Ježíš Kristus = Bůh, anděl, člověk nebo šílenec?

Kolik lidí, tolik názorů.
Kdybychom byli vedeni Duchem, byl by názor jednotný a jeden jediný.
Možná, ale, tady Duch trochu působí, abychom se dopracovali k poznání pravdy, jak říkají i SJ.

Zatím čtu, a jde mi hlava kolem, jak někteří stále lpí na nějakém názoru, kteří jiní rozebrali v jiném světle, a bylo jasně vidět, jak asi vypadá pravda.

Někdo na příklad lpí na výkladu, že Syn zdědil jméno po Otci ve znění slova JHVH.

Písmo ale říká „Žalmy 83:19 ať poznají, že ty jediný, jenž JHVH máš jméno, jsi ten nejvyšší nad celou zemí!“

Jaké „jméno“ tedy Ježíš zdědil?
Má řadu jmen. Slovem „logos“ počínaje a Kristus konče, ale nikde není zminka, že by se také jmenoval Jehova. Třeba Jehova druhý, aby se to nepletlo.

Již několikrát jsem navrhoval rozebrat, co se skrývá za slovy „ve jménu, jméno, vzývat jméno, jménem, atp.“. Ukázat, že se skoro nikdy nejedná o konkrétní jméno, ale něco jiného.

Někdo se snaží svůj názor dotvrdit slovy „já a Otec jedno jsme“ (jako katolík u trojice). Jakoby vůbec nechápal, že Ježíš nemluvil o totožnosti, ale o jednotě.
Podobně prosil o podobnou jednotu i za své učedníky. Ne tedy, aby byli stejní jménem, postavením a mocí, ale vůlí a vírou.
Jan 17:11 bdi nad nimi kvůli svému vlastnímu jménu, které jsi mi dal, aby byli jedno, právě jako jsme my.
Navíc v jiných textech je ukázáno na rozdílnost jejich postavení i moci a podřízenost navzájem. Ne tedy, jeden jako druhý.

Nemohu také pochopit názor, že Jehova je pro nás vším. (tak jak tvrdí SJ) Je jasně psáno, že (dočasně) dal svou moc, nade vším na zemi i na nebi svému Synu.

1Korinťanům 15:27, 28 vždyť 'pod nohy jeho podřídil všecko'. Je li řečeno, že je mu podřízeno všecko, je jasné, že s výjimkou toho, kdo mu všecko podřídil. Až mu bude podřízeno všecko, (dokoná dílo, které mu bylo svěřeno) pak i sám Syn se podřídí tomu, kdo mu všecko podřídil, a tak bude Bůh všecko ve všem.

Otec je stále hlavou Syna, ale ne naší hlavou. Naší hlavou je pouze Kristus, (i když dočasně)

Setrvačnost učení SJ je jedna věc a učení Písma věc druhá. Nesmyslem je i samo jméno „Svědkové Jehovovi“. Tím si tato organizace řeže větev sama pod sebou.

Výsada tohoto názvu, Svědkové Jehovovi, patřila pouze vyvolenému židovskému národu.
Dnes byla vláda svěřena Kristu. Vládne výhradně on, i když po omezenou dobu (v ilegalitě se snaží o vládu i satan).
Vláda byla svěřena pouze jemu-Kristu a o něm se má vydávat svědectví a o jeho vládě. Jeho lid má mít název „svědkové Kristovi“, nebo podobně.

Vůbec se mi jeví jako urážka pro naše společenství a jakýsi výsměch těchto našich diskusních stránek, název Strážná věž: ale to je spíš úvaha pro administrátora, a snad i pro ostatní.

Slavík Svatopluk napsal:Již několikrát jsem navrhoval rozebrat, co se skrývá za slovy „ve jménu, jméno, vzývat jméno, jménem, atp.“. Ukázat, že se skoro nikdy nejedná o konkrétní jméno, ale něco jiného.

Co znamená znát něčí jméno? Nebo konkrétně co znamená znát jméno Ježíše Krista nebo znát jméno Boží? Přece to neznamená jenom vědět, z jakých se to skládá písmenek a jak se to přečte. Není to jen názvoslovná záležitost.

