Kolik "pravdy" musíš přijmout, abys žil věčně?

Svědkové Jehovovi neustále vydávají nové publikace a dbají na to, aby členové organizace byli v těchto naukách řádně proškoleni. Řádný SJ má přečteny minimálně všechny studijní články SV a všechny studijní knihy. Postoj k naukám dobře vyjadřuje název knihy, která se používala, jako studijní publikace před knihou "Můžeš žít navždy", název, který si mnozí velmi zamilovali, "Pravda, která vede k věčnému životu". Protože se všichni SJ tak usilují obsáhnout, co největší kus toho koláče nauk, kterému říkají "pravda", napadlo mě položit otázku tohoto tématu.

Kolik "pravdy" musí SJ přijmout, aby dosáhl věčného života?

SJ jsou (většinou) přesvědčeni, že jejich organizace je jakousi "noémovou archou" která jim zajistí, bez ohledu na to, jak znají a nebo neznají "pravdu", věčný život.

Poznání pravdy NENÍ ZASE TAK MOC DŮLEŽITÉ, PROTOŽE JE DÁNO JEN MNOŽSTVÍM "SVĚTLA OD jEHOVI" A TUDÍŽ, KDYŽ SE NĚCO NEPOVEDE, PŘIJDE NOVÉ SVĚTLO A DOSAVADNÍ PRAVDA JE NĚJAK UPRAVENA.
Nemůže být ale odstraněna a nahrazena novou, jinou "pravdou" protože by se Jehova označil jako falešný prorok a důvěra v jeho nové světlo by ochabla.

Proto je všemi silami budována především ODDANOST A POSLUŠNOST ORGANIZACI, KTERÁ JEDINÁ ZARUČÍ SPASENÍ..

Pro snadné pochopení by tedy názor pana Hvězdlického mohl znít tak, že není důležité čemu SJ věří nebo jestli je to vůbec pravda, ale důležité je, že věří organizaci a jsou jejími členy. Proto je důležité neustále držet krok, s jejím vedením, s tím, co chrlí její tiskárny, to je to, co zajistí věčný život.

Ačkoliv pan Hvězdlický tvrdí, že na samotné pravdě vlastně moc nezáleží, starší sborů SJ si to nemyslí a chrání sbor před jakýmkoliv naukovým vybočením. Je to jako boj o život.

Takže položená otázka Kolik "pravdy" musí SJ přijmout, aby dosáhl věčného života? je stále nezodpovězená. Možná, že ani zodpovědět nelze. Možná je položena špatně.

Co takhle zeptat se konkrétněji. Existuje nějaký naukový základ, nějaká část "pravdy SJ" , která zaručuje věřícímu SJ věčný život, když ho přijme a bude se ho držet?

Podle vzájemných rozhovorů a formulací otázek na sjezdech a společenstvích lze usoudit, že něco takové musí existovat. Jak jinak by se mohla pokládat otázka: "Jak si poznal pravdu?" Nebo "pravdu jsem poznal v tolika a tolika letech" apod. Nebo, co by dalo vzniknout názvu knihy zmiňované v úvodu: "Pravda, která vede k věčnému životu".
Měla by oním naukovým základem, tou pravdou zajišťující věčný život, být právě tato kniha a vše, co obsahuje?

Myslím, že otázka je opravdu položena špatně. Žádná taková teze ani formulace v životě SJ neexistuje. Lze říct, že SJ, pod "pravdou, která vede k věčnému životu" rozumí soubor nauk, které tato organizace zpracoval. Zvláště doporučuji si všimnou formulace - která vede k věčnému životu. Tedy ne ta, která zaručuje věčný život.
Takže z toho vyplývá, že není možné definovat množství přijaté pravdy, protože pravda je spíše ta cesta, po které SJ jdou.
Ale to si myslím Zdeňku, že to je stejné u všech náboženství. Oni ti také nezaručí, že když přijmeš jejich víru, budeš mít věčný život. Pouze ti slíbí, že ho MŮŽEŠ dosáhnout.

