Potřebujeme dnes církev?Působí Duch s.na církev i dnes?

Dědo Slavíku,nemůžeš po něčem toužit a hledat to ,když ti nikdo o této věci neřekl a nevyučoval..A to je"to ono", v čem vidím vinu SJ.Jejich učení je selektivní a to co je nabídnuto "krví JK"všem je uzmuto jen "ostatku"Pavel nás vybízí o usilovaní o tyto "dary".Ty neovlivníš co "dostaneš"nebo nedostaneš,ale budeš v očekávání..Zde bych použil jeden obraz z "Malého Prince" o lišce..Pokud jsme připraveni a vyhlížíme tak včas rozpoznáme i "dar Ducha s."

--------------------------------------------------------------------------------

Snažil jsem se uvažovat o tom, proč je mezi SJ vcelku jednota a tady ji nejsme schopni dosáhnout.

Mezi SJ je to jednoduché. Vše je stanoveno, určen směr a způsob „jízdy“, nikdo nesmí samostatně, pod hrozbou trestu krůček vpřed, zpět a nebo do strany.

Mezi námi je plná svoboda názorů. To by ale nemělo být překážkou. V čem je tedy vada?

Příklad. Mluvím o motoru. Jenže jsme si předem neřekli o jakém. Jeden mluví a prosazuje parametry motoru z letadla, druhý z ponorky, další z mopedu a ještě jiný z dětského modelu. Všichni sice mluví o stejném námětu, ale přesto se nemohou sjednotit. Nebyl stanoven základ, a to, o kterém motoru je řeč.

Podobný problém asi bude tady. Přesto, že jsou rozdílné názory, přesto má každý pravdu. Ne tu svou, lidskou, ale skutečnou pravdu. Jako v případě těch motorů.
Duchovní dary, večeře Páně, život v nebi, život na zemi, a další „závěje na silnici“. Všichni mají pravdu, stačí se jen sjednotit, o jakou situaci se jedná.

Představte si, že bychom všichni souhlasili s tím, že Boží záměr, je věčný život člověka na zemi. Naplnění tohoto záměru, je základním posláním Krista.

Opatření v podobě smrti Krista a v podobě jeho vlády po tisíc let se svými spoluvládci je nasměrováno na to, aby tento jeho, Boží, plán, věčného života na zemi, byl uskutečněn.
Co se stane s těmi, kdo jsou vyvoleni, aby vládli s Kristem, po ukončení jejich úkolu, snad nebylo zjeveno. Jestli půjdou zpět ne zem, nebo jinak.

Možná by bylo dobré se sjednotit na myšlence, co a kdo bude mít podíl na nebeském vzkříšení a proměnění, a za jakých podmínek, a kdo, na pozemském životě a vzkříšení
a jestli se i těch „pozemských“ týká proměnění. A k tomu přidat třeba i další základní mléčné poznání.

A teprve potom, se můžeme pustit do hutných debat o tom, co se očekává od lidí, kteří budou tvořit vládu s Kristem (znovuzrození, pánova večeře, dary ducha ,atp.)
a co je vyžadováno od ostatních Kristových služebníků, kteří na této výsadě nemají podíl

Potom snad by přestala i jakási hádka, v podobě vnucování, že všichni jdou do nebe, všichni se musí znovuzrodit, protože jinak tam, do nebeského království nevstoupí, všichni to a všichni ono.

Je psáno že „náš duch svědčí s Božím Duchem, že jsme Boží děti“.
Mně osobně duch nic nedosvědčuje a necítím se být Božím dítětem na této úrovni.
Přesto mne někdo ale stále nutí, „ty to musíš cítit, ty musíš dosáhnout tohoto stavu ty musíš se znovuzrodit, ty musíš…“

Nebo znáte ještě i jiné závěje na silnici, které nás nutí „vzdát další debatu“ protože každý pokus o vyjetí kopce je marný?
Jinak hrozí, že namísto jednoty a přátelství, vyroste opovržení navzájem, rozdělení a rozpad.
_________________

