KIPA neboli JARMULKA

Martin Cibulka napsal:

Melissa napsal:

Martin Cibulka napsal:

Naopak si myslím, že to, že např. witness stále mezi SJ patří, je pro mnohé z jeho sboru posilou, ačkoli se své úlohy staršího vzdal.

A co v nich posiluje?

Nejsem v jejich sboru, přesně to nevím. Ale ze zkušenosti, kterou jsem si prošla, si umím představit, že ty, co přemýšlejí o úloze VRO apod. , inspiruje k tomu, aby neopustili víru, jen se zaměřili na osobní vztah k Bohu a Kristu. Aby nestavěli na takových věcech, jako jsou zprávy a organizační opatření. Že nelpění na organizaci neznamená opuštění Boha. Že je zbytečné trápit se pocitem viny, když nesouhlasí s vedením. ..apod.

Ti, kdo přemýšlejí o úloze VRO a zjistí, že sbor, jehož jsou součástí, je ve skutečnosti veden zlým otrokem, který nejen bije své spoluotroky, ale také jí a pije s nenapravitelnými opilci (viz Matouš 24:48-49), pak by měli především přehodnotit svůj vztah k takto vedené organizaci. O ovcích pravého Pastýře přece čteme: „Někoho cizího rozhodně nebudou následovat, ale uprchnou od něho, protože neznají hlas cizího.“ (Jan 10:5) Uprchnout je víc, než trpně nesouhlasit s vedením a nestavět „na takových věcech, jako jsou zprávy a organizační opatření“.

Aby začali přemýšlet a došli ke zjištění, k tomu je zapotřebí na něčem začít. Občas se může někomu stát, že spolu se ztrátou důvěry ve vedení SJ, začně považovat všechno za podvod a pochybovat o tom, jestli vůbec je rozumné věřit v Boha, jestli naletěl jen sektě, nebo vůbec planým nadějím. Neměla jsem na mysli opouštění víry - církve, nýbrž ztrátu víry osobní. Až člověk dospěje k určitému bodu poznání, pak třeba i přehodnotí své setrvávání ve sboru apod. Ale to je otázka času, ne náhlého prozření a odchodu ze dne na den. A právě v době, kdy se upřímnému SJ bortí jeho jistoty, v takové době mu může pomoci člověk, který není fanatik, nepodléhá slepě vedení ale stále je možné s ním mluvit bez obav z následků, které by nastaly v případě rozhovorů s vyloučeným.

Bráškové a sestřičky.

Ahoj Martine, napsal jsi:

Otázka ovšem také je, zda jsi správně pochopil, co znamená ona svoboda v Kristu. Jestliže si totiž někdo myslí, že dodržování Zákona je totéž co otroctví a kletba Zákona, pak zrovna tak přispívá k šíření „nedorozumění“. A jestli si myslíš, že šíření „nedorozumění“ ze strany těch, kdo tvrdí, že přijali Ježíše Krista, je méně závažné, než těch, kteří ho ještě nepřijali, tak jsi na velkém omylu.

Jestli se nepletu, tak Pavel mj. psal o zákonu i to, že zákon je pro ty, kteří nejsou spravedliví:

1 Tim 1, 7 Chtějí být učiteli zákona a nechápou ani svá vlastní slova ani podstatu toho, o čem s takovou jistotou mluví.
8 Víme, že zákon je dobrý, když ho někdo užívá správně
9 a je si vědom, že zákon není určen pro spravedlivého, nýbrž pro lidi zlé a neposlušné, bezbožné a hříšníky, pro lidi bohaprázdné a světské, pro ty, kdo vztáhnou ruku proti otci a matce, pro vrahy,
10 smilníky, zvrhlíky, únosce, lháře, křivopřísežníky, a co se ještě příčí zdravému učení
11 podle evangelia slávy požehnaného Boha, které mi bylo svěřeno.

