Proč máte rádi Boha?

Moji milí,

myslím, že každý na tomto fóru, ať už je na jakékoliv "lodi" miluje (nebo se aspoň snaží milovat svým nedokonalým lidským srdcem) Boha.

Tak mě napadá otázka proč. Proč milujeme Boha?

Alea napsal:Moji milí,

myslím, že každý na tomto fóru, ať už je na jakékoliv "lodi" miluje (nebo se aspoň snaží milovat svým nedokonalým lidským srdcem) Boha.

Tak mě napadá otázka proč. Proč milujeme Boha?

Drahá Aleo.
Pro mně je na tuhle otázku někdy těžko odpovědět.
Přiznám se ,že někdy jsem v rozpacích a nevím co si mám o lásce boží myslet ?
Je to zvlášť když vidím utrpení lidí a zvířat. Vím ,že to dělají lidi a ne Bůh ,ale kolikrát
si říkám ,že Bůh má tu možnost tohle všechno ukončit. Vím ,že až přijde čas - tak to ukončí.

No - pak se ale ta bouře v mé hlavě vyčasí a dívám se zase na svět jiným pohledem.
Vidím krásu stvoření a ta mluví sama za sebe. Mám k Bohu přirozený respekt a lásku.
Ale asi to nedokážu definovat - proč Boha miluji. Vím ,že jeden s důvodu proč Boha miluji je ,že
poslal svého syna který za nás položil život. Téhle oběti si vážím nadevše.

Myšlenky a city vůči Bohu mám víc ,ale nějak je nedokáži vyjádřit písemnou formou.
Je to jen velice krátká forma mého vyjádření.

Přeji krásný a požehnaný den.

Podobne aj ja ako Styvi mám zmiešané pocity v tejto otázke,keď vidím čo sa deje vo svete a neviem prečo Boh nezasiahne a necháva ľudí tisíce rokov trpieť.. Keď je Boh láska ,tak tomu nerozumiem že necháva svet v takom stave. Môžno tomu niekedy porozumiem. Ktovie..

Ing.Peter napsal:Podobne aj ja ako Styvi mám zmiešané pocity v tejto otázke,keď vidím čo sa deje vo svete a neviem prečo Boh nezasiahne a necháva ľudí tisíce rokov trpieť.. Keď je Boh láska ,tak tomu nerozumiem že necháva svet v takom stave. Môžno tomu niekedy porozumiem. Ktovie..

Peto tvoj menovec apostol Peter vedeny Bozim duchom o tejto veci v PISME zapisal toto.

"Nech však neuniká vašej pozornosti jedna skutočnosť, milovaní, že jeden deň je u Jehovu ako tisíc rokov a tisíc rokov ako jeden deň. Jehova nie je pomalý v svojich sľuboch, ako to niektorí považujú za pomalosť; ale je k vám trpezlivý, lebo si nepraje, aby bol niekto zničený, ale si praje, aby všetci dospeli k pokániu. A Jehovov deň príde ako zlodej; v ňom pominú nebesia so sykotom a prvky sa pre žeravú horúčavu rozplynú a zem a diela na nej budú odkryté.

Keďže sa všetky tieto veci majú takto rozplynúť, akými ľuďmi by ste mali byť vy v svätých činoch správania a v skutkoch zbožnej oddanosti, keď očakávate a pevne zachovávate v mysli prítomnosť Jehovovho dňa, prostredníctvom ktorého sa nebesia rozplynú v ohni a prvky sa v žeravej horúčave roztopia! Sú však nové nebesia a nová zem, ktoré očakávame podľa jeho sľubu, a v tých bude bývať spravodlivosť." (2 Petra 3:8-13)

"Stále sa modlite, aby váš útek nenastal v zimnom období alebo v sabate; lebo vtedy bude veľké súženie, aké nebolo od začiatku sveta až dosiaľ, áno, aké nikdy viac nebude. Naozaj, keby neboli tie dni skrátené, nezachránilo by sa žiadne telo; ale kvôli vyvoleným budú tie dni skrátené...O tom dni a hodine nevie nikto, ani nebeskí anjeli, ani Syn, iba Otec." (Matus 23:20-22;36)

Aj v takejto veci je pre nás Náš Pan Jezis Kristus vybornym prikladom, lebo trpezlivo čaka na to, aby sa vsetky veci udiali plne v sulade s volou jeho Otca (Mat 7:21).

