Sobota, anebo neděle?

Asi pôvodná otázka znie či uchovávať Sabat, alebo nie, eventuálne či Nedeľa môže byť tým "dňom sviatočným" (Dt 5,15) namiesto Soboty. V prvom rade, chcem povedať, že Ježiš bol žid, a určite uchovával Sabat. Postavil sa len proti tým tradíciám, ktoré zo Sabatu robili bremeno pre ľudí. Sabat mal byť pôvodne dňom odpočinku a oslavovania Boha. Židovská ústna tradícia však pridala niektoré prvky, ktoré robili ľudí otrokmi Sabatu. To prišiel Ježiš zrušiť.
Druhá vec je kresťanský pohľad. Židokresťania sa spočiatku stretávali so pravovernými židmi v ich synagógach. Takto slávili Sabat. Potom, nasledujúci deň slávili doma alebo v blízkom kruhu Ježišovo zmŕtvychvstanie. Sviatok zmŕtvychvstania začal v komunite naberať na dôležitosti. Prišla situácia, že židia rozpoznali medzi sebou židokresťanov a vyhnali ich zo synagógy. Tí potom uznali za vhodné (aj vplyvom pohanokresťanov, ktorí nemali žiaden vzťah k Sabatu) ísť myšlienkou jednoty celej kresťanskej obce (a teda pohanom nepridávať Sabbat ako sviatočný deň) a ustanovili za sviatočný deň Nedeľu - práve preto, že ani pre židokresťanov, ani pre pohanokresťanou nebol problém prijať Nedeľu ako sviatočný deň. Teda radostná zvesť o Ježišovom vzkriesení sa odzrkadľuje v sviatočnom dni, ktorým je Nedeľa (deň kedy Ježiš vstal z mŕtvych) ale zachováva sa aj pôvodná myšlienka Starého zákona - mať vyčlenený jeden deň zo siedmych na dodržiavanie odpočinku.

Pro Muirne:

Napsal jsem, že Ježíš jako správný Žid chodil v sobotu do synagógy a vyučoval tam, Vy však kontrujete tvrzením:

Správný žid by toto nedělal
On však ano Mat 12:8
Mar 2:28

Co však mají Vámi uvedené texty společného s tím, co správní Židé dělali nebo nedělali?

Pro Stefana:

Píšete, že židokřesťané „slávili Sabat“ tak, že „sa spočiatku stretávali so pravovernými židmi v ich synagógach“. To je ale dost povrchní tvrzení. Židovský šabat totiž začíná již v pátek večer a to v rodinném kruhu a končí v sobotu večer opět v rodinném kruhu, což židokřesťané zřejmě rovněž zachovávali, protože je psáno, že dozorce má vědět „jak předsedat své vlastní domácnosti“ (1.Timoteovi 3:5).

Kromě toho, pokud se židokřesťané opravdu rozhodli „pohanom nepridávať Sabbat ako sviatočný deň“, proč by ho přidávali v podobě neděle? To by odporovalo jednak usnesení apoštolů a starších v Jeruzalémě (viz Skutky 15:23-29) a jednak slovům apoštola Pavla, který napsal: „Někdo soudí, že jeden den převyšuje druhý; někdo jiný soudí, že jeden den je jako všechny ostatní; ať je každý plně přesvědčen ve své vlastní mysli.“ (Římanům 14:5)

Mal som na mysli slávenie Sabatu v chráme a synagógach. Po zničení chrámu sa židia stretávali v synagógach. Židokresťania spolu s nimi, až kým ich židia nevyhnali. Okrem toho však židokresťania slávili aj zmŕtvychvstanie a to nasledujúci deň, teda v nedeľu. S ohľadom na pohanokresťanov a s ohľadom na dôležitosť pripomenutia si Ježišovho vzkriesenia sa tak prirodzenou cestou stala dňom slávnosti nedeľa. Aj v kresťanskom svete sa nedeľa začína sláviť večer o šiestej hodine sobotného dňa a končí sa o večer nedeľného dňa.

Martin Cibulka

Kromě toho, pokud se židokřesťané opravdu rozhodli „pohanom nepridávať Sabbat ako sviatočný deň“, proč by ho přidávali v podobě neděle?

