně slyšela svědectví mesiánského Žida (na konferenci v Karlsruhe 1992) o tom jak poznal Ježíše jako Mesiáše, byla jsem naplněna Boží bázní a hluboce zasažena v srdci. Uvědomila jsem si totiž, že žiji v době, kdy Bůh začíná připravovat jak křesťany tak Židy na druhý příchod svého Syna. To nám dokreslují i uvedená svědectví.
2) Mesiánské sbory
Mesiánští Židé zaujímají ke své víře v Ježíše - Mesiáše různá stanoviska. Někteří zůstávají věrní synagóze, aby navzdory své víře v Ježíše zůstali ve spojení se svou rodinou a přáteli. Jiní zcela splynou s některým křesťanským společenstvím a úplně se své židovské identity vzdají. A další zakládají nové "mesiánské sbory" s rozhodnutím zachovat si židovskou identitu.
a) Začátek
Od založení státu Izrael (1948) existovala v Izraeli asi jenom tři mesiánská společenství (v Haifě, Jaffě a Jeruzalémě) Od té doby následovala řada dalších. "Asi 95% mesiánských Židů přijalo Ježíše po roce 1967, kdy začal Jeruzalém opět po 2 000 letech fungovat jako židovské město. Nárůst členů sborů se urychlil zejména v posledních letech s příchodem etiopských a ruských Židů."

b) Počet
Udávaný počet mesiánských Židů a sborů se různí. Jejich počet není možné přesně stanovit, protože řada sborů je smíšených. Některé skupiny sestávají z poloviny, nebo ještě z menší části z Židů. Pro srovnání uvedu některé prameny, které udávají počet mesiánských Židů a jejich sborů:
Rok 1993

Podle J. R. Sybleye (pracuje v Izraeli od roku 1983 ve vedení jednoho mesiánského sboru) je počet mesiánských Židů v Izraeli 2 - 3 tisíce a počet mesiánských sborů 40.

Podle L. Schneidera (člen mesiánského sboru v Jeruzalémě) je počet mesiánských Židů v Izraeli 1 800 a mesiánských sborů 30.

Rok 1994

Podle S. Telchina (židovský americký pastor) je v Izraeli asi 4 000 mesiánských Židů, kteří se shromažďují ve 35 sborech.

Židovské prameny udávají, že ve světě věří více než 350 000 Židů v Ježíše Krista.

Největší mesiánská společenství mají okolo 200 členů, ale těch není mnoho. Průměrný počet je okolo 50 - 60 členů (například v Haifě jich je 250, v Tiberiadě okolo 60 členů).
c) Charakter
Není snadné sbory nějak zařadit nebo celkově charakterizovat. Každý Žid má za sebou docela jinou minulost. Do sborů přicházejí Židé z Jemenu, Indie, Šanghaje, Jižní Afriky, Etiopie, z Britských ostrovů, z východní Evropy, ze Severní a Jižní Ameriky.
Většinou zdůrazňují nezávislost místního sboru. Mají obvykle více volených starších, z nichž jeden je pověřen kázáním. Většina sborů se schází v sobotu. Důvody nejsou ani tak theologické jako spíše praktické. V Izraeli se pracuje pět nebo šest dní v týdnu, sváteční den je sobota. Sbory se snaží, aby měly izraelský charakter. Dávají přednost novým hebrejským písním izraelského charakteru před přeloženými církevními písněmi z jiných kulturních oblastí. Mnohé nové písně jsou zhudebněné texty ze Starého a Nového zákona. Sbory se neoznačují klasickými denominačními názvy, ale dávají si různá jména, např. Bét šalom (dům pokoje).
Rozdíly mezi sbory jsou v bohoslužebné formě a některých theologických důrazech. Některé sbory mají charismatický ráz, jiné sbory kladou značný důraz na Mojžíšův zákon (tóru) a na židovskou tradici.
d) Vyznání víry
Mesiánské sbory se také snaží budovat teologickou základnu. Uvědomují si potřebu vědeckým způsobem promýšlet, jaké zvláštní místo zaujímají mesiánští Židé se svým poselstvím. Josef Šulam a jeho přátelé proto zřídili v Jeruzalémě středisko "Netivya". V knize "Dvanáct Židů nalézá Mesiáše" krátce formuloval jejich vyznání víry: "Věříme, že Ježíš je Bůh a člověk. V Bibli je Ježíš představen jako "Syn živého Boha". O něm je praveno: "Není jiné cesty k Otci, než skrze něho". Ježíš je jediný zdroj záchrany celého lidstva. Ale Bůh je jeden. ...Učení Ježíše je zcela jasné, pokud jde o milost a Zákon: záchrana přichází od Boha skrze jeho milost a všechny naše skutky jsou špinavé hadry. A stejně tak to znamená, že dítě Boží se nemůže vyhnout plnění zákona a být neposlušné. Judaismus ve své dnešní formě jako systém a jako přesvědčení se uchýlil v některých bodech od Mojžíše. Přesto však je Talmud a židovská literatura částí našeho dědictví. Musíme ji respektovat."


