Exorcizmus, oslobodenie, modlitba, život s Ježišom

Doktorka White napsal:
Můžeme se společně modlit v duchu našeho Pána Ježíše Krista. Pokud tím "urazíme" aspoň kousek nebo celého zlého ducha ( tím lépe ) ---> bude to v moci Pánova jména.

Amen, amen, amen

Doktorka White napsal: Ale toto nelze provádět se vzýváním jména Marie a Josefa.

Práveže lze.
Pod vzývaním si nepredstavuj to, že by som svätým vzdával nepatričnú úctu, alebo ich snáď prirovnával k Bohu. V žiadnom prípade. Prosím ich o pomoc v tom zmysle, ako to popísala quaero, predtým na iných miestach aj Štefan i ja - oni žijú v ustavičnej Božej prítomnosti, pre Boha všetci žijú, Boh nie je Bohom mŕtvych, ale živých. Oni zvádzali za svojho života boje s diablami, zvíťazili a chcú, aby sme zvíťazili aj my. Mária, Ježišova matka, ktorá rozdrvila hlavu satanovi, má v tomto boji svoju hlavnú úlohu, keďže satan teraz bojuje proti jej potomstvu. Je matkou Cirkvi, plná Ducha Svätého, má zvláštnu moc nad zlým. Samozrejme, že skrze Boha.
Nechytajte ma chvíľu za slovíčka - to prosím najmä Pavla (nie apoštola, ten nech nám pomáha, ale tohoto nášho alias jastraba, aby nedošlo zas k prchkým reakciám neodôvodnene )- myslel som, že ste prijali aspoň niečo z toho, čo Vám na tejto stránke v iných linkoch vysvetloval najmä Štefan.
Ale ak ste to aj neprijali, skúste sa na to pozrieť ako na hypotetickú možnosť - prečo nie? Nie je to proti Písmu.

Doktorka White napsal:Rozumíš mi ?

Veď to...

Co není proti Písmu?

A neurážej USA, protože ti si myslí, že mají ve znaku orla a ne jestřába?

Petr So napsal:Tento týden jsem se ptal jednoho katolického kněze na toto téma a on mi řekl ,že KC má pro střední Evropu jen několik jednotlivců co mohou vykonávat exorcismus

Tvrdím ja vari niečo iné? Je to presne tak.

Petr So napsal:
I to je však v protimluvu s tím co píše Písmo

toto Ti už ten kňaz nepovedal,to je už Tvoja vlastná príloha, dúfam?
Ale že sa rozprávaš s kňazmi, to Ti veľmi odporúčam a schvaľujem. Sú totiž aj na to, aby pomáhali ľuďom v ich duchovnom živote.

inak bez komentára až na toto:

Petr So napsal:Exorcismus tak jak ho popisuješ a prezentuješ ty je něco před čím bych vzal nohy na ramena a utekl..

To je možno dobré znamenie, ak od seba odoženieš zlých duchov.

Dobre že to píšeš, ale nerozumieš mi. Uzdravovanie a exorcizmus nie je celkom to isté. Ty píšeš o uzdravovaní, uzdravovať môže každý brat i sestra, ktorí pocítia v sebe tú moc. Ale musia skúmať, či tá moc je od Boha a nie od zlého. Exorcizmus je niečo iné. Exorcizmus naozaj nie je žiadna zábava, ani cirkus. Ale možno je to tak trochu divadlo - vážna dráma s neistým koncom.

Inak, ešte som sa sa zatiaľ cez sústavné ataky (to sa nesťažujem) k ničomu nedostal.

Viete ľudia, vy sa strašne radi urážate - ale to nie je od Pána. Ten duch nie je od Pána, ak mi rozumiete. Od Pána je pokora.
Vy za ten svet nechcete uznať, že sa môžete aj mýliť - stále sa musíte "prekecať" cez všetky námietky protivníka - ale to tiež nie je od Pána. Od Pána je pravda.
Vy sa beriete strašne vážne - ale to nie je od Pána, musíte sa naučiť sa nad sebou aj zasmiať, nad svojou malichernosťou, pyšní duchovia neznášajú výsmech, najmä nie od ľudí - to je ich všeobecné poznávacie znamenie, pre Vašu informáciu. A pritom sa sústavne jeden druhého ponižujú a vysmievajú jeden z druhého. Viď TV a politický život.

Bratia a sestry, ja som taký istý - zlý ako vy všetci - ale aspoň to viem, ľutujem to a chcem to zmeniť. Prvý krok je uznať svoju vinu, svoje hriechy. Som ochotný to kedykoľvek urobiť (no kedykoĺvek nie, iba keď sa ma dotkne Božia milosť - priznávam sa)

Preto - čo sa Vám zdá čudné na tom, že Vám chcem ukázať, akí duchovia na Vás pôsobia? Myslíte si, že je na svete človek, na ktorého by zlí duchovia neútočili? A ak má človek neoľutovaný hriech, najmä ťažký, myslíte si, že diabol cez tento hriech nemá prístup do človeka?

