Co by jste poradili ?

Styvi napsal:

JAREKzRybenu napsal:Ještě jeden malej citátek:

To, co nazýváme Bohem je veškerá láska na zemi. Zdrojem všeho je láska. Nebojte se jí říkat Bůh, Vyšší vědomí, Život nebo Láska. Ale nikdy v ní nenajdeme vinu, hřích nebo trest. Tyto pojmy láska nezná, protože jsou jí cizí. Bůh je láska. Láska nikdy neodsuzuje. Bůh je bezpodmínečná a všeobjímající láska, která nezná pomstu ani trest. Toto uvědomění je opravdovým osvobozením.

Co na to říkáte (proč, zač a nač to vlastně Kristus umíral)?

zdroj: http://www.amiresah.cz/setkanisbohem.htm (stránka je zdobena "krásným" vševidoucím očkem)

Zdravím tě a přeji hezkou pohodu.
V skutku hezky napsáno.
Jen mi to nějak nejde dohromady ze starým zákonem.
Stačí číst SZ a posuzovat s těmi hezkými slovy o lásce.
Možná je to jen můj dojem - ale nějak si nedovedu pomoct.
Já tam vidím spoustu trestu ,souzení a podobně - ty ne ?

Přeji ti krásný den.

Ahoj Styvi

Omlouvám se, že jsem se vyjadřoval ne příliš srozumitelně. Ten můj vložený citát jsem uvedl v návaznosti na můj předchozí příspěvek - tedy upřesňuji, že jsem ho sem vložil jako odstrašující příklad popírání Písma - tedy s jeho obsahem nesouhlasím, stejně jako s okultním symbolem "vševidoucího oka".

SZ je v mnoha ohledech ukázkou toho, jak by každý člověk dopadl, kdyby byl posuzován na základě spravedlnosti - zasloužil by jedině smrt. To je vidět např. při zničení Sodomy a Gomory, při pobití prvorozených Egypta, nebo při dobývání zaslíbené země.

Přesto i ve SZ spatřuji Boží lásku a milost projevenou zejména k lidem, kteří měli s Bohem nějaký vztah - např. David, nebo se k Němu ve víře obrátili - např. Naaman, Raab, vdova z Carefatu. Myslím, že kdyby Otec poslal svého Syna dříve, bez zjevení svých svatých měřítek spravedlnosti, bez soudů bezbožných, patrně by nám nedocházelo jak velikou milost jsme v Ježíšově krvi prolité na kříži zdarma obdrželi. Myslím, že bychom nepochopili, jak strašný hřích je, a jak ohromná je Boží láska a jak dokonalá Boží spravedlnost.

Napadá mě vložit odkazy na pár mých oblíbených videí na téma Boží milosti:

https://www.youtube.com/watch?v=ABOG89gxxfM

https://www.youtube.com/watch?v=Id2ZkcDKXxU

https://www.youtube.com/watch?v=Ex9KZpvcv8g

https://www.youtube.com/watch?v=zVr-gsR4XzQ

Tato videa krásně vyjadřují podstatu evangelia a Boží lásky, milosti a spravedlnosti.

Měj hojné a věčné požehnání, milost a pokoj našeho Boha Otce a Pána Ježíše Krista

Zdraví Jarek

Alea napsal:

JAREKzRybenu napsal:
Takže když to shrnu, nevidím důvod nazývat Boží lásku "všeobjímající", protože Otcova a Kristova láska "neobjímá" lži, nespravedlnost, nepravost....

Myslím, že moje krátké vyjádření bylo mylně pochopeno.

Nemluvila jsem o aspektech Boží spravedlnosti, ale o jeho lásce samotné. Termínem "všeobjímající" sama za sebe nemyslím "objímající vše" ve smyslu "všeho" ale ve smyslu "celého stvoření".