"A Jehova mi odpovedal a riekol: „Zapíš videnie a jasne [ho] predlož na tabuľkách, aby ten, kto z neho bude nahlas čítať, mohol [čítať] plynule. Lebo videnie je ešte na ustanovený čas a ťažko oddychujúc speje ku koncu a nepovie lož. Aj keby sa zdržalo, stále ho očakávaj; lebo sa celkom určite splní. Neoneskorí sa.
Hľa, jeho duša sa nadula; nie je priama v ňom. Ale spravodlivý, ten zostane nažive svojou vernosťou." (Hab 2:2-4)

Peto najskor aj ty sam budes jednym z tych ludi, kvoli ktorym este Jehova nezasiahol a dostal si tak od neho moznost zmierit sa s nim a ziskat tak v jeho ociach schvalene postavenie skor ako pride jeho spravodlivy rozsudok nad kazdym clovekom zijucim na zemi.

Taky někdy mívám pocit jako Styvi. Díky Bohu on vylévá svou lásku do našich srdcí a my můžeme Boha milovat a čím víc čteme Písmo, Bůh nám pomáhá porozumět a působí v nás pokoj a lásku skrze DS v Pánu Ježíši.

1.J 4:19My milujeme, protože Bůh napřed miloval nás.
20Řekne-li někdo: „Já miluji Boha,“ a přitom nenávidí svého bratra, je lhář. Kdo nemiluje svého bratra, kterého vidí, nemůže milovat Boha, kterého nevidí.
21A tak máme od něho toto přikázání: Kdo miluje Boha, ať miluje i svého bratra.

Vzpomínám na léta jako SJ, kdy jsme umně Boha milovali a měli rozjásanou tvář, ale nemohl jsem mít uvnitř skutečnou lásku po Bohu, po jaké jsem toužil. Tušil jsem, že chytit Pána pro sebe Bůh hledí a způsobí, aby mě změnil a já mohl konečně najít řešení ve vztazích mezi křestany. Ale nečekal jsem, že po té události, po vylití Boží lásky do mých srdcí jsem začal Boha milovat a druhé skutečně a odpouštět a vidět Božíma očima.
Nyní prožívám různě dobré i těžkosti, ovšem záleží na mně, jestli poslouchám DS skrze Boží přikázání nosit ovoce, jestli se modlím neustále a čtu Písmo pravidelně.

sazeč napsal:Taky někdy mívám pocit jako Styvi. Díky Bohu on vylévá svou lásku do našich srdcí a my můžeme Boha milovat a čím víc čteme Písmo, Bůh nám pomáhá porozumět a působí v nás pokoj a lásku skrze DS v Pánu Ježíši.

1.J 4:19My milujeme, protože Bůh napřed miloval nás.
20Řekne-li někdo: „Já miluji Boha,“ a přitom nenávidí svého bratra, je lhář. Kdo nemiluje svého bratra, kterého vidí, nemůže milovat Boha, kterého nevidí.
21A tak máme od něho toto přikázání: Kdo miluje Boha, ať miluje i svého bratra.

Vzpomínám na léta jako SJ, kdy jsme umně Boha milovali a měli rozjásanou tvář, ale nemohl jsem mít uvnitř skutečnou lásku po Bohu, po jaké jsem toužil. Tušil jsem, že chytit Pána pro sebe Bůh hledí a způsobí, aby mě změnil a já mohl konečně najít řešení ve vztazích mezi křestany. Ale nečekal jsem, že po té události, po vylití Boží lásky do mých srdcí jsem začal milovat Boha a druhé víc a odpouštět a vidět Božíma očima.
Nyní prožívám různě dobré i těžkosti, ovšem záleží na mně, jestli poslouchám DS skrze Boží přikázání nosit ovoce, jestli se modlím neustále a čtu Písmo pravidelně.

Ke skutecne krestanske lasce patri i tohle.

"[Vaše] láska ať je bez pokrytectví. Ošklivte si, co je ničemné, lněte k tomu, co je dobré." (Rimanum 12:9)

"Vy, kdo milujete Jehovu, nenáviďte, co je špatné. Střeží duše svých věrně oddaných..." (Žalm 97:10)

"Bázeň před Jehovou znamená nenávidět špatné. Sebevyvyšování a pýchu a špatnou cestu a zvrácená ústa nenávidím." (Přísloví 8:13)

Sam Jezis Kristus nam v teto veci sel dobrym prikladem.

"Miloval jsi spravedlnost a nenáviděl jsi nezákonnost. Proto tě Bůh, tvůj Bůh, pomazal olejem jásání víc než tvé společníky.“" (Hebrejcům 1:9)

I kdyz Jezis zduraznoval temito slovami (Mat 9:13) jak je dulezite milosrdenstvi tak nijak nezanedbaval ani karani tech, co vedome prestupuvali Bozi zakony (Mat 24:33,34) a branili i jinym lidem poznat PRAVDU a uceni Boziho slova (Mat 23:13) co je muze osvobodit (Jan 8:31,32; 15:7-10) a vest k zmireni s nasim nebeskym Otcem (2 Kor 5:18,19).