Alebo máme strach pozrieť sa kriticky do svojho vnútra? Je vari strach od Pána? Nie je to náhodou tak, že dokonalá láska vyháňa strach? Nemáte vari lásku, keď sa bojíte s dôverou v Pána pozrieť na svoje hriechy?

Povedal som vari niekedy, že ja som bez hriechu, na mňa zlý nepôsobí? Sústavne tvrdím pravý opak. Som zlý, mám hriechy. Denne musím odolávať útokom zlého ducha i svojej vlastnej hriešnej ľudskej podstaty. Ako aj Vy všetci. Je čudné, ak necítite pôsobenie zlého na seba, okolo seba a v sebe. To by Vás malo varovať. Je čudné ak sústavne zvrhnente debatu na hranie sa o slovíčka - tak to není psáno, tak to je psáno, je a není, je a není...

Uznávam, že moje hriechy sú možno o to horšie, že mám pravé poznanie (aspoň si to myslím - a to ma usvedčuje). Vy ste na tom s pohľadu viny oveľa lepšie ( z môjho pohľadu) Lebo nemám proti Vám dôkazy, ani ich nechcem vidieť: proti sebe mám. Medzi Vami chcem vidieť len Ježiša a to ukrižovaného.

Tak ako - chceme žiť s Ježišom, alebo nie? Dostaneme sa konečne ďalej?

Jsem zvědavý, jestli Petr Sláma bude taky na janmata reagovat, tak jako reagoval na mně?

janmate kam spěcháš, dočkej času jako husa klasu

Quaero napsala:

Myslím si, že excorcizmus má ale vždy souvislost s dary Ducha, že v něm nemůže být úspěšný každý a že se do něho taky každý nemůže jen tak pouštět. Nicméně slyšela jsem o excorcistech nejen z řad katolíků, ale i z protestantů, tak mám dojem, že tak jako Kristova církev (aspoň podle mne) není totožná s žádnou lidskou pozemskou organizací, ale její příslušníky má Kristus ve všech církvích i mimo ně, tak i lidi, kteří mohou vyhánět zlé síly a pomáhat tak jiným, mohou být taky ve všech církvích i mimo ně. Podmínkou je ale, myslím si, přímá spolupráce s Duchem, resp. dar Ducha přímo tohoto druhu. (Pro vysvětlení - myslím si, že ne každý, kdo má dary Ducha, třeba mluvení jazyky nebo prorokování, může automaticky vyhánět démony, ale že musí mít přímo tenhle dar.)

Myslím, že to je, co se týče praktické stránky vymítání zlých duchů u posedlých z toho, co zde zatím bylo prezentováno, nejblíž pravdě. Janmat měl ale odvahu otevřít diskuzi na toto téma a já si ho za to vážím a zároveň věřím, že určité reakce na jeho názory nevypověděli to podstatné o jeho nedostatcích ve víře, ale spíše to podstatné o duchu těch, kteří na ty nedostatky reagovali neadekvátním způsobem.

Zda tedy k exorcismu je někdo splnomocněný církevní denominací nebo ne, nehraje až tak zásadní roli. Důležitější je, zda se za tuto činnost postaví Pán Ježíš Kristus. K uplatnění daru Ducha není zapotřebí schválení církevních představitelů, ale především ochotou využít ten dar, když je to nutné a správné. Kde totiž k žádným pokusům nedochází, tam také není žádný výsledek.

Hmm!

janmat píše:Dobre že to píšeš, ale nerozumieš mi. Uzdravovanie a exorcizmus nie je celkom to isté. Ty píšeš o uzdravovaní, uzdravovať môže každý brat i sestra, ktorí pocítia v sebe tú moc. Ale musia skúmať, či tá moc je od Boha a nie od zlého. Exorcizmus je niečo iné. Exorcizmus naozaj nie je žiadna zábava, ani cirkus. Ale možno je to tak trochu divadlo - vážna dráma s neistým koncom.
Já netvrdím ,že vždy je uzdravení nemocí totožné s exercismem..Posedlost jednotlivce démonem je však strašná a bez pomoci Ducha s. nelze vyhrát.To je jasné.Může se i stát ,že modlitby "sboru"nezaberou.Proč?Proto jsem psal o lidech v církvi co jsou "příkladní"a silní a mohou tyto věci v moci Ducha s.zvládnout.Znám takové.Proto jsem psal ,že si nemyslím ,že je to jen pro hrstku "vyškolených"profesionálů uvnitř nějaké církve.To platí i o KC.Ten farář o kterém jsem psal mi vyprávěl o zkušennosti jednoho katolíka z jeho rodného Polska.Je dlouhá tak jí okleštím.Ten muž v moci Ducha s. dokázal vyhnat démona jak z dítěte tak i z krávy.Nebyl speciálně školen ani nepoužíval iniciační rituál ,který používají profesionálové exorcisté i v 21 století.Přesto v moci ,kterou dostal od Boha dokázal co dokázal.Proto a pro jiné věci nevěřím ,že jsou třeba nějaké "odborné"rituály praktikované profíky...Tvrdím ,že tuto moc v moci Ducha s. může obdržet každý..kdo jí může ve víře přijmout.Znám případy exorcismu u adventistů byl jsem kdys na přednášce člověka co tuto zkušennost prožil.Zažil jsem to i v mém bývalém sboru SJ ....nebyl to jediný případ kdy při studiu se zájemcem nastala tato "potřeba" Proto si myslím ,že dostat nebo ne-dostat tento dar záleží na víře a okolnostích né však na příslušnosti ke "kléru" nebo nějaké "určité"církvi...