Znát něčí jméno má hlubší význam. Znamená to znát podstatu dané věci, rozumět jí, a pokud jde o jméno nějaké osoby, tak to znamená znát její povahu, charakter, myšlení. To je ta pravá "znalost" jména někoho nebo něčeho. Z tohoto pohledu potom znalost Božího jména a znalost jména Ježíše Krista znamená ve skutečnosti a v pravém slova smyslu znalost Božího myšlení, charakteru. Ale Boží charakter nelze poznat jen informativně z toho, co se o Bohu píše třeba v Bibli. Boží charakter a jeho svatost lze poznat jedině tak, že se Bohu stáváme podobnými podle slov "Buďte svatí, protože já jsem svatý." Jiná znalost Boha a jeho jména než skrze připodobnění Bohu neexistuje, protože v opačném případě je to jen bohapustý akademismus, když si člověk nalhává, že o Bohu něco víc, ale ve skutečnosti nic neví, a takové je celé to dnešní pseudokřesťanstvo. Proto také, jestliže někdo mluví o Bohu a jeho Synu, tak mluví pravdivě pouze tehdy, když se jim stává podobným, protože jde po té správné cestě k dokonalosti s pomocí Božího Ducha. Do znalosti Božího charakteru a Božího myšlení logicky patří i chápání Božího slova a chápání smyslu biblických prorockých obrazů. O Bohu lze mluvit pravdivě, lze chápat Boží slova správně a tak, jak je Bůh zamýšlel, i když to většina lidí nemusí přijímat, protože dosud svět Boha nepřijímá a odmítá jeho služebníky.

Pro dědu Slavíka.

Mohu jen souhlasit, kdyby nás bylo více, to není povzdech, ale skryté přání. Rád bych aby i ostatní zažívali co já z prohlédnutí nepravd z úst VRO.

Minule jsem přehlédl, že jsem přihlášen, jako admin. Tuto identitu používám jen ke korigování dikuse, přispívat chci pod pavel pw.

queens napsal:Admine, tvé chápání biblických textů je v pořádku, ale má to jednu vadu, kterou vytýkáš i mně. Nezjevil ti to duch, ale tvá touha nalézt v Písmu co tam není.

Promiň, ale nevšiml jsem si, že bych Ti něco vytýkal Naopak snažil jsem se projevit pochopení pro vštípený způsob náhledu. Osobně jsem se nesnažil v písmu něco nalézt kromě pravdy. Od svých 17 let a dnes je mi ke 40 letům jsem pod vlivem pohledu SJ chápal texty stejně jako ty. Mnoho jsem se modlil, abych pochopil skutečné postavení Ježíš Krista a jak jsem napsal, rozhodně ho netlačím na Otcovo místo, ale zároveň ho nechci nikterak snižovat a chci ho ctít podle biblického výroku stejně tak jako ctím Otce. O tom jestli mi to zjevil duch či ne by si mohl rozhodnout pouze v případě, že bys měl dar rozlišování inspirovaných výroků. Máš takový dar svatého ducha?

Uvádíš Ge 1:26, ale kdy se to stalo? Přece když už byly miriády andělů. Takže ani ty a ani SJ nemají úplnou jistotu, že tím oslovením: "Udělejme člověka ke svému obrazu, podle své podoby," byl osloven Logos jeho mistr v díle, ale mohl to klidně říkat i stvořeným dalším duch. bytostem, které se radovaly viz Job 38:7. A nebo popíráš, že další duch. bytosti v nebesích nejsou jako Bůh, stejně jako je i JK? Ano, co řekl Kristu neřekl žádnému z andělů, ale co to dokazuje? Mohl by jsi mě poučit, protože v tom nejsem dost obeznámen.

