Zachovávání Mojžíšova zákona

Ahoj Martine

pokud budeš mít čas a chuť (a pokud obojí budu mít i já), docela rád bych s Tebou prošel jednotlivá nařízení Mojžíšova zákona. Budu rád, když se vyjádří i další. U Tóry budu používat Český rabínský překlad, u ostatních knih Český studijní překlad. Začal bych knihou Exodus 20:2

Ex 20:2 „Já Hospodin jsem Bůh tvůj, který jsem tě vyvedl ze země egyptské, z domu otroctví.“

Týkala se tato slova i "davu cizích lidí", kteří vyšli s Izraelem z Egypta (Ex 12:38; Num 11:4)?
Týkala se a týkají se tato slova lidí z národů, kteří přijali obřízku?
Týkají se tato slova neobřezaných křesťanů z národů?

Přátelé.

Ahoj Jiří,
ptáš se na to, jestli i na tu "chátru" Nu 11,4, se vztahovalo, že byl i pro ně Bohem? Jistěže, ale mohli bychom diskutovat nad tím, jestli je vyvedl jen proto, že se přidali k Izraeli, nebo že byli taky v otroctví? Mohli tam být i jiní otroci než Izraelité, ale také tam byli z faraonovy rodiny, tuším, ne? Nebo si to s něčím pletu, teď skutečně si nejsem jistý. :-)
No jo, ale zase v kontextu s

Jer 34, 13 „Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Já jsem uzavřel smlouvu s vašimi otci v den, kdy jsem je vyvedl z egyptské země, z domu otroctví:

to vypadá, že to skutečně bylo jen s Izraelem, tedy ta uzavřená smlouva. Jistěže máme tu skupinu lidí, kterým se říká proselité, ne? :-)

P.S.
Sice to s tím souvisí, ale ne přímo s tvou konkrétní otázkou. Jiři, jak se díváš na tento Ježíšův výrok:

J 15, 25 To proto, aby se naplnilo slovo napsané v jejich zákoně: ‚Nenáviděli mě bez příčiny.‘

jen se mi to zdá, nebo v tu chvíli se Ježíš již necítil jako Žid, pod Mojžíšským zákonem? Možná se ptám hloupě, ale když jsem to po čase zase četl, tak mě to zarazilo, proč tam Ježíš neříká např. "v zákoně" nebo "v našem zákoně", ale říká to tak že se zdá že již s Izraelity nechce nic mít, ale on přeci přišel právě kvůli ztraceným ovcím z Izraele?

Díky za případnou reakci i na tento dotaz

yxoxs

Pro Jiřího Breie:

Ex 20:2 se týká všech, i těch, kdo odmítají věřit. Ex 20:2 totiž vyjadřuje jedinečný vztah mezi Bohem a izraelským národem. Každý, kdo toto přikázání slyší, je nucen zaujmout k tomu nějaký postoj. Buď to přikázání uzná a ctí nebo ho ignoruje. Ti, kdo společně s apoštolem Pavlem vyznávají, že věří „všemu, co je předloženo v Zákonu a napsáno v Prorocích“ (Skutky 24:14), by toto přikázání zcela jistě měli uznávat a ctít, a to např. i tím, že nebudou tento jedinečný vztah mezi izraelským národem a Bohem zpochybňovat.

Přátelé.

Martine, nikdo ho nezpochybňuje, akorát Ježíš Kristus je cíl nebo výsledek, který měl z toho vztahu vzejít, tož tak, což si žel většina Židů nechce připustit, protože NZ neberou jako Boží slovo.

Ahoj Yxoxsi,

děkuji za odpověď i za zajímavé postřehy. Ptal jsem se primárně na „velký dav cizích lidí“ (Český rabínský překlad) z Ex 12:38. Že se někteří z tohoto davu cizích lidí během putování s Izraelem prokázali jako „lůza“ (Num 11:4 Český studijní překlad), je již jiná kapitola. Zdá se mi, že i o tomto „velkém davu cizích lidí“ mohlo platit to, co je napsáno v Ex 20:2. Potom, co viděli Jahvovi skutky, klidně mohli opustit egyptské Bohy a mohli přijmout za svého Boha Jahva. A i pro ně platí, že je vyvedl Jahve „ze země egyptské, z domu otroctví“. O tento „velký dav cizích lidí“ se Jahve staral stejně jako i Izraelity. I oni dostávali manu, jako izraelité (Num 11:6). Zda někteří, nebo všichni, vstoupili do Sinajské smlouvy, nevím.