Protože je třeba nezapomenout na jeden důležitý aspekt Boží lásky a spravedlnosti. Ačkoli Bůh nenávidí hřích a zlé činy lidí, přesto se nedá říci, že by zároveň nenáviděl tyto lidi!!! Ne, naopak, tyto lidi on miluje a PRÁVĚ PROTO je chce zachránit a nabídnout jim svou oběť a svou MILOST!

V Bibli je jasně ukázáno, že ačkoliv Bůh nenávidí zlo, přesto miluje i ty, kteří zlo páchají a s milosrdenstvím je k sobě obrací. A protože vidí dál než my lidé a miluje víc než my lidé, dává se CELÝ. Díky NĚMU se obrací i velicí hříšníci, jako byl třeba (často bezcharakterně a krutě jednající) král David nebo apoštol Pavel kteří by bez jeho milosti nenašli ospravedlnění. A upřímně - ani my, protože I MY JSME VELCÍ HŘÍŠNÍCI.

Tak to jen pro pochopení toho, čemu říkám všeobjímající - tzn. "milující a očišťující a zachraňující CELÉ stvoření BEZ ROZDÍLU.

Aleo, sestřičko,

byl jsem si jistý, že to nemyslíš tak, jak to předkládají esoterici a jim podobní

a máš pravdu, Otec a Ježíš nemají nenávist k hříšníkům, ale chtějí je spasit.

Ezechiel18:
23Copak si opravdu přeji smrt ničemy, je výrok Panovníka Hospodina? Nemám snad v oblibě, když se odvrátí od svých cest a bude žít?

32Vždyť nemám zalíbení ve smrti toho, kdo umírá, je výrok Panovníka Hospodina. Obraťte se a zůstaňte naživu.

Vůbec celá 18 kapitola proroka Ezechiela je nádherná, vyplývá z ní hloubka Boží lásky k hříšníkům, jimž touží odpustit, ale i to, za jaké podmínky je to možné: opravdové a upřímné POKÁNÍ, které když chybí... věřím, že i zničení nekajícných hříšníků je nejen aktem spravedlnosti, ale rovněž aktem lásky - neboť by nebyli šťastní ani oni (nekajícní hříšníci) ani ti, kdo kolem nich žijí.

Kromě pokání také samozřejmě víra - Jan3:16 (nemusím vypisovat).

Moc krásně jsi napsala:

Díky NĚMU se obrací i velicí hříšníci, jako byl třeba (často bezcharakterně a krutě jednající) král David nebo apoštol Pavel kteří by bez jeho milosti nenašli ospravedlnění. A upřímně - ani my, protože I MY JSME VELCÍ HŘÍŠNÍCI.

Aleo, já jsem nejpřednější z hříšníků, bez Boží milosti bych byl jedině mrtev.

Před pár dny jsem se modlil, že už nedokážu žít tenhle nehodnotný život, když mi náhle přišlo na mysl:

Hodnota lidského života není dána tím, co pro Boha udělá člověk, ale tím, co Bůh a udělal pro něj = poslal na zem milovaného Syna vytrpět bolestivou smrt na kříži.

Druhý den luxuju, přemýšlím při tom o Boží milosti, a náhle mě napadne: "nejsi spravedlivý tím, že od tebe hřích odstraním, ale tím, že jsem za tebe zemřel."

Stále více a více mi Pán dává poznat, jak ohromný rozměr má evangelium a v něm zvěstovaná Boží milost. A také mi dává poznat, že i když si myslím, že vím, co evangelium je, potřebuju se zbavovat starých, zcestných modelů myšlení implantovaných NSSJ do podvědomí - např. hodnotu života posuzovanou podle množství a kvality skutků.
_________________________________________________________________

Tedy vím, že jako křesťanka spasená Boží milostí "všeobjímající láskou" nevnímáš jako lásku objímající úplně vše, ale cítil jsem potřebu se k tomu výrazu vyjádřit, protože "všeobjímající" jednak vnímám jako zavádějící (když ve skutečnosti "neobjímá vše"), ale horší je to, že tento výraz je součástí slovníku zejména lidí těžce oklamaných Satanovým svodem - jak plyne i z mnou uvedeného citátu -