Myslím, že otázka je opravdu položena špatně

však jsem se také pokusil ji přeformulovat.

Existuje nějaký naukový základ, nějaká část "pravdy SJ" , která zaručuje věřícímu SJ věčný život, když ho (ten základ nauk) přijme a bude se ho držet?

Zvláště doporučuji si všimnou formulace - která vede k věčnému životu. Tedy ne ta, která zaručuje věčný život.

Ach jo! Když se ji budeš držet, tak tě k tam asi má dovést, ne? Nebo ani tohle neplatí?

Lze říct, že SJ, pod "pravdou, která vede k věčnému životu" rozumí soubor nauk, které tato organizace zpracovala

Když si tedy SJ chce být trochu jistý tím, že jeho namáhavá práce nebude marná, co má dělat? Tak má poznat a držet se všeho, co organizace vymyslela?

kód:

že to je stejné u všech náboženství. Oni ti také nezaručí, že když přijmeš jejich víru, budeš mít věčný život. Pouze ti slíbí, že ho MŮŽEŠ dosáhnout.

Každé má to svoje vyznání víry, takové to "věřím v Boha" atd

Myslím si, že tady jde o to, že všechno, co tiskárny SJ vychrlí, je "životodárná pravda". U členů je samozřejmě předpokládáno, že literaturu, která je k dispozici v jejich jazyce, všechnu prostudují. Jak si jistě pamatujete, články ve SV se měly načítat mnohokrát - jednou individuálně, jednou při přípravě rodiny na nedělní program, jednou při studiu na programu. Členové jsou samozřejmě povzbuzováni, aby prostudovali také obsáhlejší díla jako je např. Hlubší pochopení písma. Čte se Probuďte se, ročenky, Naše služba království, denní texty, každý týden určitý úsek z Bible. Je třeba se také připravit na každotýdenní "studium knihy". A ještě by měl člověk mít své individuální studium.
Když jsem to všechno chtěla zvládnout, tak jsem zjistila, že už opravdu nezvládnu přečíst si nic dalšího ("světskou" literaturu, noviny a časopisy apod.). Ani to není žádoucí, protože přece "od Jehovy dostáváme ten nejlepší duchovní pokrm v pravý čas"!
Velmi jsem se snažila "držet krok s organizací" a v podstatě jsem to zvládala... Mívala jsem ale přesto velké výčitky svědomí, že bych toho měla zvládnout ještě víc. Až po létech jsem přišla na to, že určitá témata se periodicky v rámci jednoho roku opakují, že čtu pořád dokola to samé a že mnohdy už to čtu jen proto, abych splnila svůj závazek Jehovovi a abych mu ukázala, že si toho vážím. Myslím, že se nestalo, že bych za těch 17 let nějaký časopis nepřečetla. Poslední roky jsem však nestíhala přečíst ročenky...
To, že Watchtower chce být pánem nad každou minutou vašeho života, je zřejmé. Někde tady na fóru zazněl názor, že si tak vychovává jednak neplacené distributory své literatury a jednak samotné vděčné čtenáře (a platiče) této literatury. S tím mohu jen souhlasit.
Také jsem si uvědomila, jakou mám za tu dobu mezeru ve své knihovně, kdy ji přestala plnit literatura z knihkupectví - v podstatě jsem přestala číst knížky a autory, které jsem měla ráda - a mou knihovničku začaly zaplňovat publikace Watchtower...
Že existuje i jiná křesťanská literatura, po tom už jsem vůbec neměla ani chuť, ani čas pátrat.
Možná i díky tomu, že jsem poslední čtyři roky studovala angličtinu na pedagogické fakultě v Brně, jsem byla "přinucena" začít načítat i něco jiného a přestala jsem mít "klapky na očích". A vůbec, čtení klasiků britské a hlavně americké literatury je i co do pochopení kořenů SJ docela poučné - viz např. Camp meetings: http://www.georgiaencyclopedia.org/nge/Article.jsp?path=/Religion/HistoricalEventsMovements&id=h-759
Mojí zamilovanou knížkou je N. Hawthorne Šarlatové písmeno (Scarlet letter) a Charlotte Brontë Jana Eyrová. Hodně nábožentsví najdete kupodivu i v Marku Twainovi - Dobrodružství Huckleberryho Finna.
Všechny čtenáře (nejen Watchtower literatury) zdraví
Jane