Jsem přesvědčený, že potřebujeme církev. Církev založil Ježíš Kritus. Uspořádání věřících do církve slouží pro blaho všech zůčastněných. Různé dary Ducha tak přicházejí srkze církev a k jejímu budování.
Bývalí SJ těžko dospějí k vytvoření církve složené z bývalých. Je potřeba si uvědomit, že jsme všichni hluboce poznamenáni dlouhodobým pobytem v "nezdravém prostředí". Naší šancí je "dýchat čerstvý vzduch" mimo organizaci, vyčistit se, oprostit se od toho starého a pokud je to možné, zapojit se do fungujícího církevního sboru. Zde samozřejmě přichází nebezpečí hledání podle vštípených měřítek. Přátelé, podle Sj měřítek nevyhovují ani SJ. Pro hledání je třeba najít úplně jiná a nová měřítka. Zkrátka vše je špatně a my musíme začít úplně znova.

Pavle, máš pravdu, že vše je úplně špatně a my musíme začít znovu.
Ale myslel jsi to tak, jak píšeš? Jestli ano, potom i já souhlasím. (i když to není podstatné)

Zbývá jen, když tedy potřebujeme církev, jakou má podobu? Kde ji hledat? Jak se jmenuje? Kde a jak, začít znovu?

Když tuto myšlenku tolik obhajuješ, možná znáš i řešení. Tak poraď a nenechávej si to pro sebe.

Táto debata je veľmi dobrá, lebo sa tu dá rušne pracovať s Písmom. Mohol by som povedať - "prečítajte si ekleziologiu" a bolo by. Ale kto by to čítal. Pán Slávik hovorí, že pravá Cirkev dnes neexistuje. Možno, ale má pre toto tvrdenie oporu v Písme? Ostatní (zväčša) tvrdia, že pravá Cirkev existuje, ale nie je žiadna zo zavedených cirkví. To už by sa Písmu mohlo priblížiť, keby sme ignorovali niektoré časti. Ja (samozrejme iné nemôžem) tvrdím, že pravá Cirkev existuje a možno ju nájsť. Ja viem vystopovať kontinuitu Cirkvi až ku Kristovi. Všetci zborovo zvoláte "po ovocí poznáš" a Cirkev o ktorej hovorím ja napáchala v svojom živote veľa neprávostí. Zaiste. Otázka znie, či Kristova Cirkev ktorú založil bola bez hriešnikov. Porovnajme dve Cirkvi. Katolícku Cirkev a Kristovu Cirkev ktorá bola na zemi počas jeho života. V Kristovej Cirkvi bolo dvanásť apoštolov a on ako hlava Cirkvi. Bolo to dokonalé spoločenstvo? NIE. Jeden z týchto dvanástich zradil Krista a zradil aj svojich bratov, vydal Pána na cestu mučenia a na smrť. Bol právoplatným učeníkom? Bol. Má dnešná Cirkev právo na hriešnych ľudí? Ak na to mala právo Kristova Cirkev? Prečo nie? Ani Kristova Cirkev v jeho dobe nebola dokonalá, prečo hľadáte dokonalú Cirkev dnes? A percentuálne? Jeden z dvanástich spôsobil smrť jedného iného. Ak by mala v Cirkev 300000 veriacich, koľko z nich mohla poslať na smrť aby nebola horšia ako Cirkev 13? Píšem tu o živote a smrti veľmi necitlivo a to nie môj zámer. Každý sa má snažiť o dokonalosť, ale ak skutočne hľadáte bezchybnú Cirkev, tak sa obávam, že takú dnes nenájdete, lebo taká tu nebola nikdy.

Dobrá, Štefane,
nečekám dokonalost. Ale čekal bych naplnění normy, dané Kristem.
˛Jan 13:35 Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku jedni k druhým."

Která církev toto naplňuje, aby se mohla cítit jako jediná a pravá?

Jestli její členové bojují ve válkách navzájem proti sobě a kněží jim žehnají zbraně a modlí se na obou stranách za vítězství té jejich armády, tak taková církev normu nesplňuje.

To je závažný nedostatek, ne jen nějaká nedokonalost.

Ty církve, které se nepletou do válek a neberou zbraň do ruky, mají zase jiný závažný nedostatek, který jasně dokazuje, že také nepatří Kristu.

Nebo je to jinak?