Petr So,

To iste, bez pomoci Ducha Svätého to nejde. Veď o tom to je. O sile Ducha Svätého. Bez neho to nejde, aspoň teda nie naozaj. Zdanlivo ide všetko, lebo keď sa chce zlý duch tváriť že odišiel, tak sa tak bude tváriť. Najmä ak jeho podvratná činnosť sa má prejaviť neskôr. A najmä ak ten čo mu rozkazuje nekoná v súlade s Božou vôľou, ale priamo proti nej. Tu mi vyvstáva otázka, či môže konať v súlade s Božou vôľou -v tejto veci - ten, kto odmieta poslušnosť Cirkvi? Toť otázka. Preto Katolícka cirkev učí ako učí. Má to vnútornú konzistenciu, aj keď neveríte Katolíckej cirkvi. Ale ak je niekto iného vyznania - Katolícka cirkev mu nebráni konať podľa jeho svedomia. Katolícka cirkev určuje pravidlá pre svojich veriacich. Teda nejde o žiadnych vyškolených profesionálov - ale o kňazov hlbokej viery, výraznej charizmy, silného a pokorného ducha. Často takých, ktorí sú (alebo boli) veľkí racionalisti - niektorí dokonca ani predtým neverili, že satan môže takto niekoho posadnúť. A túto službu si sami nepýtali, ba nechceli ju, ale zveril im ju ich biskup. Oni to robia v prvom rade z poslušnosti - lebo ako som povedal, nie je to nič príjemné. Satan na nich útočí vo dne v noci a len z milosti Božej dokážu uniesť svoje bremeno. Z lásky k Ježišovi. a keď im ich biskup túto službu zakáže, tak poslúchnu - v tom je sila pokory, tak sa skúša duch pokorný - vedieť, že mám moc, ale používať ju len v súlade s Božou vôľou.

A že modlitby nezaberou - dobré modlitby zaberou vždy, ibaže niekedy inak, ako mi chceme. Veď hlavné je "buď vôľa tvoja". Často nevieme, aká je vôľa Otcova (jasné že aby sme nehrešili, ale posadnutosť nie je hriech - to som už povedal)

Pokiaľ ide o skúsenosť dotyčného poľského katolíka - to len dokazuje, že Boh dáva Ducha, komu chce. Ak má takého ducha, tak Bohu vďaka.
Pokiaľ takýto dar má niektorý zo starších v inej cirkvi - Bohu vďaka.
Diabli ich poslúchajú, lebo tak chce Boh.

Ale ak niekoho poverí Cirkev, to je iné. Lebo v Cirkvi je Duch a teda to poverenie má aj inú autoritu, to poverenie má za sebou mnohé modlitby, sebazaprenia, utrpenie, pôsty, obety (vrátene tej najvznešenejšej) mnohých veriacich - tam je sila.

Pokiaľ niekto autoritu nemá - tak nech si dáva pozor, aby sa mu nestalo to, čo tým potulným židovským kazateľom (viď Písmo), ako tu už bolo povedané.

Problematická vec pri takýchto zvláštnyc duchovných udalostiach je určitá senzácie chtivosť - jé, oni vyháňajú zlých duchov, rýchlo sa poďme pozrieť, jé...Jé, skúsme to aj my, jé..
Vieš či máš taký dar? Ja ho nemám, aspoň som ho zatiaľ nerozpoznal. Preto nemienim a nebudem z nikoho vyháňať zlého ducha. Nebudem žiadať, nebudem pokúšať Pána. Mám však dar rozoznávať duchov. Mám dar povedať človeku, kde je jeho duchovný problém. Tu som sa k tomu ešte ani nedostal, lebo zlí duchovia, ktorí sledujú aj toto bojisko, Vás strašia - pozor naňho, je to katolík. Preto rozmýšľam, čo mám povedať, ak nechcem, aby ste sa hneď len urazili a zlí duch vas neodviedol od podstaty - ja to vidím , ako Vás odvádza, Vy to akosi nevidíte. Martin to trafil - moja nedokonala viera, ale najma modlitba vyprovokovala zleho, aby sa prejavil. A okrem toho nás chráni, aby sme mohli diskutovať bez rušivých vpádov diablom posadnutých ľudí. Vari to nestačí? Veď už to je zázrak.
Prejavil by sa bez modlitby? Nemyslim. Tlapkali by ste ma po pleci - dobre janmat, dobra tema, dotoho. "divili by ste sa milým slovám, ktoré vychádzali s jeho úst" a potom "ma hnali za mesto k zrázu, aby ste ma kameňovali".

Nech Vás žehná Pán

Zda tedy k exorcismu je někdo splnomocněný církevní denominací nebo ne, nehraje až tak zásadní roli. Důležitější je, zda se za tuto činnost postaví Pán Ježíš Kristus. K uplatnění daru Ducha není zapotřebí schválení církevních představitelů, ale především ochotou využít ten dar, když je to nutné a správné. Kde totiž k žádným pokusům nedochází, tam také není žádný výsledek.