Už představa, že nějaká předložená lidmi cesta, má vést k věčnému životu, je ne jen urážející, ale neskutečná nabubřelost těch, kteří si to myslí a ještě o tom přesvědčují jiné.

Existuje nějaký naukový základ, nějaká část "pravdy SJ" , která zaručuje věřícímu SJ věčný život, když ho přijme a bude se ho držet?

Z části to poukazuje na jednu opovážlivou skupinu, ale každá skupina, která něco takového jen naznačuje nebo mimoděk podotkne: "jo u nás to není všechno OK, ale víš co ti stejně zbude, tak proč se ohlížet po jiném"? Proto jsem poukazoval, že náboženství není tím, co by měl křesťan apriori vyhledávat, protože v podstatě každé náboženství a je jedno kým je představováno nebo zastupováno se snaží více či méně namlouvat lidem, že když se dáte naší cestou tak... atd. to už tady bylo nadhozeno.

Tu záruku nám může dát a taky dává jedině Bůh skrze svého Syna, Krista Pána. V žádném případě to není v moci člověka. Tak proč se dál zabývat nějakou otázkou na toto téma?

Takže z toho vyplývá, že není možné definovat množství přijaté pravdy, protože pravda je spíše ta cesta, po které SJ jdou.

Myslím si, že tady jde o to, že všechno, co tiskárny SJ vychrlí, je "životodárná pravda". U členů je samozřejmě předpokládáno, že literaturu, která je k dispozici v jejich jazyce, všechnu prostudují.

Taky jsem byl uvězněn v tom nekonečném závodě neustálého přísunu a konzumace bez toho, aby bylo definováno, co je dost. Nic není dost, musíš to konzumovat a konzumovat.

Může se něco takového obejít bez následků?

Jane

Také jsem si uvědomila, jakou mám za tu dobu mezeru ve své knihovně, kdy ji přestala plnit literatura z knihkupectví - v podstatě jsem přestala číst knížky a autory, které jsem měla ráda - a mou knihovničku začaly zaplňovat publikace Watchtower...

...senzoricka deprivace (ochuzeni prijmu informaci)...

člověk apoštol Pavel byl připraven svými lidskými ústy a lidským hlasem

kázat evangelium i těm, kteří [jsou] v Římě.

a o slovech, která kázal - o evangeliu prohlásil:

Nestydím se za evangelium, neboť je to Boží moc k záchraně pro každého, kdo věří, předně pro Žida, ale i pro Řeka. Řím 1:16

Slovo, které přijal od Boha a které kázal a které se také nazývá evangelium, Pavel bez zaváhání označil jako Boží moc k záchraně. Mělo by nás překvapovat, že Boží slovo má takovou moc?

11 Potom řekl Bůh: Zploď země trávu, a bylinu vydávající símě, a strom plodný, nesoucí ovoce podlé pokolení svého, v němž by bylo símě jeho na zemi. A stalo se tak. (genesis)

Bůh se nezměnil ani moc jeho slova se nezměnila. To, co možná někoho překvapuje, je to, že Bůh nechává své mocné slovo znít lidskými ústy.

Jak se dalo poznat z předchozích odpovědí, tak nic takového jako Boží slovo, nikdy z úst organizace SJ neznělo, ani z úst sjezdových řečníků, ani z úst podomních kazatelů, ani z mých vlastních úst, když jsem chodil od bytu k bytu. Veřejně to doznávám.