Všiml jsem si toho, že často se v Písmu zdůrazňuje, že Zákon nejsme krom Krista schopni nikdo plně dodržovat. Pavel se v dopise Timoteovi o tom také zmiňuje viz výše verš 8. Jistě můžeme diskutovat nad tím, co je to nebo kdo rozhodne, že někdo užívá zákon správně, že?

Proč zde přispíváš dalším „nedorozuměním“ tím, že ztotožňuješ spoléhání na vnější znaky plnění Zákona (viz Fil 3:4) se zasazováním o věci zákona?

No, určitě tím Pavel chtěl něco objasnit nebo poukázat na správné chápání v čem je podstata dodržování Zákona:

Fil 3, 2 Dejte si pozor na ty psy, dejte si pozor na ty špatné dělníky, dejte si pozor na tu ‚rozřízku‘!
3 Neboť pravá obřízka jsme my, kteří duchem sloužíme Bohu, chlubíme se Kristem Ježíšem a nedáme na vnější věci –
4 ačkoli já bych měl proč na ně spoléhat. Zdá-li se někomu jinému, že může spoléhat na vnější věci, já tím víc:

Hovoří o tom, že je nějaká pravá obřízka, která má co dělat s duchem ne s tělem nebo tělesností, myslíš si Martine, že jsou tělesné projevy důležitější než ty v Kristu, tedy jsou dle tebe vnější projevy důležitější než ty v Kristu? Proto se pak Pavel odkazuje, že on by mohl se o to více chlubit těmi vnějšími věcmi, ne?

Obávám se, že každý verš Písma potřebuje komentář, a to zvlášť když vidím, že někteří neustále žijí v domnění, že všichni všemu rozumějí stejně a oni sami tedy nemohou citací Písma přispívat k žádnému „nedorozumění“.

To máš určitě Martine pravdu, sám se tady často odvolávám na to, že jsme individuality, ale také zároveň věřím, že Písmo má tu moc, hovořit ke čtenářům i bez toho komentáře, přiznejme si, že mnozí, kteří si navykli na chápání jen díky komentářům a ti, kteří ty komentáře dávají často jsou těmi, kteří manipulují těmi, kteří jejich komentáře přijímají za své, ale to je na jinou diskuzi.

A kdy konečně začneš vidět to své velké nepochopení? Co je podle Tebe zrušeno v Kristu? Závoj (viz 2. Korintským 3:14) nebo Zákon? Pokud si myslíš, že Zákon, pak vycházíš s filozofie, která popírá učení Kristovo (viz Matouš 5:17-20). Uvědomuješ si to?

A kdy ty konečně Martine pochopíš, že neustálé lpění na Tóře je právě ta věc, že nechápeš toto:

2 Ko 3, 14 Avšak jejich myšlení na tom ustrnulo. Až do dnešního dne zůstává onen závoj při čtení staré smlouvy a zůstává skryto, že je zrušen v Kristu.
15 A tak až podnes, když se čte Mojžíš, leží na jejich srdci závoj.
16 Avšak ‚když se obrátí k Pánu, je závoj odstraněn‘.

Já mám ten pocit, že jak Židé tak i Mesiánští židé si neuvědomují, na základě i textu z Pavlova dopisu Korintským, že brání ostatním přijmout Krista, protože jestliže jsou stále zahaleni závojem, který mizí když naopak se lidé obrátí k Pánu, tedy když uvěří v Krista. Tedy Martine řekni otevřeně jsi pod závojem Zákona nebo jsi se obrátil k Pánovi, který jej zrušil?

Pro Yxoxse, který napsal:

Tedy Martine řekni otevřeně jsi pod závojem Zákona nebo jsi se obrátil k Pánovi, který jej zrušil?

Závoj není Zákon! Proto Pán nepřišel zrušit žádný závoj Zákona, ale závoj, který brání správnému porozumění Zákonu. Kdy to konečně pochopíš a přestaneš se dotazovat, jako někdo, kdo má závoj i při čtení tzv. Nového Zákona?

Bráškové a sestřičky.

Závoj není Zákon! Proto Pán nepřišel zrušit žádný závoj Zákona, ale závoj, který brání správnému porozumění Zákonu. Kdy to konečně pochopíš a přestaneš se dotazovat, jako někdo, kdo má závoj i při čtení tzv. Nového Zákona?