Když Ježíš mluvil o "dvou nebo třech", kteří budou pospolu a Ježíš bude s nimi, neříkal to pro nic za nic. Aby se narodil křesťan, nový syn boží, není třeba "církve" v tom smyslu, v jakém tomu rozumí církevní tradice. Shromáždění mohou tvořit i jenom dva nebo tři, a může se i stát, že se k někomu samotnému přidá ten druhý nebo i třetí a je z toho nová rodina víry. Vždyť Bůh je schopen Abrahamovi zplodit potomstvo třeba z kamení. Dnes máme v rukách Písma a nový Boží syn se může zrodit z těchto Písem jakožto z Božího slova (= voda), a může se zrodit i z Ducha, jestliže hledá tak, že mu Bůh dá nalézt. Hledání církve někde okolo je zcestné. Pokud chce někdo nalézt společenství lidí, ve kterém by se oddával davové hysterii a kochal se pocitem sounáležitosti bez pravého poznání a bez soustředění na podstatné věci, tak budiž, ať si každý najde takovou skupinu, která mu vyhovuje. Ale je také psáno, že to slovo je blízko nás, blízko našeho srdce, a pak je třeba hledat nejprve v sobě samých a nikoli v nějakých viditelných společenstvích, která jsou natolik veřejně známá, až jsou skrz naskrz profláknutá, protože si tam Satan nasel nyní nebo třeba před staletími svůj jílek. Jestliže hledám poctivě sám v sobě, pak mi Bůh dává nalézat toho "druhého nebo třetího".

Oskare, tak již jsme dva. Ještě kdyby tak byl ten "třetí"...

Slavík Svatopluk napsal:Oskare, tak již jsme dva. Ještě kdyby tak byl ten "třetí"...

To zní dobře a nadějně, dědo Slavíku.


Skutečností je, že nejsem "sám", ale mám kolem sebe několik bratrů, kteří smýšlejí stejně, jako tady v různých příspěvcích popisuju, a snaží se o stejné věci jako já - tzn. o dosažení cíle křesťanství. Tahle miniaturní skupinka zažila za ta dlouhá léta, co se známe, různé příchozí zájemce i odchody těch, u kterých se nakonec ukázalo, že to s křesťanstvím nemyslí tak vážně, jak to původně vypadalo, anebo že třeba ani nikdy nepochopili, oč tu běží. Určité pevné jádro však vytrvává a doufáme, že vytrváme až do konce našich životů, případně do té hodiny velké zkoušky, pokud by nás měla zastihnout ještě v těle. Jeden z nás před několika lety sepsal nástin věcí, kterým společně věříme, v naději, že bychom snad někde našli náhodou někoho, kdo třeba došel k podobným závěrům anebo je schopen tomu porozumět stejným způsobem, ale zatím se to takto prostřednictvím Internetu ještě nestalo. Dnes chápeme, že to do určité doby ani není možné a proč. Ten text tu už byl někým zmiňován v jednom tématu, myslím, že ho sotva kdo pozorně četl od začátku až do konce.

Jde o stránku "badatelbible" uvedené v tématu https://straznavez.forumczech.com/viewtopic.forum?t=63

Pro Oskara:

No, pokud za svého bratra považujete pouze toho, kdo buď „došel k podobným závěrům anebo je schopen tomu porozumět stejným způsobem“, tak se ani nedivím, že jste nikoho dalšího nenašli. Hlavní problém vidím v tom, že nejste ochotní uznat, že byste v něčem neměli úplné poznání. Mluvíte totiž o úplnosti v době, kdy ještě nenastala.

Tvrdím, že stále platí slova apoštola Pavla, který napsal: „Nyní totiž vidíme prostřednictvím kovového zrcadla v mlhavých obrysech, ale potom to bude tváří v tvář. Nyní poznávám částečně, ale potom poznám přesně, stejně jako jsem přesně poznán. Nyní však zůstává víra, naděje, láska, ty tři; ale největší z nich je láska.“ (1.Korinťanům 13:12–13)

Bojím se, aby to rozlišení „nyní“ a „potom“ nepatřilo pouze tomu, kdo se zbavil „rysů nemluvněte“ (1.Korinťanům 13:11)!

Doba plnosti ještě nenastala. Netvrdím, že nastala. Ani netrvrdím, že znám něco v plnosti. To si jenom, Martine, snažíš najít hůl na psa, abys mě měl čím bít. Nic o tom nevíš a pliveš na to.

