Naděje - nebeská nebo pozemská?

Kde je pravda kdo to ví?

Dočetl jsem "photoshop" a vidím, že se nic nezměnilo.
Pořád rozdělený tábor a ne vzájemná tolerance. Nebo i lépe, uznání, že pravda má dvě podoby a ne jen jednu, nebeskou...

Jak si mohu být jistý, že po smrti půjdu do nebe?Mohu li vůbec
Víš jistě, že máš věčný život a že po smrti půjdeš do nebe? Bůh si přeje, abys měl tuto jistotu!Já tomu věřím... Bible říká: “Toto píšu vám, kteří věříte ve jméno Syna Božího, abyste věděli, že máte věčný život“ (1. list Janův 5:13). Představte si, že byste se teď setkali s Bohem a On se vás zeptal: „Proč bych tě měl vpustit do nebe?“ Co byste na to odpověděli? Možná byste nevěděli, co odpovědět. Co potřebujete vědět, je, že Bůh nás miluje a postaral se o to, abychom si mohli být jisti tím, kde strávíme věčnost. Bible to formuluje následovně: “Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný,kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný“ (Jan 3:16).

Nejdříve musíme porozumět problému, který nám zabraňuje vstoupit do nebe. Je to naše hříšná přirozenost, která nám brání vstoupit do nebe. Jsme hříšní od přirozenosti, ale i svou vlastní svobodnou volbou. „Všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy“ (Římanům 3:23). Nemůžeme se sami spasit. „Milostí tedy jste spaseni skrze víru.Spasení není z vás, je to Boží dar; není z vašich skutků, takže se nikdo nemůže chlubit“ (Efezským 2:8-9). Zasluhovali jsme si smrt a peklo. Neboť „mzdou hříchu je smrt“ (Římanům 6:23).

Bůh je svatý a spravedlivý a hřích musí potrestat. Avšak On nás miluje a postaral se o odpuštění našich hříchů. Ježíš řekl: „Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci, než skrze mne“ (Jan 14:6). Ježíš za nás zemřel na kříži.: „Vždyť i Kristus dal svůj život jednou provždy za hříchy, spravedlivý za nespravedlivé, aby nás přivedl k Bohu“ (1. Petra 3:18). Ježíš byl vzkříšen z mrtvých: “byl vydán pro naše přestoupení a vzkříšen pro naše ospravedlnění“ (Římanům 4:25).

Vraťme se teď k původní otázce – „Jak si mohu být jist, že po smrti půjdu do nebe?“ Odpověď zní: Uvěř v Pána Ježíše Krista a budeš spasen (Skutky 16:31). „Těm pak, kteří ho přijali a věří v jeho jméno, dal moc stát se Božími dětmi“ (Jan 1:12). Můžeš obdržet věčný život zcela ZDARMA. „Darem Boží milosti je věčný život, v Kristu Ježíšei, našem Pánu“ (Římanům 6:23). Můžeš tady a teď žít plný a smysluplný život. Ježíš řekl: „Já jsem přišel, aby měli život a měli ho v hojnosti“ (Jan 10:10). Věčnost můžete strávit v nebesích s Ježíšem, neboť On zaslíbil: “ A odejdu-li, abych vám připravil místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli, kde jsem já“ (Jan 14:3).
PS:už se těším na protichůdný komentář dědy Slavíka..

Jasně, rozhodující je to "věří", nebo "kdo vytrvá až do konce, ten bude spasen". Mnozí uvěří, ale nevytrvají, proto bych tu spásu tak nebagatelizoval. Nebo je druhá možnost, nepochopil jsem smysl a tudíž se mohu mýlit, že?

Ono záleží také na tom, čemu věřit a komu věřit. A v jaké víře vytrvat do konce.

Musím také mít jasno, komu to bylo řečeno, za jakým účelem, co se od něj očekává atd. Musím také vidět co a proč tomu předcházelo a jaký cíl a jakým způsobem, má být dosažen.

Jestli budu trčet jen u slov "věčný život v nebesích" ale pro mne to ve skutečnosti není připraveno, budu asi velice sklamaný a volat "jak to, že já ne, vždyť jsem tolik věřil".

Proto je dobré vzít do rukou Bibli a ne nějaké navzájem si odporující překrásné články hlasatelů učení kdejaké církve.

Petr / Datel napsal:

Nejdříve musíme porozumět problému, který nám zabraňuje vstoupit do nebe. Je to naše hříšná přirozenost, která nám brání vstoupit do nebe. Jsme hříšní od přirozenosti, ale i svou vlastní svobodnou volbou.

Myslím si, že to je část pravdy. Jak je však vidět z reakcí Hvězdlického, u SJ spočívá problém porozumění v něčem jiném. SJ si totiž svou hříšnost uvědomují dobře. Neuvědomují si však, že k přijetí víry apoštolů nepotřebují mít jasno ve všem, než tuto víru přijmou. Oni prostě nechápou, že když přijmou víru apoštolů, budou jako malé děti, které teprve budou muset v té víře vyrůst, aby se stali dospělými.

Jak je vidět z reakce Hvězdlického, on by nejraději to dětství přeskočil. Když však vidí, že to nemůže přeskočit, zdůvodňuje to dvěma podobami pravdy a toto zdůvodnění mu brání přijmout pravdu, kterou hlásal náš Pán a apoštolové.