Nezlob se Martine, ale trochu mi to přijde jako protiřeč.
Za úkonem "vymítání démona" musí stát Kristus. Píšeš zcela správně.
Uplatnit svůj dar Ducha , když je to nutné a správné ve formě pokusů . To se mi tedy nezdá.

ale spíše to podstatné o duchu těch, kteří na ty nedostatky reagovali neadekvátním způsobem.

Zde bych Tě tedy chtěla poprosit o přímou kritiku mého ducha.

Děkuji
S láskou dr.White

Janmate, píšeš hezky, ale... . V jednom okamžiku píšeš, že takový se tomu i brání, ale poslouchá člověka (biskup). Jenže v Písmu nic takového není, tam učedníci poslouchali Ducha, kam je poslal tam šli. Projevování pokory si přestavuji jinak než, že bych měl ve všem poslouchat člověka. V tom případě se asi díváš i na SJ, kteří taky místo aby poslouchali Ducha, tak poslouchají VRO, který se chová podobně jak jsi nastínil, když používáš jako autoritu biskupa. Pokora se především projevuje, že posloucháme Ducha, kterého poslal Pán Kristus od Otce Boha. Ty si už nevybavuješ, jak reagovali učedníci, když je židovský soudní dvůr, když použiji tvoji terminologii, biskupové, vyzvali aby přestali s tím učením o Kristu? A jak se učedníci zachovali, byli pokorní, ale ke komu, že???

Pro doktorku White:

Pokus je „1. úsilí, snaha provést něco, o čem není jisté, zda se to podaří, zda to bude vyhovovat apod.; 2. záměrné vyvolání nějakého jevu nebo řady jevů, aby bylo možno poznat zákonitosti, jimiž se zkoumaný jev řídí; experiment; 3. začátečnická, průpravná, často ne zcela úspěšná práce umělecká nebo vědecká“ (Slovník spisovného jazyka českého). Možná, že se Ti toto slovo jeví jako ne příliš vhodné pro uplatňování darů Ducha, ale v podstatě právě ono vystihuje, o co jde, když něco děláme poprvé.

Dary Ducha jsou dány každému člověku, který se opravdu narodil „z vody a ducha“ (Jan 3:5), stejně jako každé lidské novorozeně má dány od svého narození určité vlohy a nadání. Pokud nedojde k opakovaným pokusům využit tyto vlohy a nadání, nemohou se projevit. Podobné to je u darů Ducha. Kde se nepoužívají, neprojevují se, a nejsou tam ani ti, kdo je umějí správně používat a kdo by dohlíželi na to, aby noví ve víře tyto dary rozvíjeli a používali. Pořád se Ti to jeví jako protiřeč?

Já nemám být kritik Tvého ducha, ale Ty sama ho musíš zkoumat, abys věděla, zda činíš vždy správně a reaguješ adekvátním způsobem. Pokud budu mluvit za sebe, vím, že se někdy nechám unést, ale stejný problém měli i Ježíšovi učedníci a mnohdy byli zahanbeni. Pokud jsme zahanbeni tím, co vychází z Ducha svatého, je to tak správně a nepotřebujeme, abychom podstupovali ještě další přímou kritiku svého ducha od člověka.

Pořád se Ti to jeví jako protiřeč?

Podívej Máťo .... vymítání démona patří k úkonům, na které si nemůže troufnou křesťanské mimino, ani mladík, ale pouze pater ve smyslu nejvyšší duchovní úrovně. Proti démonu se může postavit pouze ten, kdo je už z 90 % oblečen do Krista.( cca ) Bavíme se zde o 100 % posedlosti démonem, typu nemocného co pobíhá mezi hroby. V tomto případě totiž nelze dělat ze sebe či postiženého pokusného králíka. Zde je nutno se postavit v plné duchovní zbroji a také v moci Pána. A Bůh nepropůjčí svou moc jen tak někomu ......( to, že nejde o smysl rozdělení na klerus and laik, snad nemusím zmiňovat)

Ty sama ho musíš zkoumat, abys věděla, zda činíš vždy správně a reaguješ adekvátním způsobem.

Ano to vím .... můj duch je zcela vyhraněn vůči jednání těch bratrů, co považují učení a postoj své církevní denominace za bezvýhradný.
Jsem zkrátka takový novodobý kacíř, bojující proti duchu rozdělení Těla.

Exorcizmus = Moc bojovat proti zlu modlitbou lidmi, kteří mají od BOHA tedy OTCE, SYNA a jejich DUCHA SVATÉHO tuto moc.

Ve jménu Ježíše Krista odejdou démoni zla, neboť jej musí poslouchat. A je možnost takto mnoha lidem pomoci duchovně a tělesně.

Proto nehřešme a žijme životem, kde post v obecném slova smyslu má svoje místu.