A propos, Martine, víš, co je doba plnosti (úplnosti)?

Pro Oskara:

O čem nic nevím? A na co plivu? Mýlíš se, jestliže si myslíš, že se snažím najít hůl, abych Tě mohl bít.

Na jedné straně sice připouštíš, že plnost ještě nenastala, na druhé straně však tvrdíš (viz Tvé příspěvky v diskuzi „Naděje – nebeská nebo pozemská?“ z 23.března), že „do současnosti jsou adresované dopisy sedmi sborům, takže každému, kdo ví, že je jejich adresátem, nezbývá, než na poslední chvíli doplnit, co chybí k dokonalosti.“ V jaké fázi je toto doplňování, naznačuješ dále, když o knize Zjevení tvrdíš:

„Chtěl bych k tomu jenom doplnit, že mechanismus Zjevení není složitý nýbrž průzračně jasný a jednoduchý. Přirozeně pouze pro toho, kdo má uši k slyšení. V dnešní době je Janovo Zjevení rámcově vysvětleno a pochopeno. Je odrazovým můstkem pro chápání všech ostatních prorockých knih Písma, která všechna pojednávají o jednom a témže, totiž o Dni Páně a souvisejících událostech. A nejen o událostech. Písmo je drobnokresbou těch několika typů lidí, kteří se Pánova Dne zúčastní. Všechny typy lidí účastnící se Pánova Dne jsou v kostce načrtnuti v tom prvním proroctví, které Bůh pronesl v zahradě Eden k hadovi, ženě a Adamovi.“

Odtud vlastně pramení Tvá dotčenost. Protože se pasujete do role „dvou proroků-posledních křesťanů“, ačkoliv neprorokujete, ale pouze jakoby prorokujete (dary ducha podle Vás totiž pominuly), očekáváte, že ostatní věřící Vaše prorokování uznají a podle toho, jak se k Vám zachovají, budou souzeni. Dnes ještě připouštíte, že se k Vám věřící křesťané mohou přidat, aby se stali těma dvěma proroky (musejí však dojít k podobným závěrům jako Vy nebo být schopní všemu porozumět stejným způsobem jako Vy), ale až budete bojovat proti šelmě, pak budou ostatní souzení podle toho, zda Vám dají napít, když budete žíznit, a díky tomu budou moci dosáhnou pozemského života na zemi.

À propos, Oskare, o době plnosti jsem se již rozepisoval.

Ani jsem netušil a rozhodně jsem to nezamýšlel při zakládání diskusního fóra, ale díky založení těchto stránek, konečně vím, co je to postjehovistický syndrom.
Co mohou asi tak vymyslet bývalí s bývalými?

Promiň Martine, Tebe a několika dalších se to netýká.

Vážení a milí,

když se takhle vzájemně urážíte, nezapomeňte na jednu věc. Dnes je především doba víry, není zjevné, kdo je opravdu křesťanem a kdo ne. Není ani zjevné, kdo skutečně má Ducha Svatého a kdo nemá. Takzvané dary, kterými se dnes vyznačují moderní, avntgardní církve, jsou velmi sporným průkazem křesťanství. Ostatně ve Zjevení je řečeno, že Ježíšovým svědectvím je duch proroctví, nic o uzdravování, nic o mluvení jazyky. Ovšem záleží také no tom, jestli jste přesvědčení o tom, že nastala doba konce. Třeba si myslíte, stejně jako katolíci, že takhle to tady bude až navěky.

Já jsem přesvědčena, a nikomu to nechci vnucovat, jen předkládám jako svůj názor, že skutečně jsme v době konce. Dokonce jsme v době, do které byl Jan vytržen. Jsme v době sedmera církví, mezi kterými chodí Ježíš Kristus. tedy ne jedné velké organizace. Ty církve se možná ani neznají, ale přesto chápou, nebo by měly pochopit, že až na jednu výjimku, to s nimi není dobré. Jestliže je za vzor kladena Filadelfie, láska bratrská, tak asi nezáleží na tak povrchních věcech, jako hádání se o slovíčka. Na prvním místě by se každý, kdo se považuje za křesťana měl snažit dojít lásky, a jestliže Bůh je Láska, tak by měl být jako Bůh. Měl by mít Jeho charakter. Lze ho nalézt v liteře? Lze ho najít v takzvaných darech Ducha? I v prvním století měli mocné činy a k čemu jim to bylo? Nakonec se ukazuje, že mnozí nepochopili, že existuje ta vyšší cesta. Dnes se navíc ukazuje, například na Petrovi W., že ani nechápe, kudy ta cesta vede. Ten třeba nepochopil, že jediným smyslem, který má člověk od Boha a kterým se přijímá Duch Boží, je víra. Nikdy ji nepoznal, tak ani neví, oč běží.