díl 1

Co se rozumí pod pojmem respektování židovských tradic, Talmudu a židovské literatury?
L. Lambert píše ve své knize "Bitva o Izrael", a já s ním plně souhlasím, že když se Žid stává křesťanem, vyvstávají mu přirozeně takové problémy jako obřízka, dodržování zákona, požívání košer jídel apod. Takové otázky vůbec nejsou nové, jsou přesně tytéž, s nimiž se potýkala prvotní církev. Tyto velké problémy se staly v NZ předmětem mnohého učení, zvláště v epištolách (Kol 2: 16, Řm 14:5-6 atd.)
Není důvod, proč by měl kulturně opouštět své židovství. Zůstává v určitém slova smyslu stále Žid, stejně jako druzí křesťané jsou stále Britové, Číňané či Američané. Nemusí mít od ostatních Židů větší odstup, než jaký mají jiní křesťané od ostatních Britů, Číňanů nebo Američanů.
Jednota, kterou věřící Žid prožívá společně s věřícími nežidovského původu, ho často odděluje od pokrevních Židů. Je-li to proto, že židovský křesťan úplně odmítá své kulturní zázemí, pak je to zbytečná ztráta. Děje-li se tak kvůli Mesiáši, je to nutný náklad. V tomto pravém smyslu víme všichni, co je oddělení od světa a připojení k Bohu.
e) Činnost mesiánských sborů
Všechny sbory touží po hlubším poznání Písma. Biblické kroužky a hodiny i biblické semináře a dálkové studium má značný ohlas.(36) Uvedu zde některé možnosti, kde se mohou mesiánští Židé biblicky vzdělávat.
Někteří studují teologii v zahraničí, ale i v Izraeli je už dnes možnost teologického školení. Přechodně pracovalo jedno takové studijní středisko v "Bét Immanuel" v Tel Avivu. Snaha vybudovat místní biblickou školu pokračuje. "King of Kings College" v Jeruzalémě nebo "Caspari Center", také v Jeruzalémě (založené Norskou misií v Izraeli) takové možnosti nabízejí. Norské středisko nese jméno Theodora Caspari, mesiášského Žida z Norska. Caspariho středisko nabízí hodnotné dálkové studium teologie pro laické kazatele.