Ptáš se, kde beru jistotu, že nepromluvil k jiné duchovní bytosti, když mluvíme o době, kdy byly stvořeny i jiné duchovní bytosti. Jistotu mám a nabírám ji zde:

Koloským
15On je obraz Boha neviditelného, prvorozený všeho stvoření, 16neboť v něm bylo stvořeno všechno na nebesích i na zemi, věci viditelné i neviditelné,

Výraz všechno zahrnuje prostě všechno. Tedy všechny stvořené věci včetně andělů, včetně všech věcí na zemi, tedy i lidí. Pouze Ježíš Kristus je v Otcově náruči a pouze Ježíš Kristus je spolu s Otcem stvořitelem. A to je také důvod proč uvedené věci, žádnému z andělů nikdy neřekl.

Vrací se dědictví se vším všudy a nebo si můžeš něco nechat

Já se zase ptal, jaké jméno si zdědil po svém Otci? A mohu ještě přidat otázku: lze ho vrátit? A dále se ptám: Proč se bavit o vracení dědictví v souvislosti s tím, že Kristus něco předá svému Otci? V Hebrejcům v 1.kap se přece mluví o tom, že zdědil jméno a o jiném dědictví se nemluví. Pokud je někomu proti mysli, že Ježíš zdědil jméno JHVH, ikdyž to naznačuje i Jan 17:11, ať řekne jaké jiné jméno tedy Ježíš zdědil. A ať přitom nerozmnělňuje pravdu úvahami o tom, co všechno znamená jméno. Protože mluvit o jménu bez konkrétního jména, které se k tomu všemu váže, jsou prázdné řeči.
Neustále se zde vyskytují zmínky o Ježíšově podřízené úloze. Ale vždyť to nezpochybňuji. Jenom je potřeba si uvědomit, že Ježíšova podřízená úloha nevyplývá z podstaty jeho bytí, jako je tomu u andělů.

Filipenským
2:6 Ačkoli byl v podobě Boží, nelpěl na tom, že je roven Bohu

Podle tohoto posledního komentáře, kde se uvažuje o tom, že Ježíš zdědil jméno po svém Otci (jako člověk) JHVH,
by bylo vhodné navrhnout, (aby se tyto dvě osobnosti jasně rozlyšili)
upravit znění jména Syna v podobě názvu Jehova druhý (JHVH 2)

Jistě, že to namyslím vážně...

Queens napsal na adresu Admina:

Uvádíš Ge 1:26, ale kdy se to stalo? Přece když už byly miriády andělů. Takže ani ty a ani SJ nemají úplnou jistotu, že tím oslovením: "Udělejme člověka ke svému obrazu, podle své podoby," byl osloven Logos jeho mistr v díle, ale mohl to klidně říkat i stvořeným dalším duch. bytostem, které se radovaly viz Job 38:7.

Ta jistota, že Otec oslovil Syna nebo Syn Otce spočívá, jak v tom, co uvedl pavel pw v příspěvku z 8. března 2006, tak vysvitá z toho, co je řečeno o výsledku stvoření, cituji: „A Bůh pak stvořil člověka ke svému obrazu, stvořil ho k obrazu Božímu; stvořil je mužského a ženského rodu.“ (1.Mojžíšova 1:27) Kdyby Jehova Bůh hovořil se stvořenými bytostmi (anděly), nebyl by člověk obrazem Božím, ale pouze obrazem jakéhosi duchovního světa.

K návrhu dědy Slavíka, který nemyslel vážně, bych jen podotkl, že křesťané 1. století n.l. opravdu jasně rozlišili osobnosti Jehovy Boha tak, že sice neříkali Jehova první a druhý, ale říkali Otec a Syn. Haleluja je výzva tvorů k oslavě nejen Otce, ale i Syna.

Martine, ty popíráš, že byl Ježíš Kristus stvořen? Že ho neuvádíš k stvořeným bytostem.

Pro queens:

Uveď, prosím, biblický text, který by jasně říkal, že Boží Syn byl stvořen nebo že je tvorem (stvořenou bytostí).

Martin Cibulka napsal:Uveď, prosím, biblický text, který by jasně říkal, že Boží Syn byl stvořen nebo že je tvorem (stvořenou bytostí).

Výslovně je to uvedeno ve slovech prótotokos pasés ktiseós, prvorozený všeho stvoření.