Sinajská smlouva byla sice uzavřena primárně s Izraelem, myslím si však, že do ní mohli vstupovat i lidé z národů. Jak dalece se jich pak týkala slova z Ex 19:5.6, nevím.

J 15:25 je skutečně zajímavý. Nikdo jsem si nevšiml toho že zde Ježíš říká „v jejich Zákoně). Stejně zarážející mi na těchto Ježíšových slovech připadá i to, že zde používá slovo NOMOS (zákon) a přitom cituje žalmy (Žalm 35:19, 69:5). Podobně je tomu u J 10:34, kde Ježíš říká Židům: „Což není ve vašem Zákoně napsáno“ a opět cituje žalm (Žalm 82:6).

K J 15:25 existuje textové varianta, která vynechává zájmeno AUTÓN (jejich). Jde sice pouze o jediný papyrus, ale zrovna je to Bodmerův papyrus (p66), tedy jeden z nejstarších papyrů (asi 200 n.l.). podobně existuje textová varianta k J 10:34, která pro změnu vynechává zájmeno HYMÓN (vašem). Vynechává ho např papyrus Chester Beaty 1 (p45) ze 3. st. n. l., nebo Sinajský kodex ze 4. stol.n.l., Bodmerův papyrus (p66) ho však má.

Nevím, možná že se tu chce Ježíš pouze distancovat od toho, co do Zákona zahrnovali a jak k němu přistupovali někteří Židé.

s poděkování
Jirka

Ahoj Martine,

to, na co jsem se ptal je, zda se slova z Ex 20:2 vztahovala pouze na Izraelity, či zda se vztahovala i na „velký dav cizích lidí“, kteří vyšli s Izraelem z Egypta. Byl Jahve i jejich Bohem? Vyvedl z Egypta i je?
Platí tato slova i pro lidi z národů, kteří dnes přijímají obřízku? Je Jahve jejich Bohem a vyvedl je z Egypta?
Platí tato slova i pro neobřezané křesťany z národů? Je Jahve jejich Bohem a vyvedl je z Egypta?

Ano, Židé mohou mít se svým Bohem jedinečný vztah. Žel ani to mnoho z nich nemotivuje k tomu, aby přijali svého Mesiáše a přestali se nacházet v situaci odříznutých větví mimo izraelský olivovník. Místo mnohých z nich v tomto jedinečném postavení naopak zaujali křesťané z národů (Ř 11:15-24).

Ano, Pavel věřil Tóře a prorokům, na rozdíl od mnoha dnešních Židů, pro které Tóra platí a kteří Tóře vzdorují a nepřinášejí za své hříchy oběti v souladu s Tórou a nezachovávají JOM KIPUR i další svátky v souladu s Tórou

Prátelé.

Nevím jak vy, ale pro mne je celkem vypovídající 15. kapitola Skutků apoštolských.

Vyjádření Petra i Jakuba. Petr sám byl svědkem kdy DS byl dán i pohanům a přiznal, že chtít víc než to, na čem se následně s DS dohodli by bylo tím, co je zaznamenáno ve verši

10 Proč tedy nyní pokoušíte Boha a chcete vložit na učedníky břemeno, které nemohli unést ani naši otcové ani my!

Nebo vy nevěříte spolu s Petrem!:

11 Věříme přece, že jsme stejně jako oni spaseni milostí Pána Ježíše.“

Já tomu věřím a jsem klidný a raduji se!