Školící a konferenční centrum "Bét Jedidja" ("Dům Hospodinova miláčka" II.Sam 12:25) v Haifě je k dispozici všem izraelským sborům jako středisko pro různá školení a konference. Členové sborů se zde vzdělávají o víkendových konferencích, na biblických kurzech, pro práci v mládeži a s rodinami. Křesťanští Židé spolu s křesťanskými Araby se zde scházejí ke společnému studiu Písma, k rozhovorům a k chválení Pána. Už několikrát sloužilo středisko jako základna při evangelizačním nasazení v Haifě a na severu Izraele.
V roce 1981 byla Jeruzalémským mesiánským sborem založena společnost "Netivya", která si klade za cíl studium a vyučování Písma, a zároveň napomáhat ke vzniku nových mesiánských sborů. Tato společnost má i svoji budovu.
Stojí za to, zmínit také hudební činnost mesiánských Židů. Není problém si dnes koupit nahrávky chval a uctívání mesiánských Židů - ať už jednotlivců či celého sboru. Jejich chvály zpívané buď v hebrejštině nebo v angličtině jsou jistě pro boží lid velkým požehnáním. Mesiánští Židé umí zvláštním způsobem ve chvalách vyjádřit opravdovou radost nebo žal.
3) Misie

Činnost mesiánských sborů se nesoustředí pouze na vnitřní budování sborů (vyučování, vzdělávání, konference, semináře atd.), ale také se podílejí na misii. K misijním účelům byla na různých místech světa založena společenství a organizace, které pomáhají sborům v evangelizačních aktivitách. Uvedu zde alespoň čtyři z nich.
Z iniciativy Konráda Meyera bylo v roce 1968 založeno "Pracovní společenství pro svědectví o Mesiáši v Izraeli (AmZI)".
Jako spolek bylo AmZI založeno v roce 1968 v Bettingenu u Basileje ne St. Chrischoně. Roku 1985 vznikla německá větev. Komité se skládá z vedoucích pracovníků státní církve a různých svobodných církví a křesťanských společenství. Velký okruh přátel ze všech křesťanských kruhů podporuje práci AmZI modlitbami a dary. AmZI nese také duchovní zodpovědnost spolu s přáteli z Izraele za školící středisko Bét Jedidja.
AmZI chce podporovat svědectví o Mesiáši v Izraeli. Ztotožnují se s pohnutkami, které roku 1846 vyjádřil Ferdinant Palmer (s Conradem Schickem byl jedním z prvních misionářů v Jeruzalémě) v souvislosti se svou prací: "Nevede nás nějaké nadšení pro pozemský Jeruzalém ani eschatologické nadšení pro stát Izrael, Základem a motivem naší práce je osobní zkušenost s Boží láskou a milostí, pudí nás Ježíšův misijní příkaz (Mat 28:19). Toužíme vybudovat církev Pána Ježíše i v izraelském národě. Evangelium zvěstujeme proto, že je to jediná záchrana pro každého člověka a každý národ a proto, že chceme poslouchat svého Pána." Pro tuto misijní práci chce pravidelným informováním okružními dopisy budit zájem mezi křesťany.
V roce 1980 byla v Thajsku založena Lausannská konzultace pro evangelizaci mezi Židy (LCEJ). Na počátku to byla skupina 20 nadšenců z různých zemí a církví, někteří židovští křesťané, někteří nežidovští. Sešli se, aby se poradili, jak nejlépe oslovit evangeliem Židy. Dnes je LCEJ významnou mezinárodní sítí, jejímiž členy jsou skupiny, jednotlivci a církve ze všech kontinentů. Těžiště práce je v USA a v Evropě. Ale i v Asii vznikla síť modlitebníků za misii mezi Židy a má dnes více než 1 000 členů.

Hnutí "Židé pro Ježíše" ("Jews for Jesus") vzniklo v sedmdesátých letech v Kalifornii. Vyvíjí misijní činnost s pomocí hudby, umění, divadla a spolupracují také se sekulárními sdělovacími prostředky. Pracují na 70 místech, kde školí dobrovolníky v krátkodobém nasazení. Mohou se zúčastnit Židé i nežidé. Jejich misijní činnost mezi Židy se nesoustředí pouze na Izrael, ale zasahuje celý svět (Rusko, Francie, Anglie, USA atd.)
Jako poslední organizaci uvedu Mezinárodní křesťanské velvyslanectví Jeruzalém (ICEJ), o které jsem se již dříve zmínila a zde uvedu náplň její činnosti. Velvyslanectví nezastupuje oficiálně žádnou zemi ani denominaci, ale zastupuje křesťany, kteří věří, že Bůh nezrušil svou smlouvu s Izraelem, že existence židovského státu je v souladu se starozákonními proroctvími a že úkolem křesťanů je prokazovat Židům lásku a sloužit jim.
ICEJ pořádá akce reprezentačního a symbolického charakteru, z nichž nejznámější je každoroční křesťanská oslava Svátku stánků (sukkót) v Jeruzalémě. Nejde o napodobeninu židovských oslav, je to křesťanská konference, která nicméně svými tématy i svým duchem vyjadřuje vědomí našich židovských kořenů.