- vkládám znovu:

To, co nazýváme Bohem je veškerá láska na zemi. Zdrojem všeho je láska. Nebojte se jí říkat Bůh, Vyšší vědomí, Život nebo Láska. Ale nikdy v ní nenajdeme vinu, hřích nebo trest. Tyto pojmy láska nezná, protože jsou jí cizí. Bůh je láska. Láska nikdy neodsuzuje. Bůh je bezpodmínečná a všeobjímající láska, která nezná pomstu ani trest. Toto uvědomění je opravdovým osvobozením.

- na první pohled to zní velmi pozitivně a osvíceně, ale přitom je v té myšlence těžká a zákeřná lež - neboť popírá Boží milost, milosrdenství, odpuštění - a nahrazuje ho pokryteckým vědomím bezhříšnosti, nevinnosti, beztrestnosti - jakoby křičí "ať děláš co děláš, ať si myslíš o si myslíš, Bůh tě nikdy nepotrestá". A jestliže takové pojetí popírá hřích člověka, vyprazdňuje zároveň Kristův kříž - v tomto případě opačným způsobem, než NSSJ, tedy ne spásou ze skutků, ale popíráním potřeby spasení - protože:
Kde není hřích a trest, tam ani není potřeba milosti a spasení.

Aleo, vím že to víš (u neznámého člověka bych pochyboval, ale trofnu si říci, že se alespoň maličko známe )

Jde ale o lidi kolem nás: když někomu kážu evangelium - Boží lásku a odpuštění hříchů v krvi prolité na kříži - ne vždy to ten člověk hned chápe (znám z vlastní zkušenosti). Bývá někdy nelehké vyjádřit velikost Boží lásky, a tak "všeobjímající" se může nabízet - pokud to však použiju, a ten člověk si to vybaví při čtení stránek s okultním pozadím - např. té, kterou jsem uvedl - řekne si možná "ano, to je ono... jakže to Jarek říkal? ...žádná smrt za hříchy, ...ano, žádné hříchy... ten Kristus byl taky přece bez hříchu..." - rozumíš mi, Aleo - možná to neumím správně vyjádřit - nechci stanovovat nějaká pravidla "špatných" a "dobrých" slov - ale když použiju výraz který je tak silně frekventovaný v kruzích lidí oklamaných okultismem, vyvolám dojem, že evangelium je něco podobného a člověka, který mi naslouchá poženu do Satanovy "všeobjímající" (všeničící) náruče (jak už jsem psal, stačí ten "všeobjímající láska" zadat do vyhledávače).

Beru boj "proti světovládcům temnoty" velmi vážně - možná o to vážněji, že znám na vůastní kůži, co jsou to přímé i nepřímé (myšlenkové) útoky démonů. Pán mi dal v jeho Jménu vítězství a dává mi také poznat jaké metody - svody - Ďábel používá - různé okultní symboly, kletby, hříchy, rituály, lži aj. - aby mohl vstoupit do života člověka a ovládnout jej (zdaleka se nemusí jevit tak, jak si lidé běžně představují posedlého člověka). Těmito prostředky cíleně útočí zejména na spasené křesťany a také na ty, kteří ke spasení směřují - jak řekl i Kristus:

Jan10:
10 Zloděj přichází, jen aby kradl, zabíjel a ničil; já jsem přišel, aby měly život - život v plnosti.

A i já si moc přeju a modlím se, aby lidé kolem mne "měli život - život v plnosti" skrze víru, pokání a milost v Ježíšově krvi prolité na kříži za naše hříchy

Když jsem prohlédl video zde nabízené br. Jarkem, dostal jsem se na různá vzkříšení v současné době.