31 Když jej bratří přečetli, velmi se zaradovali, protože je uklidnil.

Sorry, po tomto přečtení dopisu:

28 Toto jest rozhodnutí Ducha svatého i naše: Nikdo ať vás nezatěžuje jinými povinnostmi než těmi, které jsou naprosto nutné:
29 Zdržujte se všeho, co bylo obětováno modlám, také krve, pak masa zvířat, která nebyla zbavena krve, a konečně smilstva. Jestliže se toho všeho vyvarujete, budete jednat správně. Buďte zdrávi.“

Nevím proč, ale já stále mám v hlavě: JESTLIŽE SE TOHO VŠEHO VYVARUJETE BUDETE JEDNAT SPRÁVNĚ!!!

Jednám správně když se vyvaruji:

-všeho co bylo obětováno modlám
-také krve
-maza zvířat, která nebyla zbavena krve
-smilstva

to mám potvrzeno již 2000 let od milovaných bratrů a DS!

yxoxs

Přátelé.

Apoštol Pavel, celkem výstižně popisuje i ve svém dopise Římanům, jak se dívat na Zákon.
Co jsem si pro sebe z toho vzal je asi toto:

Kdo jedná tělesně je pod Zákonem a čeká ho smrt. Ti kdo uvěřili v Krista s ním také zemřeli v těle a žijí s ním v Duchu. Tato Boží milist a víra nás ospravedlňuje. Ne zákon, ale víra v Krista a náš život, který ukazuje, že jsme tělesně zemřeli a tak naplnili s Kristem Zákon, protože nebýt Zákona nepoznali bysme hřích, atd.

Ř 7, 1 Což nevíte, bratří – vždyť mluvím k těm, kteří znají zákon – že zákon panuje nad člověkem, jen pokud je živ?
4 Právě tak jste se i vy, bratří moji, stali mrtvými pro zákon skrze tělo Kristovo, abyste se oddali jinému, tomu, který byl vzkříšen z mrtvých, a tak nesli ovoce Bohu.
5 Když jsme byli v moci hříchu, působily v nás vášně podněcované zákonem a nesly ovoce smrti.
6 Nyní, když jsme zemřeli tomu, čím jsme byli spoutáni, byli jsme zproštěni zákona, takže sloužíme Bohu v novém životě Ducha, ne pod starou literou zákona.

Ř 8, 1 Nyní však není žádného odsouzení pro ty, kteří jsou v Kristu Ježíši,
2 neboť zákon Ducha, který vede k životu v Kristu Ježíši, osvobodil tě od zákona hříchu a smrti.
3 Bůh učinil to, co bylo zákonu nemožné pro lidskou slabost: Jako oběť za hřích poslal svého vlastního Syna v těle, jako má hříšný člověk, aby na lidském těle odsoudil hřích,
4 a aby tak spravedlnost požadovaná zákonem byla naplněna v nás, kteří se neřídíme svou vůlí, nýbrž vůlí Ducha.

Ř 9, 30 Co tedy nakonec řekneme? To, že pohanští národové, kteří neusilovali o spravedlnost, spravedlnosti dosáhli, a to spravedlnosti z víry;
31 Izrael však, který usiloval o spravedlnost podle zákona, k cíli zákona nedospěl.
32 Proč? Protože nevycházel z víry, nýbrž ze skutků. Narazili na kámen úrazu,
33 jak je psáno: ‚Hle, kladu na Siónu kámen úrazu a skálu pohoršení, ale kdo v něho věří, nebude zahanben.‘

Není to úplně všechno, ale aspoň to nastiňuje, že Pavel nesnižoval Zákon jako takový, dokonce o něm psal, že je svatý... . Ale tělesný člověk nebyl schopen skutky jej naplnit, proto zasáhl Bůh a poslal svého Syna, ten učinil to, čeho nikdo nebyl schopen ani Izrael, kterému byl dán Zákon. A tudíž máme žít tak jak je uvedeno v Ř 7, 6 Nyní, když jsme zemřeli tomu, čím jsme byli spoutáni, byli jsme
zproštěni zákona, takže sloužíme Bohu v novém životě Ducha, ne pod
starou literou zákona.

Pro Yxoxse, který ohledně jedinečného vztahu Boha s Izraelem napsal (Sat 28 May ŕ 0:42):

Martine, nikdo ho nezpochybňuje, akorát Ježíš Kristus je cíl nebo výsledek, který měl z toho vztahu vzejít, tož tak, což si žel většina Židů nechce připustit, protože NZ neberou jako Boží slovo.