Modleme se o pomoc SVATÉHO DUCHA, KTERÝ NÁS MŮŽE UZDRAVIT DUCHOVNĚ I TĚLESNĚ, když naše Víra a Skutky z ní vyplývající nebude povrchní, ale půjde ze srdce a dokáže nás stále více přibližovat k našemu Pánu J.K., aby naše cesta životem, vedla v obrazné stopě života J.K. zde na zemi. Není to snadné.

Ženy poslouchejte své muže a mužové nedrážděte své ženy. Dbejte těchto přikázání Božího slova a bude u Vás požehnání a láska Boží. To však v této dnešní době upadlo v zapomenutí. Proto je také tento lidský svět stále nepokojnější se vzrůstajícím násilím.

V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ BYCH NEPOHRDAL SVATÝMI JAKO BYLA MARIE PANNA A JEJÍ MANŽEL JOSEF. I ONI SE MOHOU ZA NÁS PŘIMLOUVAT U JEŽÍŠE KRISTA. Je spojen s Katolickou církví.

TO POUZE VN-NSSJ ZAVRHUJÍ PŘÍMLUVCE, KTEŘÍ NEJSOU Z ŘAD JEJICH POMAZANÉHO OSTATKU, ČI OD TĚCH PROTI NIMŽ SI NEDOVOLÍ HOVOŘIT ANI ANDĚLÉ V NEBI - KINZEL a další VN-NSSJ.
Tedy organizace ke které jde pramen života. Číst Bibli je dle nich špatně pokud není spojeno s nalévárnou přes SV atd.

Takže se ďábel snaží různými metodami oklamat i lidi čisté, aby je svedl z cesty k životu tedy k J.K. Proto také VN-NSSJ říkají, že J.K. není uctívání hoden!!!! To nemohou popřít!!!!

Proto je nutno skrze post bojovat protio zlu a samotnému ďáblu v různých podobách

Různí magové se snaží zlo zakrýt do světla dobra.
Ezoterici se snaží mixovat všechny náboženské proudy do jednoho, až vzniká chaos.

J.K. nazval satana otcem lži a podvodníkem od samého počátku.
To platí i o magii a ezoterice a falešných prorockých náboženských skupinách.

Proto se mějte na pozoru před ďáblem a bojujte sním skrze J.K: ve své Všeobecné církvi. Jistě zvítězíte jako J.K. Jeho slovo v Bibli je velmi mocné.

Lékem je skutečně modlidba k vítězi nad zlem = Ďáblem tedy k J.K.
za osvobození od ducha ďábelského.

OLDA


"

Ak môžem, zasiahnem.
Martin, ďakujem, že sa ma nepriamo zastávaš, ale musím súhlasiť so sestrou doktorkou.
Doktorka White veľmi správne hovorí, že nemožno robiť zo seba a najmä z postihnutého pokusného králika a robiť metódou pokus-omyl. To by bolo naozaj veľmi nezodpovedné a riskantné. Zlý duch, ako všetci vieme, nie je žiaden amatér. Je to duch, ktorý má mimoriadne schopnosti... a mimoriadnu nenávisť. Ľahko by sa mohol obrátiť proti experimentátorovi... Ak by ho niekto chcel vyháňať z iného človeka na podklade hriechu pýchy (napríklad pýcha na výšku svojej duchovnej úrovne je mimoriadne zradná, že?), či neposlušnosti - ako by mohol taký človek uspieť? Veď už v tej chvíli by jeho samotného zlý duch mal vo svojej moci!!! (hrešil by, a o čo ide zlému ak nie o to, aby sme hrešili - z toho má väčšiu zlomyseľnú radosť a uspokojenie, ako keby Ťa posadol).

Zlých duchov z iných môže vyháňať ten, kto má na to poverenie Cirkvi - nedeje sa to hákmi bákmi - ale určitými modlitbami, ktoré určila Cirkev. Myslím, že toto je veľmi rozumné a užitočné obranné opatrenie Cirkvi proti praktikám zlého ducha....
Je na rozhodnutí Pána, či modlitbu exorcistu vypočuje a či nie. Myslím, že netreba zdôrazňovať, že aj na viere a osobnej svätosti exorcistu, prípadne zúčastneného kresťanského spoločenstva...

Naproti tomu, Martin má pravdu v tom, že zlých duchov zo seba samých môžeme a máme vyháňať denno denne. Dodal by som - neustále. A to najmä tak, že nikdy nedáme vedomý a dobrovoľný súhlas k hriechu. Nesúhlasiť s hriechom. Môžeme si to povedať aj nahlas, ak máme pokušenia - nesúhlasím. Odíď, satan - to je tá jediná správna odpoveď vo vzťahu k pokušeniam. Ak nemáme hriech, zlý duch môže byť všade okolo nás, ale nebude v nás...a o to ide.

Za ostatných bratov a sestry, ktorých trápi zlý duch, sa môžeme a máme modliť, aby ich Boh ochránil od zlého. Máme sa modliť za ochranu pred zlými duchmi. Nemali by sme ale rozkazovať zlému duchu, ktorého cítime v inom človekovi priamo, priamym oslovením, aby odišiel - mohol by sa obrátiť proti nám. Taktiež nemáme diablovi klásť otázky či skúmať jeho identitu.
Môžeme a máme prosiť Pána, aby on diabla zavrátil.