Těžiště práce ICEJ je však především v charitativní a sociální oblasti. Mimo Izrael se podílí zejména na pomoci při imigraci Židů z různých zemí, v poslední době hlavně z bývalého Sovětského svazu. Mezi křesťany slouží ICEJ především k porozumění biblické zodpovědnosti, kterou křesťané vůči Židům mají a chce být nástrojem smíření mezi křesťany a Židy. Dne 26. 1. 1995 byla založena i u nás pobočka ICEJ.
Misijních aktivit je mnohem více. Na samotné téma misie mezi Židy, by se dala napsat další bakalářská práce. Věřím, že počet mesiánských sborů poroste podle Božího plánu a že budou solí a světlem nejen Židům, ale celému světu.

Zdroj: Irena Vaňkátová: Znovuobjevení židovských kořenů křesťanské víry (bakalářská práce - V. kapitola)

druhý díl

...nevim...ale argumentovat 2000 let po smrti Jezise, tim ze je nekdo zid a ze ma nejaka zvlastni prava a postaveni uvnitr krestanstvi, mi napadne pripomina jiny podobny pripad a to posloupnost papezu na rimskem stolci...take papez odovzuje svoji autoritu od nejakeho - pro katoliky - nepreruseneho - pro ostatni: nedolozitelneho - retezce predchudcu...v kazdem takovem pripade vede nejaky takovy "primat" k religiozne podminenemu "rasismu" ci "vymezeni" vuci zbytku...

Petře W.

Že je někdo žid, je stejně ověřitelné jako to, když někdo o sobě tvrdí, že je katolík. Kdo ale podle Tebe a čím v tomto diskuzním tématu argumentuje, že žid "ma nejaka zvlastni prava a postaveni uvnitr krestanstvi"?

Martine, skromný dotaz: Vím, že jen cituješ z knihy, ale můžeš mi vysvětlit, co má společné mesianský judaismus s křesťanstvím, jak jej nastínil NZ?

Odpověď pro Pavla (SKOTUV CEP):

Mesiánský judaismus je nejranější stadium křesťanství. V současném slova smyslu by se dalo říct, že křesťanství se vyvinulo v pohanském prostředí věřících v Mesiáše (Krista), kdežto mesiánský judaismus je křesťanství praktikované v židovském kontextu. Jinými slovy, mesiánský judaismus je křesťanství, o kterém píší novozákonní pisatelé. Slovo "mesiánský" je ve skutečnosti jen slovní ekvivalent hebrejského původu ke slovu "křesťanský", které se začalo běžně užívat spíše v pohanském (řeckém) prostředí.

Aha, hmmmmmmmmmm ...

Martin Cibulka napsal:Petře W.

Že je někdo žid, je stejně ověřitelné jako to, když někdo o sobě tvrdí, že je katolík. Kdo ale podle Tebe a čím v tomto diskuzním tématu argumentuje, že žid "ma nejaka zvlastni prava a postaveni uvnitr krestanstvi"?

...mnoooo...kdyz si ctu to s cim zacals:

Pro ty, kteří hledají, kde by mohli nalézt svůj domovský sbor, který by odpovídal pokud možno stavu, jež byl při zrodu křesťanství v 1. století n.l. v prvních sborech,

a pokracujes nejakym clankem o mesianskych zidech, pak "chtenechte" vznika dojem, ze dedicnost genu u nejake skupiny lidi, ma zaroven dopad na to, jak dalece se blizi ci vzdaluji nejakemu "idealu", ci jak pises ty: stavu...v 1. stoleti.