Kdyby ten vztah nikdo nezpochybňoval, nevznikla by žádná "teologie náhrady". Ona však v křesťanských kruzích nejen vznikla, ale v minulosti byla plošně a v současnosti ještě stále je, ovšem v omezenější míře, v křesťanských církvích a náboženských společnostech vyučována.

Skutečnost, že MAŠIACH (Kristus) je cíl Zákona, nijak neruší onen výjimečný vztah mezi Bohem a Izraelem. Spíše poukazuje na to, že není možné oddělovat se od Izraele a zároveň tvrdit, že jsem v Kristu.

Jiří Brei napsal (Sun 29 May ŕ 16:28):

Sinajská smlouva byla sice uzavřena primárně s Izraelem, myslím si však, že do ní mohli vstupovat i lidé z národů. Jak dalece se jich pak týkala slova z Ex 19:5.6, nevím.

Ano, a nejenom mohli vstupovat, ale také vstupovali. Zda se tedy slova z Ex 20:2 vztahují také na neizraelity, vyplývá z postoje a příklonu k Izraeli. Bůh své smlouvy neuzavřel jen s Izraelem, který fyzicky stál u hory Sinaj nebo "v moabské zemi" (5.Mojžíšova 29:1), ale uzavřel je i s ostatními, kteří tam před ním stáli, ba dokonce slovy Mojžíše "i s těmi, kteří zde s námi dnes nejsou" (5.Mojžíšova 29:15).

Přátelé.

Díky Martine.
Co říkáš na textíky, které jsem uvedl Yesterday at 15:37?

Není zajímavý nebo přinejmenším hodný diskuze

Ř 7, 6 Nyní, když jsme zemřeli tomu, čím jsme byli spoutáni, byli jsme
zproštěni zákona, takže sloužíme Bohu v novém životě Ducha, ne pod
starou literou zákona.

Díky

yxoxs

Pro Yxoxse:

Mám za to, že ty textíky, které jsi uvedl v Yesterday at 15:37, byly již nejednou na tomto fóru diskutovány. Konkrétně Ř 7,6 nikoho nevybízí k tomu, aby přestal žít podle Zákona, ale pouze jinými slovy objasňuje, že Ješu‘a ha-Mašiach nás svou smrtí "propustil z kletby Zákona" (Galaťanům 3:13), takže již nejsme pod jeho kletbou.

Přátelé.

Martine, máš pravdu už si nepamatuji, není to v mých silách si vše pamatovat, ale to je můj problém. :-)

Konkrétně Ř 7,6 nikoho nevybízí k tomu, aby přestal žít podle Zákona,

Ale taky nekárá, že tak nedělá, ne?

Sk 15, 10 Proč tedy nyní pokoušíte Boha a chcete vložit na učedníky břemeno, které nemohli unést ani naši otcové ani my!
11 Věříme přece, že jsme stejně jako oni spaseni milostí Pána Ježíše.“

V čem byl problém, neřešili záležitost, že někteří z žido-křesťanů, chtěli aby pohano-křesťané de facto žili nebo-li dodržovali Mojžíšský zákon?

Ř 6, 14 Hřích nad vámi už nebude panovat; vždyť nejste pod zákonem, ale pod milostí.

Ř 11, 6 Když z milosti, tedy ne na základě skutků – jinak by milost nebyla milostí.

Ahoj Yxoxsi,

v Mon 30 May - 12:01 jsi napsal:

Jednám správně když se vyvaruji:

-všeho co bylo obětováno modlám
-také krve
-maza zvířat, která nebyla zbavena krve
-smilstva

Ano, jednáš. K tomu, abys mohl vstoupit do Nového Jeruzaléma a ke stromu života, to však nestačí (Zj 22:14.15)


Ahoj Martine,

dnes v 11:28 jsi napsal:

Konkrétně Ř 7,6 nikoho nevybízí k tomu, aby přestal žít podle Zákona, ale pouze jinými slovy objasňuje, že Ješu‘a ha-Mašiach nás svou smrtí "propustil z kletby Zákona" (Galaťanům 3:13), takže již nejsme pod jeho kletbou.