To je všetko. Ak má teda niekto poverenie Cirkvi, koná z poverenia. Ak nemá, nech sa skúma, či to čo robí naozaj chce od neho Pán, alebo je to len jeho pýcha, čo ho vedie..Možno ho naozaj vedie Pán - a to je myslím aj odpoveď pre

Doktorka White napsal:můj duch je zcela vyhraněn vůči jednání těch bratrů, co považují učení a postoj své církevní denominace za bezvýhradný.
Jsem zkrátka takový novodobý kacíř, bojující proti duchu rozdělení Těla.

Milá doktorka, nikomu nebudem nič brániť, veď možno to má od Boha – ak je to od Boha, „nebudete ich môcť rozvrátiť“ Sk 5,39. Iba prosím, aby sa skúmal.

Iná vec je to rozdelenie Tela. Ano, je to veľká tragédia a pohoršenie. NIKDY sa s ním nezmierim, som rád, že v tomto mám v Tebe spojenca.. Ale podľa mňa je ekumenizmus najmä vec Ducha Svätého. Ekumenizmus nemôže byť uskutočňovaný automatickým prijímaním názorov iných kresťanských denominácií - niektoré názory sú totiž v zjavnom rozpore - pravdivý môže byť len jeden, alebo ani jeden. Hoci niekedy i obidva, a my to nevidíme. Duch však preniká do špiku kostí...vidí všetko...a preto môže všetko vyriešiť...ak budeme s ním spolupracovať...ak budeme pokorne s ním spolupracovať...lebo on hovorí len k tichým a pokorným srdcom...pyšným odporuje, pokorným dáva milosť..

Aj samotné rozdelenie Tela vzniklo najmä kvôli pýche. Na všetkých stranách. Na druhej strane, keby som neveril v učenie RKC, tak tam nie som. Ja mu ale verím a som presvedčený, že pravdivé. A to aj po konfrontáciách s inými denomináciami či náboženstvami – tá konfrontácia ma iba utvrdila v tom, že učenie RKC je spoľahlivé. Nikoho však nebudem odrádzať od jeho viery – nech sa konfrontuje sám s tým, čo mu hovorí Duch Svätý cez svedomie.

Ale teraz mi už dovoľte odpísať Pavlovi, ktorý nadhodil zaujímavé otázky

quaero

Janmat, aspoň jak to chápu, při otevírání tohoto tématu zvolil modlitbu, ve které se snažil co nejvíce se opřít o Boha, Krista, Ducha a protože je katolík, tak i o ty příslušné svaté, kteří s tímto tématem mají nebo měli co do činění.

Janmat zvolil modlitbu, ktorá je veľmi pekná a povzbudzujúca, ale výsostne provokujúca vzhľadom k miestu kde sa nachádzame. A rozčarovanie nad slovami modlitby zamestnalo na dlhý čas ľudí od toho, aby sa vyjadrovali k téme. Neviem posúdiť či je to škoda, alebo je to tak dobre, ale takto sa mi to javí. Bola by provokujúca aj na hocijakom protestantskom fóre, nie to ešte na fóre kde sa stretávajú (ex) svedkovia.

Preto som rád, že sa začalo trochu diskutovať k téme, lebo ja som vo svojom štúdiu zatiaľ po "exorcizmus" nedošiel a tak si rád prečítam príspevky ktoré sú "k veci".
Ale vlastne ako sa pozerá, tak téma nie len o exorcizme, ale aj o oslobodení, modlitbe a živote s Ježišom. Teda dosť široké....

Ale jo, jen když si rozumíte, že?!

Pavel napsal:V jednom okamžiku píšeš, že takový se tomu i brání, ale poslouchá člověka (biskup). Jenže v Písmu nic takového není, tam učedníci poslouchali Ducha, kam je poslal tam šli. Projevování pokory si přestavuji jinak než, že bych měl ve všem poslouchat člověka. V tom případě se asi díváš i na SJ, kteří taky místo aby poslouchali Ducha, tak poslouchají VRO, který se chová podobně jak jsi nastínil, když používáš jako autoritu biskupa.

Veľmi správna otázka, Pavle
Ja to vidím tak, že "kto vás počúva, mňa počúva, kto vami pohŕda, mnou pohŕda..." Toto povedal Ježiš apoštolom, pričom na nich kládol ruky. Apoštoli túto moc (opäť vkladaním rúk) odovzdali ďalej tým, ktorých si vyvolili. Plnosť tejto moci (moc sa vkladaním rúk nezmenšuje, je to stále tá istá moc, moc Krista-veľkňaza) sa počas stáročí prenášala z biskupa na biskupa - vkladaním rúk.
Odbočka:Preto je napríklad pre KC také problematické uznať biskupskú či kňazskú vysviacku napríklad evanjelických cirkví, lebo pri niektorých biskupoch a kňazoch odlúčených bratov sa mohlo stať, že sa obrad odovzdávania moci neudial tým spôsobom, ako sa mal (čiže nie vkladaním rúk, zjednodušene povedané).Koniec odbočky.
Čiže kňaz síce poslúcha svojho biskupa, ktorý je len človek, ale robí to z viery, že poslúcha toho, ktorému dal moc Kristus - preto to má cenu.
To sa práve celý čas kostrbato snažím vysvetliť, že pri činnosti ako je boj proti pyšným diablom je základný postoj pokora.
Pokiaľ viem, tak nikto z VRO nemá žiadnu biskupskú vysviacku. A nikdy mať nebude. Ich učenie nemá a nemôže mať tú autoritu ako má Magistérium všeobecnej Cirkvi. Nemá a nemôže mať záväznosť pre kresťana. A keďže to učenie ide navyše úplne jednoznačne proti tomuto magistériu a proti Cirkvi a samozrejme aj proti duchu Písma, kresťan, ktorý si túto vec uvedomí, by sa mal magistériu podriadiť a opustiť rady NSSJ.