Na konci tohoto věku, chcete-li "systému věcí", mají křesťané velký úkol: "je třeba abys znovu prorokoval proti mnoha národům, kmenům, jazykům a králům." Z toho je patrné, jaký mají křesťané úkol, stát se proroky. Ale ne v tom starozákonním ani v tom prvostoletním smyslu. Těch se zmocňoval Duch i v případě, že ještě nebyli dokonalí. Někdy ani nevěděli, co mluví a v prvním století šlo možná jen nějaké lokální a dočasná proroctví, když se žádná vlastně nedochovala. Ale v Pánově Dni půjde o vysvětlení, odhalení všeho- o odhalení základů země a moře. Jde však o odhalení všeho tak, jak to vidí Bůh, a ne člověk. Takže aby proroci mohli prorokovat v úplnosti, musí být jako Bůh, mít jeho charakter, jeho smýšlení. A to se nenabývá v záchvatech vytržení nějakým duchem, ale v dlouhodobé, systematické a hluboké spolupráci Božího Ducha a našeho lidského, který se od toho Božího učí, jaký má být. Poznávání pravd z Písem je spíš jakýsi bonus a hlavně časově účelová věc. Jestliže dnes někdo předkládá ještě ne zcela dokonalé poznání, tak je neodsuzujte, protože se vám může stát, že ustrnete, až to poznání jednou uslyšíte v dokonalosti z jiných úst než z vašich vlastních. Pro vaši nevíru se vám stane, že budete poslední a ne první a budete ještě rádi, že si zachováte život na zemi.

Mě je úplně putna, co si o mně myslíte, nebo co si myslíte o mém manželovi, pro mě je důležité, jak si stojím před Bohem. Jestliže vám někdo nevoní, tak mu připíšete postjehovistický sydrom nebo ho napadnete, že se pasuje do role dvou proroků. Ještě nejsme proroci, ale toužíme jimi být a pokud si myslíte, že jste křesťané, tak byste po tom měli toužit taky.

Mě je úplně putna, co si o mně myslíte, nebo co si myslíte o mém manželovi, pro mě je důležité, jak si stojím před Bohem.

Kdyby Ti to bylo putna, jak říkáš, nenapíšeš to. Rád bych svůj příspěvek napsal jinak, ale jsem také jen člověk podléhající pocitům a tak jsem to napsal způsobem, který leckoho urazí. Je fakt, že si onen postjehovistický syndrom uvědomuji poslední dobou čím dále více na sobě a věřte, není to nic příjemného. Jsem tedy na příznaky tohoto syndromu poněkud citlivější. Počkám se svými ostřejšími příspěvky do doby než se s tím sám patřičně srovnám. Pokud jsem tím někoho ťal do živého, doufám že mu to pomůže. A jestli jsem seknul vedle, berte to jako omluvu.

Na rozdíl od "petry" mně to putna není. Ale nemám rád ten způsob debaty, který se tady rozjel.
To mnohdy nebyly názory, nabídnuté do diskuze. Ale nařízení. Je to tak a tak a hotovo. A kdo věří jinak, je to s ním moc špatné.

Kdo věří v trojici nepřipustí, že by to mohlo být jinak, kdo věří v zázračné dary, nepřipustí jejich nemožnost a kdo nevěří, nepřipustí, že by mohlo něco být.

Kdo se cítí být spoluvládcem s Kristem, není schopen, jako spoluvládce, strávit život ostatních na zemi. A tak dále. Možná, je to dobrá debata, ale já na to nemám nervy.

Proto jsem se rozhodl, že budu sledovat, co se tady děje, ale nepřipojovat se do debaty.