„Zprostit Zákona“ a „vykoupit z kletby Zákona“, je pro Tebe totéž, že mezi ně dáváš rovnítko? Jestliže mezi těmito dvěma výroky není rovnítko, pak Ř 7:6 nemluví o tomtéž, o čem Gal 3:13. A to ani jiným slovy.

Pro Jiřího Breie:

Podle Ř 7,6 znamená "zproštěni zákona" totéž, co "ne pod starou literou zákona". Být pod Zákonem či jeho literou je Pavlův terminus technicus pro označení kletby, o které v Zákoně čteme: "Proklet je každý, kdo nezůstává věren všemu, co je psáno v zákoně, a nečiní to." (Galatským 3:10, EP)

Přátelé.

Ahoj Jiří,

můžeš to blíže vysvětlit

Ano, jednáš. K tomu, abys mohl vstoupit do Nového Jeruzaléma a ke stromu života, to však nestačí (Zj 22:14.15)

V čem nejednám dle jeho příkázání-vyprání roucha? Já jsem taky reagoval ne bo se ptal v návaznosti s vybídnutím či pozdravem stařešinů v Jeruzalémě na konci toho, když se s polu s DS rozhodli, čím budou povinování pohano-křesťané, ne? (Sk 15,29) :-) Kdybych tušil, že to budeš posuzovat ze široka, zřejmě bych to napsal jinak. :-)

Ahoj Martine,

ve Fri 3 Jun - 12:19 jsi napsal:

Podle Ř 7,6 znamená "zproštěni zákona" totéž, co "ne pod starou literou zákona". Být pod Zákonem či jeho literou je Pavlův terminus technicus pro označení kletby, o které v Zákoně čteme: "Proklet je každý, kdo nezůstává věren všemu, co je psáno v zákoně, a nečiní to." (Galatským 3:10, EP)

Člověk, který byl zproštěn Zákona, již není proklet, když „nezůstává věren všemu, co je psáno v zákoně, a nečiní to" (Galatským 3:10, EP)? Litera Tóry (Dt 27:26) byla zrušena a hříšný život začal přinášet požehnání místo prokletí?


Ahoj Yxoxsi

děkuji, že mně i druhým zde věnuješ svůj čas. Už to samo je velká věc. Nemyslel jsem moji odpověď jako nějakou výtku. Proč bys to měl psát jinak, napsal jsi to, co je ve Sk 15 kap. a mně se to líbí. Já bych jen doplnil Sk 15:21. Jakub tam ke čtyřem nezbytnostem, které mají křesťané z národů zachovávat, ještě poznamenává, že se Mojžíšův zákon vyučuje v synagogách. Možná tím chce křesťany ze Židů uklidnit a připomenout jim, že více není nutné křesťanům z národů psát, protože další věci z Mojžíše se mohou naučit třeba právě v synagogách. O tom, co dalšího z Mojžíšova zákona budou ještě zachovávat, se však mají rozhodnout sami. Nikdo není oprávněn na ně nakládat další věci. Obřízka a zachovávání celého Mojžíšova zákona, nejsou podmínkou spásy.

Já nevím, jestli umím blíže vysvětlit Zj 22:14.15. Prostě v NZ čtu i o dalších věcech, před kterými jsou křesťané varováni nebo ke kterým jsou vybízeni. Zj 22:14.15 je jen jedním z mnoha. Dalším může být třeba 1 Kor 6:9.10. V Ř 8:14.17 Pavel říká, že jsme Boží synové a děti, v Ř 8:23 říká, že synovství teprve očekáváme. Třeba je to se spásou a životem v Novém Jeruzalémě podobné. Člověku se otevře spása při splnění nějakých základních podmínek (vlastně jen jedné, kterou je víra v Krista) a je to teprve začátek cesty. K tomu, aby se dostal dál, musí přijít další kroky.

Děkuji za Tvůj čas
Jirka

Přátelé.

Ahoj Jiří,
taky ti děkuji, že si dáváš práci s oblastmi které zde jsou rozebírány a vždy rád čtu tvé názory.