První část 1/4 Kristus ji vzkřísil v márnici v Oděse 30.12.1991 prakticky na 4. den. Poté kdy medici pitvali některé části jejího těla. Vzkříšená lékařka Taťána Bělous.

https://www.youtube.com/watch?v=_gb_sgCLEfk

Další zajímavé video o životě po smrti těla:

https://www.youtube.com/watch?v=uYo5plmQWXM

Buď zdráv JARKU.
Moc děkuji za vysvětlení. Je to OK
Přeji krásnou sobotu a hodně božího klidu.

JAREKzRybenu napsal:
Aleo, já jsem nejpřednější z hříšníků, bez Boží milosti bych byl jedině mrtev.

Také to tak vnímám, bez Boží milosti by můj život vůbec za nic nestál....

JAREKzRybenu napsal:Před pár dny jsem se modlil, že už nedokážu žít tenhle nehodnotný život, když mi náhle přišlo na mysl:

Hodnota lidského života není dána tím, co pro Boha udělá člověk, ale tím, co Bůh a udělal pro něj = poslal na zem milovaného Syna vytrpět bolestivou smrt na kříži.

Hezká zkušenost, díky Jarku za povzbuzení.
Když jsem tuto větu slyšela poprvé, nechtěla jsem jí ani věřit a přela jsem se, že přece pro Boha "něco musíme dělat." Pořád jsem měla v mysli tu Svědkovskou proaktivitu

A pak, když mi to konečně díky Pánu "došlo", bylo to neskutečně osvobozující...

JAREKzRybenu napsal:Tedy vím, že jako křesťanka spasená Boží milostí "všeobjímající láskou" nevnímáš jako lásku objímající úplně vše, ale cítil jsem potřebu se k tomu výrazu vyjádřit, protože "všeobjímající" jednak vnímám jako zavádějící (když ve skutečnosti "neobjímá vše"), ale horší je to, že tento výraz je součástí slovníku zejména lidí těžce oklamaných Satanovým svodem - jak plyne i z mnou uvedeného citátu -
- na první pohled to zní velmi pozitivně a osvíceně, ale přitom je v té myšlence těžká a zákeřná lež....

Jde ale o lidi kolem nás: když někomu kážu evangelium ......

Máš pravdu, asi to není vystihující slovo a už vůbec ne vhodné pro předávání evangelia, ačkoli v takovém případě bych ten termín asi nepoužila, ale je to pravda - může to být zavádějící.

JAREKzRybenu napsal:Beru boj "proti světovládcům temnoty" velmi vážně - možná o to vážněji, že znám na vlastní kůži, co jsou to přímé i nepřímé (myšlenkové) útoky démonů. Pán mi dal v jeho Jménu vítězství a dává mi také poznat jaké metody - svody - Ďábel používá - různé okultní symboly, kletby, hříchy, rituály, lži aj. - aby mohl vstoupit do života člověka a ovládnout jej ......

To mi povídej! Někdy se člověk nestačí divit, čím si jej "pozve" domů nebo třeba jen do své mysli. Přiznám se, že mám moc ráda psychologické filmy a někdy mě celkem lákají i tzv. mysteriózní, které hraničí až s hororovým tématem. Nijak jsem si nikdy nepřipouštěla, že by jejich prostřednictvím mohlo k člověku přijít zlo....a pak jsem na vlastní kůži zažila, že ono může....a když jsem to pochopila a litovala toho a bránila se mu slovy, že patřím Bohu a že Ježíš je můj otec, hněvivě mi znělo v uších jeho odporování :"Adam je Tvůj otec, Adam je tvůj otec!"

A tak jsem si uvědomila, že i díky naší nerozumnosti v nás může vidět kořist, a že i za věcmi, které by nás v životě nenapadly spojovat s něčím zlým, za nimi i tak může stát on. On nechce abychom patřili Kristu, on chce, abychom se vrátili k chybám Adamovým....

Ale těší mne, že náš Pán je vždy vítězem a že nám propůjčuje, jak hezky píšeš, svou moc a ochranu v boji s ním....