Pokud by něco takového zaznělo, tak by snad někdo uvedl, že něco takového existuje, ale nic takového neexistuje. Jediné, co organizace vytváří je závislost na jejím informačním toku.

A jako každá závislost i tato zanechává následky a bylo by dobré si o nich pohovořit.

Co když nejde o pravdu jako o formulku, ale o Pravdu jako osobu?

V zmíněné kazatelské službě SJ - rozuměj při obcházení dům od domu - jsme s bratry používali jako dobrý argument pro odporující lidi, známou větu, že 100 krát opakovaná lež se stává pravdou a proto nemůžou věřit evoluci jenom proto, že jim to pořád někdo opakuje v TV nebo ve škole.
Dnes lze paradoxně vidět SJ, kteří po absolvování informačního maratonu, mají také implantovanou jasnou představu toho, co je normální a co není normální. A tak se lze setkat například s tím, že někdo tvrdí "že, nezávisle studoval Bibli a jen podle svého nezasaženého selského rozumu, dospěl k názoru, že tyto a tyto poznatky jsou správné" a světe div se, jsou to zrovna ty, které mu 40 let omílali na shromáždění. Připadají mu normální, protože jsou prostě pravdivé, nebo mu připadají normální, protože se takové věci naučil přijímat jako normální?

Zdeňku, vzpamatuj se. Obě strany tvrdí totéž a stokrát opakují. Jedni zeleně a ruzí modře.

Jak můžeš tvrdit, že ta stokrát opakovaná lež je jen v tom druhém případě a tvých tvrzení se to netýká??????

Dalo mi hodně práce, abych se vzpamatoval ze způsobu uvažování SJ.

Zdeňku,
to máš pravdu, je to fakt fuška vzpamatovat se ze způsobu uvažování SJ.
Moc mi při tom pomohly (a pomáhají) rozhovory s ostatními křesťany z různých církví. Každý jsme trochu jiný (což je dobře), ale základ máme stejný (což je nutný).

dov napsal

Co když nejde o pravdu jako o formulku, ale o Pravdu jako osobu?

To je zajímavá úvaha.

Jan 14:6 - Ježíš mu odpověděl: "Já jsem cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.

Pod tímto úhlem dostávají i různé jiné texty ještě další rozměr...

Použila si výstižné slovní spojení "způsob uvažování", protože to není jen pár mylných informací, je to způsob uvažování. Dalším důsledkem pobytu v NSSJ je přesvědčení, že tento způsob uvažování je normální, že tak uvažují všichni, akorát mají jiná data.

Viz například výzva Hvězdlického Zdeňku, vzpamatuj se. Obě strany tvrdí totéž a stokrát opakují. Jedni zeleně a ruzí modře.

Tohle je praktický příklad přijetí toho způsobu uvažování jako normy. My to tak děláme, všichni to tak dělají. Že by to mohlo být jinak je ani nenapadne, mají přeprogramovaný mozek, který třídí informace jiným způsobem.

Apoštol Pavel věděl, kam může takové chybné uvažování vést a proto se velmi namáhal, aby křesťany před takovým způsobem uvažování, který nebere Krista jako zdroj záchrany a pravdy, ochránil.
2 Zápasím o to, aby byli povzbuzeni ve svém srdci a navzájem spojeni v lásce byli dovedeni do celého bohatství plné jistoty porozumění, k plnému poznání Božího tajemství, Krista, 3 ve kterém jsou skryty všechny poklady moudrosti a poznání. 4 Toto říkám proto, aby vás nikdo nemátl zdánlivě přesvědčivými řečmi.

6 Když jste tedy přijali Krista Ježíše, Pána, pak v něm žijte, 7 zakořeněni a budováni v něm, upevňujte se ve víře, jak jste byli vyučeni, rozhojňujíce se v ní s děkováním. 8 Hleďte, ať vás někdo neodvede jako zajatce skrze filozofii - prázdný svod podle tradice lidí, podle živlů světa, a ne podle Krista.