Je jedno, jestli tomu říkáme stvořený, zrozený, zplozený. Jsou to víceméně ekvivalentní pojmy až na to, že Ježíš Kristus nebyl stvořen stejným způsobem jako ostatní stvoření, protože ho zplodil přímo Otec, kdežto ostatní stvoření bylo stvořeno skrze Ježíše Krista. I stvoření se "rodí" a první stvořený tvor v něm je "provorozený", je počátkem stvoření, protože byl na počátku (tvoření) u Boha a s Bohem, Bůh jej vlastnil jako Moudrost na počátku svých cest. O moc víc toho asi v Písmech nenajdeme. Pokud svět došel ve své pošetilosti ke zpochybňování původu Ježíše Krista nebo až k filozofování o nějaké soupodstatnosti Otce a Syna nebo případně nějaké další osoby, tak tyhle nauky vzniklé ve lživé světské "teologii" nemají už vůbec žádné opodstatnění v biblických textech. Pravda zůstává skryta a odhaluje se pouze těm, kdo jsou schopní ji přijímat bez předsudků, bez lpění na předem vytvořených představách zformovaných a nasměrovaných tělesným myšlením a tělesnými naukami, a takových lidí je asi velice málo, jsou vzácní jako sůl země.

Oskare předběhl jsi mě, ale s tvou odpovědí se ztotožňuji.

Zdá se, že je zbytečné něco dodávat. Ale pro jisdtotu-Ekumen, Kralická, NS.

Kolosanům 1:15 (Chvalozpěv Kristu) On je obraz Boha neviditelného, prvorozený všeho stvoření,

Kolosanům 1:15 On je obrazem neviditelného Boha, prvorozeným všeho stvoření,

Kolosanům 1:15 Kterýž jest obraz Boha neviditelného a prvorozený všeho stvoření.

Já to hoši chápu tak, že prvorozený, znamená první v řadě. Jetli je to syn na zemi nebo v nebi.

Texty o Kristu mluví, jako o prvorozeném stvoření, byl tedy stvořen smotným Otcem. Byl tedy i jako splozen.
Kdežto ostatní věci i bytosti byly tvořeny za spoluúčasti Syna. Nejsou tedy v přímém a pouze vztahu k Otci stvořiteli, ale jakousi druhořadou tvůrčí záležitostí.
Kdežto Ježíš je přímým potomkem a proto jeho Synem, stejné podstaty.˛
Kolosanům 1:16 neboť v něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi - svět viditelný i neviditelný; jak nebeské trůny, tak i panstva, vlády a mocnosti - a všechno je stvořeno skrze něho a pro něho.

Ve staré diskuzi jsem se již výrazu PRÓTOTOKOS PASÉS KTISEÓS (prvorozený všeho stvoření) z Kolosanům 1:15 dotkl. Kontext dalších veršů jasně poukazuje na to, že Boží Syn není tímto stvořením. Prostě není jedním z nich. Kdyby byl stvořením, použil by apoštol Pavel předložku EK, tak jak to udělal v 18. verši, kde je uvedeno PRÓTOTOKOS EK TÓN NEKRÓN (prvorozený z těch mrtvých), kde předložkou EK (z) zdůraznil, že Boží Syn byl opravdu mrtvý, ale jako první byl vzkříšen k nepomíjitelnému životu.

Takže rekapituluji: Apoštol Pavel neoznačil Božího Syna za „prvorozeného z všeho stvoření“, ale za „prvorozeného všeho stvoření“. Tzn. že Boží Syn byl iniciátorem Božího stvořitelského díla a ne prvním výsledkem tohoto stvořitelského díla. Jinými slovy, Boží Syn je „počátek Božího stvoření“ (Zjevení 3:14), protože „svět začal existovat skrze něj“ (Jan 1:10) a ne že on byl stvořen jako první.

Přesto mám ještě malou nejasnost.

Za prvé, já osobně nejsem přesvědčen, že všechny pozdější opisy řečtiny, odpovídají přesně originálu. Pokud řeknu "Pavel napsal to a to", nemusí to být přesně tak. V originále nějaké to písmenko, nebo slovo mohlo znít jinak. Opírat se jen o dnešní znění opisu, nemusí odpovídat pravdě. Originál nemám.

