svědectví

Koncem listopadu 2006 jsem se dozvěděl, že mám maligní lymfom (zhoubné nádorové onemocnění jednoho druhu bílých krvinek - lymfocytů). Jelikož pracuji ve zdravotnictví, kde se poměrně často setkávám s onkologickými pacienty (pracuji na RTG a CT), tak jsem dobře věděl, co je to rakovina. Byl to pro mě na začátku šok. Taková diagnóza. Mít v 37 letech zhoubné onemocnění není sranda - ono to vlastně není sranda ani v sedmdesáti... Zatelefonoval mi pastor ze sboru, do kterého chodím a řekl jsem mu, co se mi přesně stalo. Řekl mi, že se budou za mě modlit - celý sbor. Dle Jakuba 5,14-15 jsem zavolal starší sboru, aby se za mě modlili a byl jsem pomazán olejem. Věřil jsem, že mě Pán uzdraví a nechal jsem na něm, ať to udělá po svém. Začátkem prosince začala léčba ve FN v Olomouci. Při nástupu do nemocnice jsem cítil vnitřní pokoj, který pocházel od Pána. Věděl jsem, že je pořád se mnou. Vzal jsem si sebou Nový Zákon a knížku od holandské misionářky Corrie Ten Boom "Ježíš je vítěz". Bez Pána bych byl psychicky úplně na dně - ale Pán nedovolil, abych se zlomil. Byl také s mojí manželku, pro kterou to také nebyla lehká situace, byl také s naší sedmiletou dceruškou. Před zahájením terapie jsem prošel hodně vyšetření, Pán mi dával sílu i u těchto vyšetření, abych je dobře zvládnul. Třeba taková punkce kostní dřeně z pánve... Ale nebolelo to. Pak začala chemoterapie, kterou jsem snášel také dobře (byl jsem jenom unavený a oslabila se mi imunita). Již v lednu 2007 mi lékaří řekli, že terapie má dobrou odezvu. Chvála Pánu !!! V březnu jsem dostal velmi silný zápal plic, musel jsem být na kyslíku, protože jsem byl dušný. Dělali mi nepříjemné vyšetření (výplach z plic - bronchoalveolární laváž), aby věděli, jaké bakterie zaútočily na mé plíce. Pán mi pořád ve všem dával sílu. Zápal plic se vyléčil a v květnu jsem dostal poslední dávku chemoterapie. V září 2007 jsem absolvoval radioterapií a v únoru 2008 jsem absolvoval speciální vyšetření (PET/CT), které mělo ukázat výsledek léčby. Verdikt zněl - remise, tzn, že se zhoubná nemoc zastavila. Teď jsem ještě doma a zotavuji se z chemoterapie a radioterapie, až budu úplně fit, tak nastoupím zpět do práce do nemocnice. Jsem přesvědčený, že bez Ježíše bych to všechno tak dobře nezvládal. On mi pořád pomáhal a pomáhá. Chvála Jemu na věky !!!
Toto je mé svědectví, jak Ježíš vzal do svých rukou "můj" boj s rakovinou.
pat

Milý pate,
moc děkuju za tvoje svědectví, právě jsem ho přečetla úplně bez dechu. Opravdu chvála Pánu, že byl, a stále je, s tebou i s tvojí rodinou. Jeho pomoc je úžasná, dává klid a pokoj a pocit bezpečí v jeho náruči. V takových těžkých situacích, jakou jsi prošel (a procházíš) ty, je to cítit mnohem intenzivněji než v běžném životě.
Budeme na tebe myslet v modlitbách....díky, za tvoje upřímná slova.

Ahoj pate,

někdy si říkám, proč musí člověk prožívat tolik utrpení a bolesti... A přesto, že tomu nerozumím, důvěřuju Bohu, že On ví, co dělá.
Je to krásné svědectví o Boží milosti a věrnosti.
Kéž se na těchto stránkách objeví ještě víc takových povzbuzení.
Myslíme na Tebe a radujeme se s Tebou, že se Bůh takto oslavil.

Jasně, ale zas bych všude Ježíše netahal, protože i jiní to zvládají a nemusí být věřící. Tím nezpochybňuji tvou víru, ale buďme při zemi. Samozřejmě, že placebo-víra tvá tě uzdravila, taky působí tak pozor abychom z toho nakonec neudělali samozřejmost. Pamatujme, že je to především dar.

Pokud ti dával Ježíš sílu, tak to je jen dobře a ukazuje to na skutečnost, že nelhal.