Čo tie deti v Afrike ? Ľudia na onkológii? Ľudia vo vojnách? Ani si nevieme predstaviť to utrpenie ake zažívali a zažívajú. + ako písal Styvi aj utrpenie zvierat je hrozné. A toto všetko zažívajú ľudia už tisíce rokov. Keď toto sledujem ,vtedy mám pochybnosti o Bohu .. ale to bude asi môj zlý pohľad na vec.

Ing.Peter napsal: Čo tie deti v Afrike ? Ľudia na onkológii? Ľudia vo vojnách? Ani si nevieme predstaviť to utrpenie ake zažívali a zažívajú. + ako písal Styvi aj utrpenie zvierat je hrozné. A toto všetko zažívajú ľudia už tisíce rokov. Keď toto sledujem ,vtedy mám pochybnosti o Bohu .. ale to bude asi môj zlý pohľad na vec.

"Nedejte se zavést na scestí, moji milovaní bratři. Každý dobrý dar a každé dokonalé obdarování je shora, neboť sestupuje od Otce [nebeských] světel, a u něho není změna v otáčení stínu." (Jakub 1:16,17)

"...[pravý] Bůh učinil lidstvo přímé, ale oni sami si vyhledali mnohé plány.“ (Kazatel 7:29)

"Vzal jsem si to vše totiž k srdci, abych dokonce prozkoumal všechno to, že spravedliví i moudří a jejich díla jsou v ruce [pravého] Boha. Lidé si nejsou vědomi ani lásky ani nenávisti, které byly dříve než oni. Všichni jsou stejní v tom, co všichni mají. Stejná nahodilost se stává spravedlivému i ničemnému, dobrému a čistému i nečistému, a tomu, kdo obětuje, i tomu, kdo neobětuje. Dobrý je stejný jako hříšník; kdo přísahá, je stejný jako ten, kdo se bojí složené přísahy. Ve všem, co se děje pod sluncem, je neblahé to, že srdce lidských synů je také plné špatného, protože všem se stává jedna nahodilost; a po celý svůj život mají v srdci šílenství, a potom — k mrtvým!...všechny je totiž postihuje čas a nepředvídaná událost...Moudrost je lepší než nástroje k boji, a pouze jeden hříšník může zničit mnoho dobrého." (Kazatel 9:1-3,11,18)

"Všechno bylo vyslechnuto, [a] závěr věci je: Boj se [pravého] Boha a dodržuj jeho přikázání. To je totiž celý [závazek] člověka. Vždyť [pravý] Bůh sám přivede dílo každého druhu na soud, pokud jde o každou utajenou věc, ať je dobrá, nebo špatná." (Kazatel 12:13,14)

Peto na Zemi este stale nie je Bozie kralovstvo a nedeje sa tu Bozia vola a preto su veci na Zemi take ake su.

Bozim zamerom je ale ocistit tuto zem a dlho uz to trvat nebude.

Peto modli sa teda k nasmu nebeskemu Otcovi Bohu Jehovovi a pros ho o tieto veci.

"‚Náš Otče v nebesiach, nech sa posvätí tvoje meno. Nech príde tvoje kráľovstvo. Nech sa deje tvoja vôľa, ako v nebi, tak i na zemi. Daj nám dnes náš chlieb na tento deň; a odpusť nám naše dlhy, ako aj my odpúšťame svojim dlžníkom. A nepriveď nás do pokušenia, ale osloboď nás od toho zlého.‘" (Mat 6:9-13)

Pokud nebeská vláda nepůsobí pokoj, lásku a spravedlnost, není to Boží království. Ono je i v nás, protože Bůh skrze DS nám toto ovoce dal a my mohli na ostatní lidi toto království (láska, pokoj, spravedlnost atd.) působit. Ježíš neřekl, že Boží království uprostřed farizeů není, ale díky Pánu jakože králi démoni nemají místo a tak i v nás, křestanech. Proto Pán Ježíš řekl, že království je mezi námi byť ve světě. Že se máme prokazovat jako sůl, světlo, moudrost, pokoj atd. toť láska. Přesné poznání vlastní farizeové, SJ, ale my, praví kristovci, to nepotřebujeme, nýbrž poznání pravé. SJ se tímto chlubí, ale my, kristovci, se chlubíme v Pánu s ohledem na naději a na Boží království již nyní.

Proč miluji...

