Modlitby - diskuse

Nebyl bych se ti, witnessi, zmínil ve svém příspěvku, nevysmíval-li ses mi asi před 2-3 dny právě ve svém příspěvku, to co se mi stalo. No a nemohu najít ten tvůj příspěvek, v němž jsi výsměšně upozornil na můj předešlý příspěvek ohledně daru DS či nějak, že to (nějaké kachničky...) mám na mysli. Ale witnessi, kdepak, právě že jsem měl na mysli jinak, jen to ne! Tvá úvaha byla tedy mylná.
Totéž včera jsi myslel, že jsem schválně nadhodil část článku z článku o Židech, abych tě zmátl. Právě také že ne! Vždyť jsem tě upozornil, abys četl článek.
Další a další... Proč podezřívat a posmívat? Když mi nevěříš, to je tvoje věc, ale posmívat? Mne považuješ za chudáka, který zneužívá pro malou slovní zásobu jako slepý co nadává do lidi za to, že mu neuvolňuje místo. Proč ti v hlavě takto vrtá? Fakt je to velmi nepříjemné, proto nemohu jen nečinně dělat, ba naopak ti otevřít oči. Jsem také člověk byť píšu někdy slova nesouvisející. Obsah ale může pochopit. Tolerovat ti jde zatěžko? No a vždy máš poslední slovo. Proč? Jsi nad námi?
Witnessi, tos nemusel psát, že Otce i Syna neznám.

Ráda bych se vrátila k tématu MODLITBA. Vzorová modlitba Otče náš je dokonalá, zahrnuje vše, oč by měl člověk Boha prosit a zač mu děkovat. Katolíci ji použíají neustále, SJ skoro vůbec. Zajímalo by mne, jak s touto modlitbou zacházet,kdy ji používat, nebo jestli je to opravdu jen vzor, jak by měla modlitba vypadat.Děkuji za názory.

Borinka napsal:Ráda bych se vrátila k tématu MODLITBA. Vzorová modlitba Otče náš je dokonalá, zahrnuje vše, oč by měl člověk Boha prosit a zač mu děkovat. Katolíci ji použíají neustále, SJ skoro vůbec. Zajímalo by mne, jak s touto modlitbou zacházet,kdy ji používat, nebo jestli je to opravdu jen vzor, jak by měla modlitba vypadat.Děkuji za názory.

To je jakoby problém najít klíč, jak a kdy křesťan se modlí dle tohoto vzoru. Jednou v noci kdy jsem nemohl usnout a trochu znepokojen jsem prosil Boha o Jeho vedení, co se mnou dál. Okamžitě mi dal odpověď a já mohl dobře zapamatovat, a opravdu na druhý den jsem činil to co řekl On. Situace se rázem změnila a já cítil vnitřní pokoj na dlouhou dobu, než se to vyřeší. Prostě jsem vzdal nejmenší já sebe a odevzdal sebe Bohu.
Čili znát Pánovu modlitbu jen okázale je fráze spíš a také studovat tuto modlitbu jako SJ je marné. Chce to důvěra v Bohu, zkušenost, odevzdanost, nové obrácení, vztah k Bohu, pokoření sebe atd. odevzdání se Pánu Ježíši a Bůh bude s ním navěky. Pánova modlitba je o prožití s Bohem. Člověk zjišťuje krásu v přírodě a harmonii celého v tom systému a správně užívá krásy a užitku v tom, tak křesťan si uvědomuje význam této modlitby. Když studuje tuto modlitbu a nechá se vést Duchem setkáním se s Bohem, chápe význam této modlitby. Rozpozná Boží lásku v Jeho jménu, království, vůli a starosti o nás...

"Bože dej mi, abych dokázal bez předsudků přečíst příspěvek a vnímal přitom myšlenky v něm vyřčené bez ohledu na to kdo je jeho pisatelem. Dej mi, abych dokázal objektivně a případně i sebekriticky uvažovat o každé myšlence, která se mě může týkat a může mě posunout dále a abych přitom dokázal překonat zášť k pisateli, která plyne z toho, že se mnou v některých věcech nesouhlasí a má tu drzost mi to napsat tak jak to cítí."