Je to zbytečné, jen si člověk udělá někde "zlou krev".

Pro Petru:

Mrzí mě, že moje slova o tom, že se pasujete do role „dvou proroků-posledních křesťanů“, bereš jako napadení. Jestliže se za tyto proroky nepovažujete, tak se omlouvám a zároveň konstatuji, že mi spadl kámen ze srdce. Na svou obhajobu mohu pouze napsat, že to tak z příspěvků Tvého manžela a Vašeho spolubratra Petra Vořechovského vyznělo
(viz http://www.blueboard.cz/kniha_0.php?id=24602).

Zároveň musím upozornit na to, že Vaše touha být těmito proroky, nemusí být splněna či spíše nebude splněna – to byste se totiž museli přesunout mimo území ČR, neboť jejich prorokování bude na území Izraele, „kde byl také ukřižován jejich Pán“ (Zjevení 11:8, EP). Slova, cituji: „Musíš opět prorokovat vzhledem k lidem a národům a jazykům a mnoha králům“ (Zjevení 10:11), byla určena apoštolu Janovi a ne nám. Je pravděpodobné, že podobný pokyn uslyší „dva svědkové“ (Zjevení 11:3), ale bude to jasný pokyn od Pána a ne nějaká dedukce z Písma.

Věřím, že součástí prorokování těch dvou svědků bude to, co apoštol Jan zapečetil a tedy nenapsal, totiž to, „co mluvilo sedm hromů“ (Zjevení 10:4). Že tito svědkové opravdu prorokují z Boha, poznají lidé podle toho, že se jejich proroctví splní. Platí totiž stále zásada, která je zaznamenána v Mojžíšově zákoně a která zní: „A v případě, že by sis řekl v srdci: „Jak poznáme slovo, které Jehova nemluvil?“ – když prorok mluví ve jménu Jehovy a slovo nenastane ani se neuskuteční, je to slovo, které Jehova nemluvil. Prorok je mluvil s opovážlivostí. Nezalekneš se ho.“ (5.Mojžíšova 18:21–22)

Jak by tedy mohl Bůh chtít, aby lidé tyto dva svědky uznali za proroky dřív, než se naplní jejich proroctví? Jinými slovy, ti, kdo se budou za doby jejich prorokování držet pravdy evangelia, se nemusejí bát, že by se v něčem provinili proti těmto dvěma svědkům, když se svým úsudkem, zda to jsou ti dva svědkové ze Zjevení, počkají.

Petro, máš pravdu, že samotné projevy ducha jsou sporným průkazem křesťanství, nicméně každý, kdo má nějaký dar ducha, netápe, zda ten dar obdržel. Každý, kdo má Ducha Svatého, ví, že je křesťan a má víru. Že to někdo zpochybňuje, ho sice může bolet, ale Pán je ten, který se k němu přizná. Jestliže jste obdrželi Ducha Svatého, pak i Vám jsou adresována tato slova: „Nezhášejte oheň ducha. Nezacházejte s prorockými výroky pohrdavě. Přesvědčte se o všem; držte se toho, co je znamenité. Zdržte se každého druhu ničemnosti.“ (1.Tesaloničanům 5:19–22)

Proč tedy říkáte ruce: „Nepotřebuji tě“ a nohám: „Nepotřebuji vás“ (1.Korinťanům 12:21)? Proč stále pochybujete o tom, že je každému dán projev ducha „k prospěšnému účelu“ (1.Korinťanům 12:7)? Leda, že byste oheň ducha opravdu zhášeli a mysleli si, že se i bez těch darů stanete dokonalými!