Přesto,že si uvědomuji co znamená - 'Slyš, Izraeli, Hospodin, Bůh náš, jest jediný pán; miluj Hospodina, Boha svého, z celého svého srdce, z celé své mysli a z celé své síly!' Druhé pak je toto: 'Miluj bližního svého jako sám sebe!' Většího přikázání nad tato dvě není.' tak toho jaksi nejsem schopen,si myslím.
Moje city k Bohu nemohu nazvat láskou.Nevím.
Je psáno:
Milovaní, milujme se navzájem, neboť láska je z Boha, a každý, kdo miluje, z Boha se narodil a Boha zná. Kdo nemiluje, nepoznal Boha, protože Bůh je láska. V tom se ukázala Boží láska k nám, že Bůh poslal na svět svého jediného Syna, abychom skrze něho měli život. V tom je láska: ne že my jsme si zamilovali Boha, ale že on si zamiloval nás a poslal svého Syna jako oběť smíření za naše hříchy. Milovaní, jestliže Bůh nás tak miloval, i my se máme navzájem milovat. Boha nikdy nikdo neviděl, ale jestliže se milujeme navzájem, Bůh v nás zůstává a jeho láska v nás dosáhla svého cíle.
Ono se to řekne,miluj Boha miluj svého bližního,ale kdybych to já řekl,byl bych pokrytec.Jsem asi velmi,ale velmi deformován.Nemohu poctivě říct,jak já miluji....ne nejde to.
Závidím Těm zde,kteří vyslovují ta slova lásky,že bys s tím mohl dláždit.

ps.otázkou je jak to chápat. Milovat Boha.Jo,Ježíše Krista mám v úctě.Položil za mě Svůj život./
Přiznávám,že v té otázce /viz téma/za ta léta jasno nemám.Ale věřím,že On ví a on odpustí ...

Jdenou jsem měl na toto téma rozhovor se Slávou.N./Bulhar zná/a on mi řekl,no víš co tě znám a to co děláš,dokazuje tvou lásku.Ale ... Aleo těžká to otázka

Styvi napsal:Drahá Aleo.
Pro mně je na tuhle otázku někdy těžko odpovědět. Přiznám se ,že někdy jsem v rozpacích a nevím co si mám o lásce boží myslet ? Je to zvlášť když vidím utrpení lidí a zvířat.

Ing.Peter napsal:Čo tie deti v Afrike ? Ľudia na onkológii? Ľudia vo vojnách?Keď toto sledujem ,vtedy mám pochybnosti o Bohu ..

Moji milí, děkuji, že jste se podělili.
Vždycky mne zahřeje u srdce, když se někdo upřímně podělí z hloubi své duše.

Musím říct, že před rokem jsem si tuto otázku taky kladla a dokonce jsem přemýšlela o tom, že třeba taková eutanázie není tak špatnou věcí. Dívala jsem se na utrpení člověka jako na něco, co snižuje jeho "důstojnost". Co ho omezuje a ponižuje.

Když jsem se začala o těchto věcech bavit s věřícími lidmi kolem mne (a to hlavně z prostředí klášterů), pomohli mi, nahlédnout na věc z jiného úhlu.

Když člověk trpí, trýzní to jeho tělo, je to určitě něco, co si každý přeje spíš úplně odstranit - od sebe, i od druhých. Pak se zdá téměř neuvěřitelné, že existovali a existují lidi, kteří utrpení přijali s láskou a touhou. Apoštol Petr toužil zemřít pro Krista stejně, jako i většina ostatních apoštolů.

Na druhou stranu je tu pak ještě další věc, které věří všichni křesťané - a to je ta věc, že podstatnější než tělo, je náš duch, naše duše. Naše myšlenky, to KÝM opravdu jsme.

Když tělo trpí a je tak "umenšováno", paradoxně teprve v tuto chvíli, si někteří lidé (třeba i úplně nevěřící) uvědomí, že "nějakou duši" mají. Ať se nám to líbí nebo ne, hodně lidí okolo nás je plytkých, povrchních, materiálně zaměřených nebo jen třeba velmi zaměstnaných. Nemají na nic čas. Jak se mohou věnovat své duši a zušlechťování své "osobnosti", když většinu času myslí na úplně jiné věci?

Další věc je ta, že jsou zvyklí spoléhat se sami na sebe. Dokud jsou zdraví, silní, sebevědomí, Boha vlastně nepotřebují. Teprve když tohle všechno ztratí - co jim zbyde?

Tento jiný, pro mne netradiční pohled, který mi byl nabídnut, byl tento: dívat se i na utrpení jako na dar. Ono nám totiž opravdu může mnohé dát - mnohé nás naučit. Dokonce může dát lidem víru.
Byla jsem toho už několikrát sama svědkem. Např. moje babička. Byla to většinu života rázná žena, komunistka, neopírající se o své city ale o rozum. A hlavně, spoléhající se vždycky jenom sama na sebe. Její motto bylo :"Co si nezařídím, nemám." Tak žila dlouho.