SK 15, ¹³Když domluvili, vzal si slovo Jakub: „Poslouchejte mě, bratři. ¹⁴Šimon tu vyprávěl, jak Bůh poprvé navštívil pohany, aby z nich přijal svůj vlastní lid. ¹⁵S tím se plně shodují slova proroků, neboť je psáno:

¹⁶‚Znovu se vrátím
a obnovím zbořený stan Davidův.
Jeho trosky obnovím
a vztyčím jej,
¹⁷aby ostatní lidé hledali Hospodina –
všichni pohané mé jméno nesoucí,
praví Hospodin, který činí tyto věci,‘
¹⁸věci, které oznamoval už před věky.

¹⁹Proto soudím, abychom pohanům, kteří se obracejí k Bohu, nečinili potíže. ²⁰Napišme jim však, ať se vyhýbají modloslužbě, smilstvu, masu zardoušených zvířat a krvi. ²¹Mojžíš má přece odedávna kazatele po všech městech, kde ho čtou v synagogách každou sobotu.“

Já ve vyjádření nebo reakci Jakuba na info, které dostal od bratří, kteří svědčili jak byli svědky kdy Bůh dával DS i pohanům. Připomenul proroctví, kdy ukázal, že Bůh se postará aby i všichni pohané, kteří ponesou jeho jméno a 18v poukazuje na to, že o tom, že pohané budou nositeli jeho jména, již oznamoval před věky. Další Jakubovo vyjádření jen potvrzuje to na čem se dohodli s DS. Připomínka ve 21v je jen takovým ujištěním pro žido-křesťany, že nemusí mít obavu, že by kvůli pohanům, kteří přijali DS, by se na Mojžíše zapomnělo přeci se v synagogách čte po všech městech, ne? :-)
Bylo jasné dříve nebo později, že učedníci Krista budou časem vyhnáni ze synagóg, tudíž si myslím, že skutečně tato Jakubova poznámka nebyla myšlena tak jak jsi ji okomentoval Jiří, ale to je na diskuzi, jak se můžeme dívat na tento veršík, ne?

Pro Jiřího Breie, který napsal:

Člověk, který byl zproštěn Zákona, již není proklet, když „nezůstává věren všemu, co je psáno v zákoně, a nečiní to" (Galatským 3:10, EP)? Litera Tóry (Dt 27:26) byla zrušena a hříšný život začal přinášet požehnání místo prokletí?

Litera Tóry nebyla zrušena, ale byla zrušena kletba té litery pro ty, kdo v něčem z toho, "co je psáno v zákoně", sice nezůstali věrni, ale učinili TEŠUVU (doslova "návrat", pokání) na základě víry v oběť Ješuy ha-Mašiach. Ten, kdo je ve smlouvě, a rozhodne se, že záměrně nebude něco z toho, co přikazuje litera Zákona, činit, zůstává i nadále pod tou kletbou, protože buď ještě neučinil TEŠUVU, anebo prostě nežije v souladu s TEŠUVOU, kterou deklaroval svými ústy (jeho "ano" zřejmě znamená "ne"). Jak by tedy mohl hříšný život začít "přinášet požehnání místo prokletí"? TEŠUVA je přece návrat k bezhříšnému způsobu života podle Tóry a ne návrat k hříchu.

Přátelé.

Tady Pavel taky píše o kletbě litery nebo o Tóře?

