Bible - příčina ke klopýtání

Mám problém. Dovolte mi prosím, abych se vám s ním svěřil.
Čím pečlivěji studuji Bibli, tím více pociťuji důvodů ji zavrhnout jako lživou knihu napsanou pro sobce, která pomlouvá samotného Boha Stvořitele.

Především bych rád poukázal na to, že jsem naprosto hluboce přesvědčený kreacionista - považuji za naprosto neoddiskutovatelný fakt, že celý vesmír je dílo úžasného, něžného, milujícího a laskavého Stvořitele.

Pak ale čtu Bibli a čím dál tím víc mi to připadá v naprostém rozporu s tím, s jakou láskou Bůh prokazatelně stvořil celý svět.

1. Násilí a politika ve jménu Boha. Války, masakry, krvelačnost a politická stranickost Boha ve Starém zákoně, obzvláště v Mojšíšových knihách a v knize Jozue (z mého hlediska nejodpornější knihy v Bibli).

2. Antropošovinismus. Neustálé sobecké vyzdvihování člověka, bezohledná surovost ke zvířatům, týrání a ponižování zvířat. Kdo někdy žil se zvířátky, pochopil pravdu o jejich citu a myšlení a poznal v praktickém životě Boží lásku projevenou i vůči zvířatům, těžko může přijmout biblické výroky. Proč by Bůh spláchl v potopě i nevinná zvířátka? Proč by toužil po jejich krvi při obětech - co by s ní dělal? Příkladů by se našla ještě spousta.

3. Snižování Boha na úroveň chamtivého člověka. Bůh je vykreslován jako milovník drahých kovů, peněz a vůbec falešných lidských hodnot - viz. např. konstrukce stanu uctívání, truhly smlouvy apod. Celé mi to připadá jako neskutečný blábol urážející skutečného Boha.

4. Postava Ježíše. S tím mám problém prakticky celý život. Irituje mě, jak Ježíš málokdy odpověděl na to, na co se ho lidé ptali. Přiznám se, že to mě přivádí k zuřivosti. Když se např. Nikodém zeptal Ježíše: "Jak se to může stát?", Ježíš vůbec nic nevysvětlil a namísto toho se pustil do vyčítání: "Jsi učitel v Izraeli a přesto to nevíš? ...atd." Často si protiřečil. A co je nejděsivější - bratříčkoval se s démony a spolupracoval s nimi na týrání zvířat: Matouš 8:30 Ale daleko od nich se páslo stádo mnoha vepřů. 31 Démoni ho tedy začali snažně prosit a řekli: Jestliže nás vyženeš, pošli nás do toho stáda vepřů. 32 Řekl jim tedy: Jděte! Vyšli a odešli do vepřů; a pohleďme, celé stádo se řítilo přes sráz do moře a zahynulo ve vodách.

5. To nejhorší: Celá Bible je postavena na konceptu sobeckého člověka. Copak se opravdu může soucitný člověk radovat z toho, že za něj Bůh dal život svého nejmilovanějšího syna? Cožpak by skutečně pokorný a láskyplný člověk raději sám nezemřel, než přijal oběť toho nejdražšího, co Bůh měl? Není to celé postavené úplně na hlavu? Mám mít opravdu radost z toho, že za mě v mukách položil život někdo, kdo byl mnohem lepší než já? Mohu se opravdu těšit z toho, co Bůh musel vytrpět, když pro moji záchranu viděl umírat na kusu dřeva tu nejdražší bytost, jakou měl v celém vesmíru? Podle mého názoru se z toho může radovat jen bezohledný sobec. Představte si podobnou situaci: Něco jste provedli, víte o své vině, a pak Vám někdo sdělí, že si to vlastně odskákat nemusíte, protože za vás zemřelo malé nevinné dítě. Radovali byste se z toho? Já tedy rozhodně ne. Jak se mám tedy radovat z toho, že za mě, hříšnou nulu, položil v mukách život někdo, kdo byl údajně naprosto dokonalý a nejdražší Stvořiteli vesmíru? Pfffffff....!

Omlouvám se za rozhořčený emotivní tón, jsem prostě horká hlava, ale přiznám se, že po podrobnějším zkoumání písma jsem zhnusen - a to obzvláště pocitem, že Bible je kniha napsaná pro sobce. Bezohledné, kruté a arogantní sobce. Ostatně - je skutečnost, že několik v Bibli uvedených faktů odpovídá skutečné realitě, důvodem věřit, že je Bible pravdivá jako celek?

Poradíte mi prosím, kudy kam? Jsem z toho dost rozhozenej. Díky.

Pasach napsal:
Jak se mám tedy radovat z toho, že za mě, hříšnou nulu, položil v mukách život někdo, kdo byl údajně naprosto dokonalý a nejdražší Stvořiteli vesmíru? ........
Bible je kniha napsaná pro sobce

Jsem též vzhůru a tak vidím Tvůj čerstvý popůplnoční příspěvek.
Tak se pokusím, když už jsem tedy vzhůru a než zalehnu, reagovat aspoň
na to, co jsem z Tvého příspěvku vybral.
Máš pravdu, i sobec by se mohl radovat z toho, že za něj Ježíš zemřel a odskákal si vinu za něj, prostě být rád, že problém hříšnosti za něj někdo vyřešil a on tak má o starost méně.
Jenže...takový sobec by nepochopil základní smysl této oběti a nebyl by schopen ani ochoten díky svému sobeckému pochopení nastoupit nesobeckou křesťanskou dráhu.
Oběť Krista byla položena na základě čisté, nesobecké lásky Boha a Krista k lidstvu a Kristus je nejen tím obětním beránkem, který snímá hřích světa, ale také vzorem pro všechny, kteří ho jako jeho učedníci chtějí napodobovat v jeho lásce k bližnímu a v nesobeckém a obětavém způsobu života pro druhé.
Pravý následovník Krista se ve svém životě snaží zbavovat svých sobeckých rysů a líbit se svému Pánovi jako ten, kdo si jeho slova bere opravdu k srdci a svého Pána považuje za svůj vzor.
Sobec také při prvních těžších zkouškách víry většinou od Krista odpadává, neboť zkoušky se sobci do života nehodí.
Pravý Kristův následovník je při čtení o Kristových utrpení hluboce zasažen, i když je čte znovu a znovu, a čím více svého Pána miluje, tím více si hluboce uvědomuje, že svůj život chce žít pro něho, a pociťuje nesmírnou vděčnost
za Kristovu ochotu za něj zemřít a uvědomuje si jakou hodnotu má pro druhé to, když se někdo v zájmu druhých nesobecky namáhá a obětuje.
Samozřejmě je zde na místě i radost, ale ne ta sobecká, kdy mám svůj problém vyřešený a ještě jsem se nemusel nijak zamazat, protože tu špínu ne sebe vzal za mě někdo jiný, ale radost, která pramená z toho, že jsem dostal možnost svého Pána poznat, pochopit hloubku a kvalitu jeho osobnosti a dostal tak možnost prožít ve spojení s ním smysluplný a kvalitní život, který bez služby Bohu není v pravém smyslu vůbec možný.
Ještě malý podnět na závěr:
Kdybys věděl, že někdo z tvých blízkých, které miluješ, je v nebezpečí a je potřeba mu pomoci, neudělal bys snad vše, co je ve Tvých silách, abys mu pomohl a nesobecky bys udělal cokoliv, co udělat můžeš a co v té situaci pomůže?
Jistě ano, a také by ses vůbec neptal, zdali mu to je nebo není po chuti, prostě bys to udělal.
A tak my, hříšné nuly, můžeme jen žasnout, co pro náš prospěch bylo obětováno, a pokud nechceme těmi hříšnými nulami zůstat, můžeme se opravdu radovat z toho, že jsme mohli poznat toho, kdo za nás zemřel a
napodobit jeho nesobecký životní vzor.
Věř, že důkazů, že praví následovníci Krista jako jednotlivci mohou se sobeckostí úspěšně bojovat a tak dokládají, že Kristovu oběť správně pochopili, je dost a dost, a mohou se vyskytovat v rozmanitých křesťanských církvích a denominacích.