Jinak bych asi souhlasil. Protože "prvorozený všeho stvoření" by mohlo znamenat, že původce všeho je pouze Otec a Krista vytvořil jako první dílo. a to další texty vyvrací.
V druhém případě- "prvorozený ze všeho stvoření" připouští i celou řadu tvůrců.
Podle mého názoru, mohl být Kristus prvním stvořitelským dílem Otce a proto může být řečeno, že byl splozen Otcem, kdežto ostatní díla byla tvořena spoluprací obou. Otce i Syna.

Je ale těžké asi přirovnávat akt tvoření, nebo zplození, našim pozemským zkušenostem a praktikám.

Také si myslím ,že JK nebyl stvořen "Otcem"tak jak se to chápe.JK je roven "Bohu" a je taky "Bohem".Židé dědicové smlouvy,tělesní potomci Abraháma,jej taky jako "Boha" nepřijali.Vidíme jak je velice důležité pochopení poselství"Janova evangelia"o osobě Boha JK..Odmítnutí JK jako Boha Jan jasně staví proti tomu co kázal Jk.Když Ježiš kázal,někteří Židé se posmívali.Když řekl"Váš otec Abraham zajásal,že spatří můj den,spatřil jej a zaradoval se,Židé nevěřícně namítali,Ještě ti není padesát,a viděl jsi Abrahama?Na to JK prohlásil"Dříve než se Abraham narodil,Já jsem Jan 8.56-58.Přítomný čas slovesa "jsem""eimi" ukazuje nepřetržité bytí"Tedy stále" bez pojmu před a po..Než byl Abraham já jsem..!!

Pokud svět došel ve své pošetilosti ke zpochybňování původu Ježíše Krista nebo až k filozofování o nějaké soupodstatnosti Otce a Syna nebo případně nějaké další osoby, tak tyhle nauky vzniklé ve lživé světské "teologii" nemají už vůbec žádné opodstatnění v biblických textech. Pravda zůstává skryta a odhaluje se pouze těm, kdo jsou schopní ji přijímat bez předsudků, bez lpění na předem vytvořených představách zformovaných a nasměrovaných tělesným myšlením a tělesnými naukami, a takových lidí je asi velice málo, jsou vzácní jako sůl země.

Znovu bych zde rád zopakoval, že jsem se modlitbami a pečlivým studiem písma přesvědčil o skutečném postavení a podstatě Ježíše Krista a musel jsem se při tom vypořádat, jak správně Oskare říkáš, s předem vytvořenými představami, které jsem získal studiem publikací VRO, které jsem získal studiem knihy Můžeš žít navždy v pozemském ráji, která se mnou byla studována jako první apod.
Jako problém ve vzájemném porozumění vidím právě vyučovací činnost společnosti SV. Texty, které jsou uvedeny na podporu výsadního a výlučného bytí a postavení Ježíše Krista, byly a jsou vždy v přednáškách a publikacích vkládány do úst představitelům tzv. falešného náboženství jako argumenty pro obhajobu trojice. Když nyní tyto pádné biblické argumenty použiji Já, Martin nebo kdokoliv jiný, nemůže nastat jiná situace, než ta, že v myslích SJ vyskočí představa obhajoby trojice. Málo platné takhle náš mozek prostě funguje.
Velice správně si uvedl, že kořeny problému spočívají v tělesném smýšlení (velice hezky podáno). Ono tělesné smýšlení může také mít kořeny v touze představitelů společnosti SV po vládě, po moci, po vyvýšeném postavení. A to následně vedlo k vytvoření iluze naprosté výlučnosti a jedinečnosti. Jak jinak by mohli tvrdit, že jsou jedinou pravou organizací, že? Proto organizace hovoří o kůlu a ne o kříži, ačkoliv písmo hovoří o tom, že JK měl v rukou díry po hřebech a ne po hřebu a že měl na hlavou tabulku s nápisem, což by v případě kůlu nebylo možné. (A bacha, teď mohu mít nálepku zastánce kříže, nejsem zastánce kříže je mi to jedno. Pro mě je důležitá smrt, která mě vykoupila a ne modlářský symbol) Proto se organizace zaměřuje na jméno Jehova a ne na jméno Ježíš (v rozporu s Biblí, která jasně ve SK 4:12 říká, které jméno je důležité). Proto organizace vybavila překlad nového světa křesťanských řeckých písem jménem Jehova bez jakékoliv podpory v původních rukopisech. A tak bych mohl pokračovat.