...takze se pak nediv, ze se mi profilujes jako prizemni nabozensky motivovany rasista, ktereho zajimaji jen geny...

Petře W.

Tobě se prostě určité věci jeví tak, jak píšeš, jen proto, že používáš právě tu svou optiku vidění.

Možná, že Ty již nemáš žádné "ideály", ale já je ještě stále mám. Kromě toho, mnoho bývalých svědků Jehovových nedokáže nalézt svůj domovský sbor jen proto, že za ideál takového sboru považují první křesťanské sbory. Problém je však v tom, že jsou ovlivněni interpretací svědků Jehovových, kteří předkládají jakési pohansko-romantické vidění těchto sborů, takže vůbec neberou v úvahu, že první křesťanské sbory byly ve skutečnosti tak židovské, že Jakub např. členy jeruzalémského sboru charakterizoval těmito slovy: "a všichni horlí pro Zákon" (Skutky 21:20).

Kniha, na níž jsem upozornil, předkládá realistický pohled na věc a vůbec nezdůrazňuje nadřazenost židovské rasy ani neoznačuje současné mesiánské hnutí za jediný správný směr víry a způsob uctívání Boha. Za pravdu mi ovšem může dát jedině ten, kdo si tu knihu přečte, a ne ten, kdo dělá ukvapené závěry z minima informací.

Martine, je otázka jestli si jak píšeš většina bývalých svědků Jehovových nedokáže nalézt svůj domovský sbor. Já například nemám potřebu si hledat nějaký svůj domovský sbor. A ty zřejmě máš velký přehled o všech bývalých SJ, že můžeš tvrdit to, co tvrdíš, že? Jakub i ap. Pavel se jako židé chovali snad více židovsky nebo zastávali stopy judaismu, což Jakub někdy přeháněl, ale to neznamená, že když je žid křesťanem, tak se má nebo se odlišuje od pohanského křesťana. Potom by bylo zbytečné je vybízet k jednotě, ne? Jen ty se zřejmě Martine, budeš přiklánět k té judaistické jednotě než křesťanské, viď? No hlavní je, že ty jsi si svůj domovský sbor našel. Tak to ti přeju, ale nelíbí se mi, že to tu presentuješ skoro tak jako by to byla hotová věc a měli bychom tě všichni následovat zpět k judaismu. Ale to je už na každém, jak se rozhodne, že?

Pavle, Ty máš tak velký problém, že ho přes tu velikost už ani nedokážeš spatřit celý. Není to totiž poprvé, co překrucuješ má slova. Nenapsal jsem, že „většina bývalých svědků Jehovových nedokáže nalézt svůj domovský sbor“, ale pouze, že „mnoho bývalých svědků Jehovových nedokáže nalézt svůj domovský sbor“. Ale myslím si, že bych klidně mohl tvrdit i to, co jsem nenapsal, totiž že většina, protože většina těch, které znám, nemají svůj domovský sbor.

Kromě toho, Ty sice tvrdíš, že nemáš „potřebu si hledat nějaký svůj domovský sbor“, ale zároveň také nepíšeš, zda ho máš. Z toho, že své příspěvky stále nepodepisuješ svým občanským jménem, je patrné, že stále žiješ se svými názory v jakési anonymitě. Zřejmě je Tvým domovským sborem nějaký sbor svědků Jehovových, kde se nemůžeš úplně projevit ve svých názorech, nicméně pak se v tom svém domovském sboru nemůžeš cítit dobře, leda snad, že bys byl prvotřídní pokrytec.