Zajímavé postřehy.Četl jsem na netu jakousi studii, která vyjadřovala,že Mojžíšovi knihy byly napsány asi 6stol.po smrti Mojžíše.Důvodem sepsání tzv.st.zákona bylo sjednocení 12-ti samostatných židivských kmenů a kultur.Účelem toho bylo vytvořit mocnou židovskou říši schopnou vojensky porazit Egypt a pomstít léta otroctví a na jeho místě rozvinout židovskou velmoc.Židé namísto aby zvěstovali záchranu skrze mesiáše ostatním národům,odhodlali se tyto národy porazit,vyhubit zmasakrovat.Na místo zvěstování pravdy a boží lásky chtěli ovládnout globálně svět,jak tomu chtěl babylonský král Nimrod.Židovskému záměru odpovídá falešné proroctví Iz 19 kap.Není jisté zda k vysvobození židů z Egypta došlo tak,jak uvádí bible,zato se však vůbec nezmiňuje o tom,jak se do toho otroctví židé dostali.Lidstvo je podstatně starší než 6000 let.Slabinou bible v určení stáří lidstva je nemožně krátká doba mezi potopou kterou přežily 3 plodné páry lidí a rozvinutou mocnou egyptskou říší s pevně ustáleným polyteistickým náboženstvím jež se muselo do té doby vyvýjet tisíciletí.Ze st.zákona mimo jiné vyplývá,že židé jsou autory rasismu a válek a toto největší zlo posvěcují údajnou boží vůlí.Je pravděpodobné,že se do egyptského otroctví židé dostali právé pro válečné zločiny jež neměly v té době obdoby.Na záladě příběhu o Josefovi si po mnoho let dělali nárok na moc a bohatství Egypta.O tom,že byli prvními kdo opovrhoval ostatními národy a vyrvořili tak rasismus(antisemitismus) není žádných pochyb.Příběh o Abrahamovi,jež měl jít z božího příkazu obětovat Izáka 1Mo :22kap. se stal zdrojem všech kultů praktikující rituální lidské oběti.Včetně těch jež jsou u jiných národů st.zákonem kritizováni.Vždyť vševedoucí bůh musel předpokládat,že přikáže-li Abrahamovi obětovat syna, že to budou jiní dělat také.Příběh Sodoma -Gomora vyjadřuje,že všichni do jednoho obyvytele jsou smrtelně proviněni včetně nejmenších dětí a v podobném duchu je i príběh o potopě.Tyto údajné příběhy vyloženě popírají boží vlasnosti a vyjadřují jen agresivitu židovských vůdců a jejich světovládné ambice.Jiná studie vyjadřuje,že cca pred 4000 roky dopadl pod nízkým úhlem asteroid na místo mezi městy Sodoma a Gomora a katastrofa vyhladila život v širokém okolí.Pověrčivé lidstvo tomu přisoudilo význam boží pomsty za údajné hříchy.O tom že by se homosexalita stala převažující orientací,či dokonce výhradní není známo nikde na světě po celou historii.Jde o zjevnou pomluvu židovských vůdců vůči obětem katastrofy.Mnoho starozákoních příběhu se mi jeví jako nepravděpodobné či velmi zkreslené.

Ahojky.....možná tím mnoho lidí zde nepotěším, ale taky si všímám, že Bible je plna násilí a navíc rozporuplných zpráv. Když zmíním třeba Sodomu. Byla zničena za hříšnost a nestoudnost....na druhé straně to co udělaly Lotovi dcery hned po zničení prošlo.... Na jedné straně jednoznačný zásah proti všem...i proti dětem a na druhé straně shovívavost vůči styku s vlastním otcem v opilosti......no, nevidím v tom špetku spravedlnosti.
V podstatě mimina byla potrestána za hříchy svých rodičů a Lotovky sami hřešily a nepotrestal je nikdo. K

Witness: Děkuji mnohokrát! Myslím, že moji poslední otázku jsi vysvětlil výborně a k mému plnému uspokojení. Je obdivuhodné, jak Svědkové Jehovovi dokáží přivést člověka k Ježíši. Ačkoliv jsem četl spoustu pomluv SJ ve smyslu, že SJ prý "odvádějí lidi od Krista", sám jsem se mnohokrát přesvědčil, že opak je pravdou. Nikdo kromě Svědků Jehovových mě nikdy nedokázal dodat tolik víry v Ježíše a tolik mě k němu přiblížit. Děkuji. Můj názor na jednotlivé Svědky je velmi hezký - považuji je za velmi laskavé a upřímné věřící.



Jinak - můj závěr:
Téměř celý život jsem strávil s živým Bohem. Cítil jsem ho, vnímal jsem ho, komunikoval jsem s ním a cítil jeho Lásku. Nečetl jsem si o něm v knížkách, ale žil jsem s Ním. Pak jsem začal pečlivěji zkoumat Bibli a čím více jsem se snažil ji pochopit a věřit v Boha skrze ni, tím více jsem cítil, že se skutečnému Živému Bohu vzdaluji a měl jsem podivný suchoprázdný pocit, že uctívám cosi neexistujícího, nepravdivého, nepravého. A čím více jsem věřil v onoho biblického, papírového boha, tím méně jsem žil s živým Stvořitelem. Když jsem se dnes po dlouhodobém váhání, přemýšlení, tápání a hloubání rozhodl odmítnout Bibli jakožto zdroj Pravdy, velice se mi ulevilo. Jako by ze mně spadlo veliké černé břemeno a začalo ke mně opět probleskovat světlo skutečného Živého Boha, našeho Stvořitele... Jako by říkal: "Vítej zpátky, ztracený synku."
Protože nemohu zavrhnout milujícího něžného Boha Stvořitele, jsem nucen zavrhnout Bibli. A mám pocit, jako bych znovu ožil a očistil se.

Myslím, že už žádné lidské knížky o Bohu číst nebudu. Raději se budu ptát Živého Boha přímo. Žádný člověk mi totiž o Něm pravdu neřekne.