Jaké je tedy správné porozumění Zákona? Že musíme vnějšími projevy dokazovat, že jsme přijali Krista, nebo v čem se já projevuji, že si myslíš, že jsem pod závojem Zákona?

Bráškové a sestřičky.

Protože respektuji svědomí svého bližního, uvedu opět některé texty z Písma a bez komentáře protože věřím tomu, že Duch, který v Písmu je nebo-li Písmo bylo Duchem vdechnuto, dá každému to porozumění, které je vnímáno nebo chápáno skrze to svědomí každého z nás:

Gal 5, 4 Odloučili jste se od Krista vy všichni, kteří chcete dojít ospravedlnění na základě zákona, pozbyli jste milosti.
5 My však z moci Ducha a ve víře očekáváme spravedlnost, která je naší nadějí.
6 V Kristu Ježíši nezáleží na tom, je-li někdo obřezán či ne; rozhodující je víra, která se uplatňuje láskou. ...
13 Vy jste byli povoláni ke svobodě, bratří. Jen nemějte svobodu za příležitost k prosazování sebe, ale služte v lásce jedni druhým.
14 Vždyť celý zákon je shrnut v jednom slově: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého!
15 Jestliže však jeden druhého koušete a požíráte, dejte si pozor, abyste se navzájem nezahubili.
16 Chci říci: Žijte z moci Božího Ducha, a nepodlehnete tomu, k čemu vás táhne vaše přirozenost.
17 Touhy lidské přirozenosti směřují proti Duchu Božímu, a Boží Duch proti nim. Jde tu o naprostý protiklad, takže děláte to, co dělat nechcete.
18 Dáte-li se však vést Božím Duchem, nejste už pod zákonem.

Nerad bych někoho manipuloval. Ale nebráním se pak nad každým z názorů či pohledů na daný text diskutovat, ale až následně, ne jak například VRO v jeho SV v odstavcích ukazuje jak de facto si přeje aby bylo odpovězeno na položenou otázku. To je manipulace, proto ať každý kdo čte Písmo sám v sobě učiní závěry čteného a ty když presentuje, tak se můžeme nad nimi zamýšlet, ale když je k textu již dán komentář, tak se de facto nezamýšlíme nad samotným textem, ale komentářem toho či onoho předkladatele svého názoru potažmo komentáře.

proto ať každý kdo čte Písmo sám v sobě učiní závěry čteného a ty když presentuje, tak se můžeme nad nimi zamýšlet, ale když je k textu již dán komentář, tak se de facto nezamýšlíme nad samotným textem, ale komentářem toho či onoho předkladatele svého názoru potažmo komentáře.

yxoxs sem vložil dost zajímavou myšlenku.Ano,u mnohých ten komentář částečně ovlivní jeho samého.
Jsem sám zvědav na další reakce

Pro Yxoxse, který napsal:

Jaké je tedy správné porozumění Zákona?

Správné porozumění Zákona je takové, které vede k uznání toho, že nikdo nemůže být ospravedlněn na základě skutků a že tedy každý člověk, který se dopustil přestoupení Zákona, potřebuje Mašiacha (Krista), který jej vykoupí. Jestli se mýlím, tak mě laskavě oprav.

... v čem se já projevuji, že si myslíš, že jsem pod závojem Zákona?

Nenapsal jsem, že jsi pod závojem Zákona, ale napsal jsem, že máš závoj při čtení Písma jako takového. Ten závoj je něco, co Ti brání, abys v textu viděl to, co je tam doopravdy napsáno. A protože Ti ten závoj brání ve správném čtení a tedy i chápání, stále dokola zde nadhazuješ otázky týkající se Zákona, kterými bez důkazů a upřesnění naznačuješ, že zde někdo jiný, než Ty, „šíří jiné evangelium“ (viz Tvůj příspěvek z Thu 29 Nov ŕ 23:47), a když cituješ něco z tzv. Nového Zákona a náhodou to trochu okomentuješ, tak zaměňuješ pojmy jako v příspěvku ze Sat 1 Dec ŕ 0:06, kdy spoléhání na vnější znaky plnění Zákona ztotožňuješ se zasazováním se o věci zákona, nebo v příspěvku z Yesterday at 12:22, kdy závoj ztotožňuješ se Zákonem.