Takovým svodem a odvedením uvažování od Krista, je odvedení pozornosti k nedůležitým podrobnostem, ke sporným výkladům proroctví, k debatám o slovech a nakonec k tomu, že věčný život vyplývá ne z Krista, ale z přijetí závěrů náboženské společnosti ohledně výkladů proroctví, ohledně rozdělení lidí na určité skupiny, najednou se zdá, že věčný život vyplývá ne z Krista, ale z nějakých náboženských pravd či nepravd.

Jan 14:6 - Ježíš mu odpověděl: "Já jsem cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.

Tak tato myšlenka stojí za úvahu. A asi je to správný směr.
Protože dohadovat se o významu řeckých slovíček vzhledem k "poznání pravdy", to nebude to pravé ořechové.

Kdežto, poznání Krista, jeho vůle, záměru atd, to je "jiný kafíčko".

Tady vám vážení "odpůrci" fandím..

Když našel jednu drahocennou perlu, odešel a prodal vše, co měl, a koupil ji. Mat 13:46
Zákon a Proroci až do Jana, a od té chvíle království Boží zvěstuje se, a každý se do něho násilně tiskne. Luk 16:16
Ode dnů Jana Křtitele až dosud je království Nebes vystaveno tlaku a ti, kdo se do něho tlačí, je uchvacují.Mat 11:12
Slovo dosud platí i dnes, platí až do skonání světa Mat 28:20

Snadno se nechá připravit o království ten, kdo si ponechává ve svém srdci místo pro jedovaté nauky, jejichž cílem je království před lidmi zavřít. Skutečně je potřeba se velmi namáhat. Odhodit a zbavit se všech těch pochybných věcí - prodat všechno, co máš - všechno úsilí věnovat tomu, abys získal Krista. Kristus a jeho odpuštění hříchů, to je perla, o kterou se má usilovat a všechno ostatní je to, co se má odhodit. Je třeba se tlačit násilím. Kristus řekl, že je lépe vejít do Božího království bez ruky nebo bez oka, tak proč se urputně držet nějaké nauky SJ. Když získáš Krista, získáš pravdu. Kdo se skutečně vydává Kristu, neklade si podmínky, ale říká, kam půjdeš ty, tam půjdu já. Máš pro mě práci? Já ji chci přijmout. Chceš, abych byl v nebi, budu tam s Tebou rád a budu šťastný. Chceš mě vyslat z nebe na zem? Máš pro mě úkoly na zemi? Přijmu je rád. Chci být tam, kde jsi ty, Pane.

Vím, že jsem moc a moc toužil Krista poznat. A to víc než jen písmenky. A On tuto moji touhu naplnil a naplňuje. Pak jsem teprve pochopil i jiné věci.

"Já jsem cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne." Jan 14:16
Toto je správná cesta pro všechny lidi. Lidé byli stvořeni k tomu, aby žili v obecenství s nebeským Otcem.

kód:

proč se urputně držet nějaké nauky SJ. Když získáš Krista, získáš pravdu.

Tak to je pravda.
Proč bych ale měl tyto jejich nauky jen zaměnit za nauky od jiných církví, stejně blamující a stejně urputně se jich držet, jenže s přesvědčením, že se mi podařilo opustit SJ s jejich JHVH a získat Krista, když je to stejný omyl....

Proč bych ale měl tyto jejich nauky jen zaměnit za nauky od jiných církví, stejně blamující a stejně urputně se jich držet, jenže s přesvědčením, že se mi podařilo opustit SJ s jejich JHVH a získat Krista, když je to stejný omyl....