Toto téma jsem založil jako jedno z "nejdůležitějších"v našem životě v Kristu.Každý křesťan dnes, potřebuje církev ,která je vedena Duchem s.Jako SJ jsem nikdy v tuto "lásky-plnou" moc a i úkol Ducha s. nevěřil protože jsem o tom ani nevěděl !!SJ to "prostě"neučí a nikdy neučili a nikdy učit nemůžou.Učení SJ "vymezuje" přednostní kontakt s Duchem s. jen pro vyvolených 144.000.Berou naději všem křesťanům být "božíma dětma"a tím i mít podíl na božím království.Proto oprášili "naději pozemskou" pro "neurozené"..Tato nauka "není" made-in SJ je mnohem a mnohem ,starší .Proto je složité "toužit" po něčem co neznáme a ani nechápeme ve všech souvislostech...Pro můj život byla" zkušenost"s Duchem s.zlomová..Byl jsem dost"zaslepený" SJ a i po odchodu jsem byl"nemocen"No prostě "buldozer,hodinář"a vypěstoval jsem si i dvě tváře..I to je normální stav u SJ.Po kontaktu s Duchem s. jsem začal mnoho věcí chápat úplně jinak..Dokonce i svoje vedení do určitého "Společenství"cítim úplně zřetelně..Stále se ale ve mně, pere ten starej"DATEL" a tlačí mne zase na duchovní "zadek"..Je tu i naučené myšlení SJ.Stále mám osobní i obchodní kontakty mezi SJ a nejsou mi lhostejní..Je to opravdu boj..Tady na "netu" jsem od prosince..a musím říci ,že se mnoho věcí událo v poslední době..Vnímám ,že je zde cítit ,kdo odešel ve vlně 74-75 ..,kdo po registraci SJ a kdo odešel nedávno..To vše má vliv na naše postoje a citlivost k naukám a "jedu"v tomto učení SJ.Dokonce toto učení můžeme, zarputile bránit i po našem odchodu od SJ.Každý má svůj "cejch" učení V.R.O...a proto potřebuje vedení v duchu a Duchem s..opravdu ,každý z nás.Moje zkušenost ,říká ,že vše co bylo v mém duchovním životě dosud je "nic"snad jen zkušenost a jediné co stojí za námahu je "následování"Ducha s.Nepíše se mi to lehce ,ale vím že "Znovuzrození" je opravdu otevření dveří k "novému" životu v Kristu..Bez "znovuzrození" jsme stále před dveřma..a tedy mino dění.Tak to vnímám já..Cítim velkou potřebu se omluvit ,všem co jsem jim ,kdy vešel do živata a"kázal"o ničem.. Dnes ,prožívám napravení mnoha věcí v mém i pracovním životě..Jen díky moci Ducha s...Věci ,které se táhly řadu let..se začínají řešit..Dnes chápu proč..Bůh "Otec" nám všem slíbil ,hledejte moji vůli a čiňte tak a já vám požehnám..Ano ,křesťan nemusí mluvit a to co je z něho a okolo něho "cítit" je právě to svědectví pro druhé..Proto na základě svojí "čerstvé"zkušenosti Vás "prosím"o vaše zamyšlení..? Žehná opravdu"Otec" našemu životu ,když máme závažné problémy?Jak je to v písmu..?Já docházím sám za sebe a svojí rodinu k víře ,že Buh žehná ve všem a tedy nežehná jen na 50% .Pokud to tak není je chyba u nás..a nebereme si to co nám Bůh dává.. :sunny:PS:vnímám ,že zde na netu rozpoznávám "Bratry" a jsem tomu rád..

Milý Martine,
nechala jsem se trochu unést, poslední odstavec beru zpátky. Nejsem v pozici někoho, kdo by mohl kohokoliv soudit, ještě nejsem jako Bůh. K tomu vede dlouhá cesta, někdy i plná karambolů.

Chápu, proč nejsou naše myšlenky pro většinu zde přítomných přijatelné. Ale na druhou stranu si také uvědomuji, že tam kde začíná náboženství, končí veškerá sranda. Jsem přesvědčena, že jakýkoliv ekumenismus, čili demokracie v náboženství, je nesmysl. Je to nebiblické. Proto respektuji, že si někdo za svým přesvědčením stojí. Horlivost je dobrá věc. Když je kořeněná nesprávným poznáním, dopouští se člověk nejrůznějších přehmatů, ale nakonec se ukáže, že to není tak podstatné, jako to aby si člověk uchoval v srdci touhu po spravedlnosti a dobru. Nakonec se všichni, pokud se toho dožijeme, sejdeme na poušti (obrazně ideologické vakuum) a prožijeme spolu Den Páně s tou jedinou a jednou pravdou. Kdo tam bude v jaké roli , jestli prorok nebo žena přijímající duchovní potravu od proroků, je nyní u Boha.

Saprlot, myslela jsem poslední větu předposleního odstavce.