Píšeš, že se Ti nelíbí, že něco prezentuji jako hotovou věc, jenže nalezení domovského sboru je u mne opravdu hotovou věcí. To však, že je to hotovou věcí u mne, neznamená, že to nutím Tobě. Nikde jsem to tak neprezentoval, jak píšeš, totiž že by mě měli všichni následovat a rozhodnout se pro mesiánský judaismus.

Např. Zdeněk Bláha, který zde také přispívá a s nimž jsem byl v době jeho hledání víc v kontaktu, našel svůj domovský sbor úplně někde jinde, a nikdy jsem mu nenaznačoval, že dělá špatně. Naopak mám radost, že ví, kde je doma. Křesťanská jednota nespočívá v tom, že Žid přestane být Židem a Čech Čechem, ale jednota spočívá v tom, že jsme schopní společně uctívat Boha a že jsme schopní akceptovat různé způsoby uctívání, které neodporují Božímu slovu.

Věřím, že mesiánský judaismus Božímu slovu neodporuje a jestli se mýlím, tak každý křesťan má nejen právo, ale i povinnost na to poukázat. V této diskuzi se tak však zatím nestalo, zato však zde již zazněla různá "ničemná podezření" (1.Timoteovi 6:4).

Martine, píšeš

Křesťanská jednota nespočívá v tom, že Žid přestane být Židem a Čech Čechem, ale jednota spočívá v tom, že jsme schopní společně uctívat Boha a že jsme schopní akceptovat různé způsoby uctívání, které neodporují Božímu slovu.

Úplně tak to taky cítím, je to prostě ta "jednota v různosti".
Přijde mi to, jako bychom bydleli v různých domech, menších i větších, starších i novějších, různě zařízených, ale v jednom městě. Mně osobně je taky dobře "pod střechou" a nechci být bezdomovec, proto jsem hledala "dům", ve kterém by mi bylo dobře. Prostě místo, kde mi rozumí....domov.
Je moc dobře, že jsi založil toto téma.
Jsem ráda, když mám více informací o druhých, kteří také uctívají Krista, když se s nimi můžu alespoň takhle seznámit.
Například u nás v Plzni Mesiánští Židé nejsou (aspoň o nich nevím) a kdybys tu na fóru nebyl, ani bych o nich nevěděla.
Tak díky.

Možno ale neviete, že väčšina Mesiánskych zborov neuznáva učenie o trojici.

BK: proč asi?

Martin napsal:

Pavle, Ty máš tak velký problém, že ho přes tu
velikost už ani nedokážeš spatřit celý. Není to totiž poprvé, co
překrucuješ má slova. Nenapsal jsem, že „většina bývalých svědků
Jehovových nedokáže nalézt svůj domovský sbor“, ale pouze, že „mnoho
bývalých svědků Jehovových nedokáže nalézt svůj domovský sbor“. Ale
myslím si, že bych klidně mohl tvrdit i to, co jsem nenapsal, totiž že
většina, protože většina těch, které znám, nemají svůj domovský sbor.

Tak nevím kdo je tu větší manipulátor, proč se ti to nelíbí když vzápětí potvrzuješ, že si to ve skutečnosti myslíš.

No nic, každý hledá, ne? Akorát někdo to, co lechtá jeho ego a ne to, co je přáním Pána.

A když už nic jiného, tak útočíš na anonymitu. Ale stou můžeš na netu jít víš kam. Budeš spokojený, když tam dám nějakou fotku a nějaké jméno? A jak poznáš, že to jsem skutečně já??? Rozumím ti, ale nevím proč to používáš jako důkaz mého chorého uvažování a ty, který jsi takový "hrdina", že jsi zde umístil svůj portrét a jméno, má být jako punc pravosti a upřímnosti? Ano i ne, ale příjmi tu skutečnost, že to je moje věc a po tom jak se presentuji ti je nic.

Otázka pre Martina.
Ktorý kanón spisov Starého zákona uznávajú a používajú mesiánski židia? Palestínsky alebo alexandrijský?

Biblický křesťan píše:

Možno ale neviete, že väčšina Mesiánskych zborov neuznáva učenie o trojici.