Teprve před nedávnou dobou (než zemřela) jsem si u ní postupně všimla zajímavé změny. Začala mít mnoho zdravotních problémů, byla osamělá, zmatená, slabá, třásla se po celém těle, špatně se jí dýchalo. Bylo mi jí opravdu líto.

A teprve až v této chvíli, byla schopná se se mnou bavit o víře a Bohu. Když jsem to zkoušela dřív - i ještě jako SJ - všechny snahy byly marné. Teprve na prahu smrti, tváří v tvář své slabosti a "nesamospasitelnosti" začala má babička o všem přemýšlet. Když jsem od ní naposledy před smrtí odcházela, tekly mi slzy, protože mi dovolila natřít jí olejem pro nemocné a modlit se za ní a řekla mi, že se po dlouhé době cítila opět dobře.

To byste museli zažít. Ale bylo to něco nádherného. A do mne to uhodilo jako blesk z čistého nebe. Cítila jsem z ní teprve tehdy opravdovou sílu. A pokoj.

I to je možná odpověď na naši otázku. Ve slabosti, v utrpení, je síla. I Pán nám dává vodítko. "Má moc se dovršuje ve slabosti.Nejraději se tedy budu chlubit spíše svými slabostmi, aby se ve mně projevila Kristova moc". (2.Kor. 12:9)

A to je možná i odpověď na otázku, proč se apoštol Pavel obětoval a přijal utrpení: "Proto se raduji, že nyní trpím za vás a to, co zbývá do míry utrpení Kristových, doplňuji svým utrpením za jeho tělo, to jest církev." (Kolosanům 1:24)

Jsou tu dvě dimenze: v první jsou lidé, kteří trpí a kterých je nám líto, ale můžeme si být jisti, že Bůh s nimi soucítí ještě mnohem víc než my, protože jeho planoucí lásku nelze vyslovit. A hlavně - v jejich utrpení se jim zcela dává a vydává směrem k nim své utrpení, jež za ně obětoval.

Druhá jsme my: Jaká je útěcha pro křesťana, vědět, že v utrpení je Kristus s námi a my s Kristem a že se právě i ve svém utrpení můžeme připojovat k jeho nesmírné láskyplné oběti.

Mezek napsal:Moje city k Bohu nemohu nazvat láskou.Nevím.

Dle mého názoru to o citech až tolik není. Tedy jak u koho.

Mám řadu přímých zkušeností s tím, jak mě osobně vede, v různých životních situacích.

SJ uvádějí v Přibližte se Jehovovi na str. 311 odkaz na tento text:

1 Janův 5:2  Podle toho poznáváme, že milujeme Boží děti, když milujeme Boha a plníme jeho přikázání.
3  To je totiž láska k Bohu, že zachováváme jeho přikázání. A jeho přikázání nejsou těžká,
4  neboť vše, co se narodilo z Boha, přemáhá svět. A to je to vítězství, které přemohlo svět: naše víra.

Ovšem vyzobávají z něj jen toto: "Láska k Bohu ... znamená, že zachováváme jeho přikázání". A k tomu pak dodávají: "Lásku k Bohu je tedy potřeba projevovat skutky". V podstatě vystihují podstatu náboženství založeného na skutcích, nějak jim z toho vypadla víra a souvislost, že skutky jsou z víry, nikoliv naopak.

Neumím si představit, že bych zachovával všemožné příkazy, zprostředkované lidmi, kterým bych nerozuměl, nechápal bych proč. Na to jsem moc vzpurný. Ale nechávám se Bohem vést v situacích, ve kterých čuchám, že by mohl být nějaký problém. A i když třeba někam ulítnu, avšak snažím se při tom sledovat, co se mi Bůh pokouší různými způsoby říkat, pak porozumím a teprve poté není pro mě břemenem taková přikázání zachovávat. Porozumím třeba i tak, že udělám chybu a spálím se při tom.

Takže nechápu to tak, že lásku k Bohu je třeba projevovat skutky, jak píší SJ, ale za takovou lásku považuju, že jsem pochopil důvod a smysl Božích přikázání a proto není břemenem jeho přikázání dodržovat.

Proč mám rád Boha?
Asi proto, že chvíle s ním jsou ty nejlepší v mém životě. Můžu zažívat různé problémy, nezdary, těžkosti, ale když se ztiším při čtení Bible, rozjímaní, v modlitbě, okamžitě cítím pokoj, lásku a něco, co neumím popsat. Je to prostě paráda a za to mám Boha moc rád. Díky Němu mě život baví.

lorak napsal:
Ke skutecne krestanske lasce patri i tohle.