Víte, jsme tu každý s různými zážitky, přesvědčeními, názory a pohledy. Každý má právo na svou víru a každý má také právo tuto svou víru vyjadřovat způsobem, který uzná za vhodný. Problém někdy nastane když se naše pohledy a závěry liší od jiných zde prezentovaných. Zde je nutné odlišit jak dalece je možné názor druhého považovat za mylný, zcestný, lživý apod. Jsou věci, které jsou jasně prokazatelné, například já měl potřebu se před časem vyjádřit ke tvrzení, které tu zde bylo prezentováno bez povšimnutí, že SJ ubývá. To je zkrátka lež, tak jsem proti tomu vystoupil a udělám to tak vždy když tu někdo bude šířit takové bláboly pokud k tomu budu mít prostor. Pak jsou věci, které se týkají jistých osobních přesvědčení a nelze je zvnějšku ani potvrdit ani vyvrátit. Pokud například někdo napíše, že měl hlad a neměl nic k jídlu, pomodlil se o pomoc a za dveřmi pak našel košík s jablky, může být ten člověk přesvědčený, že to bylo od Boha. Jiný může říct, že je to blbost a onen pisatel je pomatenec a může uvést množství jiných důvodů jak se tam ten košík mohl dostat. S tím nic neuděláme. Neříkám, zda je to správné nebo ne, ale je to zkrátka tak. Chybou ale je pokud kvůli takovému názorovému "incidentu" budeme od toho, kdo zpochybnil náš zážitek, automaticky odmítat cokoli napíše k jakémukoli námětu a v jakékoli souvislosti.

Já tu měl s pár lidmi před pár měsíci vyhrocených debat dost, například se Zbyškem i s Witnessem. Byly věci, o kterých jsme si zkrátka řekli, že se nesejdeme, máme na ně jiný názor, byť padlo, že ten druhý je chybný. Ale to nám nebrání spolu komunikovat úplně bez zábran a jakýchkoli náznaků záště či nenávisti v jiných oblastech a vzájemně se obohatit. Pokud bychom to nedokázali a apriori odmítali cokoli ten druhý řekne, sami sebe ochudíme. Žel se to ne všem daří...

sazeč napsal:Nebyl bych se ti, witnessi........
ATD. ATD. ATD. ATD. ATD. ATD. ATD. ATD.

Sazeči, zkusil jsi někdy někomu, kdo si o sobě upřímně myslí a prohlašuje o sobě, že je
Červená Karkulka, vysvětlit, že není ani nemůže být Červená Karkulka?

Zkus to, možná se pak v jeho odpovědích najdeš i Ty sám...

witness napsal:

sazeč napsal:Nebyl bych se ti, witnessi........
ATD. ATD. ATD. ATD. ATD. ATD. ATD. ATD.

Sazeči, zkusil jsi někdy někomu, kdo si o sobě upřímně myslí a prohlašuje o sobě, že je
Červená Karkulka, vysvětlit, že není ani nemůže být Červená Karkulka?

Zkus to, možná se pak v jeho odpovědích najdeš i Ty sám...

Pokračuj atd.atd....



Pohledy SJ jsou zřejmé. Kdo v jakýchkoli darech nezažil, nepochopí, neuvěří, zblázní se. Musí? Dobře mu tak, když nechce a je natolik chytrý. Bůh po těch takových lidech nemůže vytknout ani požadovat a tak jsou takoví jací jsou a tak ať si vesele jdou dál. Pro vzdělané SJ jsou lidé s Bohem blázniví.

Omlouvám se. Píši na podnět Pepykrocana. Jestli jsem tomu rozuměl, tak jsem reagoval.

Přihlásila jsem se do diskuze - "Modlitba", zůstaňme prosím u námětu. Nebo jsem se spletla?

Borinko, k návratu na toto téma souhlasím.

Nadhodila jsi téma modlitby Otče náš, zda a kdy ji používat.
Osobně jí vnímám spíše jako inspiraci, co vše může a měla by modlitba obsahovat. Nevidím ale zároveň problém, pokud ji někdo vznese doslova - za podmínky, že ví, o čem mluví a že to nejsou jen naučené fráze odříkávané mechanicky dokola. To ale může být nebezpečím každé modlitby, pokud do ní člověk nedá své srdce a nepřemýšlí nad svými slovy, pak jsou to opravdu jen prázdná, bezcenná slova. Já sama přesto dávám přednost spontánním a osobním vyjádřením myšlenek k Bohu a JK.