No, Pasachu, pokud tu pochvalu pro Witnesse myslíš vážně a zároveň chceš trvat na svém závěru, pak jsi zřejmě nic z toho, co Ti Witness napsal, nepochopil.

Martin Cibulka napsal:No, Pasachu, pokud tu pochvalu pro Witnesse myslíš vážně a zároveň chceš trvat na svém závěru, pak jsi zřejmě nic z toho, co Ti Witness napsal, nepochopil.

Ahoj Martine, děkuji, že ses ozval.
Myslím, že jsi opomenul, že mých dotazů bylo celkem pět. Witness výtečně odpověděl na můj pátý dotaz a skutečně to padlo do srdce. Ale dotazy zbyly ještě čtyři, a ty mě stále trápí.
Děkuji za Tvůj čas.
S úctou
V.

Velmi obdivuji Pasacha za to, že šel se svou "kůží" na trh a vyjádřil naplno své pocity a rozčarování z čtení bible. Odpovědět na otázky nebude snadné, ale kde se člověk může svobodně vyjádřit, než mezi přáteli?
Docela by mne zajímalo, jak Pasach došel k tomu, že Bůh je laskavý a milostivý a ještě k tomu osobní? Z pozorování přírody to moc dobře nejde. Na jedné straně můžeme jásat nad krásou motýlích křídel a za chvíli přiletí třeba ťuhýk a motýla sní nebo nabodne na větvičku, aby měl nějaké zásoby a krása motýlích křídel je ta tam...i mezilidské vztahy jsou pošramocené - např.Goebels byl na jedné straně milujícím otcem a na straně druhé chladnokrevně poslal na smrt milióny lidí.
Slavný přírodovědec Lomonosov řekl, že v přírodě vidíme Boží moc a velikost a v bibli Boží vůli.Bibli proto potřebujeme, protože ta nám o dobrém Bohu vypráví(J 3:16).Jestli toto není pravda, tak je i sám Ježíš lhář a podvodník.
Protože většina nerada čte dlouhé příspěvky tak končím a k některým čestně položeným a otevřeným otázkám Pasacha se vyjádřím na jiném místě. Naprosto ale souhlasím, že bibli nechal Bůh napsat pro bezohledné, kruté a arogantní sobce-tedy pro nás, pro mne. Takoví totiž jsme bez přijetí Boží lásky.Vidím v tom naději, že přes naši soběstřednost a tím odloučenost od Boha, mně Stvořitel světa nabízí svou pomoc.

1. Násilí a politika ve jménu Boha. Války, masakry, krvelačnost a politická stranickost Boha ve Starém zákoně, obzvláště v Mojšíšových knihách a v knize Jozue (z mého hlediska nejodpornější knihy v Bibli).

Lidé, kteří otevřou bibli a začnou číst, jsou dříve nebo později konfrontováni s krutou realitou v popisu biblických událostí.Proč Bůh dopustil války, proč dokonce Izraelce poslal některé kmeny vyhladit? Liboval si Bůh v zabíjení dětí? Je Bůh Nového zákona jiný, než ve Starém zákoně?
Pro odpovědi si musíme dojít z naší humanistické doby do daleké historie.Bible nám představuje, že na počátku bylo "všechno dobré", ale protože má člověk svobodnou volbu, zvolil poslušnost ďábla místo Boha a s následky se potýkáme dodnes.
Protože v lidském životě platí "na co hledíme, na to se měníme" lidé v Kenaanu jednali podle příkladu svých bohů.Archeologie podává svědectví o fertilních kultech(Ašera-Venuše), upalování dětí(Moloch),lidských obětech,okultismu, čarování, krvesmilstvu...Bible se k těmto věcem staví odmítavě(5.M 18:10).
Je zajímavé, že asi 500 let před exodem působil v Kenaanu Abraham, který vydával svědectví o pravém Bohu.Jednotlivci i národy mohli poznat, ke komu se přiklonit. Také i při exodu lidé v opevněných městech věděli, že Izraelci vyšli z Egypta za nadpřirozených událostí a mocí jejich Boha(Joz 2:9;4M 22.a 23.k.)I tehdy měli lidé možnost ustoupit,přijmout pravého Boha, ale rozhodli se nezměnit svůj způsob života a své bohy.Bůh těmto národů daroval 500 let příležitost...Co nám to říká o Bohu?
Hodnověrnost bible je v tom, že nepřikrašluje, nepopisuje černobíle, proto nalézáme v SZ několik typů bojů:
-Izraelci jdou do boje, Bůh je neposlal (Num 14:1;Deut 1)
-Bůh bojuje a Izraelci jen přihlížejí(Ex 14;2.Par 20.k.)
-Izrael se brání nepřátelům(Ex 17.k.;většina invazí národů do Izraele)
-sám Bůh posílá Izraelce do boje(události Joz;knihy Samuelovy atd.)U tohoto typu válek si je potřeba klást otázky, související s náboženstvím těchto národů.Bůh chtěl Izrael uchránit před zhoubnými vlivy, pod kterými celé národy zdegenerovaly.(Schultz "Starý zákon mluví" str.86)
Prof.Heller v knize "Starověká náboženství" také ukazuje, že sex, lidská oběť , extatické prvky a magie byly základem kultu kenaanských národů.
Ze starověkých národů přežil jen Izrael díky Božím radám v náboženských, sociálních i zdravotních otázkách.Ostatní národy se sami rozplynuly v dějinách, Izraelci je "nevyhladili".
Dnes nežijeme v teokratické společnosti jako starý Izrael, dějiny světa také formovaly různé vlivy a proto pochopení válek i jiných událostí SZ je těžké. Přesto můžeme věřit i dnes, že Bohu jde a vždy šlo o dobro a spásu člověka a nalézt jeho lásku i v událostech bojů starozákonních příběhů.

Jsem z tohoto tématu tak rozčarován,že si v duchu přeju neumět číst.Víš Pasachu že jsem měl tebou popsané pocity taky? Zlý bůh.Nebo copak mohu za to ,že Adam s Evou zhřešil? Za to mám být potrestán?A podobně.Když je tak vševědoucí proč to započal.No,nepatřím mezi tak biblicky sečtělé,abych si dokázal na vše dát odpověď,jako mnozí zde.Spíš na to jdu s citem.A i nyní se mi lecos v písmu nezdá.Někdy z toho mám strach.Zamýšlel stvořitel abych měl z něj strach? To mě spíš od něj oddaluje....

Milý Kovboji a Witnessi!

Velice vám děkuji za ohromnou pomoc vašimi moudrými slovy. Dokázali jste mě vrátit na zem. Moc děkuji, vaše slova padla do srdce.
Vždycky vítám s obrovským pocitem úlevy, když mi někdo dokáže, jak jsem se ve své unáhlenosti mýlil. Prožil jsem teď slabé období a cítil jsem se mizerně. Díky vám je mi teď mnohem lépe. K Bibli se vracím a začínám se za svůj včerejší "úlet" cítit poněkud provinile.

Ještě jednou děkuji, zachovali jste se vůči mě jako opravdoví přátelé, ačkoliv mě neznáte a zdaleka nedosahuji vaší úrovně poznání Božího záměru.