"[Vaše] láska ať je bez pokrytectví. Ošklivte si, co je ničemné, lněte k tomu, co je dobré." (Rimanum 12:9)

"Vy, kdo milujete Jehovu, nenáviďte, co je špatné. Střeží duše svých věrně oddaných..." (Žalm 97:10)

"Bázeň před Jehovou znamená nenávidět špatné. Sebevyvyšování a pýchu a špatnou cestu a zvrácená ústa nenávidím." (Přísloví 8:13)

Sam Jezis Kristus nam v teto veci sel dobrym prikladem.

"Miloval jsi spravedlnost a nenáviděl jsi nezákonnost. Proto tě Bůh, tvůj Bůh, pomazal olejem jásání víc než tvé společníky.“" (Hebrejcům 1:9)

I kdyz Jezis zduraznoval temito slovami (Mat 9:13) jak je dulezite milosrdenstvi tak nijak nezanedbaval ani karani tech, co vedome prestupuvali Bozi zakony (Mat 24:33,34) a branili i jinym lidem poznat PRAVDU a uceni Boziho slova (Mat 23:13) co je muze osvobodit (Jan 8:31,32; 15:7-10) a vest k zmireni s nasim nebeskym Otcem (2 Kor 5:18,19).

Loraku, jak můžeš psát, že nemám Boží lásku, když cituješ jakobych měl pokryteckou lásku?

Nemohu psát tobě takhle, naopak tě vidím bratra také.

Láska přikrývá množství hříchů, není vypočítavá, pochází od Boha, ne z naučených frází a tvrdého srdce. Chce to Boží milost, nové obrácení a nové srdce.

Mezek napsal:Proč miluji... těžká to otázka

To je
A hodně se nad ní člověk "zapotí", proto jsem to sem chtěla dát. Je to skvělé k osobnímu zkoumání

Jinak jak píšeš, že naše láska jaksi "nestačí", si rovněž myslím, že ve srovnání s Boží láskou, se naše "láska" ani láskou nazývat nedá. Ale Bůh po nás naštěstí nechce dokonalost a plnost v citech, chce po nás jen celé naše srdce - podle toho, jak moc jsme schopni mu ho dát celé.

gari napsal:Asi proto, že chvíle s ním jsou ty nejlepší v mém životě.....když se ztiším při čtení Bible, rozjímaní, v modlitbě, okamžitě cítím pokoj, lásku a něco, co neumím popsat. Je to prostě paráda a za to mám Boha moc rád.

To je krásně vyjádřeno Gari, taky to tak cítím.
Já mám Boha ráda hlavně proto, že On má rád mě. Se vším co ke mě patří. S každou špatnou vlastností, s každým nedostatkem. Prostě celou A za to ho miluju.....

Ještě jsem našla něco, o čem si myslím, že je úžasné a velmi povzbuzující.

Je to modlitba sv. Jana od Kříže, velmi hlubokého křesťana s mystickými zážitky. To, jak mluví o své lásce k Bohu, se mne hluboce dotýká. A přála bych si se k tomu dopracovat.....

Důvodem, Pane, proč tě miluji,
není tvé nebe, jež mi slibuješ,
ani strach z pekla, plodí vzdor a lež,
ty od tebe mě spíše vzdalují.

Pohnutkou lásky mé jsi, Pane, sám:
Když zřím, jak na kříži se všeho vzdáváš,
jak v nevýslovných mukách dokonáváš,
jak všechno vydrží tvá láska k nám,

proto tě miluji, pro lásku tvoji,
jež ve mně probouzí týž božský cit.
Ne, nemusí být peklo ani nebe,
má láska nechce nic, aniž se čeho bojí,
přežije bez doufání, vše jí můžeš vzít,
milovat nikdy nepřestane tebe.


Postoj "pro Tebe samého Pane" je vidět i u Františka z Asissi, úžasně vydaného človíčka:

https://www.youtube.com/watch?v=WRDxpmV27p8

Proč miluji Boha?

Proto, jaký je.

Ne proto, že je nejmocnější, že mi dal život a že má věčná budoucnost je v jeho rukou.

Říkal jsem si už před lety - čistě teoreticky - že kdyby byl Bůh jako Ďábel - nebo kdyby Ďábel byl nejmocněší a jen on by mi mohl dát věčný život, uctívat a sloužit mu bych nikdy nechtěl. To bych byl raději bezbožník (-bezďáblík ), protože k takovému "bohu" bych cítil jedině odpor.
Byl bych raději na straně milujícího Boha i za tu cenu, že by mě to stálo věčný život (opět teoreticky, vím, že je to naopak).