O Zákonu sice správně tvrdíš, že „je pro ty, kteří nejsou spravedliví“, ale to neznamená, že ho už nepotřebujeme, když ho „nejsme krom Krista schopni nikdo plně dodržovat“. Spíše naopak. O to víc ho potřebujeme, protože je zřejmé, že ten, kdo ho nedodržuje, je nespravedlivý. Proto se hlásání evangelia nemůže obejít bez učení se Zákonu. Bez něj si totiž nespravedliví nejsou schopní uvědomit hloubku své nespravedlnosti.

Bráškové a sestřičky.

Martine, napsal jsi:

Správné porozumění Zákona je takové, které vede k uznání toho, že nikdo nemůže být ospravedlněn na základě skutků a že tedy každý člověk, který se dopustil přestoupení Zákona, potřebuje Mašiacha (Krista), který jej vykoupí. Jestli se mýlím, tak mě laskavě oprav.

Jenže problém je v tom, že Pomazaného potřebuje každý, jak ten který není schopen dojít spravedlnosti na základě skutků Zákona (Židé), tak i ti, kteří nejsou pod Zákonem (pohané). Proto také tolikrát ap. Pavel psal, že již není rozdílu mezi Židem a Řekem. Také tam stojí zásadní úvaha pro každého v dnešní době, že naplnění Zákona a Proroků je láska k bližnímu. Myslím si, že pro toho, kdo tomu uvěřil a žije tak, tak aniž by stále sledoval jestli to je dle Zákona-litery (která mimochodem dle slov Pavla - zabíjí) jej vlastně naplňuje. Není náhodou Láska-všecho oč tu jde??? Proč by jinak Pavel, nebo kdo to psal, uváděl příklady, že když někdo má to či ono, ale nemá LÁSKU, tak není nic?! Jistě, Martine, co jsi výše napsal je pravda, ale není to svoboda, protože svoboda je v Kristu, v lásce.

O Zákonu sice správně tvrdíš, že „je pro ty, kteří nejsou spravedliví“, ale to neznamená, že ho už nepotřebujeme, když ho „nejsme krom Krista schopni nikdo plně dodržovat“. Spíše naopak. O to víc ho potřebujeme, protože je zřejmé, že ten, kdo ho nedodržuje, je nespravedlivý. Proto se hlásání evangelia nemůže obejít bez učení se Zákonu. Bez něj si totiž nespravedliví nejsou schopní uvědomit hloubku své nespravedlnosti.

Když pochopíš, co je to láska v Kristu, uznáš sám, že co jsi napsal, nějak samo od sebe odpadá, ne? :-) Jistě, to potřebují tzv. rabíni, kteří určují nebo zavedli určité školy a já nevím co ještě. Ale to je právě o té liteře, která zabíjí, ale v Kristu-lásce, to všechno odpadá, protože nemůžeš milovat aniž bys de facto nežil dle Zákona, chápeš Martine?! :-)

P.S.
Martine mám na tebe prosbu, samozřejmě to nechám na tobě, ale zajímalo by mě jak se na to díváš?