Budete-li moct připojit ještě reakci na mé zbývající tři body, budu vám velmi vděčný.

S upřímnou úctou vám děkuji. Bůh vám žehnej!

Kovboj: O Boží lásce, něze a dokonalosti vím ze spousty jiných zdrojů. Když se mi například podívá do očí můj pejsek, je to pro mě silnější důkaz o Boží lásce než tisíce vědeckých důkazů. Máš pravdu, že v přírodě se všechno žere navzájem, ale to nepovažuji za primární a ryzí stav.

Mezek:

Mezek napsal:Jsem z tohoto tématu tak rozčarován,že si v duchu přeju neumět číst.Víš Pasachu že jsem měl tebou popsané pocity taky? Zlý bůh.Nebo copak mohu za to ,že Adam s Evou zhřešil? Za to mám být potrestán?A podobně.Když je tak vševědoucí proč to započal.No,nepatřím mezi tak biblicky sečtělé,abych si dokázal na vše dát odpověď,jako mnozí zde.Spíš na to jdu s citem.A i nyní se mi lecos v písmu nezdá.Někdy z toho mám strach.Zamýšlel stvořitel abych měl z něj strach? To mě spíš od něj oddaluje....

To není můj problém. Nepodezírám Boha z nedostatku lásky či dokonce z toho, že by byl zlý. Bůh není tím, o kom jsem pochyboval. Můj probém bylo pochybování o pravdivosti Bible, protože mi připadalo, že Bůh je v ní místy vylíčen v rozporu s tím, co o Bohu vím z praktického života.

Pasach napsal:Witness: Děkuji mnohokrát! Myslím, že moji poslední otázku jsi vysvětlil výborně a k mému plnému uspokojení. Je obdivuhodné, jak Svědkové Jehovovi dokáží přivést člověka k Ježíši.
........
Milý Kovboji a Witnessi!
Velice vám děkuji za ohromnou pomoc vašimi moudrými slovy. Dokázali jste mě vrátit na zem. Moc děkuji, vaše slova padla do srdce.

Milý Pasachu,
jsem moc rád, že jsem Ti mohl alespoň nějak přispět, ze Tvého příspěvku jsem cítil volání o pomoc.
Rád bych jen v zájmu spravedlnosti chtěl dodat, že to, co jsem Ti napsal ve své první reakci, je něco, co by Ti řekli i mnozí nesvědkové, kteří milují Boha a Krista. Proto bych si přál, kdybys mou odpověď vnímal spíš jako odpověď biblickou, kterou sdílí mnozí upřímní křesťané bez ohledu na svou církevní příslušnost, a ne jako odpověď ryze svědkovskou.
Já osobně jsem například velmi vděčný za to, že mi příslušníci jiných církví pomohli k pochopení toho, že modlit se ke Kristu je biblické, což dělám a čímž se jako SJ stavím do protikladu k oficiálnímu učení církve SJ, která modlitbu k Ježíši považuje za modloslužbu a jednoznačně ji zakazuje.
Kdyby se o mě vědělo, že se ke Kristu modlím a že toho nehodlám zanechat,
šel bych jednoznačně před právní výbor a byl vyloučen.
Nechci tím říci, že u SJ se ke Kristu nevede, naopak, i mně SJ v biblickém i duchovním vzdělání velmi pomohli a nemohu to neuznat, jen chci říci, že
SJ nejsou jedinou správnou cestou, která ke Kristu vede, ale jsou jen určitou částí mozaiky, kterou člověk musí složit, aby měl na Krista ten správný pohled. I když tedy uznávám, že mnohé kamínky do mozaiky jsem našel právě u SJ, tak také musím poctivě uznat, že jiné kamínky (dokonce i ty tak vzácné jako možnost modlitby ke Kristu) jsem našel jinde, protože u SJ prostě nebyly k nalezení.

Ahoj Pasachu, ahoj všichni!

Některým Tvým námitkám proti tomu, co se jeví z Písma, rozumím.

Např.

Někdy jsem měl pocit, že Bible Boha pomlouvá

.

Také jsem to řešila, proč to tak na některých místech Písma opravdu tak je. Jako by se Sám ukazoval v horším světle. A přesto víme, že náš nebeský Tatínek je jenom svatý a čistý a není u Něj žádná nespravedlnost.

Mám dojem, že částečně jde o to, že se tak dříve mluvilo a dnes to má úplně jiný význam. A také to, aby nás to provokovalo k důkladnějšímu hledání odpovědí a prosbám přímo k Němu, aby nám to vysvětlil On sám. Pokud všemu budeme rozumět přímo z Písma, nebudeme Ho prosit a hledat. Bude nám "všechno jasné a budeme chytří díky svému vlastnímu rozumu" a naše pýcha bude ještě lépe vzkvétat a vládnout.

Určitě je na čem pracovat a vybrat ta místa, o která jde a dát je do pléna. Mohlo by to posloužit k objevení přesnější pravdy pro mnoho lidí. Chce to vyhledat ona konkrétní místa a o nich se pak dá diskutovat. Zabere to čas, ale je to moc důležité.

Pokud by se Ti, Pasachu, někdy chtělo to udělat konkrétně, mohlo by to pomoci mnoha lidem i Tobě. Já bych Ti také za to byla vděčná. A vím, že i sám Otec by měl radost. Jeho postoj k Jobovým přátelům, kteří ho za každou cenu chtěli ospravedlnit mě o tom ujištuje, že nestojí o to, abychom jakkoli přikrašlovali pravdu o Něm. Nechce abychom lakovali věci na růžovo. Chce abychom Ho opravdu hledali. Stojí o naši důvěru, věrnost a pravdivost. On je Bohem pravdy. Jedině pravda má moc osvobodit nás.

Jób 13:7  To v zájmu Boha mluvíte podlost, mluvíte lest kvůli němu?
8  Chcete se zastávat Boha nebo vést spor místo něho? 9  Bude-li vás zkoumat, dopadnete dobře? Či ho chcete obloudit, jako lze obloudit člověka?

Jób 42:7  Když Jehova k Jóbovi domluvil tato slova, řekl Elífazovi Témanskému: "Můj hněv plane proti tobě a oběma tvým přátelům, protože jste o mně nemluvili náležitě jako můj služebník Jób.

A přitom víme, že to byl Job, kdo vznášel námitky proti Boží spravedlnosti. Toužil z celého srdce znát pravdu a nechtěl ustoupit laciným a růžovým pohledům svých přátel. Zašel sice do extrému, takže ho Bůh musel také napomenout a usměrnit, ale celkově byl ospravedlněn Job a jeho přátelé byli pokáráni.

Myslím, že je třeba rozlišit námitky oprávněné a podložené a námitky, které jsou vzneseny pod tlakem zoufalství, bezradnosti a někdy i vzteku.

Např. zmínka o tom, že:

Ježíš spolupracoval s démony...