Mesiánský Žid, Michael Schiffman, je však zřejmě jiného mínění, když ve své knize „NÁVRAT Z EXILU – Obrození mesiánského judaismu", píše:

„Víra v trojjedinou přirozenost Boha není přijímána pouze nějakou skupinou uvnitř mesiánské obce, ale každou mesiánskou kongregací obce: Unií mesiánských židovských kongregací, Bratrstvem mesiánských kongregací a Společenstvím mesiánských Židů Ameriky. Mesiánským Židům nečiní potíže samotný koncept trojjedinosti, ale oblast terminologie s tím související. Pojem Trojice evokuje katolicismus, tudíž zní nežidovsky. Pojem trojjedinost je jiným pokusem, který ve skutečnosti nedopadá o mnoho lépe.“ (str. 86)

Pro SKOTUV CEP, který ohledně mé narážky na jeho anonymitu nechápavě píše:

nevím proč to používáš jako důkaz mého chorého uvažování

Nepoužil jsem to jako důkaz Tvého „chorého uvažování“, ale jako důkaz toho, že ač zřejmě máš svůj domovský sbor u svědků Jehovových, ve skutečnosti se tam necítíš a ani nemůžeš cítit jako doma.

Pro Stefana:

Za hebrejská svatá Písma mesiánští Židé považují palestinský kánon.

Martine,

Biblický křesťan napsal:

Možno ale neviete, že väčšina Mesiánskych zborov neuznáva učenie o trojici.

Můžeš trochu vysvětlit, jak Mesiánští Židé chápou Trojici?
Dík.

Petře W.

Tobě se prostě určité věci jeví tak, jak píšeš, jen proto, že používáš právě tu svou optiku vidění.

Možná, že Ty již nemáš žádné "ideály", ale já je ještě stále mám. Kromě toho, mnoho bývalých svědků Jehovových nedokáže nalézt svůj domovský sbor jen proto, že za ideál takového sboru považují první křesťanské sbory. Problém je však v tom, že jsou ovlivněni interpretací svědků Jehovových, kteří předkládají jakési pohansko-romantické vidění těchto sborů, takže vůbec neberou v úvahu, že první křesťanské sbory byly ve skutečnosti tak židovské, že Jakub např. členy jeruzalémského sboru charakterizoval těmito slovy: "a všichni horlí pro Zákon" (Skutky 21:20).

Martine, nech mi moji optiku nicmene, ja jen nechapu, kdyz se tak zapojil do "propaganda fidei" nejake skupiny a navrhujes to jako alternativu cehosi, pak sis podle mne spletl rubriku. Na takove clanky a diskuze je rubrika:

Život v organizaci a mimo ní

a nikoli

Bible

kams to umistnil...

Pro Quaero:

Drtivá většina mesiánských Židů uznává, že učení o Trojici jako jednom Bohu, který existuje věčně ve třech osobách (Otci, Synu a Duchu svatém), je teologicky správné a tedy vychází z Písma, nicméně toto učení zároveň chápou jako doktrínu či krédo, k němuž se dospělo prostřednictvím filosofických formulací, což pro judaismus není typické. V knize „NÁVRAT Z EXILU – Obrození mesiánského judaismu“ se o tom píše:

Helénismus se snažil odvodit a principializovat pravdu a formulovat ji do vyznání víry – to vše prostřednictvím filosofických formulací. Dospěli k pravdě a formulovali ji do kréda. To nebyla židovská forma vyjádření.