V tom je koreň veci. Pohanokresťania nedeľu nevnímali ako niečo "pridané" ale ako niečo prirodzené. Preto slávenie soboty by bolo to, čo by im bolo pridané a s ich vierou v Ježiša vzkrieseného by to malo pramálo spoločné.

Židé tento svátek brali doslovně.Ale podle mě šlo o to aby si člověk jednou za týden odpočinůl.A né že nesmí nic dělat.Správný žid by v sabatu neuzdravoval aspoň podle mě proč by se nad tím jiní pozastavovali.Ty texty které jsem uvedla vysvětluje Mar 2:27Nějak jsem ho tam zapoměla napsat.Hlavně to zas neberte jako nějaké dogma.Nebo,že vás chci poučovat.Je to čistě jen můj názor.

Hlavně to zas neberte jako nějaké dogma.Nebo,že vás chci poučovat.Je to čistě jen můj názor.

Tak je to správné. Protože povolení na poučování tady mají pouze dva učitelé.
My ostatní se musíme mít napozoru, a pokorně šoupat nohama, jinak dostaneme sprdunk...

Stefane, píšete (Yesterday at 13:27):

V tom je koreň veci. Pohanokresťania nedeľu nevnímali ako niečo "pridané" ale ako niečo prirodzené. Preto slávenie soboty by bolo to, čo by im bolo pridané a s ich vierou v Ježiša vzkrieseného by to malo pramálo spoločné.

Obávám se, že apoštol Pavel naznačil pravý opak, když křesťanům v Římě napsal: „Někdo soudí, že jeden den převyšuje druhý; někdo jiný soudí, že jeden den je jako všechny ostatní; ať je každý plně přesvědčen ve své vlastní mysli.“ (Římanům 14:5) V podstatě to byli právě židokřesťané, kteří soudili, „že jeden den převyšuje druhý“, kdežto pro pohany byl jeden den jako všechny ostatní. Vnucení neděle jako náhražky židovského šabatu bylo ve skutečnosti dílo „bezzákonnosti“ (2.Tesaloničanům 2:6), protože se stavělo proti Tóře nebo-li Zákonu.

Myslím, Martin, že by bolo dobré si prečítať celú 14. kapitolu Rim. a hneď aj 15. Pavol hovorí o slabých a silných, pričom sám seba považuje za silného. On ako silný židokresťan určite zachováva sabat, ale uvažuje tak, aby týmto svojím silným správaním nepohoršil slabých (možno pohanokresťanov), ktorí zatiaľ neuznávajú, že jeden deň môže byť nad ostatné. Všetko je z viery. Nemáme teda ukazovať prstom na tých, ktorí konajú ináč ako my, lebo každý sám za seba vydá účet pred súdnou stolicou Božou. Ježiš hovorí, že kto by čo i len jedno písmenko zrušil zo zákona... pričom slovom "zákon" sa v Novom zákone nemyslí celý Starý zákon, ale väčšinou sa myslí len na Tóru. V užšom slova zmysle však len na tú časť Tóry, kde je dekalóg. To je najhlavnejší židovský zákon a tam sa píše, aby sme pamätali na sviatočný deň. Hovoríte o tom, že niekto pohanom nanútil nedeľu namiesto soboty. Ja si to nemyslím. Skôr si myslím, že pohanokresťania sami s lásky a viery chceli zachovávať sviatočný deň, a je len prirodzené, že tým dňom bol deň Ježišovho zmŕtvychvstania. Pohanokresťanov k sabatu nič neviazalo, ale k nedeli ich viazala tá istá viera ako židokresťanov. A tiež si myslím, že je len prirodzené, že keď židia vyhnali židokresťanov zo synagógy, tak tí (možno trochu aj naprieky) presunuli svoj sabat na nedeľu a tak sa zosúladili plne s pohanokresťanmi.

Stefane, velice správně jste o apoštolu Pavlovi napsal:

On ako silný židokresťan určite zachováva sabat, ale uvažuje tak, aby týmto svojím silným správaním nepohoršil slabých (možno pohanokresťanov), ktorí zatiaľ neuznávajú, že jeden deň môže byť nad ostatné.