Toto tvrzení je samozřejmě pravdivé. Jeho paušální uplatnění však vychází z chybného přepokladu, že je to všude stejné a že jde jenom o příval nauk. Jak jsem již napsal, je toto přirozeným důsledkem pobytu v organizaci, že určité věci přijímáme jako normální. Ale oni nejsou normální a jejich aplikace na další skupiny a církve nevede ke správným závěrům. Získat Krista neznamená převléci kabát. Získat Krista znamená uvěřit ve svém srdci. "a uvěříš-li ve svém srdci," Řím 10:9 Tady opravdu nejde o kabát. Různé skupiny mají různá učení. Myslet si, že vnějším zachovávání nějaké formy zbožnosti, získám Krista je nesmysl, to je pouze výměna jednoho kabátu za druhý. To, co je podstatné, je srdce a vnitřní změna člověka. Vnitřní změna se pochopitelně projeví i navenek, například tím, jak se člověk vyjadřuje, co z něj vychází a proto jedním znakem uvěření je to, že člověk svou víru "ústy vyznává k záchraně" Řím 10:10
Pokud je tedy za vším tato změna, kdo má potom právo soudit, že se jedná pouze o převlečení kabátu? Za prvé, ví to ten proměněný člověk, protože "duch člověka ví, co je v něm" a také ti, kteří tuto změnu prodělali, jsou někteří schopni posoudit a vidět, že určitý člověk tuto změnu prodělal.
Jak jsem již v předchozím přípspěvku psal, přináší to jiný náhled na spoustu textů písma a logicky dochází ke změně nauk. Nauky však nejsou tím prvotním hybatelem a zdrojem záchrany. Změna přijímaných nauk může být jedním, ne jediným, ukazatelem toho, že ke změně došlo. Pokud dojde ke změně srdce, dochází i k dalším změnám. Pokud nedochází k dalším změnám, pak lze usuzovat, že nedošlo ani ke změně srdce.

S těmito myšlenkami souhlasím bez výhrad a větších připomínek.

I když myšlenka, že není nutno převléknout kabát, svádí k doměnce, že i SJ může plně přijmout Krista. Ale nemůže. Vadí mu kabát. Stejně tak je to ale i jinde. Kabát v podobě požadovaných nauk a zaběhlých tradic...

Neříkám, že není nutno sundat kabát. Já říkám, že ta změna je mnohem hlubší než je jenom kabát a proto odmítám dívat se na SJ, kteří nalezli nový domovský sbor v jiné církvi jako na lidi, kteří pouze převlékli kabát. Kdo se chce změnit uvnitř, rád ten svědkovský kabát odloží. Kdo se změnil, klidně si vezme jiný, ve kterém se bude cítit lépe a který lépe odpovídá nastálé změně.

A co, vy pane Hvězdlický, co váš kabát, kolik má svědkovského materiálu? Není náhodou neprostupný? Jste ochoten ho odložit a obdržet od Krista nějaký nový? Nebo se spokojíte pouze s tvrzením, že každý má kabát? On totiž každý kabát je jiný. A pokud si řekneme, že ten nový kabát přímo od Krista je ta perla, kterou je potřeba získat, tak pak bych prodal i tílko, abych na něj měl. Ale to se musíte rozhodnout sám. To je mezi Vámi a Kristem.

kód:

A co, vy pane Hvězdlický, co váš kabát, kolik má svědkovského materiálu? Není náhodou neprostupný? Jste ochoten ho odložit a obdržet od Krista nějaký nový? Nebo se spokojíte pouze s tvrzením, že každý má kabát? On totiž každý kabát je jiný. A pokud si řekneme, že ten nový kabát přímo od Krista je ta perla, kterou je potřeba získat, tak pak bych prodal i tílko, abych na něj měl. Ale to se musíte rozhodnout sám. To je mezi Vámi a Kristem.

Přehodit kabát a obléknout jiný, to je opravdu velice jednoduché a dělají to mnozí,
Změna osobnosti, podle pravého poznání Krista (ne podle učení nějaké církve) je velice náročná. Protože všude je všechno prosáklé, když ne jehovizmen, tak katolicizmem, protestantizmem a dalšími "izmy".