Nechám si vyhledat slovo démon* a vidím, že ze spolupráce z démony a dokonced přímo se satanem byl Ježíš obviňován i za svého života(a to mnohokrát), přestože přišel proto, aby zničil satanovy skutky. Své následovníky neučil, aby posílali démony do zvířat, měli je vyhánět z lidí. Ale také je upozornil na to, že i je budou lidé obviňovat jako služebníky satana.

Matouš 10:25  Stačí, aby žák byl jako jeho učitel a sluha jako jeho pán. Když hospodáře nazvali Belzebulem, čím spíše jeho čeleď!

Proč skutečně poslal v tomto jedinném případě démony do zvířat nevím. Mohlo se to týkat argumentu: "Co je ti po nás, Synu Boží? Přišel jsi nás trápit dříve, než nastal čas?" Skutečně to však nevím.

Závěr, že Pán Ježíš spolupracoval s démony mě od Tebe, Pasachu připadá fakt nespravedlivý.
Vždy když jsme zoufalí máme volbu: vyčítat a pochybovat nebo důvěřovat a ptát se . Tlouci, hledat, prosit. Mnohokrát snadněji vyčítáme, kritizujeme, nedůvěřujeme a ztrácíme naději místo abychom se pokorně ptali přímo Jeho.



Tady jsou ty vykledané verše:


Matouš 9:34  Ale farizeové říkali: "Ve jménu knížete démonů vyhání démony."
Matouš 10:8  Nemocné uzdravujte, mrtvé probouzejte k životu, malomocné očišťujte, démony vymítejte; zadarmo jste dostali, zadarmo dejte.
Matouš 12:24  Když to slyšeli farizeové, řekli: "On nevyhání démony jinak, než ve jménu Belzebula, knížete démonů."
Matouš 12:27  Jestliže já vyháním démony ve jménu Belzebula, ve jménu koho je vyhánějí vaši žáci? Proto oni budou vašimi soudci.
Matouš 12:28  Jestliže však vyháním démony Duchem Božím, pak už vás zastihlo Boží království.
Marek 3:22  Zákoníci, kteří přišli z Jeruzaléma, říkali: "Je posedlý Belzebulem. Ve jménu knížete démonů vyhání démony."
Marek 9:38  Jan mu řekl: "Mistře, viděli jsme kohosi, kdo v tvém jménu vyhání démony, ale s námi nechodil; i bránili jsme mu, protože s námi nechodil."
Marek 16:9  Když Ježíš ráno prvního dne po sobotě vstal, zjevil se nejprve Marii z Magdaly, z níž kdysi vyhnal sedm démonů.
Marek 16:17  Ty, kdo uvěří, budou provázet tato znamení: Ve jménu mém budou vyhánět démony a mluvit novými jazyky;
Lukáš 4:41  Z mnohých vycházeli i démoni a křičeli: "Ty jsi Boží Syn!" Hrozil jim a nedovoloval jim mluvit, protože věděli, že je Mesiáš.
Lukáš 8:2  a některé ženy uzdravené od zlých duchů a nemocí: Marie, zvaná Magdalská, z níž vyhnal sedm démonů,
Lukáš 8:27  Když vystoupil na břeh, vyšel proti němu jakýsi muž z toho města, který byl posedlý démony a už dlouhou dobu nenosil oděv a nebydlel v domě, nýbrž v hrobech.
Lukáš 8:29  Ježíš totiž nečistému duchu přikazoval, aby z toho člověka vyšel. Neboť ho velice často zachvacoval; tehdy ho poutali řetězy a okovy a hlídali, ale on pouta vždy přerval a byl démonem hnán do pustých míst.
Lukáš 8:32  Bylo tam veliké stádo vepřů, které se páslo na svahu hory. Démoni ho prosili, aby jim dovolil do nich vejít; on jim to dovolil.
Lukáš 8:35  Lidé se šli podívat, co se stalo; přišli k Ježíšovi a nalezli toho člověka, z něhož vyšli démoni, jak sedí u Ježíšových nohou oblečen a chová se rozumně. A zděsili se.
Lukáš 8:38  Ale ten muž, z něhož vyšli démoni, ho prosil, aby směl být s ním; on ho však poslal zpět a řekl mu:

Lukáš 9:1  Ježíš svolal svých Dvanáct a dal jim sílu a moc vyhánět všechny démony a léčit nemoci.
Lukáš 9:42  Ještě než k němu přišel, démon ho povalil a zkroutil v křeči. Ježíš pohrozil nečistému duchu, uzdravil chlapce a vrátil jej otci.
Lukáš 9:49  Jan mu na to řekl: "Mistře, viděli jsme kohosi, jak v tvém jménu vyhání démony, a bránili jsme mu, protože tě nenásleduje jako my."
Lukáš 10:17  Těch sedmdesát se vrátilo s radostí a říkali: "Pane, i démoni se nám podrobují ve tvém jménu."
Lukáš 11:15  Někteří z nich však řekli: "Démony vyhání ve jménu Belzebula, knížete démonů."
Lukáš 11:18  Je-li i satan v sobě rozdvojen, jak bude moci obstát jeho království? Říkáte přece, že vyháním démony ve jménu Belzebula.
Lukáš 11:19  Jestliže já vyháním démony ve jménu Belzebula, ve jménu koho je vyhánějí vaši žáci? Proto budou oni vašimi soudci.
Lukáš 11:20  Jestliže však vyháním démony prstem Božím, pak už vás zastihlo Boží království.
Lukáš 13:32  On jim řekl: "Jděte a vyřiďte té lišce: Hle, já vyháním démony a uzdravuji dnes i zítra, a třetího dne dojdu do svého cíle.


To je zatím vše, přeji všem požehnaný den! Eliška

Otázky položené v tomto tématu si zaslouží reakci. Daly by se položit i další otázky a ještě další a dalo by se na ně jednotlivě odpovídat. Považuji za důležitější zmínit se o podstatě těchto otázek. Dalo by se řicí, že za těmito a podobnými otázkami leží otázka základní, která zní: "je Bůh dobrý?"
K mnoha věcem, kterým v Bibli nerozumíme se vždy můžeme postavit se dvou stanovisek. Jedno je: "Bůh je dobrý, ikdyž tomu nerozumím" a druhé je "Bůh není dobrý".
Stanovisko jedna nahlíží na všechny událostí títmo způsobem: / říká, že člověk byl sveden ďáblem, padnul do hříchu a tudíž je naplněn nepravostí, nespravedlností, je ve tmě, zaslepený, nerozumný, má tvrdé srdce a tudíž Božím věcem nerozumí a není schopen je posoudit. Bůh je dobrý a rozhodl se ukázat svou dobrotu a člověka z tohoto stavu vysvobodit. Od počátku lidských dějin je jediná cesta zpět do Boží slávy do obnovení stavu člověka k Božímu obrazu. Cesta návratu je cesta víry. Toto je potřeba rozvést protože v tom nastává trochu zmatek. Bylo by lépe říci, že věřící, je ten, kdo věří Bibli jako Božímu slovu, než že věřící je ten, kdo věří, že existuje Bůh. Vysvětlím. Kain a Abel, oba věřili, že je Bůh. Ale to nebyla ta víra, která vede k ospravedlnění člověka. Víra, která vede k ospravedlnění člověka, je víra v to, že Bůh je dobrý a spravedlivý a člověk je ve srabu a potřebuje být vykoupen, je to víra, že Bůh je ochoten ospravedlnit, je to víra, že Bůh to chce udělat a pošle vykupitele (v dnešní době je to přijetí vykupitele, který už přišel) a je to zároveň hluboké uznání toho, že to potřebuji.