A jaký tedy Bůh je?

Nechci vypisovat verše, které většina uživatelů zná. Snad jen dva:
1.Jana4:8 "...Bůh je láska"
Jan3:16 "Bůh tak velice miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něj věří, nezahynul, ale měl věčný život."

Ale napíšu něco málo z toho, co mi On dal o Sobě poznat:


Bůh je tak dokonalý v lásce i právu, že na jedné straně nepřehlédne jakoukoli, byť sebemenší nespravedlnost, ale - na straně druhé - je připravený, ba dychtivý nám odpustit prakticky cokoli - byť sebevětší hřích, dokonce tuny hříchů - jestliže opravdu litujeme a činíme pokání.

A tak mnoho proto sám obětoval - umučení bezhříšného Syna jako zločince na kříži.


Jeden z úžasných rysů Všemohoucího Boha, který mě delší dobu fascinuje.


Při tom všem musím ale s lítostí konstaovat, že za to, jaký Bůh je, jej miluji málo Zaslouží si mnohem víc
__________________________________________________________________

Co se týká připouštěného utrpení:

Ano, je hrozné, co se na této planeťe děje za "ďábloviny", a leckdy v tom v konkrétních případech Bohu opravdu nerozumím.

Nicméně věřím, že Bůh jedná vždy tím nejlepším možným způsobem - tedy s ohledem ne na momentální prospěch, ale s ohledem na co nejlepší konečný výsledek. Jak psala Alea, někdy Mu nezbývá, než jednat s člověkem jedině skrze utrpení - ne aby se na něm vyvýšíl, ale aby jej zachránil.

Jetště třeba tato věc (třeba nebudete souhlasit):

Útočníci odpálí autobus s malými dětmi. Kdo z tohohle může mít prospěch?

Ale: představme si (opět teoreticky), že Bůh tomu zázračně zabrání. A nejen tomu, ale každému utrpení nevinných.

Paráda! Sláva a chvála Bohu!

Opravdu "sláva a chvála Bohu"?

Nenapadlo by náhodou někoho, že "ta vzpoura Satana a prvních lidí vůbec není tak zlá, jak tvrdí Bůh - vždyť nikdo nevinný netrpí - trpí jen ti, co si to sami zavinili - opilci, lenoši, nedbalci - takže jakápak ničemnost? ...A kdyby nám ten přísný a krutý Bůh nesebral strom života, ani by žádný "nevinný" nezemřel (takže kdo vlastně za to umírání nevinných může?)"

Bůh ale dovolil, abychom viděli kam až může "nevinná" vzpoura Ďábla s jeho modelem "svobody a spravedlnosti" zajít. Ano, až k vraždám malých dětí, ano, až ke znásilňování, zneužívání, týrání, mučení, pomluvám, válkám, lhostejnosti... Ano, k tomu všemu vede vzpoura proti milujícímu Bohu.

A jen On to dokáže všechno zvrátit zpět - naším ukázňováním, obnovou naší mysli, vzkříšením, smazáním nesmazatelných deformací naší mysli a srdce, láskou, přivedením nás zpět do Boží rodiny.

Jemu buď sláva a chvála v Kristu Ježíši navěky. Amen

Bráškové a sestřičky.

Nechci tady kopírovat Písmo, ale nestojí tam náhodou, že ON nás miloval dříve, ještě když jsme byli hříšníky?

Asi bych se opakoval, za co vše miluji Boha, ale asi nejvíc za to, že mi/nám odpustil. :-)

Boha mám rád také proto, že mi rozumí a dokonce mě zná víc než já sebe. Nikdy mě neklame, naopak o mě stojí, ačkoli změním směr a dle toho uzpůsobí můj osud. Nechá na mně, jak se rozhodnu, avšak mě neopustí, On je při mně, myslím již v době, kdy si uvědomuji, že Bůh existuje. Žasnu nad Jeho starostí o celý svět i vesmír byť jsme děti neposlušni. Protože dokáže spočíst vlasy na každé hlavě a zná každou hvězdu, zná naše myšlenky a úmysly. Proto je na Něm spoleh a proto Ho mám ve veliké úctě a jsem za to velmi rád, jaký je.

Co se týče evoluce, s tím nemám problémy, jelikož Boha mám v sobě a jelikož On mi dal víru, že Bůh jest. To že živé požírá živé, Boha netěší, ale způsobil, aby se rovnováha koloběhu udržovala především po pádu a po celosvětové potopě. Co se týče genů, se toho tolik nezabývám, i ty mohou hrát roli, Bůh ví. Nelze Bohu říct, co děláš.