Bráškové a sestřičky.

Ahoj Jarku, když jsem to psal a následně nad tím ještě uvažoval, tak jsem si byl jistý, že to mé vyjádření o tom, že Otec vlastně nic nečiní, nebyl správný. Jistě byly to ty činnosti, které jsi zde citoval. Přesto si myslím, že než bylo Slovo, tak byl jenom Otec, který nic a nikoho nepotřebuje. A zajímavé, že když se rozhodl dělit se se svojí Láskou, zplodil Syna-Slovo a skrze něj, koná to, co je jeho vůlí. Pak je tu ten konec, kdy Syn předá svému Otci všechno to, co mu bylo Otcem svěřeno. Co to bude za dobu nebo stav, který pak nastane? Bude to stejný stav, který byl když byl jenom Otec, ale s tím rozdílem, že teď se budeme všichni těšit ze stejného a tedy i naše fyzično či duchovno, bude mít úplné jiné rozměry a rozsah, který si dnes nejsme i v těch nejodvážnějších představách uvědomovat?

Díky yxoxsku, bráško,

za Tvou upřímnou odpověď, vážím si jí, neboť i já v průběhu času musím přehodnocovat své závěry. Vlastně už jsem pod vlivem osvobození ze sektářských praktik vnucené věrouky a víry v "jediný pravý výklad Písma" začínal být tolerantní k většímu množství různých náboženských názorů a praktik. Ale za poslední měsíce, asi od půlky léta mi Otec a Ježíš dávají poznat, že není jedno, čemu lidé věří a čemu věřím já. Dávají mi poznat, že existují - podobně jako v mnohých věcech - dva extrémy:
1) vnucovat druhým "jediný pravý názor"
2) tolerovat vše
Ježíš přišel mj. i proto, aby "vydal svědectví pravdě" (Jan18:37) a věřím, že i každému Kristovci je určeno mluvit pravdu a odhalovat omyly či lži - samozřejmě s tím, že Kristovec není sám Kristus, aby věděl vše, co On - tudíž je nutná opatrnost a pokora, protože se může mýlit. Navíc existují v Písmu věci, které není snadné nebo i možné jednoznačně vyložit. Vždy nám zůstávají otázky (teď například řeším "peklo" a přiznávám, že toto téma nedokážu v současné době jednoznačně vyložit).

A já mám jen radost, když se setkávám s pokornými lidmi jako jsi ty, nebo Alea (a samozřejmě další a další), kteří se ve víře "nezasekli" ale v ní rostou. Jsou mi povzbuzením

Jaké to bude až Syn předá svému Otci všechno, co mu bylo svěřeno mě rovněž zajímá, ale musím říci, že nevím. Četl jsem názory, že "budeme existovat podobně jako Bůh mimo čas" - což nepopírám, ale přijde mi to jako spekulovat o něčem, co zkrátka nevíme - nejen proto, že si to nedovedu představit, ale asi hlavně proto, že nevidím podklady pro jednoznačný závěr. Ale věřím, že to bude skvělé protože Bůh je skvělý! A věřím, že už při vkříšení ke Kristu a i potom budeme jen žasnout nad úžasnými věcmi, které jsme si ani v těch nejdivočejších představách a snech nedokázali představit. Proto říkám s apoštolem Janem:

1Janův3:2
Milovaní, teď jsme Boží děti, ale ještě se neukázalo, co budeme. Víme však, že až se ukáže, budeme podobní jemu, neboť ho uvidíme tak, jak je.

Alea napsal:To mi povídej! Někdy se člověk nestačí divit, čím si jej "pozve" domů nebo třeba jen do své mysli. Přiznám se, že mám moc ráda psychologické filmy a někdy mě celkem lákají i tzv. mysteriózní, které hraničí až s hororovým tématem. Nijak jsem si nikdy nepřipouštěla, že by jejich prostřednictvím mohlo k člověku přijít zlo....a pak jsem na vlastní kůži zažila, že ono může....a když jsem to pochopila a litovala toho a bránila se mu slovy, že patřím Bohu a že Ježíš je můj otec, hněvivě mi znělo v uších jeho odporování :"Adam je Tvůj otec, Adam je tvůj otec!"