Ježíš o tomto rozmlouval s farizei a nabízel jim svobodu - spravedlnost zdarma.

36 Protož jestližeť vás vysvobodí Syn, právě svobodní budete.

Oni to nechápali. Odvolávali se na svého Otce Abraham. A Ježíš jim vysvětloval, že Abraham věděl, že potřebuje být osvobozen, že potřebuje vykupitele a jeho víra se k vykoupení upínala.

Abraham, otec váš, veselil se, aby viděl den můj, i viděl, a radoval se.

Při zaujmutí stanoviska jedna, se člověk postaví na Boží stranu vírou a očekává odpovědi. Uzná svůj stav a Bůh ho osvobodí. A z tohoto stavu zatemnění mysli a srdce hříchem ho dostane a člověk postupně porozumí Božím věcem.

2/ Stanovisko dvě. Člověk neuzná svůj stav, tudíž nevidí potřebu vykoupení a logicky tedy ani není schopen vykoupení přijmout. Vše se snaží pochopit ve stavu zatemnění. Čte Bibli - Boží dopis, který je určen věřícím, čte tedy cizí dopis a nerozumí mu.

A je to otázka upřímnosti, jestli se dopracuje ke stavu 1 nebo jestli zůstane ve stavu 2 a utvrdí se v něm. Bůh je totiž natolik dobrý, že se s člověkem snaží jednat a jedná. Vždyť jak jinak by se z toho stavu většina těch vykoupených lidí dostala. Bůh s člověkem jedná na základě upřímnosti. Žalm 36, Žalm 18

A bod 2 má samozřejmě další podkategorie. Může to být například člověk chodící do nějakého kostela, církve či organizace. Věří, že existuje Bůh, ale v jeho pojetí je vlastně nespravedlivý, tvrdý, krutý a přísný a náboženskou činností je třeba ho neustále usmiřovat. Jenže On ví, že v Bibli se píše, že je spravedlivý a dobrý a tak se bojí být upřímný a tyto pocity si přiznat, protože nechce Boha rozhněvat takovou rouhačskou myšlenkou. (Dost slušná blokáda, nemyslíte?) Tedy je myslím, dobře, že to diskutující Pasach napsal dost otevřeně.

Ježíš se ztotožňuje se slovem. Je živé slovo Boží. Zavrhnout Bibli je jako zavrhnout Ježíše. Nedá se říct. "Mám úžasný vztah s Bohem, ale nenávidím jeho slovo". Přijmout Boží spravedlnost znamená, že se necítím spravedlivějším než je on sám. Jestliže tě pobuřuje Boží spravedlnost, pak s Ním nemůžeš mít žádný vztah. Pak máš vztah s někým jiným nebo se svou vlastní představou spravedlivého Boha.

Pasach napsal:
2. Antropošovinismus. Neustálé sobecké vyzdvihování člověka, bezohledná surovost ke zvířatům, týrání a ponižování zvířat. Kdo někdy žil se zvířátky, pochopil pravdu o jejich citu a myšlení a poznal v praktickém životě Boží lásku projevenou i vůči zvířatům, těžko může přijmout biblické výroky. Proč by Bůh spláchl v potopě i nevinná zvířátka? Proč by toužil po jejich krvi při obětech - co by s ní dělal? Příkladů by se našla ještě spousta.

Pokusím se dát komentář k této Tvé otázce, a to také proto, že mám také rád zvířata a otázky okolo nich jistě patří k důležitým.
Vyzdvihování člověka v tom smyslu, že člověk je více než zvíře a že nad zvířaty má panovat je v souladu se stvořitelským záměrem.
Člověk byl stvořen k obrazu Božímu se schopností si uvědomovat kvality svého Stvořitele a uctívat ho, zvíře dle Božího obrazu ani pro službu Jemu stvořeno nebylo.
Na druhou stranu to ale neznamená, že se se zvířaty má jednat nedůstojně nebo krutě. Zvířata též patří mezi Boží stvoření a i na ně se vztahoval Boží výrok při stvoření: A viděl Bůh, že to bylo dobré.
Pokud odmyslíme zacházení člověka se zvířaty, které je velmi často kruté a nelítostné a zamyslíme se nad vztahem Stvořitele ke zvířatům, můžeme vidět, že i zvířata nebyla stvořena jen pro to, aby žila, ale aby se také ze života radovala. Bůh sám si přeje a byl to jeho záměr při stvoření, aby zvířata svůj život prožila s radostí ze života tak, jak je toho zvíře schopno.
Např. při pozorování toho, jak se štěňátko čumákem ponořuje do misky s něčím dobrým, jak si pochutnává, jak se pak olizuje a s radostí a plným zaujetím čeká na další případné chutné sousto od svého páníčka, tak už jen to je doklad toho, že zvířata byla stvořena tak, aby si na svém životě také uměla ,,pochutnat´´.
Např. když prorok Natan upozorňoval Davida na jeho hřích s Bat-Šebou, použil přirovnání, kdy jednomu muži byla vzata jeho milovaná jediná ovečka,
která s ním jídala z jeho talíře a byla pro něj jako dcera. Je to úžasný popis
vztahu člověka a zvířete. Bůh touto inspirovanou pasáží jistě nechtěl říci, abychom si zvířata polidšťovali a považovali je v pravém smyslu za své potomky, ale je z toho jevné, že si Bůh plně uvědomuje, jak hluboký může být vztah člověka ke zvířeti a nijak takový vztah ke zvířatům neodsuzuje, vždyť nás přece stvořil se schopností lásky ke zvířatům. Dokonce sám David poté, co uslyšel v příběhu o tom, že jiný muž, který sám měl mnoho ovcí, zabil onomu muži tu jednu jedinou milovanou ovečku, tak zvolal, že si za to ten muž zaslouží smrt.
Co se týče zvířecích obětí pod Zákonem, mělo to svůj specifický význam při uctívání, aby byl člověk připraven pro pochopení a přijetí oběti Krista.
Při takových obětech ale Bůh nijak nepodporoval žádné týrání zvířat, měla být prostě usmrcena a jejich krev vylita.
Píšeš-li, že zvířata mají cit, jistě máš pravdu. Pravda je ale také to, že Bůh
nikdy nikomu nedává žádnou přirozenou potřebu, aby ji pak nenaplnil, to znamená, že má-li zvíře potřebu bezpečí a citu, bylo tak stvořeno a Božím záměrem jistě bylo, aby i tato Jím daná potřeba pro zvířata mohla být uspokojena.
To co se dnes děje se zvířaty je často úplný protiklad toho, jak se se zvířaty má jednat z biblického hlediska, kdy máme pečovat o svá domácí zvířata.
I před spuštěním potopy Bůh učinil opatření pro záchranu zvířat, kdoví, jak se s nimi zacházelo před potopou, kdy země byla plná násilí, možná bylo pro mnoho zvířat úlevou, kdy zemřela v potopě (věřím, že se Bůh postaral, aby se při umírání zbytečně netrápila) a nemusela být dále vystavována tehdy žijícím krutým lidem, kteří se s nimi asi nijak zvlášť v mnoha případech nemazlili.
Chci tím vším jen říci, že kdyby všichni lidé sdíleli Boží pohled na zvířata, jistě by se jim žilo krásně. Je pravda, že mnohé otázky ještě plně neumíme zodpovědět, a netýkají se jen zvířat, můžeme si ale být jisti jednou odpovědí:
Bůh má ke zvířatům velmi kladný vztah, jsou součástí jeho důstojného stvoření a postupné získávání odpovědí na otázky, v nichž zatím nemáme jasno, nás jistě přesvědčí tím více o tom, že u Boha není žádná nespravedlnost ani vůči zvířatům, naopak, stejně jako žádný vrabec nespadne na zem bez vědomí Otce, tak ani žádné jiné zvíře není pro Boha nezajímavé a nedůležité, aby mu nevěnoval pozornost.