Neviem nikomu poradiť nič lepšie, ako návrat do Katolíckej cirkvi.
Ale každý má slobodu, samozrejme, ísť kam chce, Katolícka cirkev učí, že môže byť spasený -ak bude úprimne nasledovať svoje svedomie a neodporovať poznanej pravde. Môže však aj zostať sám...to ale Písmo neodporúča, ale hovorí "beda však samotnému, keď spadne. Nemá pri sebe druha, ktorý by ho zodvihol"Kaz 4,10

Pavel napsal:Pokora se především projevuje, že posloucháme Ducha, kterého poslal Pán Kristus od Otce Boha.

S tým úplne súhlasím. Ale "celého", ak ma rozumieš, Ducha, čiže aj to, čo sa nám nepáči, čo by sme radšej nepočúvali a pred čím sa skloniť nie je ľahké.

V tomto zmysle, sloboda svedomia je prvoradá. Ja verím Bohu, že každého, kto ho naozaj hľadá s úprimným srdcom, spasí. A nebude ich málo

Chtěl bych nyní reagovat na slova, která byla adresována mně, a to konkrétně od doktorky White a Janmata, který to formuloval takto:

Doktorka White veľmi správne hovorí, že nemožno robiť zo seba a najmä z postihnutého pokusného králika a robiť metódou pokus-omyl. To by bolo naozaj veľmi nezodpovedné a riskantné. Zlý duch, ako všetci vieme, nie je žiaden amatér. Je to duch, ktorý má mimoriadne schopnosti... a mimoriadnu nenávisť. Ľahko by sa mohol obrátiť proti experimentátorovi... Ak by ho niekto chcel vyháňať z iného človeka na podklade hriechu pýchy ...

Myslím, že zde došlo k jakémusi nedorozumění. Jedna věc je totiž ta, jak vnímají problém exorcismu ti, „co považují učení a postoj své církevní denominace za bezvýhradný“, (Yesterday at 18:15) a ti, kteří svůj domovský sbor takto nevnímají, nebo dokonce ti, co nemají svůj domovský sbor.

Souhlasím, že v případě exorcismu není správné dělat ze sebe i toho, kdo je posedlý, pokusného králíka. Proto jsem psal, že by v každém sboru měli být ti, „kdo by dohlíželi na to, aby noví ve víře tyto dary rozvíjeli a používali“. Pokud jsou v katolické církvi ustanoveni ti, kdo to mají dělat, pak je logické a správné, aby to každý katolík respektoval.

V protestantských sborech tomu tak ale obvykle není a jsou dokonce takové sbory, kde se o schopnosti vyhánět démony v dnešní době vůbec neuvažuje. Přesto i v takových sborech čas od času dojde k tomu, že věřící jsou postaveni tváří v tvář takovému problému a musejí se rozhodnou, jak jednat s takto postiženým. Pokud se schopnost exorcismu nijak nepěstuje a není nikdo, kdo by s tím měl nějakou zkušenost, pak jsou prostě dvě možnosti: pokusit se o to nebo prostě rezignovaně dát od takového případu ruce pryč. A to je právě případ, kdy neplatí pravidlo, o kterém psala doktorka White těmito slovy:

.... vymítání démona patří k úkonům, na které si nemůže troufnou křesťanské mimino, ani mladík, ale pouze pater ve smyslu nejvyšší duchovní úrovně.

Je to jako boj s Goliášem. Bojovat s ním si netroufli ani ostřílení vojáci, ale David ano a dokonce bez vojenské výzbroje. Ne pro slávu či pýchu, ale pro nutnost to udělat.

Myslím, že Ti Martine rozumím .
Nepopírám možnost duchovní moci místního sboru, který je vedený Duchem Svatým. Pod takovou direktivou je pak možné činit i zázrak uzdravení či vymítání démona.
Otázka zní, znáš takový sbor, kde není ve vedení lidská snaha o vedení sboru ?
Ty považuješ katolické sbory, jako ty místní apoštolské, které byli zakládány v 1. stol.? Ze Zjeveni je přece patrné, že sbor jako takový je přímo odpovědný Kristu ..... když se však zeptáš představitele k.sboru čili "vysvěceného kněze" komu je zodpovědný, tak než se dostane ke Kristu, vyjmenuje před tím pár hodnostářů, včetně papeže.
Je tedy vůbec možné přímé působení moci Ducha Svatého tam, kde je dáván důraz na přísné dělení na kléry a laiky či kde je evidentní pyramidální uspořádání s vrcholem ve Vatikánu? Mně to přijde jako krajně nebiblické ....ale kdo ví , Duch Svatý jako vítr jest .