Někteří z nás tu tvrdí stejně jako SJ,že formulace na začátku Janova evangelia ,že LOGOS"Slovo nebylo Bůh" ale jakýmsi"Superandělem""možná bohem s malým "b"...,protože řecké theos ,zde nemá určitý člen"ho".Avšak theos bez členu se vyskytuje u Jana 1.18,kde nepochybně označuje Boha Otce.a v Tomášově vyznání"Můj Pán a můj Bůh"je "muj Bůh"ho theos mú a člen tedy má.Proto také v Janovi 1.1-se ve formulaci"bylo Bůh"má psát velké"B" To však asi SJ ale, ani ti ex neradi slyší..Je to však ,podstatné k pochopení JK..Já chápu a vidím mezi Jk a JHWH..rovnítko..To jsem dlouho ani jako SJ ani těsně po odchodu neviděl..

Dokáže někdo uvést příklad nějaké myšlenky postavené na pochopení původu Ježíše Krista, kde by bylo vidět, že toto pochopení rozdílu mezi stvořeností a zplozeností Ježíše Krista má nějaký dalekosáhlý význam pro výklad dalších, závažných biblických proroctví? Ptám se proto, abysme si tady nemastili trika ve sporech o tuhle otázku, když jsou podle mého názoru v Bibli důležitější věci ke zkoumání. Osobně beru studium Písem tak, že mi jde o život. Než dojdu na konec dní, které jsou mi vyměřené, případně než nastane druhý příchod našeho Pána, měl bych být dokonalý jak v charakteru tak v poznání a "zvítězit", abych dostal věnec života. Jestliže je diskuze na nějaké téma nekonečná a předem známe vzájemně argumenty i protiargumenty všech stran a nic nového nejsme schopni vymyslet nebo se na shodnout (zrovna diskuze o původu JK tím zavání), tak v ten moment opadá můj zájem o danou diskuzi, protože to bych leda musel mít touhu se měřit v hádkách, a z toho už sem vyrost.

Gratuluji Oskare, opět si se logickým myšlením dostal k podstatě věci.

Má smysl pátrat po Kristu a jeho původu a podstatě? Jednoznačně ANO.

Hleďte, ať vás někdo neodvede jako zajatce skrze filozofii - prázdný svod podle tradice lidí, podle živlů světa, a ne podle Krista. 9Neboť v něm tělesně přebývá veškerá plnost Božství. 10I vy jste v něm naplněni. On je hlavou vší vlády a moci. (Kol 2:8-10)

Chtěl bys poznat proroctví, jejich význam a obdržet zaslíbení, která v nich jsou. Pak nepřehlížej Krista, protože v něm se veškerá zaslíbení stávají ANO.

20Neboť všechna Boží zaslíbení, kolik jich jen je, v něm jsou 'ano'. Proto je také skrze něho řečeno 'amen' k slávě Bohu skrze nás. (2. Kor 1:20)

Chtěl bys obrazně obdržet pastvu v podobě poznání a porozumění? Pak vejdi dveřmi. Pokud se nebudeš o Krista zajímat do hloubky, pak nepochopíš, jak vejít.

6Ježíš mu řekl: "Já jsem ta Cesta, Pravda i Život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne. (Jan 14:6)
9Já jsem dveře. Kdo vejde skrze mne, bude zachráněn; bude vcházet i vycházet a nalezne pastvu. (Jan 10:9)

Chceš se snad Kristu vyhnout. Chceš stavět a nepoložit základní kámen? Chceš ho také zavrhnout?