Ráda bych se zeptala, co si myslíte o apokryfních knihách. Bible, jak ji dnes známe je sestavena jen z některých knih a jiné - jako Tomášovo, Maří Magdalény aj. tam nebyly dány. Bylo rozhodnuto později na některých z koncilů, z nichž v podstatě vzniklo vedení té v budoucnosti nejsilnější církve - katolické. Kdo a na jakém základě rozhodoval, co patří mezi slovo boží a co už ne? A co když prostě uchopili někteří moc a nedali tam věci které se jim nehodily? Tím se sice vybudovala mocná církev, ale poněkud "ujela" od toho, co Ježíš považoval za důležité. Proto je to opět jen dílo lidské. Myslím tím to, jak byla Bible sestavena.

Četla jsem , že celý proces kanonizace byl v podstatě dovršen roku 367 Athanasiosem. Většina křesťanských církví v novozákonním kánonu ponechala 27 knih a z hebrejské Bible převzala 39 knih.



Zajímavý je výsledek hlasování o schválení Kánonu. Není to úplně přesný výsledek , ale bylo to asi 670 pro : 635 proti.



Mnoho původních evangelií se ztratilo, z některých zbyly zlomky. Nenávratně se ztratily texty, které také určitě obsahovaly Slovo Boží, a které by bylo možno nynějšími metodami výzkumu prověřit.



Škoda, že starověcí církevní hodnostáři zlikvidovali vše co nebylo , podle jejich lidského názoru, Boží a hlavně se nehodilo do jejich koncepce Víry.

A Vy si myslíte, že by Bůh nechal lidem takovým zásadním způsobem kecat do jeho Slova? To se mi nechce věřit!?

Škoda, že starověcí církevní hodnostáři zlikvidovali vše co nebylo , podle jejich lidského názoru, Boží a hlavně se nehodilo do jejich koncepce Víry.

Před nedávnem tu již diskuse o biblickém kánonu proběhla a vyjádřovali se bratři katolíci i z ostatních společenství.
Soubor spisů SZ byl v podstatě v době vzniku křesťanské církve uzavřen, ale právě rozmach křesťanství a vznik evangelií a listů přiměl židovské představitele, aby se v Jabne(Jamnii) sešli a okolo roku 92 n.l. potvrdili SZ sbírku.
S novozákonními spisy to bylo složitější, zde také proběhl určitý proces.Důležité bylo autorství, všeobecné uznání v církvích(tehdy ještě byly jednotlivé sbory samostatné), užitečnost a soulad s učením Ježíše Krista a apoštolů.
Proto se některé spisy do vznikajícího kánonu NZ nedostaly-buď se jednalo o pseudoepigrafy,nebo obsahovaly různé falešné nauky a evidentně nebyly inspirovány Duchem.
Spíše je zajímavé sledovat otázku vlivu bible v dějinách. Poté, co se církev stala "pravou rukou" vládnoucí moci, začala pronásledovat ty, kteří chtěli svou víru odvozovat pouze z bible a ne z církevních nařízení. Právě církevní hodnostáři se nejvíce obávali vlivu bible, protože věděli, že poznání její hodnoty člověka osvobozuje a vede jej k Ježíši, osobnímu Spasiteli.České a světové reformaci můžeme vděčit za to, že dnes máme v rukou bibli a svobodně ji číst.Není to důkaz toho, že si Pán Bůh pohlídal, aby v ní bylo to, co potřebujeme?

To, že období ranného křesťanství byl zlatý věk kdy všichni křesťané sdíleli stejnou víru, dělili se o peníze a majetek, všichni věřili ve stejné učení a že by nesoupeřily - to je jen mýtus. Ve skutečnosti docházelo ke sporům o nauky a kolovaly různé výroky. Ostatně toto nepopírá ani Bible :
1. Janův 2:26 Toto jsem vám napsal o těch, kteří matou..
4:1 Milovaní nevěřte každému vnuknutí, .....
2.Petra 3:17 Ale vy, milovaní, protože to víte předem, střezte se, abyste nebyli oklamáni svodem těch nezodpovědných lidí...
Jakubův 3:1,2 Nechtějte všichni učit druhé, moji bratři, vždyť víte, že my, kteří učíme, budeme souzeni s větší přísností. Všichni přece mnoho chybujeme
Titovi 1:10 Je mnoho těch, kteří se nepodřizují, vedou prázdné řeči a svádějí lidi: Jsou to hlavně ti, kteří lpí na obřízce
2. Timoteovi 2: Varování před bludaři
Koloským 2:16 Odmítnutí bludařů
1.Korintským 11:18 předně slyším, že jsou mezi vámi roztržky..

Nemyslím, že by Bůh zasahoval přímo do určování toho, co bude či nebude kánon, vždyť je řečeno, pšenice poroste spolu s plevelem . A tak není divu, že plevel vyrazil současně s pšenicí. Je na nás, abychom přemýšleli a pochopili, co je skutečně od Boha a co už je dílo lidské. Ostatně světlem, pravdou a cestou byl Ježíš, nikoliv jeho učedníci, to už jsou následovníci - a my bychom se měli snažit pochopit a poznat Pána a nikoliv jen následovat následovníky a podílet se na jejich chybách. Oni je upřímně občas i přiznali.

Nejvíce mě zaujalo: 1.Korintským 11:2 Chválím vás, že si mne stále připomínáte a držíte se tradice, kterou jste ode mne přijali. ...Tady otevřeně je - držíte se tradice . A musím říct, že právě tuhle tradici nehodlám respektovat.(týká se podřízenosti žen) Protože nepochází od Ježíše. Ten nikdy nikde nic takového nepožadoval, ale učil, že všichni lidé jsou si rovni. Bez rozdílu. A Bůh přijme každého, kdo přijímá Krista. Nikde, kde jsou citována Ježíšova slova, není zmínka, že by Pánem měl být člověku jiný člověk - v tomto případě ženě její muž.