A tak jsem si uvědomila, že i díky naší nerozumnosti v nás může vidět kořist, a že i za věcmi, které by nás v životě nenapadly spojovat s něčím zlým, za nimi i tak může stát on. On nechce abychom patřili Kristu, on chce, abychom se vrátili k chybám Adamovým....

Ale těší mne, že náš Pán je vždy vítězem a že nám propůjčuje, jak hezky píšeš, svou moc a ochranu v boji s ním....

Děkuju Aleo i Tobě,

za Tvou poučnou zkušenost. Žel mnoho lidí si tato nebezpečí neuvědomují. Zákeřné je to pak zejména v případech, kdy nečistí duchové působí skrytě - aby člověk pokud možno nerozeznal nic nadpřirozeného - vkládají lidem myšlenky tak, aby si mysleli, že jsou jejich vlastní.

Právě s tím mám z uplynulého dne čerstvou zkušenost:

Možná dobrý měsíc jsem nezažil přímý démonský útok. Nebudu tajit, že mě to u mě vedlo k outpení pozornosti - i když mi logicky bylo jasné, že tím předchozí útoky nemohly skončit - zdánlivým "nezájmem duchovního světa".

Dnes - vlastně už včera - jsem se probudil s dost špatnou náladou. A jak plynul čas, nálada se stávala horší a horší - pochybnosti všeho druhu, modlitby se měnily spíše ve stížnosti, plus staré myšlenky typu "nejsem odpovědný za své hříchy, nevybral jsem si, že jsem se tak narodil". Do toho "jsem vůbec věřící křesťan?" a "Pán se bude zlobit". Po nějakém čase jsem si uvědomil, že takový podobný guláš v hlavě jsem míval léta a často. Přičítal jsem to depresi a vždy čekal, až "deprese" přejde. Typické vždy bylo pro tu "depresi" to, že myšlenky jsou nesouvislé, neucelené, než jednu domyslím, je tu jiná, a také si odporují - třeba "za hřích nemůžu" ale najednou "Bůh se zlobí" (proč, když nemám hřích?).
V minulosti jsem se jich někdy zbavil velmi pracným logickým analyzováním jednoduchých věcí víry. Ne vždy se to dařilo, trvalo to pak velmi dlouho. Ale už pár měsíců jsem tohle neměl nebo jen slabě. Teď to ale bylo velmi silné.

Chvíli na to se mi vybavila podobnost s myšlenkovými útoky, které jsem měl těsně před prvním přímým démonským útokem 7.11.2012 - jakési zmatené "proroctví" (že se znovu ožením, hnusilo se mi to, neboť ženatý jsem) a "vedení": "to piš", "to nepiš" (psal jsem zrovna jedné sestře o tom, že Aštar Šéran je démon a "Vesmírní lidé" tvrdý a zcela funkční okultismus, a přemýšlel, že to napíšu i kamarádovi od SJ). Typický byl ZMATEK - ptal jsem se v duchu Pána (v domění, že ke mě mluví On) opakovaně a démon jako by věděl, že se ptám, ale nevěděl přesně na co. Vzápětí, když mi došlo odkud ty myšlenky pochází, následoval přímý neviditelný útok démonů a několik hodin boje.

A tak mi v tom najednou přišlo, že mi ty pochybnosi a myšlenky "někdo" vkládá, přičemž neví, o čem přesně přemýšlím a proto ten myšlenkový zmatek, nesouvislost. Povídám tedy polohlasem (v práci): "Ničemný duchu, který mi vkládáš zlé myšlenky a pochybnosti, ve jménu Ježíše Krista nad tebou přebírám autoritu a nařizuji ti abys s tím přestal a okamžitě odešel a už se nevracel!".