Moji milí, protože se nám téma začalo trochu odklánět od původního záměru, rozdělila jsem jej a poslední debaty jsem přesunula do nového tématu nazvaného "Boží plán".

Zde budu ráda, když budeme ještě chvíli hovořit o své lásce k Bohu

Děkuji!

Alea napsal:Moji milí, protože se nám téma začalo trochu odklánět od původního záměru, rozdělila jsem jej a poslední debaty jsem přesunula do nového tématu nazvaného "Boží plán".

Tento Tvůj adminský zásah je samozřejmě moudrý a naprosto s ním souhlasím.

Zde budu ráda, když budeme ještě chvíli hovořit o své lásce k Bohu

Sám za sebe bych svou lásku k Bohu mohl shrnout zcela jednoduše.

Mám rád Boha, protože má fascinující osobnost, která je charakterizována tím,
že má v absolutní míře jak své úžasné vlastnosti, tak i schopnosti
a že nemá jedinou, byť sebemenší vadu na své celkové kráse.

I kdybych nebyl Bohem nakonec schválen a neměl podíl na věčném životě, považuji za obrovský dar, že jsem mohl Boha ve svém životě poznat, byť nedokonale a neúplně.

witness napsal:

I kdybych nebyl Bohem nakonec schválen a neměl podíl na věčném životě, považuji za obrovský dar, že jsem mohl Boha ve svém životě poznat, byť nedokonale a neúplně.

Myslím, že obavy, že nebudeš schválen - nebo by se taky dalo říci hoden boží milosti, jsou úplně zbytečné. Kdyby to Bůh bral skutečně podle zásluh a projevů dokonalého jednání v životě, pak by neprošel nikdo z lidí.
A není v silách člověka poznat Boha dokonale a úplně už teď, prostě jeho velikost je lidským rozumem nepochopitelná.

Melissa napsal:

witness napsal:

I kdybych nebyl Bohem nakonec schválen a neměl podíl na věčném životě, považuji za obrovský dar, že jsem mohl Boha ve svém životě poznat, byť nedokonale a neúplně.

Myslím, že obavy, že nebudeš schválen - nebo by se taky dalo říci hoden boží milosti, jsou úplně zbytečné. Kdyby to Bůh bral skutečně podle zásluh a projevů dokonalého jednání v životě, pak by neprošel nikdo z lidí.
A není v silách člověka poznat Boha dokonale a úplně už teď, prostě jeho velikost je lidským rozumem nepochopitelná.

Melisso, samozřejmě s Tebou souhlasím.
Chtěl jsem zejména zdůraznit myšlenku, že by se člověk neměl příliš upínat na svou vlastní záchranu a věčný život, ale radovat se zejména z toho, že mu bylo dovoleno ,,nahlédnout´´
do hloubky nedostižné Boží osobnosti...
Měj se krásně.....

Aleo,
tebou nadnesené téma se mi moc líbí. Je osobní, vede k zamyšlení, člověk může opět pocítit vděčnost za mnohá PROČ Boha miluje. Nevím, zda nebudu opakovat, co se k tomu zde napsalo, ale své pocity bych i přesto ráda připojila.

Boha miluji především pro něj samotného. Pro jeho úžasnou osobnost. Pro jeho vlastnosti, které mě nepřestávají překvapovat vždy, když se nad nimi hlouběji zamyslím. Když mám pocit, že jsem se alespoň dotkla hranice nějaké z nich, zjišťuji, že sahají daleko hlouběji, že je plně stejně nepochopím. A to mne fascinuje. Uvědomuji si to např. na úplně "obyčejných" věcech - stačí, když sleduji třeba dokumentární film o nějakém stvoření, zjišťuji, kolik toho nevím a jak je to geniální. A přitom se jedná třeba o nepatrného živočicha, zcela "bezvýznamného" a na první pohled jednoduchého. Vždy znovu mě zasahuje také jeho láska projevovaná mnoha způsoby, vysvítající z mnoha jednání Boha. Fascinuje mne např. to, že byl schopen obětovat svého Syna, milovaného, za někoho, kdo si to nezasloužil, kdo o to třeba ani vůbec nestál. Takovou oběť bych nebyla schopná přinést, možná ani pro ty spravedlivé, natož pro hříšníky - nechat trpět někoho, koho hluboce miluji, a to i přesto že vím, že mu to pak vynahradím.

Taková osobnost - plná lásky, ale přesto spravedlivá, silná, ale ne zbytečně krutá, mocná, ale přesto pokorná, neskutečně moudrá......
(atd atd atd) - mne velice přitahuje a nepřestávám být vděčná za to, že jsem ji mohla poznat.