Melissa napsal:Tady otevřeně je - držíte se tradice . A musím říct, že právě tuhle tradici nehodlám respektovat.(týká se podřízenosti žen).

Musím trošku odbočit a zareagovat na tento bod.
Osobně jsem přesvědčen, že současná vzpurnost žen projevující se nebezpečnými feministickými ideologiemi a odmítáním přijmout přirozenou roli podřízenosti vůči autoritě mužů je hlavní příčinou kolapsu rodiny (vysoká rozvodovost, nevychovanost dětí, kriminalita mládeže, apod.). Ženy, ačkoliv jsou fyzicky i psychicky (nižší inteligence, neskonale nižší kreativita, sklony k extrémismu) méně vybavené než muži, sabotují své přirozené postavení ve společnosti, čímž boří instituci rodiny, podílejí se na růstu případů týraných dětí a mužů, ženském násilí (viz např. http://www.agresorka.cz) a způsobují pokles úrovně výchovy dětí doprovázený dětskou kriminalitou.
Je však naprosto zřejmé, že muž a žena rovnoceni být nemohou - podobně jako firma nemůže mít dva ředitele, stát nemůže mít dva prezidenty ani dva krále, zdravé tělo nemůže mít dvě hlavy a vesmír nemůže mít dva Bohy, tak rodina nemůže mít dvě hlavy.
Bylo by dobré se zamyslet nad tím, proč Bůh stvořil ženu méně inteligentní, kreativní a silnou než muže.
Podřízenost žen mužům není zdaleka jen projevem tradice zmíněné apoštolem Pavlem. Stačí si přečíst 1. Mojžíšova 3:16 Ženě [Bůh] řekl: "Velmi zvětším útrapy tvého těhotenství; v porodních křečích budeš rodit děti a budeš žádostivě toužit po svém manželovi, a on bude nad tebou panovat."
A když už Melissa argumentuje Ježíšovým učením, vzpomeňme si např., že vlastní matce řekl: "Co s tebou mám společného, ženo?" (Jan 2:4)


Tolik k otázce postavení žen.

Pro Pasach:
Osobně si myslím, že co se týká vztahu muže a ženy v manželství, pak by měla platit spolupráce dvou dospělých, zralých lidí, kteří ze sebe dávají to nejlepší, aby vztah fungoval. A to oba, každý podle svých sil a schopností.

To, co se týká tradice - že má mít žena nad sebou jako hlavu muže - to nerespektuju. Každý křesťan by měl mít jako hlavu Ježíše - a to ať žena či muž. V tomto pojetí, že žena má mít zakrytou hlavu, tam se projevila jeho židovská výchova a tradice, ve které vyrůstal. Ostatně to tak i sám nazval - tradicí.
Každý odpovídá sám za sebe a za své skutky. A před Bohem jsme si naprosto rovni. Ježíš podle toho taky vždy jednal. To, že řekl matce - ženo, co s tebou mám... platilo to i na jeho bratry (muže) těm taky řekl, že jeho bratři jsou ti. co jej následují. Jeho slova neměla ponížit ženu, ale ukázat, že více než rodinné závazky, by mělo znamenat společenství s ním a Bohem .

Pasach napsal:Bylo by dobré se zamyslet nad tím, proč Bůh stvořil ženu méně inteligentní, kreativní a silnou než muže.
Podřízenost žen mužům není zdaleka jen projevem tradice zmíněné apoštolem Pavlem. Stačí si přečíst 1. Mojžíšova 3:16 Ženě [Bůh] řekl: "Velmi zvětším útrapy tvého těhotenství; v porodních křečích budeš rodit děti a budeš žádostivě toužit po svém manželovi, a on bude nad tebou panovat."

Očividně si vzájemně odporuješ. Stačí si otevřít Bibli.
Jestliže Bůh řekl ženě v Gn 3:16, že muž nad ní bude panovat... je dost zřejmé, že do té chvíle tomu tak nebylo.
Je zcela jasně a konkrétně řečeno:
Genesis 2:18  I řekl Hospodin Bůh: "Není dobré, aby člověk byl sám. Učiním mu pomoc jemu rovnou."
Myšlenka, že Bůh stvořil ženu méně inteligentní, kreativní atd... je blábol, který nemá biblické opodstatnění. Navíc, stačí se rozhlédnout kolem sebe a uvidíš spoustu žen, které jsou daleko chytřejší a kreativnější než někteří muži.

Pasach napsal:
Bylo by dobré se zamyslet nad tím, proč Bůh stvořil ženu méně inteligentní, kreativní a silnou než muže.

Zdravím Tě, Pasachu, využiji Tvých slov k tomu, abych k otázce muže a ženy
také dal svůj komentář.
Nemohu zásadně souhlasit s tím, že Bůh stvořil ženu méně inteligentní a méně kreativní.
Biblický výrok, že člověk byl stvořen k obrazu Božímu, platí jak pro muže, tak pro ženu, obě pohlaví tedy mají důstojné postavení a člověk jako jedinečný stvořený druh v podobě muže a ženy byl stvořen inteligentní
(ne v podobě více inteligentního muže a méně inteligentní ženy).
Opravdu, v Bibli není ani náznak toho, že by Bůh považoval ženy za méně inteligentní, natož je tak stvořil. V Bibli jsou naopak příklady, kdy ženy jsou dávány za vzor, kdy projevily výborný úsudek a postřeh, kdy se zachovaly prozíravě a správně a kdy jejich úhel pohledu byl Bohem shledán za přesnější
než pohled muže (Sára, Abigail, Debora, Jeftova dcera, Anna, Lazarova sestra Marie...atd atd.)
Nevím, jakou zkušenost máš s inteligencí a kreativitou žen, ale já sám za sebe mohu říci, že jsem se v životě setkal s mnoha ženami, kterým by jejich inteligenci i kreativitu i mnohé další klady mohli mnozí muži jen závidět.
Bylo by proti Božím vlastnostem, kdyby ženu již od počátku stvoření diskriminoval tím, že by jí dal do vínku menší inteligenci než dal muži.
Na otázku, kterou jsi položil, proč Bůh stvořil ženu méně inteligentní a kreativní než muže, odpověď neexistuje, protože Bůh ženu méně inteligentní
opravdu nestvořil.

Melissa

Kdo a na jakém základě rozhodoval, co patří mezi slovo boží a co už ne?

To je základná otázka. Je pravda, ako tu niekto písal, že prvý krát sa 27 kníh Nového zákona po kope tak, ako ich poznáme dnes objavuje u Athanásia. Ale toto jeho svedectvo je stále len svedectvom jedného človeka. Pravdou je, že sa tu o tom už písalo v nejakej inej téme, skúste si to tam pohľadať. Len tak v skratke. Celkom pekne sa o tom píše tu.
Už len zopakujem čo boli kritéria výberu kníh do Nového zákona /keď sa dobre pamätám/:
- apoštolský pôvod alebo pôvod priamych žiakov apoštolov
- všeobecná rozšírenosť spisov
- súlad s učením Cirkvi.