Kolosanům 3:9,10 ........ svlecte se sebe starého člověka i s jeho skutky a oblecte nového, který dochází pravého poznání, když se obnovuje podle obrazu svého Stvořitele.

Přijmout Krista (nebo přesvědčení, že se tak stalo) je jedna věc, ale být vyvolen Kristem, JE PODMÍNKA.

Jsi šťastný člověk, že si tě Pán vyvolil.

Jan 15:16 Ne vy jste vyvolili mne, ale já jsem vyvolil vás a ustanovil jsem vás, abyste šli a nesli ovoce a vaše ovoce aby zůstalo; a Otec vám dá, oč byste ho prosili v mém jménu.

Koho si Kristus vyvolil?

Věděl jsem, že k tomuto tématu dospějeme a je dobře, že jsme k němu dospěli. Nauka o vyvolení, a mimochodem nemusí mít vůbec přívlastek jehovismu, může to být jiný ismus, tato nauka se může stát přímo neprůstřelnou vestou, kterou si člověk oblékne a pak nemůže být zasažen evangeliem.

Koho si tedy Kristus vyvolil?

"Nikdo nevystoupil do nebe, jen ten, kdo sestoupil z nebe, Syn člověka, který je v nebi. 14 A jako Mojžíš vyzdvihl hada na poušti, tak musí být vyzdvižen Syn člověka, 15 aby žádný, kdo věří v něho, nezahynul, ale měl věčný život. 16 Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo věří v něho, nezahynul, ale měl věčný život. 17 Bůh totiž neposlal svého Syna na svět, aby svět odsoudil, ale aby svět byl skrze něho spasen. 18 Kdo v něj věří, není souzen, ale kdo nevěří, je již odsouzen; neboť neuvěřil ve jméno jednorozeného Božího Syna. 19 A toto je ten soud, že světlo přišlo na svět, ale lidé si více oblíbili tmu nežli světlo, protože jejich skutky byly zlé Jan 3 kap

Vyvoleným je tento člověk -> "Kdo v něj věří". Je potřeba vyvolení, aby člověk uvěřil? Otázka může znít i jinak. Izraelita, který byl uštknut jedovatým hadem, bylo potřeba, aby byl vyvoleným, aby se podíval na hada, kterého udělal Mojžíš a tak byl zachráněn a žil, nebo si sám vyvolil život tím, že se podíval na hada? Bůh rozhodně není stranický a proto říká: "vyvoliž sobě tedy život, abys živ byl ty i símě tvé," Bůh dal volbu do tvé pravomoci. Neboť není přijímání osob u Boha. Řím 2:11

Jak tedy chápat slova "Ne vy jste vyvolili mne, ale já jsem vyvolil vás"? Tato slova lze chápat dvěma způsoby. Ten první znamená. Já Kristus mám pravomoc a tak jsem udělal přijímačky a vyvolil jsem si Petra, Jakuba, Karla, Zdeňka, Martina, Josefa, ale nevyvolil jsem si Sváťu, Břéťu a Zikmunda. (Jména berte prosím s rezervou.) Nebo je můžeme chápat druhým způsobem. Já jsem si vyvolil všechny, kdo ve mě uvěří na základě své svobodné vůle a kázání evangelia, ano ty všechny jsem si vyvolil. Vyvolil jsem si tuto skupinu, tento druh lidí, tyto lidí, kteří splní jedinou podmínku, totiž uvěřit, že jsem za ně zemřel. Jak jinak by mohlo být napsáno, že zemřel za všechny, kdyby si měl v úmyslu vybírat?

Takže, ikdyž to vypadá, že člověk sundal již vše a nic mu nebrání v přijetí Krista, je tu ještě ona nauka o vyvolení, neprůstřelná vesta v barvě lidské kůže. Pryč s ní!

Nevím o nikom, kdo by se tak pral za své přesvědčení jako vy pane Hvězdlický, tak jen dál i pro vás má Kristus připraven bílý oděv, tak ať nezůstane viset na ramínku zbytečně.