Zdravím všechny,

Ježíš, než uvedl modlitbu "Otčenáš", tak vyjádřil, abychom neříkali "množství prázdných slov". Rozumím tomu i tak, abychom si nemysleli, že záměrně prodlužovat modlitby je správné. A také, aby to nebyli prázdné slova. A to se může stát i doslovná modlitba Otčenáš, pokud jí budeme stále opakovat - myslím si tedy.
Pro mně je osobně je dobrým vodítkem těch mnoho modliteb - rozhovorů s Bohem, které jsou zaznamenány v Bibli. I Ježíšovi modlitby tam jsou. Pavel se zase zmíňuje na několika místech, co je obsahem jeho modliteb. A musím říct, že ty modlitby jsou velmi různorodé.

Přidávám se k názoru Noname a Janyse. Nedávno jsem četl hezké pojednání o modlitbě, kde se mimo jiné psalo: : „Při modlitbě je lepší mít srdce, které neví, co říci, než říkat slova, v nichž není srdce.“
To jistě platí při osobních modlitbách, tak i při používání vzorové modlitby.

gari napsal:Přidávám se k názoru Noname a Janyse. Nedávno jsem četl hezké pojednání o modlitbě, kde se mimo jiné psalo: : „Při modlitbě je lepší mít srdce, které neví, co říci, než říkat slova, v nichž není srdce.“
To jistě platí při osobních modlitbách, tak i při používání vzorové modlitby.

nádherný citát!!!

Děkuji noname, garimu i Janysovi, že mi sdělili své názory na modlitbu a to navíc hlubokými úvahami. Je to pro mne velkým přínosem. Byla bych ráda, pokud máte zkušenosti s tím, že byly vaše na modlitby vyslyšeny, jestli byste se o své zkušenosti mohli podělit.

Borinka napsal:Děkuji noname, garimu i Janysovi, že mi sdělili své názory na modlitbu a to navíc hlubokými úvahami. Je to pro mne velkým přínosem. Byla bych ráda, pokud máte zkušenosti s tím, že byly vaše na modlitby vyslyšeny, jestli byste se o své zkušenosti mohli podělit.

Jako SJ s 20letou praxí jsem nebyl spokojen sem tam, hlavně s ubohou vírou časem čím dál hůř. Žíznil jsem po opětovné víře jakékoli, díky níž bych byl spojen s Bohem a byl od Něho uznán. O duchovních darech jsem neměl ani nejmenší ponětí, považoval jsem ostatní křestany za fanatiky, co skáčou a vesele zpívají. My byli vzdělaní, přesvědčeni o své pravosti víry díky přesnému poznání Boha a Krista od VRO.
Ale protože jsem byl už jiný od běžných SJ, jednou týdně shromka, několik let bez odevzdávání zpráv, sem tam falešný dojem před ostatními SJ ale také najevo nelibosti. Proto jsem byl neposlušný a pouštěl se do diskuse v Doktorce.cz. Díky tomu jsem mohl růst ve víře s pomocí Hlubší zkoumání na první pohled v prospěch SJ, ale po 2 měsících ve výměně názorů s ostatními křestany postupně jsem zjistil svůj hluboký omyl a veřejně jsem dal tímto najevo. Před spaním jsem se vroucně modlil a byl ke konci duše a prosil Pána Ježíše přímo, ať mě odpouští. V noci mi byla vylita Boží láska do mého srdce a já se cítil blaženě. Hned jsem věděl, ale nejistě pro jistotu kvůli ostatním lidem, že Bůh mě přišel projevit lásku. Asi 15 minut hřejivý pocit s co nejrychlejším tlukotem srdce. Na druhý den jsem se ptal jedné sestry Mare na Doktorce, ona hned věděla Boží čin lásky.
Po 4.noci také po večerní modlitbě mě přišel navštívit uprostřed noci Duch svatý a působil ve mně celou hodinu. Ještě mě předem oznámil v hlubokém spánku o své návštěvě do mého ducha, hned jsem pochopil o co se jedná, o toho Nejvyššího. Vylil mě svým Duchem do mého ducha. Tím mi ukázal svou sílu a já se cítil bezmocný ale také jsem byl vděčný za to, že mi dal víru. Ne co učí SJ, ale Duch svatý byla živá duchovní síla přítomná Bohem Otcem a Synem.