Přiznám se, že i když jsem to řekl zcela vážně a s důrazem", poněkud skepticky jsem si od toho moc nesliboval, protože jsem si nebyl jistý, zda právě toto je zdroj mých těžkostí. Ale během pár minut jsem měl náladu najednou lepší, až radostnou a pochybnosti a myšlenky, které mě před chvílí neodbytně pronásledovaly, se začaly propadat kamsi "do mlhy", jako bych je zapomínal a když už jsem si něco z toho s určitým úsilím vybavil, řekl jsem si: "to je pěkná blbost".

Tedy že by změna taktiky? Útočit myšlenkově, co nejmíň nápadně, "aby ho pokud možno nenapadlo nás vyhnat a my jsme mohli "v klidu" devastovat jeho víru"...? Jsem si jistý, že ano.

Tolik moje nejčerstvější zkušenost. Mažu spát

JAREKzRybenu napsal:Zákeřné je to pak zejména v případech, kdy nečistí duchové působí skrytě - aby člověk pokud možno nerozeznal nic nadpřirozeného - vkládají lidem myšlenky tak, aby si mysleli, že jsou jejich vlastní.

Právě s tím mám z uplynulého dne čerstvou zkušenost:pochybnosti všeho druhu, modlitby se měnily spíše ve stížnosti, plus staré myšlenky typu "nejsem odpovědný za své hříchy, nevybral jsem si, že jsem se tak narodil". Do toho "jsem vůbec věřící křesťan?" a "Pán se bude zlobit". Po nějakém čase jsem si uvědomil, že takový podobný guláš v hlavě jsem míval léta a často. Přičítal jsem to depresi a vždy čekal, až "deprese" přejde. Typické vždy bylo pro tu "depresi" to, že myšlenky jsou nesouvislé, neucelené, než jednu domyslím, je tu jiná, a také si odporují - třeba "za hřích nemůžu" ale najednou "Bůh se zlobí" (proč, když nemám hřích?).
V minulosti jsem se jich někdy zbavil velmi pracným logickým analyzováním jednoduchých věcí víry. Ne vždy se to dařilo, trvalo to pak velmi dlouho. Ale už pár měsíců jsem tohle neměl nebo jen slabě. Teď to ale bylo velmi silné.

Chvíli na to se mi vybavila podobnost s myšlenkovými útoky, které jsem měl těsně před prvním přímým démonským útokem 7.11.2012 - jakési zmatené "proroctví" (že se znovu ožením, hnusilo se mi to, neboť ženatý jsem) a "vedení": "to piš", "to nepiš" (psal jsem zrovna jedné sestře o tom, že Aštar Šéran je démon a "Vesmírní lidé" tvrdý a zcela funkční okultismus, a přemýšlel, že to napíšu i kamarádovi od SJ). Typický byl ZMATEK - ptal jsem se v duchu Pána (v domění, že ke mě mluví On) opakovaně a démon jako by věděl, že se ptám, ale nevěděl přesně na co. Vzápětí, když mi došlo odkud ty myšlenky pochází, následoval přímý neviditelný útok démonů a několik hodin boje.

A tak mi v tom najednou přišlo, že mi ty pochybnosi a myšlenky "někdo" vkládá, přičemž neví, o čem přesně přemýšlím a proto ten myšlenkový zmatek, nesouvislost. Povídám tedy polohlasem (v práci): "Ničemný duchu, který mi vkládáš zlé myšlenky a pochybnosti, ve jménu Ježíše Krista nad tebou přebírám autoritu a nařizuji ti abys s tím přestal a okamžitě odešel a už se nevracel!".