Chtěl bych ještě dodat, že rok 2007 byl pro celou mojí rodinu velmi těžký. Já jsem se léčil na hemato-onkologií, moje jediná teta (velmi vzácná žena) dostala v lednu velmi těžkou mrtvičku, dostala se z toho jakž takž, žije, ale je mimo realitu. V dubnu se moje tchýně dozvěděla, že má nádor na levé ledvině v pokročilém stádiu. Neměla žádné zdravotní problémy, potíže přišly najednou. V jedné nejmenované nemocnici nad ní lékaři již zlomili hůl - "konečná". V jiné nemocnici ji nádor odoperovali, vlastně ji sebrali celou ledvinu, nádor byl tak velký, že už skoro prorůstal do aorty a dolní duté žíly. Na plících byly metastázy. Pak se tchýně začala léčit ve FN v Hradci Králové na onkol.klinice a po několika měsících metastázy z plic zmizely. Lékařka, která popisovala rtg snímky plic pořízené před léčbou a pořízené po několika měsících léčby nemohla uvěřit, že tam metastázy nejsou. Já v tom vidím Boží zásah. Dle mě Bůh léčí dle svých způsobů - buď to udělá zázrak nebo použije tým zdravotníků (lékařů, sestřiček,...)
Pro moji manželku to muselo být strašně těžké - nejdřív já, potom její maminka. Jsem přesvědčený, že ji Pán dával sílu k tomu, aby se psychicky nezhroutila.
Nádorové onemocnění má dva velké mínusy : jednak začne dost radikálně ničit tělo a jednak člověk je na tom psychicky dost zle. Kdo to nezažije na vlastní kůži, tak to nemůže úplně pochopit. Také já jsem to před mým onemocněním nemohl úplně pochopit. Poznal jsem to až u mě zazněl verditk : maligní lymfom. Nikomu to nepřeju, doopravdy. U mne se nemoc zastavila, ale teprve čas ukáže, jestli jsem úplně uzdravený. Mně dal Pán sílu, abych to všechno zvládnul. Prosil jsem Ho o to a vím, že se ke mně nepostavil zády. Věřit v Ježíše neznamená nemít problémy - ale mít od něj sílu přes ně přejít.

to Jirka z P. : Vím, že i jiní zvládají své nemoci a nemusí být věřící. Víš, já píšu osobně za sebe - Pán mi dal sílu, bez Něho bych se zlomil. CHVÁLA JEMU !!! Perfektní je Jeho slib, že je pořád s námi.
P.S. A teď mě napadla taková myšlenka, možná že dává sílu i nevěřícím, ale oni o tom neví. Kdo ví...

pat,
ďakujeme za svedectvo. Mám pocit, že takéto veci povzbudia a utvrdia našu vieru oveľa viac ako hádky o slová a zmysel veršov. Prajem Tebe a celej rodine nielen zdravie a víťazsto, ale aj silu prijímať ťažké veci, ktoré môžu prísť. Kiežby sme počuli už len dobré správy od Teba.

pat,
díky za tvůj příběh. Mě to moc povzbudilo a jak píše skeptik. takové osobní zkušenosti někdy udělají víc, než zda to či ono slůvko je správně přeloženo. Zažíváme nyní v rodině mé sestry něco podobného a opravdu kdo to nezažil, nepochopí. Především tu psychickou stránku věci. Jsem přesvědčen jak píše pat, že Bůh to dělá podle svého. A především dává sílu, aby to člověk v těchto velmi těžkých chvílích zvládl.

přeji uzdravení a hodně sil... nicméně (a klidně mě můžete kamenovat) si myslím, že pokud Vám nějaká síla pomohla, byla to Vaše víra a vychází z Vás, zevnitř... obávám se, že žádný Bůh, ať už ho každý máme kdekoli a každý svého, jedinečného, takhle zvenku nezasahuje - ani nemoc nezpůsobuje, ani neléčí. Věřím ve Vás, jako člověka, že zákeřnou nemoc přemůžete, pokud budete věřit, že ji přemůžete.

VÁŽENÝ PANE PAT!

MOJE ŽENA, KTERÁ BOJOVALA SE ZHOUBNOU NEMOCÍ 8,5 ROKU BYLA TAKÉ SILNĚ VĚŘÍCÍ A VE VÍŘE V BOHA NIKDY NEOCHABOVALA A VYDRŽELA AŽ DO KONCE SVÉHO ŽIVOTA.

PROTO I VÁS VELMI OBDIVUJI, VÁŽÍM SI VAŠÍ PEVNÉ VÍRY V BOHA A MODLIDBOU ZA VÁS PROSÍM BOHA BY SVÉ VĚRNÉ A VELMI POTŘEBNÉ OVEČKY NIKDY NEOPOUŠTĚL A DAL JIM SVOJI PŘÍTOMNOST NAJEVO I SVÝMI SKUTKY MILOSRDENSTVÍ.

PŘÍJI VÁM PEVNOU VÍRU V BOHA A POMOC OD SVATÉHO DUCHA OTCE I SYNA PRO VAŠEHO DUCHA A DUŠI.

BŮH S VÁMI A JEHO POKOJ VÁM PŘEJE ZE SRDCE

OLDA

pro Old.Stloukala :

Moc děkuji !!!

Děkuji všem za povzbudivá slova !!!

pro myšáka :

Nikdy v životě bych nikoho nekamenoval Já prostě věřím, že mi Bůh dává sílu projít tímto těžkým obdobím. Fakt si myslím, že bych se bez Něho sesypal jako domeček z karet - i manželka, vždyť měla doma dva onkologické pacienty, mě a svojí maminku.
Co je pro mě nejhlavnější, PÁN JE POŘÁD S NÁMI !!! Drží nás za ruku a dává nám sílu.