Re: "Svět" v Janově 17. kapitole

Petr W. 18/6/2008, 21:48

Martin Cibulka 13/6/2008, 22:09

V Septuagintě se vyskytuje slovo KOSMOS na těchto místech: 1.Mojžíšova 2:1, 2.Mojžíšova 33:5-6; 5.Mojžíšova 4:19 a 17:3, 2.Samuelova 1:24, Přísloví 17:6, 20:29, 28:17 a 29:17, Izajáš 3:18-20, 3:24, 3:26, 13:10, 24:21, 40:26, 49:18 a 61:10, Jeremjáš 2:32 a 4:30, Ezekiel 7:20, 16:11 a 23:40 a Nahum 2:9. Tyto výskyty však nepotvrzují teorii Petra W., že by helénstvím ovlivnění Židé nutně používali řecké slovo KOSMOS „k označení universa“ nebo že by tento pojem lidové vrstvy bydlící v EREC JISRAEL (zemi Izrael) používaly v souladu s řeckou filozofii.

Bernard Shaw jednou řekl, že debata vždycky nabude na dynamice, když alespoň jeden zúčastněný o věci vůbec nic neví.

Martin Cibulka 19/6/2008, 11:34

Petře W., v tomto diskuzním tématu dynamika jaksi schází, takže je docela možné, že o věci přece jen něco víme.

Hvězdlický 20/6/2008, 08:59

kód:: Věra Kolafová - quaero Proto je fundamentalismus často proticírkevní: pokládá za zanedbatelná vyznání víry, dogmata a liturgické úkony, které se staly součástí církve stejně tak, jako samotný učitelský úřad církve. Prezentuje se jako forma soukromého výkladu, který neuznává, že církev je založena na Bibli a že svůj život a svou inspiraci čerpá z Písma. Fundamentalistický výklad je nebezpečný svou přitažlivostí pro osoby, které hledají biblické odpovědi na své životní problémy. Může je oklamat, protože nabízí zbožné, ale iluzorní výklady, místo aby jim řekl, že Bible neobsahuje nutně bezprostřední odpověď na každý jejich problém. Fundamentalismus, aniž by to řekl, vyzývá k určitému druhu sebevraždy myšlení. Vzbuzuje klamnou jistotu, neboť nevědomky zaměňuje lidské hranice biblického poselství s jeho božskou podstatou."

Jsem rád, že se mi něco zase ujasnilo. Hlavně ta slova, kde se ukazuje že brát Písmo vážně, JE NEBEZPEČNÉ CÍTKVI a jejímu obřadnictví (tradicím).
Je pravda, že všeho moc škodí, ale na obou stranách.

Old.Stloukal 22/6/2008, 22:36

Martin Cibulka napsal:Minehavo, píšeš:
Z Meziřádkového překladu Řeckých písem pro mě vyplývá, že jsou tam použita dvě různá slova, která čeština překládá slovem svět (např. verš 6 a verš 11 - přišla jsem na to čistě mechanicky - neumím řecky - jen jsem porovnala podobu písmenek). Znamená to tedy, že Ježíš opravdu mluvil o různých světech?
Myslím, že se mýlíš v tom, že by v 6. a v 11. verši bylo použito jiné slovo pro „svět“. V obou případech je totiž použito řecké slovo KOSMOS, v 6. verši však ve tvaru KOSMÚ (koncovka OY se čte jako Ú), kdežto v 11. verši (dokonce 2x) ve tvaru KOSMÓ. Řečtina totiž podstatná jména skloňuje a proto má v různých pádech odlišnou koncovku (ostatně obdobně tomu je i v češtině). Řecké slovo KOSMOS může mít podle „Řecko-českého slovníku“ (Václav Prach, Praha: Scriptum, 1993) tyto významy: „řád, řada, pořádek, slušnost, úprava, ozdoba, okrasa; chvála, sláva, čest; svět, vesmír; zřízení, ústava; stavba, básnická okrasa“.

DĚKUJI TI MARTINE, ŽE JSI JIRKOVI Z P ODPOVĚDĚL FUNDOVANĚ A ON SI MOŽNÁ UVĚDOMÍ, ŽE NENÍ NIC LEPŠÍHO, NEŽ SE K DRUHÝM CHOVAT PODLE PÍSMA, POKUD SE HLÁSÍ KE KŘESTANŮM.

OLDA

Jirka z P. (queens) 22/6/2008, 23:28

Martin Cibulka 23/6/2008, 21:48

Martin Cibulka napsal:V našem mesiánském společenství chápeme "svět" u Jana 17 v kontextu judaismu jako OLAM HA-ZE, tedy "věk tento", na rozdíl od OLAM HA-BA, tedy "věku, který přijde" a který započne tím, že "sám Pán sestoupí z nebe" (1.Tesaloničanům 4:16).

K tomu, co jsem napsal dříve, bych ještě chtěl připojit jednu zajímavost. Právě mám rozečtenou knihu "Neznámá evangelia" s podtitulem "Novozákonní apokryfy I" (Praha: Vyšehrad, 2006), kde jsem v závěru Filipova evangelia narazil na takovéto vysvětlení: "Svět se stal aiónem, neboť aión je pro něj plnost." Pro ty, kdo se nevyznají v řečtině, připojuji vysvětlení, že AIÓN je řecký výraz označující "čas, věk, věčnost; život" (Václav Prach).

Sponsored content