Martine zdravím a jsem rád, že jsi se ozval. Už jsem měl obavy, že jsi to s námi vzdal. To co píšeš je alespoň pro mne k zamyšlení. Jsou to tato slova.....Neuvědomují si však, že k přijetí víry apoštolů nepotřebují mít jasno ve všem,....To je u mne jako bývalého SJ možná ten problém. Vždy jsme byli učeni, že ve všem musíme mít jasno, že musíme znát odpověď na všechno atd. Dodnes se stydím za to jak jsem smýšlel o jiných věřících ve službě. A to je asi ono. My SJ známe odpověď na jakoukoliv otázku a máme ve všem jasno a vše rozumově dokážeme zdůvodnit a vysvětlit. Tohle jsi asi napsal pro mne ?

Jak je vidět z reakce Hvězdlického, on by nejraději to dětství přeskočil. Když však vidí, že to nemůže přeskočit, zdůvodňuje to dvěma podobami pravdy a toto zdůvodnění mu brání přijmout pravdu, kterou hlásal náš Pán a apoštolové

Pokud by tuto pravdu hlásal Pán v té podobě, jak je hlásána některými zde, nebo jejich prostřednictvím, tak je lepší tento úsek přeskočit, než "nějak nezdravě"....
Tady ta Jeho pravda, kterou hlásal On, to nemá nijak lehké...

Martine,
připojuji se k Petrovi Štefkovi - přesně ta stejná věta mě oslovuje:
.....Neuvědomují si však, že k přijetí víry apoštolů nepotřebují mít jasno ve všem,..

Souhlasí to i s tím, že kdykoliv si řeknu, že to nechápu a nepochopím, tak je to najednou nad slunce jasnější.
Takže si myslím, že správné vyjádření pro ten pocit je spíš: To nechápu a nebudu se to snažit pochopit svým vlastním rozumem a budu prosit o Ducha a díky Pánovi to pak pochopím.

Od SJ jsem si odnesla takový ten dojem, že hlavně musím číst Bibli a rozumem a logikou přijdu na všechno. A líp než ti, kteří studují historii, latinu, řečtinu.. Prostě nám namluvili, že nejlepší je takové to co známe z totality : "urob si sám"a já to spolkla i s navijákem. Jenže podle toho to tam pak vypadá. Nauky jsou splácané jak vlaštovčí hnízdo (vlastně se omlouvám vlaštovkám, ty to mají lepší) Je to diletantské, amatérské, je to prostě fušeřina. Když se občas objevím na progamu SJ tak to je první, co mě napadne - amatéři a ještě si tleskají.

Je to možná, jako jízda autem. Někdo je spokojený s tím, že umí točit volantem (na víc si netroufá) a jiný zase nechce za nic na světě do servisu, ale vše si opraví sám. A stejně kvalitně..

Ten, kdo umí jen točit kolečkem, musí počítat s tím, že ho kdejaký servisák napálí..

Je jistota věčnosti biblická a jaká vlastně je?Nazemi nebo v nebi?Nebo jak pro koho?
Když lidé uvěří v Ježíše Krista jako svého Spasitele, získali vztah s Bohem, který jim zaručuje jistotu věčnosti. List Judův 24 říká: „Tomu pak, který má moc uchránit vás před pádem a postavit vás neposkvrněné a v radosti před tvář své slávy…“ Boží moc může zachránit věřícího od pádu. Je to na Něm, ne na nás, aby nás postavil do své slavné přítomnosti. Naše věčná jistota je dílem Boží záchrany, ne naší schopnosti udržet si spasení.

Pán Ježíš řekl: „ A já jim dávám věčný život; nezahynou na věky a nikdo je z mé ruky nevyrve. Můj Otec, který mi je dal, je větší nade všecky, a nikdo je nemůže vyrvat s Otcovy ruky“ (Jan10:28-29b). Ježíš i Jeho Otec nás pevně drží ve svých rukou. Kdo nás může vytrhnout z ruky Otce Syna?
Efezským 4:30 říká, že věřící „jsou zapečetěni až do dne vykoupení“. Kdyby věřící neměli jistotu věčnosti, zapečetění by nebylo do dne vykoupení, ale jenom do dne, kdy zhřešíme anebo přestaneme věřit.Jan 3:15-16 říká, že kdo věří v Ježíše Krista, má věčný život. Kdyby byl člověku slíben věčný život, o který by posléze mohl přijít, nešlo by vůbec o věčný život. Nemá-li člověk jistotu věčnosti, pak jsou zaslíbení věčnosti v Bibli pouhým omylem.
Nejsilnější argumente pro jistotu věčnosti je v listě Římanům 8:38-39: „Jsem jist, že ani smrt, ani život, ani andělé, ani mocnosti, ani přítomnost, ani budoucnost, ani žádná moc, ani výšiny ani hlubiny, ani co jiného v celém tvorstvu nedokáže nás odloučit od lásky Boží, která je v Kristu Ježíši, našem Pánu.“ Naše jistota věčnosti je založena na Boží lásce k těm, které On vykoupil. Naše jistota věčnosti byla koupena Kristem, zaslíbena Otcem a zapečetěna Svatým Duchem.

Datle,

Polořil jsi otázku, kde vlastně. Na nebi, nebo ma zemi, nebo obojí a uvedl jsi text

Můj Otec, který mi je dal, je větší nade všecky, a nikdo je nemůže vyrvat s Otcovy ruky“ (Jan10:28-29b).

Možná bych přemýšlel nad úvodem textu a položil si další otázku. Koho Otec dal Ježíši.? I ty před jeho příchodem (Mesiáš), nebo celé lidstvo. a nebo jen vyvolenou, vybranou skupinu lidí, od kterých se očekává znovuzrození a kteří jsou povoláni do vlády s Kristem.??

Potom, až si odpovím, přidám další otázku. A komu vlastně bude tato vláda vládnout a s jakým cílem?? A proč to tak musí být??

Na závěr možná další otázky nebudou potřeba a budu znát odpověď na původní mýšlenku, v první řádce tohoto příspěvku..