6Proto stojí v Písmu: 'Hle, kladu na Siónu kámen úhelný, vyvolený, vzácný; kdo v něj věří, jistě nebude zahanben.' 7Vám tedy, kteří věříte, je vzácností, ale nevěřícím je to 'kámen, který stavitelé zavrhli; ten se stal kamenem úhelným' 8a 'kamenem úrazu a skálou pohoršení'.(1.Petra 2:6)

Jak toho všeho chceš dosáhnout a nebýt s ním ve spojení?
Zkus si zadat vyhledávání slovního obratu „ve spojení“ v křesťanských řeckých písmech v překladu nového světa a přemýšlej o množství výskytů a jejich spojení. Pokud Ti něco brání, aby ses ke Kristu obrátil v modlitbě a vyznal se mu, pak bys o tom měl přemýšlet.

Mohl by JK být, pokud by nebyl všemocným "Bohem"..Mesiášem? Který dokáže vzít na sebe prokletí ? Gal.3.16..Co myslíš Oskare?

Pavle pw, uvádíš pěkné citáty. Znám je, ale nevidím v nich nic, co by se stávalo sporným ve světle představy, že Ježíš Kristus je stvořená (zplozená) bytost.

oskar napsal:Pavle pw, uvádíš pěkné citáty. Znám je, ale nevidím v nich nic, co by se stávalo sporným ve světle představy, že Ježíš Kristus je stvořená (zplozená) bytost.

Možná to bude proto, že odpovídám na to, na co se kdo ptá a ty si se ptal proč je osoba Krista a jeho postavení tak důležité, když podle Tebe jsou přece tím nejdůležitějším proroctví a jejich splnění. Alespoň tak jsem Tvůj příspěvek pochopil a na to jsem odpovídal. Také nechci vést spor pro spor. Osobně považuji Krista za středobod toho všeho. Pokud budeš patřit Kristu, pokud pochopíš o koho jde, potom si můžeš být svou záchranou jistý a nemusíš čekat až na hromáždění přiletí anděl a řekne Ti, na kterém kopci se máš shromáždit. Zde mi prosím promiň humornou nadsázku. Není to osobní, jen to podle mě vystihuje podstatu problému.
Dovol mi však dvě osobní otázky. 1) Obrátil si se ke Kristu již někdy v modlitbě? 2) Našel sis např. v Theokompu výskyt slovního obratu "ve spojení" v křesťanských řeckých písmech v NS?

Modlitba je akt uctívání a uctívat stvoření místo stvořitele je nepřípustné, proto je důležité ujasnit si, kdo je Kristus a ctít ho stejně jako jeho Otce. Jan 5:23 (Toť můj osobní názor)

pavel pw napsal: je důležité ujasnit si, kdo je Kristus

Ujasnil jsem si to tak, že je to Boží Syn, prvorozený všeho stvoření. Bůh Otec mu dal život jako první ze všech živých, inteligentních bytostí. Další tvoření potom dal do jeho rukou a prostřednictvím Syna tak byli stvořeni nejprve andělé v duchovním prostoru nebes a později člověk v hmotném prostoru vesmíru, konkrétně na Zemi. Tyto všechny inteligentní bytosti tvoří Boží rodinu. Patří do ní Bůh, Syn, andělé (= boží duchové) a člověk. V této hierarchii má platit, že vyšší slouží nižšímu (jak to naznačoval Ježíš Kristus za svého pobytu na zemi), takže člověk jako nejslabší článek potřebuje službu andělů, andělé zas potřebují pomoc Syna a nade vším je Bůh Otec, který určuje, co se má kdy a jak dělat.

Jenomže tahle původní harmonie Boží rodiny se pokazila, jak víme z různých náznaků v Bibli. Pro nás jako pro lidstvo mělo zásadní a fatální význam to "pojedení ze stromu poznání dobrého a zlého", čímž se Adam s Evou vydali na nějakou jinou než Boží cestu, porušili se a zkazili a za trest propadli oni dva i veškeré jejich potomstvo koloběhu rození a umírání. Tím pro nás začínají nějaké hmatatelné, v Bibli popsané dějiny. Současně s udělením trestu se však lidstvu dostalo ještě v zahradě Eden zaslíbení, že ten špatný stav bude jednou napraven. Tato náprava a okolnosti, za kterých se uskuteční, je námětem všech dalších biblických spisů. Bible pojednává v prorockých, inspirovaných obrazech o tom, jak Bůh vykoná soud nad celým tvorstvem a rozhodne o každém jednotlivci, jestli je hoden vzkříšení do tisíciletého království Božího, aby se v něm uzdravil ze zkaženého stavu, v němž umřel.