Přiznám se, že i když jsem to řekl zcela vážně a s důrazem", poněkud skepticky jsem si od toho moc nesliboval, protože jsem si nebyl jistý, zda právě toto je zdroj mých těžkostí. Ale během pár minut jsem měl náladu najednou lepší, až radostnou a pochybnosti a myšlenky, které mě před chvílí neodbytně pronásledovaly, se začaly propadat kamsi "do mlhy", jako bych je zapomínal a když už jsem si něco z toho s určitým úsilím vybavil, řekl jsem si: "to je pěkná blbost".

Tedy že by změna taktiky? Útočit myšlenkově, co nejmíň nápadně, "aby ho pokud možno nenapadlo nás vyhnat a my jsme mohli "v klidu" devastovat jeho víru"...? Jsem si jistý, že ano.

Tolik moje nejčerstvější zkušenost.

Ahoj Jarku,

moc děkuju za Tvojí zkušenost, jsem ráda, že jsi ji uvedl. Je potěšující vědět, že se ostatní křesťané potýkají se stejnými problémy a že je Pán jejich útočištěm a silou.

Co se týče těch myšlenkových útoků, tak ty jsou obzvláště záludné, protože na to člověk ďáblovi často "skočí", prostě se domnívá, že si to myslí sám. Až po chvíli mu dojde, že za tím někdo stojí.

Musím říct, že jsem to několikrát skoro neprohlédla, nebo mi to došlo až po delším čase. Typické byly myšlenky typu: "Jsem zavržená" "Bůh mě nechce" nebo "Já přece se všemi svými hříchy nemůžu být spasená, tak proč se vůbec snažit"

Obdivuji Tvoji odvahu poslat ducha do pekel, přiznám se, že vzhledem k vlastním zábranám i u nás tak nějak vžitému postupu, že toto dělají jen kněží (v minulosti apoštolové), jsem se nikdy takto přímo neodvážila poslat je pryč, ale žádala jsem Pána, aby je svou mocí poslal tam, kam patří.

Nicméně výsledek byl stejný, nastal okamžitě vždycky po této modlitbě pokoj, úleva a příval vděčnosti a uvědomění si celé situace a zároveň myšlenky :"Tak on to opravdu byl útok - Bože můj, jakto, že mě to okamžitě nenapadlo?"

Takže máš pravdu - i "tam dole" to "maj zmáknutý" a vkládání myšlenek je dosti skrytá a přitom velice spolehlivá útočná metoda. Mám takový pocit, že to je ten skrytý "had" o kterém se píše v Bibli. Přímý útok lva nás upozorní na nebezpečí ještě když je v dáli, ale ten had, plazící se pod nohama tak lehce zahlédnutelný není....Proto hrozně oceňuji modlitbu Otčenáš, kde se vlastně modlíme o pomoc v takovýchto situacích již dopředu: "Neopouštěj nás v pokušení, ale zbav nás od toho Zlého. "

Chvála Pánu!

Taky jsem si nějaký čas nebyl zcela jistý, zda tu autoritu mám i já a ptal jsem se na to Pána (jako SJ mě to ani nenapadlo).

Pak ale jenou přišel zcela nečekaně ten první přímý útok, a já najednou neměl čas nad tím přemýšlet, šlo o zlomky vteřin, nedělat nic mohlo znamenat nechat se ovládnout, ztratit vědomí, či nevím co. Tak jsem bleskově použil, co jsem věděl a měl (jak se ukázalo). Okamžitě jsem pocítil úlevu, odražení útoku, ale musel jsem tehdy bojovat opakovaně, protože v mém životě byly otevřené brány k jejich působení, takže démoni své výpady opakovali. Uzavření těch bran (vyznáním konkrétních hříchů, zlomením kleteb) v následujících dnech a týdnech možnosti jejich působení značně omezilo.

V současné době vnímám, že čekají na každou příležitost (stačí např. ze zvědavosti kliknout na "špatnou" stránku a nevyznat to Bohu jako hřích), aby ji využili k útoku - teď už raději skrytému, patrně vědí, jak reaguju, když si útok uvědomím.