Pro Petru:

Píšeš, že chápeš, proč nejsou Vaše myšlenky pro většinu zde přítomných přijatelné. To je sice pěkné, ale svým konstatováním se jaksi vědomě či nevědomě zahaluješ, ostatně jako také Tví přátelé, do jakéhosi tajemna, které je odhaleno pouze někomu.

A to je zřejmě největší Váš problém. Po svém rozchodu s oficiálním učením organizace SJ jste se totiž na dlouhou dobu izolovali od ostatních a dodnes jste v jakémsi zakukleném stavu. Ve jménu nebiblickosti jakéhokoliv ekumenismu rovněž odmítáte jakýkoliv jiný názor, než ve kterém jste se vzájemně utvrdili, a tak také nepřijímáte fakt, že i dnes Svatý duch působí rozličnými způsoby, mimo jiné i způsoby, které jste nepoznali. To není výčitka, to je pouze můj postřeh.

Možná, že vycházíte z toho, že „vydávání svědectví o Ježíšovi je to, co inspiruje k prorokování“ (Zjevení 19:10). Ale ono je to opačně, stačí srovnat znění Překladu nového světa Svatých písem s jinými překlady Bible. Ten, kdo „má ducha proroctví“ (Zjevení 19:10, EP), „vydává svědectví o Ježíšovi“, protože je to dar ducha, který křesťana k takové službě uschopňuje. Jestliže Kristus „dal některé jako apoštoly, některé jako proroky, některé jako evangelisty, některé jako pastýře a učitele“ (Efezanům 4:11), pak nemohou tito služebníci Krista vykonávat své poslání bez toho, že by od svého Pána neobdrželi nějaký konkrétní „projev ducha“ (1.Korinťanům 12:7).

Ten služebník Krista, který „vydává svědectví o Ježíšovi“ v tom smyslu, jak říkal apoštolu Janovi anděl, musí mít tedy „ducha proroctví“ (Zjevení 19:10, EP). Jinými slovy, k „vydávání svědectví o Ježíšovi“ neinspiruje samotné Písmo ani učení SJ či učení jiného společenství, ale Duch svatý, kterého přijali všichni křesťané, kteří se opravdu „narodili z vody a ducha“ (Jan 3:5).

Oskare, musím se tě zeptat.Chápeš působení Ducha s. i dnes v tom ,že působí početní"růst" ve sborech církve JK?Tedy je to znak "živého"organismu sboru.Nebo to tak nevnímáš..?Ve spiscích ,které uvádíš to tak není.

Včera jsem viděl ve zprávách, jeden z případů v psychiatrické léčebně, kde se "léčila" třicetiletá žena. Její duševní choroba ji stála život. Poslední roky žila jako šílenec v kleci, špinavá a zanedbaná. Pojídala vlastní výkaly.

Jistě takto postižená nebyla sama. Strašnývh nemocí je spousta a všude.
A teď si představte, že mi někto bude tlouct do hlavy "dary ducha" v podobě jazyků a hlavně uzdravování.

K čemu ty dary jsou? Pokud jsou od Boha, mělo by se všem těmto lidem od jejich nemoci pomoct a ne z toho dělat nějaké "divadelní představení" na nějakém shromáždění letničářů, nebo jinde, a navíc "se léčí" nemocí, které mnohdy ani nemocí nejsou, ale jakousi reklamou.

Takže bych rád vybídnul ty, kteří vlastní dary ducha (dar uzdravování) aby si otevřeli bezplatnou nemocnici a dali se do práce.

Bratři v prvním století, by si s takovou nemocí hravě poradili.
Jestli to nejde, tak na co ty dary jsou??? A jsou vůbec od Boha?

Dědo S.,myslíš ,že apoštolové nebo JK za svého působení na zemi..uzdravili celý svět..?Určitě né..Působili tam ,kde byli a naco dosáhli..Tedy jejich půseobení nebylo jako "kobercový"nálet zázraků..Nebo ano? Přesně tak to je i dnes..Je třeba i snaha a úsilí lidí co chtějí tento projev"síly"Ducha s. prožít /dokonce i střechou/..tyto zázraky však nejsou to nejdůležitější jde přeci o něco jiného co přinesly..Co myslíš?