Ještě předtím, než Bůh uspořádá soud nad celým tvorstvem, poslal na zem před dvěma tisíci lety svého Syna Ježíše Krista. Ježíš měl tehdy za úkol (a ten trvá dodnes) vybrat v lidstvu některé jedince, ať už ze Židů nebo z pohanů, kteří mají dostatečnou víru na to, aby uvěřili v to, k čemu byl Ježíš Kristus poslán a stali se jeho učedníky. Tito jedinci, kteří se stávají jeho učedníky, uvěřili v to, že dosáhnou věčného života, když se ještě za tohoto života ve starém hříšném těle stanou působením Božího ducha dokonalými podle obrazu charakteru Ježíše Krista. To znamená nabudou dokonalého poznání Boží moudrosti a dokonalého charakteru, aby byli stejně svatí, jako je svatý Bůh. Dojdou-li dokonalosti, budou vyňati z toho soudu v poslední den, protože budou při tom soudu hrát jinou roli než ostatní tvorstvo. Jsou-li totiž dokonalí, není třeba je soudit.

To dovršení dokonalosti neboli dojití k cíli svého křesťanství má svůj hluboký význam. Ten význam s Božím plánem na záchranu tvorstva a spočívá v tom, že tito křesťané, pokud se dožijí konce věků, sehrají významnou úlohu v událostech popisovaných starozákonními proroky, samotným Ježíšem i apoštoly a také Janovým Zjevením. Když použiju obrazy z Janova Zjevení, tak stručně řečeno, až nastane ta kritická chvíle pro tvorstvo a toto tvorstvo se dostane do velikého ohrožení a nebezpečí ze strany Božího nepřítele vystupujícího jako šelma z moře a ze země, tak tehdy křesťané vystoupí jako proroci a provedou ostatní lidstvo tímto obdobím veliké zkoušky posledního dne, až do chvíle, kdy Bůh odstraní šelmu z propasti a nic potom už nebude bránit všeobecnému vzkříšení z mrtvých. Lidstvo bude do těch událostí zataženo nevědomky a teprve postupně díky oněm prorokům pozná, co se děje a přidá se na stranu Boží proti Božímu nepříteli. Během té doby obstojí jako proroci pouze křesťané, kteří dnes směřují k dokonalosti s pomocí Božího ducha a nabudou plné moudrosti a pochopení Božích prorockých Písem. Kdo nedojde vlastní vinou, nedbalostí a vlažností té požadované dokonalosti, ten nebude schopen dostát tomuto obrovskému úkolu, a namísto toho propadne strachu a nechá se svést falešným prorokem k záhubě, ze které nebude návratu. Ostatní lidstvo bude díky posledním Ježíšovým učedníkům v roli proroků zachráněno.

Je zřejmé, že být křesťanem a pravým učedníkem Ježíše Krista, není žádná nevýznamná věc. Není určená pro každého. Tady nejde vůbec o to, jestli si někdo hraje na křesťana, protože se mu líbí pár myšlenek o lásce z Nového Zákona, tady jde o záchranu lidstva, pro kterou si nyní Bůh vytváří nástroj v podobě svých služebníků. Bůh to nečiní nijak viditelně, avšak činí to mocí svého ducha, který již dva tisíce let působí mezi lidmi a vychovává k dokonalosti Boží služebníky, z nich někteří se dožijí doby konce a naplní tak úkol křesťanství.

Neodpověděl si na mou otázku. Jsi s Ježíšem Kristem ve spojení?

pavel pw napsal:Neodpověděl si na mou otázku. Jsi s Ježíšem Kristem ve spojení?

Ano. A ty?