V podstatě jste tím vyjádřil určitou zásadu, jejíž zachovávání by vedlo k tomu, že by se církev nemohla stát místem jen pro pohanokřesťany či jen židokřesťany. V době apoštolů šlo o to, aby se nebránilo pohanům v přijetí Krista tím, že by byli nuceni zachovávat celý židovský Zákon, a díky rozhodnutí Ducha svatého, apoštolů a starších v Jeruzalémě se to i dařilo (Skutky 15:23-29), po zavedení neděle jako dne odpočinku však došlo k tomu, že začalo být bráněno Židům, aby přijali Krista.

Uznávám, Stefane, že jste moudrý muž, a nepochybuji o vaší křesťanské víře, ale doporučuji Vám, abyste se více seznámil s detaily ohledně postupného nahrazování Tóry, včetně zachovávání šabatu, v církvi jinými tzv. čistě křesťanskými věcmi. Doporučuji např. knihu „Náš otec Abrahám“ od Marvina R. Wilsona, kde je mimo jiné napsáno:

K záležitosti šabatu jako i k dalším otázkám o židovských zvycích zaujala obě společenství – církev a synagóga – protikladný postoj. Po staletí si židovská obec vykládala rozhodnutí církve slavit bohoslužby v neděli jako odmítnutí samého jádra židovského života – odmítnutí Zákona. Přesun bohoslužeb na neděli způsobil, že se pro Žida stalo velmi obtížným, ne-li přímo nemožným, vážně uvažovat o křesťanském poselství nebo vstoupit do dialogu mezi křesťany a Židy bez podezření. Žid viděl přechod církve k nedělní bohoslužbě jako volání po opuštění Zákona a přijetí „nové smlouvy“, která nahradila „starou smlouvu“ a prohlásila ji tak za neplatnou a zastaralou. Stručně řečeno, stát se křesťanem se považovalo za opuštění vlastní židovské minulosti, něco, o čem mohl věrný Žid jen stěží uvažovat. Slovy historika Julesa Isaaca: „Odmítnutí Krista Židy bylo spuštěno odmítnutím Zákona křesťany. Odmítnutí Zákona stačilo; žádat židovský národ, aby toto odmítnutí přijal, bylo jako žádat je, aby si vytrhli srdce. Historie nezaznamenává žádný příklad takové hromadné sebevraždy.“ (str. 80-81)

Ahoj Vám všem,

Alea na https://straznavez.forumczech.com/t786-elanky-k-zamysleni-2 zmínila, že Ježíš zemřel v pátek v 15 hodin. Problém je v tom, že pokud Ježíš zemřel v pátek a byl vzkříšen v neděli ráno, nesplnilo se znamení proroka Jonáše tak, jak u něm mluvil u Mt 12:40: „Vždyť jako 'byl Jonáš v břiše velké ryby tři dny a tři noci', tak bude Syn člověka tři dny a tři noci v srdci země.“ Ježíš nebyl v srdci země tři dny a tři noci, ale maximálně části tří dnů a pouze dvě noci (z pátku na sobotu a ze soboty na neděli). Samozřejmě by bylo možné počítat již od začátku pátku (od večera po tom, co skončil čtvrtek), ale ve skutečnosti by to znamenalo, že Ježíš sice mluvil o třech nocích, ale v srdci země byl fyzicky pouze dvě a tu třetí tam byl jen virtuálně díky tomu, že byl v den, který touto nocí začal, ukřižován. Tak nevím, zda je to správný výklad.

Umístuji tuto otázku do tématu soboty či neděle proto, že právě o ukřižování v pátek a vzkříšení v neděli se opírá nahrazení sabatu nedělí. Pokud Vás toto téma zajímá, dávám k dispozici odkazy, které mne zaujaly, i když se stanovisky tam publikovanými ve všem nesouhlasím:

Stránky v angličtině: ttp://www.sabbath.org/index.cfm/fuseaction/Library.sr/CT/CGGBOOKLETS/k/419/subj/sabbath/After-Three-Days.htm
Stránky v němčině: http://amerstendersabbater.jimdo.com/

Pokud budete mít chuť a čas, budu rád, když mi k tomu něco napíšete.
Děkuji
Jirka