Milá doktorko White, katolické sbory - pokud se to tak dá vůbec nazvat - rozhodně nejsou podobné těm místním mesiánským, které byly zakládany v 1. stol n.l., nicméně poté, co jsem byl osvobozen z pout učení společnost Watch Tower, nic mě nepudí k tomu, abych odsuzoval "cizího služebníka" (Římanům 14:4, EP) tak, jak to dělají svědkové Jehovovi vůči ostatním církvím. Proto také věřím, že jsou sbory, kde lidská snaha o vedení sboru není rozhodující silou. Ta snaha se vyskytne dříve nebo později v každém sboru, ale kde je rozhodující silou Pán Ježíš Kristus, tato snaha neovládá sbor, ale jen jednotlivce.

Doktorka White

Ty považuješ katolické sbory, jako ty místní apoštolské, které byli zakládány v 1. stol.?

Zaujímavá otázka. Možno hodná dlhšieho rozmýšľania. Mohli by sme sa spýtať, ako sa líšia katolícke zbory od tých, ktoré boli zakladané v prvých storočiach. Hlavne v čom sa líšia a či sú zbory, ktoré sa týmto prazborom podobajú viac ako katolícke spoločenstvá? Skúsme nájsť odpovede na tieto otázky.

Ze Zjeveni je přece patrné, že sbor jako takový je přímo odpovědný Kristu

V akom zmysle? Keď pápež je zodpovedný priamo Kristovi, tak každý kňaz sa zodpovedá Kristovi. Nielen kňaz, ale každý člen zboru sa zodpovedá Kristovi. Kristus zasial vieru, tú vieru, ktorá je oživujúca, tú, ktorá je svieža a čistá, jasná a prítomná. A niekoho poveril aby tú vieru strážil. Lebo veľa zvodcov vyšlo do sveta aby zobrali vieru ľuďom.

Je tedy vůbec možné přímé působení moci Ducha Svatého tam, kde je dáván důraz na přísné dělení na kléry a laiky či kde je evidentní pyramidální uspořádání s vrcholem ve Vatikánu?

Snáď sa nerúhate, keď hovoríte, či je niečo nemožné Duchu svätému.

Mně to přijde jako krajně nebiblické ....

Nebiblické? Jedni sú určení za apoštolov, iní za prorokov, ďalší za učiteľov... Každý v cirkvi si môže nájsť svoje miesto. Nie všetci majú kľúče, nie všetci môžu zväzovať na zemi, tak, aby to bolo zviazané aj v nebi, nie všetci hovoria jazykmi, nie všetci uzdravujú chorých a nie všetci vyháňajú zlých duchov. Všetci však môžu zvestovať dobrú zvesť, že Ježiš aj keď zomrel, žije a my môžeme žiť s ním.

nepudí k tomu, abych odsuzoval "cizího služebníka"

Nejsem puzena v nenávisti a vlastně mi to není ani lhostejné, natož abych někoho odsuzovala .... jsem jen opatrná a proto se ptám. Ptám se Pána, ptám se bratrů .... není v tom jiného záměru, než-li jít s Pánem .

ale kde je rozhodující silou Pán Ježíš Kristus, tato snaha neovládá sbor, ale jen jednotlivce.

No a to je právě ono. Ono totiž velmi záleží na bratrech-starších, kteří vedou sbor jako takový. A jak nám historie ukazuje " V lidu se však také objevovali lživí proroci, jako i mezi vámi budou lživí učitelé, kteří budou tajně zavádět zhoubná kacířství ..." ( II.list Petrův). Myslím, že mám oprávněné obavy , když říkám: Běda těm sborům, kde stáli či stojí ve vedení tito zlostníci. Ti bratři a sestry v "lavicích" mohou být velmi dlouho pod vlekem falešného učení. Proto tedy pokládám otázku přímého působení DS v těchto sborech.
Tím jsem tak trochu odpověděla i na Štefanův názor:

A niekoho poveril aby tú vieru strážil. Lebo veľa zvodcov vyšlo do sveta aby zobrali vieru ľuďom.

Snáď sa nerúhate, keď hovoríte, či je niečo nemožné Duchu svätému.

No myslím, že se toto NEŘÍKÁM, proto se tedy nemohu "rouhat".

Doktorka White

No myslím, že se toto NEŘÍKÁM, proto se tedy nemohu "rouhat".

No, neviem ako chápať Vaše slová "Je tedy vůbec možné přímé působení moci Ducha Svatého tam, kde je dáván důraz na přísné dělení na kléry a laiky či kde je evidentní pyramidální uspořádání s vrcholem ve Vatikánu?" Teda či je možné, aby Duch svätý pôsobil v pyramídovom usporiadaní cirkvi, ktoré má vrchol vo Vatikáne? Teda aký je Váš názor? Môže pôsobiť Duch svätý vo Vatikáne, alebo nemôže?