Gal 2, ¹⁴Když jsem uviděl, jak pokulhávají za pravdou evangelia,
řekl jsem Petrovi přede všemi: „Ty že jsi Žid? Sám nežiješ jako Žid, ale
jako pohan! Proč tedy nutíš pohany k židovství? ¹⁵I když jsme rodilí Židé, žádní hříšní pohané, ¹⁶víme,
že člověka nemohou ospravedlnit skutky Zákona, ale jen víra v Ježíše
Krista. Proto jsme sami uvěřili v Ježíše Krista, abychom byli
ospravedlněni Kristovou vírou, a ne skutky Zákona. Skutky Zákona přece
nikoho neospravedlní!“
¹⁷Když tedy hledáme ospravedlnění v Kristu, poněvadž se
ukazuje, že i my jsme hříšní, znamená to, že Kristus napomáhá hříchu? V
žádném případě! ¹⁸Kdybych znovu stavěl, co jsem předtím zbořil, usvědčoval bych sám sebe jako viníka. ¹⁹Díky Zákonu jsem ale pro Zákon mrtvý, abych byl živý pro Boha. ²⁰Jsem
ukřižován s Kristem. Nežiji už já – Kristus žije ve mně! Svůj život v
tomto těle žiji ve víře v Božího Syna, který si mě zamiloval a vydal za
mě sám sebe. ²¹Neodmítám tu Boží milost. Spočívá-li totiž spravedlnost v plnění Zákona, potom Kristus zemřel zbytečně.

Zemřel tedy Kristus zbytečně?

Díky za každou reakci

yxoxs

Přátelé.

Ahoj Martine,

O kom tu ap. Pavel mluví? O těch pod Zákonem nebo o těch pod Kristem?

Gal 4, ²¹Takže vy chcete být pod Zákonem? Povězte mi, slyšíte vůbec, co Zákon říká? ²²Je psáno, že Abraham měl dva syny, jednoho z otrokyně a druhého ze svobodné. ²³Ten z otrokyně se ale narodil jen podle těla, kdežto ten ze svobodné skrze zaslíbení.
²⁴Je to jinotaj; ty ženy jsou dvě smlouvy. Jedna je z hory Sinaj a tak jako Hagar rodí své děti do otroctví. ²⁵Tato Hagar představuje horu Sinaj v Arábii a odpovídá nynějšímu Jeruzalému, neboť je se svými dětmi v otroctví. ²⁶Nebeský Jeruzalém je ale svobodný a ten je naší matkou. ²⁷Je přece psáno:

„Raduj se, neplodná, ty, jež nerodíš,
jásej a křič, jež nemáš bolesti!
Dětí opuštěné je totiž mnoho,
více než té, jež muže má.“

²⁸Vy, bratři, jste tedy jako Izák dětmi zaslíbení. ²⁹Dnes je to stejné jako tehdy: ten narozený podle těla pronásleduje narozeného podle Ducha. ³⁰Co ale říká Písmo? „Vyžeň otrokyni i jejího syna. Syn otrokyně nebude dědit se synem svobodné!“
³¹A tak, bratři, nejsme dětmi otrokyně, ale té svobodné.

co přináší spásu, jak si ji můžeme zasloužit a je to vůbec možné ve světle dopisu Efezským?

Ef 2, ⁴Ale Bůh je tak nesmírně milosrdný! Zamiloval si nás tak velikou láskou, ⁵že spolu s Kristem obživil i nás, mrtvé ve vinách – jste spaseni milostí! ⁶Spolu s ním nás vzkřísil a posadil na nebesích v Kristu Ježíši, ⁷aby svou laskavostí k nám v Kristu Ježíši projevil v budoucích dobách nepřekonatelné bohatství své milosti.
⁸Touto milostí jste skrze víru spaseni. Není to z vás – je to Boží dar; ⁹není to ze skutků, aby se nikdo nechlubil. ¹⁰Jsme přece jeho dílo! Bůh nás v Kristu Ježíši stvořil k dobrým skutkům, které předem připravil, abychom se jim věnovali.

Díky, samozřejmě může reagovat kdokoli :-)

yxoxs

Jakubův 4:11  
Jestliže však odsuzuješ zákon,
neplníš zákon,
nýbrž stavíš se nad něj jako soudce.

Pro Yxoxse:

Nezlob se, ale abych pravdu řekl, někdy nevím, co si mám o Tvých vstupech do diskuze myslet. Místo, aby ses jasně vyjádřil k tomu, co zde někdo (včetně mě) uvádí, začínáš otázkou, která nijak zvlášť s těmito příspěvky nesouvisí, a za ní vmastíš obsáhlou část biblického textu, kde sem tam něco zvýrazníš.