Z nového zákona a raných mesiánských apokryfních písem můžeme sledovat vyjadřování pravdy v takzvaných testimoniích, v nichž vyvození pravdy pomocí kréda není použito. … Testimonia jsou biblická svědectví o identitě Ješuy. Než, aby říkala: Ješua je Bůh, testimonia uvedou: Písmo říká, že: „Na počátku bylo Slovo, a to Slovo bylo u Boha, a to Slovo bylo Bůh … A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho Šekinah, Šekinah, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy.“ (Jochanan – Jan 1:1,14)

Bylo by možné vyvodit závěr, že Ješua je Bohem, ale raději, než konstatování závěru, je citováno Písmo. (str. 94)

Z tohoto důvodu na stránkách mesiánského společenství http://www.volny.cz/yeshuahamashiach/ , jehož jsem členem, není trojiční krédo uvedeno. Jedná se o to, že samotné vyslovení správného kréda nikoho nespasí, ačkoli apoštol Pavel napsal: „Jestliže totiž veřejně prohlašuješ ono slovo ve svých vlastních ústech, že Ježíš je Pán, a projevuješ ve svém srdci víru, že ho Bůh vzbudil z mrtvých, budeš zachráněn.“ (Římanům 10:9) Jenže apoštol Pavel zde ani tak neklade důraz na vyslovení správného kréda, jako spíš vybízí, abychom plně uznali, kým je Ježíš Kristus. Autor výše uvedené knihy k tomu dodává:

Pokud člověk vyznává Mesiáše menšího, než jak to o něm vypovídá Písmo, pak nevyznává biblického Mesiáše Písem. Vyznání Ješuy, který není Bohem, není totéž jako vyznání Ješuy, který je Bohem, Stvořitelem všech věcí. (str. 88)

Pro Petra W.:

Pokud jsi měl na srdci zařazování témat do správných rubrik, tak jsi na to mohl upozornit hned a nemusel jsi kolem toho chodit jako okolo horké kaše; pro administrátory diskuzního fóra by jistě nebyl problém vyhovět v tomto směru oprávněné námitce. Možná, že by přecejen bylo lepší, kdyby sis svou optiku vidění nechal seřídit.

Martine,
co se týče Ježíše Krista to chápu, a jestli ještě můžeš - jak chápou Mesiánští Židé Ducha?
A vidí jeho působení dnes?

Co se týče zařazení na fórum Život v organizaci a mimo ní, mám pocit, že tam se jedná o organizaci SJ a s tím tohle téma nemá mnoho společného. Tady se řeší spíš otázky, které se týkají pochopení Písma, tak si myslím, že je toto téma dobře tady.
Jestli si ale myslíte něco jiného, klidně se to může přesunout.

Ducha svatého (RUACH HA-KODEŠ) chápou jako osobu a uznávají jeho působení i dnes. V mesiánských sborech slouží na vedoucích místech ti, o nichž není pochyb, že mají dary Ducha, a pověření vést se potvrzuje vkládáním rukou.

Martine, díky.
Pak nevidím žádný důvod myslet si, že by Mesiánští Židé "neuznávali učení o Trojici", v tom smyslu, že by Boha jako trojjediného nechápali.

Jak vyplývá z tvého výkladu asi neuznávají některé formulace myšlenek o Trojici, ale tyhle formulace jsou zase jen a jen lidské a v podstatě slouží jenom k tomu, abychom podstatu Boha mohli zkoumat a snažit se o pochopení, jaké je pro nás nedokonalé lidi v těle, možné.

Myslím, že tyto lidské formulace týkající se Trojice nikdy neměly sloužit k přesnému popisu Boha (takže je zbytečné filozofovat nad tím, jak mohou být tři jedno atd), protože přesně popsat Boha je podobné jako ho chtít nakreslit nebo vymodelovat. (Což nebylo doporučováno, jemně řečeno, už v desateru.)

Trojice nejspíš není něčím, co je třeba "vyřešit", ale něco, co bychom měli poznávat se stále větší radostí i bázní, měli bychom se z toho radovat. Bůh prostě není problém, který máme vyřešit, ale je to úžasný div (nebo tajemství), ze kterého se máme těšit.

Sama za sebe tady necítím žádný rozpor a tak nevidím důvod nepokládat Mesiánské Židy v určitém smyslu za své bratry a sestry. Nevím jak by oni pohlíželi na mne, ale snad podobně....