Nepřidám se svým komentářem k žádným zázrakům coby odpovědím na mé modlitby. Zázraky v pravém smyslu slova jsem nezažila. Ale přesto i "obyčejné" odpovědi na mé modlitby považuji za zázrak. Třeba situace, kdy jsem hledala odpovědi na své otázky a najednou se mi při studiu Bible "rozsvítilo". Nebo když jsem pocítila odvahu v situacích, které bych sama nikdy nezvádla a jasně jsem věděla, že ta síla není ze mne. Až po takové velké těžké chvíle, kdy je člověk na dně a duševní bolest je tak velká, že je cítit až fyzicky, prostě při tom opravdu bolí srdce, kdy si říká, že už prostě dál nemůže a z mnoha slov v modlitbě zbyde jen slovo PROSÍM. A pak najednou přijde klid - pokoj, který převyšuje všechno myšlení a který je z jiného zdroje. A člověk se najednou zase může nadechnout a pomalu pokračovat dále, ačkoli už nevěděl jak.
Jsem vděčná, že jsem si při uvažování nad tvou otázkou, Borinko, mohla tuhle výjimečnost modliteb připomenout, pomáhá to, aby nezevšedněly, což by se nikdy nemělo stát....

Borinka napsal:Byla bych ráda, pokud máte zkušenosti s tím, že byly vaše modlitby vyslyšeny, jestli byste se o své zkušenosti mohli podělit.

Borinko, asi tě zklamu. Ne, že bych neměl žádnou zkušenost s vyslyšenou modlitbou. Je jich celá řada, ale jedná se buď o osobní věci, nebo věci běžného každodenního života a problémy s tím spojené, které se s modlitbou začnou zdárně řešit. Je to jako by někdo před tebou šel, a urovnával ti cestu. ........
Někdy ta cesta sice vede jinudy, než jsem si představoval, ale člověk po nějaké době zjistí, že je o dost lepší než ta očekávaná.

Ja jsem se jednou takhle ženil, bylo mi čerstvě 21, říjen a před svatbou celý týden pršelo, zataženo a zase pršelo...
V pátek večer jsem se modlil, aby sobota dopadla dobře atd atd. A zmínil jsem se, že by to bylo fakt moc hezky, kdyby bylo sluníčko. Ráno se probudím, kouknu oknem a v dálce taková tá čára, když se potkává teplá a studená fronta. A za chvilku vykouklo slunce.
Víte jak jsme byl nadšený? V poledné se ukázali takové ty bíle mraky a my (kolona aut) jsme jely na obřad. Takovýma těma okrskama, přes les a do toho nádjherný barevný podzim.
Tak nevím, jestli to bylo vymodlené počasí. Ale byl to pro mne jako mladého kluka poměrně velmi zajímavý zážitek s modlitbou.
V neděli (po svatební noci) zase mraky a odpoledne déšť.

Tak jenom takový jeden můj zážitek. Nechci tím tvrdit, že Bům kvůli mne vyklídil oblohu, ale hodně mi to utkvělo v paměti. Říkal jsem si: "To není možný". Novopečené manželce zase, že to je vymodlené počasí.

Co se týká jiných důležitých části mého života musím říct, že modlitba v nich hrala velmi důležitou roli. Ať už tíha vlastních klopytnutí nebo pro mne již neunosných potíží, starosti, problémů, tak hodně mi Bůh pomohl, když jsem šel někam na osamělé místo a polohlasem nebo dokonce nahlas jsem vyléval své srdce. Třeba jsem nevěděl, co říct (někdy to bylo, jak píše Noname pouze opakované "prosím"), ale toužil jsem vyjádřit své pocity nebo si je v té chvíli prožit, procítit. Někdy i se slzami. A vždy přišla od Boha úleva!!!

A moc Mu za to děkuji!!!!

sazeč napsal:
Po 4.noci také po večerní modlitbě mě přišel navštívit uprostřed noci Duch svatý a působil ve mně celou hodinu.

To sis stopoval na hodinkách?

Ještě mě předem oznámil v hlubokém spánku o své návštěvě do mého ducha....

A pak ses probudil, podíval se na výchozí čas a začal měřit onu hodinu?

PS- Tento technický detail Tvého vyprávění mě opravdu upřímně zajímá.

noname napsal:Nepřidám se svým komentářem k žádným zázrakům coby odpovědím na mé modlitby.

Ty jsi tu snad četla o nějakých opravdových zázračných odpovědích na modlitby,
ke kterým by ses případně mohla přidat? ...

A pak najednou přijde klid - pokoj, který převyšuje všechno myšlení a který je z jiného zdroje.

Tohle už jsem též zažil mnohokrát a jsou to unikátní zážitky.