Cožpak text Galatským 2:14-31 a Efezským 2:4-10 musí nutně pojednávat o tomtéž, co je uvedeno v Galatským 3:10 či Římanům 7:6? A rozumíš vůbec těm slovům, které jsi zvýraznil? Zvýraznil jsi např. tato slova: "Skutky Zákona přece nikoho neospravedlní!"

Psal jsem zde snad já nebo někdo jiný něco, co je s tím v rozporu? Kdo podle Tebe potřebuje ospravedlnit: ten, kdo zůstává "věren všemu, co je psáno v zákoně", nebo ten, kdo to "nečiní" (Galatským 3:10, EP)? A jestliže pouze ten, kdo "nezůstává věren všemu, co je psáno v zákoně", jak by ho mohly ospravedlnit jeho skutky Zákona? Ten, kdo je nedokonalý v plnění Zákona, nemůže vlastním úsilím dojít ospravedlnění, ale ospravedlnění může získat jen na základě oběti Ješuy ha-Mašiach. To je smyslem učení apoštola Pavla. Kdyby totiž přestupník Zákona oběť Ješuy ha-Mašiach nepotřeboval, pak by Kristus opravdu "zemřel zbytečně".

Přátelé.

Ahoj Martine,
děkuji že víš jak na tom jsem, už jsem myslel že tuto rétoriku jsi opustil, budiž! :-)

Nevím proč jsi tak reagoval, protože já jsem vstoupil do diskuze, protože jsem četl, co jsi napsal:

Litera Tóry nebyla zrušena, ale byla zrušena kletba té litery pro ty,...

Proč potom, když Zákon stále platí, mluvil ap. Pavel v Galatským 4, ²⁴Je to jinotaj; ty ženy jsou dvě smlouvy. Jedna je z hory Sinaj a tak jako Hagar rodí své děti do otroctví.

Pod jakou smlouvou jsou ti, co tvoří Kristovo tělo?

Díky

yxoxs

Pro Yxoxse:

Reagoval jsem tak, jak jsem reagoval, protože jsi nevysvětlil, proč kladeš otázky, které jsi položil. Navíc v těch citacích jsi zdůraznil úplně jiná slova, než která zdůrazňuješ nyní. Ale budiž!

Co se týče Galatským 4:24, tak je třeba si uvědomit, že se jedná o "jinotaj". Navíc apoštol zde dává do protikladu dvě smlouvy, ale ne Zákon. A když už se ptáš na smlouvu, odkud máš termín "pod smlouvou"? Já totiž vím, co znamená být ve smlouvě, ale nevím, co znamená být "pod smlouvou". Kde je napsáno, že "ti, co tvoří Kristovo tělo", jsou "pod" nějakou smlouvou?

Ahoj Yxoxsi,
v Mon 6 Jun - 11:53 jsi napsal:

Připomínka ve 21v je jen takovým ujištěním pro žido-křesťany, že nemusí mít obavu, že by kvůli pohanům, kteří přijali DS, by se na Mojžíše zapomnělo přeci se v synagogách čte po všech městech, ne? :-)
Bylo jasné dříve nebo později, že učedníci Krista budou časem vyhnáni ze synagóg, tudíž si myslím, že skutečně tato Jakubova poznámka nebyla myšlena tak jak jsi ji okomentoval Jiří, ale to je na diskuzi, jak se můžeme dívat na tento veršík, ne?

Takový pohled mne nenapadl a beru ho jako zajímavou alternativu k mému pohledu na Sk 15:21. Umím si představit, že by byly platné oba důvody pro slova Sk 15:21.

S poděkováním
Jirka


Ahoj Martine a Yxoxsi,

protože se diskuze v tomto tématu stočila jinam, dovolil bych si Vás požádat, zda bychom o věcech, ke kterým se stočila, mohli diskutovat v tématu, které k tomuto účelu zakládám a které jsem nazval "Zemřít Zákonu - Římanům 7:1-6"

V souvislosti s Exodem 20:2 bych se Vás obou i dalších, rád zeptal, zda byl, podle Vás, Jahve Bohem Tita, neobřezaného křesťanského spolupracovníka apoštola Pavla a zda, podle Vás Bůh vyvedl Tita z egyptského otroctví?