Co vám přinesl odchod z organizace? Proč jste odešli?

líbila se mi ta myšlenka-proč jste ještě neodešli...je to jen strach postavit se na VLASTNÍ NOHY...? je to jen neupřímnost-když s podobným zaujetím se kritizoval přístup jiných denominací a nauk a najednou si máme přiznat-žijeme ve lži...? je to opravdu strach-kam bychom šli...? chtěl bych podpořit váhající-najdete sílu to všechno překonat a začít znovu...

Není snadné si přiznat, že jsi věřil názoru omylných lidí a myslel si, že děláš to, co si Bůh přeje. Zahodit desítky let, kdy se člověk pro nějakou myšlenku nasazoval. Zpřetrhat stará přátelství, vztahy a narušit příbuzenské vazby. Kdo má takovou sílu si to přiznat? A pokud někdo ten krok udělá a odejde, protože nemůže žít pokrytecký život, čeká ho tvrdých několik měsíců, někdy i let. Musí nalézt nové vztahy, známé a ve svém uvažování se postavit na vlastní nohy. Je to hledání nové půdy pod nohama. Velmi nelehká cesta, úzká cesta, která vede k pravdě o sobě sám a svém postavení ve vesmíru.

Já odešel, protože bych byl odejit. Nedokázal jsem se dál hlásit k iluzi pravdy a proklamovat lži. Dvojí život v obecenství, ve kterém jsem měl důvěru, bych nezvládl.

A proč druzí, kteří prozřeli neodešli? O těch důvodech zde již byla řeč. Nemá cenu je opakovat. Každý má svou cestu. Já té své nelituji. Lituji jen ty, kteří jsou stále obětí indoktrinace nauk SV.