PS- Tento technický detail Tvého vyprávění mě opravdu upřímně zajímá.
PS- Tento technický detail Tvého vyprávění mě opravdu upřímně zajímá.
PS- Tento technický detail Tvého vyprávění mě opravdu upřímně zajímá.
atd.atd.

Vím, že vroucí modlitby jsou převážně velice osobní a většinou pramení z pocitů bezmocnosti a nebo naopak z velké radosti. Všichni se ale shodujeme v tom, že po modlitbě, o které si myslíme, že je vyslyšena, přijde blažená úleva, klid v srdci a najednou člověk sebere sílu, zvedne se a zase kousek popojde. Já mám zkušeností celkem dost, deset let bojuji s rakovinou a jen díky Bohu tento boj zatím vyhrávám. Byla jsem nejednou na kolenou a prosila jsem, aby už byl konec, ale to není přece moje věc, kdy si přeji odejít, ale je to pouze na Jeho vůli. Před každou operací, /než mě uspali a bylo jich 19/ jsem si připomínala text IZ. 41:13 - Vždyť jsem to já, kdo tvou pravici svírám, já Jehova, tvůj Bůh, neboj se, sám ti chci pomoci.- a tak jsem Mu uvěřila a věřím dál.Celých deset let mě přemlouvají, abych přijmula chemoterapii, nebo ozařování, ale po každé modlitbě se ve mě vše vzpříčílo a odmítám je. Nyní, po deseti letech mě lékařka sdělila, že jsem udělla to nejlepší, protože na můj druh nádoru by to stejně nezabralo, ale přišla bych o imunitu a už bych tu asi dávno nebyla. Což se bohužel stalo ženám, se kterými jsem před těmi lety začínala boj a už tu dávno nejsou. Tím ale nenabádám k tomu, aby to ostatní dělali jako já, je spousta případů, kdy tato léčba zachránila životy. Je to pouze moje osobní zkušenost a lékaři mě nemají kvůli tomu rádi. V podstatě mě ani nikdo nechtěl léčit, pouze dva lékaři, kteří přijali mé přesvědčení. Ostatní byli přesvědčeni, že jsem fanatický SJ /což jsem nikdy nebyla a teď už vůbec ne/a tím že o život nestojím.Ale já mám spoustu důvodů tady být, už kvůli mé milované a báječné dceři a malé vnučce.A také kvůli všemu, co Bůh stvořil a z čeho se raduji každý den. Můj boj není zdaleka u konce, nemoc je rozvinutá a je jako časovaná bomba. Ale nebojím se, vím že mě ON nenechá bez pomoci....

Milá Borinko, úžasná je tvá modlitba. Hluboce mnou dojímá. Tvá duše je plná důvěry v Bohu. Díky. Budu se za tebe modlit.

Milá Borinko, psala jsem Ti na druhé vlákno a až teď jsem si přečetla tehle Tvůj příspěvek.
Moc Tě obdivuji, jsi ohromně statečná a silná, navíc máš obrovskou víru. Ptáš se nás na naše zkušenosti, ale učit se můžeme spíš my od Tebe.
Přeji Ti co nejvíce posily od našeho Pána a určitě na Tebe budu ve svých modlitbách pamatovat.

Za vaše povzbuzení a modiby vám ze srdce děkuji. Vážím si jich už proto, že vy sami máte svá trápení a přesto myslíte na jiné. Není to o tom někoho litovat, je to o tom někoho milovat......děkuji

sazeč napsal:

witness napsal:

sazeč napsal:
Po 4.noci také po večerní modlitbě mě přišel navštívit uprostřed noci Duch svatý a působil ve mně celou hodinu.
-------------
Ještě mě předem oznámil v hlubokém spánku o své návštěvě do mého ducha....

To sis stopoval na hodinkách?
-------------
A pak ses probudil, podíval se na výchozí čas a začal měřit onu hodinu?

PS- Tento technický detail Tvého vyprávění mě opravdu upřímně zajímá.

PS- Tento technický detail Tvého vyprávění mě opravdu upřímně zajímá.
PS- Tento technický detail Tvého vyprávění mě opravdu upřímně zajímá.
PS- Tento technický detail Tvého vyprávění mě opravdu upřímně zajímá.
atd.atd.

Hezká odpověď, sazeči, přesně dle Tvého vnímání a uvažování....

Nic, jen jsem smazal svůj komentář, co tu byl...

Borinko, přeji Ti hodně síly!!!
Kéž Ti Bůh nadále pomáha a vede!!!