Žid 8, 6 Avšak Ježíš dosáhl vznešenější služby, právě tak jako je prostředníkem vyšší smlouvy, založené na lepších zaslíbeních.
7 Kdyby totiž ta první smlouva byla bez vady, nebylo by třeba připravovat druhou.
8 Ale když Bůh kárá svůj lid, říká: ‚Hle, přicházejí dny, praví Hospodin, kdy s domem izraelským i s domem judským uzavřu smlouvu novou,
9 ne jako byla ta smlouva, kterou jsem uzavřel s jejich otci v den, kdy jsem je vzal za ruku, abych je vyvedl ze země egyptské. Neboť oni nezůstali v mé smlouvě, a já jsem se jich zřekl, praví Hospodin.
10 A toto je smlouva, kterou uzavřu s domem izraelským po oněch dnech, praví Hospodin: Dám své zákony do jejich mysli a napíšu jim je na srdce. Budu jim Bohem a oni budou mým lidem.
11 Pak už nebude učit druh druha a bratr bratra a nebude vybízet: ‚Poznej Pána,‘ protože mě budou znát všichni, od nejmenšího až po největšího.
12 Slituji se nad jejich nepravostmi a na jejich hříchy už nevzpomenu.‘
13 Když Bůh mluví o nové smlouvě, říká tím, že první je zastaralá. Co je zastaralé a vetché, blíží se zániku.

2 Pt 2, 9 Vy však jste ‚rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid náležející Bohu‘, abyste hlásali mocné skutky toho, kdo vás povolal ze tmy do svého podivuhodného světla.
10 Kdysi jste ‚vůbec nebyli lid‘, nyní však jste lid Boží; pro vás ‚nebylo slitování‘, ale nyní jste došli slitování.

Tt 2, 14 On se za nás obětoval, aby nás vykoupil ze všeho hříchu a posvětil za svůj vlastní lid, horlivý v dobrých skutcích.

Ř 9, 24 na nás, které povolal nejen ze židů, ale i z pohanských národů.
25 Jak je psáno u Ozeáše: ‚Lid, který není můj, povolám za svůj lid a Nemilovanou nazvu Milovanou,
26 a kde bylo řečeno: Vy nejste můj lid, tam budou nazváni syny Boha živého.‘

Jak bys dal do souvislosti tyto texty nebo-li mají něco společného?

Díky za tvůj pohled

yxoxs

Pro Yxoxse, který napsal:

Jenže problém je v tom, že Pomazaného potřebuje každý, jak ten který není schopen dojít spravedlnosti na základě skutků Zákona (Židé), tak i ti, kteří nejsou pod Zákonem (pohané).

Co to zase vymýšlíš za nový problém? Samozřejmě, že Mašiacha potřebuje jak Žid, tak nežid. Ani jede ani druhý přece „není schopen dojít spravedlnosti na základě skutků Zákona“. Ten, kdo nepřijímá Ješuu ha-Mašiach, a je jedno zda se jedná o Žida nebo pohana, je i nadále pod Zákonem, který ho usvědčuje z hříchu. A tak, co se týče Zákona platí jak pro Žida, tak pro nežida, toto: „Ti, kteří neměli zákon a hřešili, také bez zákona zahynou; ti, kteří znali zákon a hřešili, budou odsouzeni podle zákona.“ (Římanům 2:12, EP) Proto všichni, ať znají Zákon či ne, umírají.

Proto také tolikrát ap. Pavel psal, že již není rozdílu mezi Židem a Řekem.

Apoštol Pavel nikdy netvrdil, že by byl někdy, co se týče potřeby Mašiacha, rozdíl mezi Židem a Řekem. Slovní spojení „už rozdíl mezi“ (Galatským 3:28, EP) vkládají do svých překladů ti, kdo se mylně domnívají, že ten rozdíl někdy byl.

Také tam stojí zásadní úvaha pro každého v dnešní době, že naplnění Zákona a Proroků je láska k bližnímu. Myslím si, že pro toho, kdo tomu uvěřil a žije tak, tak aniž by stále sledoval jestli to je dle Zákona-litery (která mimochodem dle slov Pavla - zabíjí) jej vlastně naplňuje. Není náhodou Láska-všecho oč tu jde???

Apoštol Pavel napsal, že láska je „naplněním zákona“ (Římanům 13:10, EP). Tím ovšem vymezil, co je láska. Ne vše, čemu dnes lidé říkají láska, je totiž „naplněním zákona“. A tak pokud hovoříš o lásce, která se odmítá zabývat zákonem a vycházet z něho, pak ve skutečnosti zaměňuješ lásku s bezzákonností a o takovou záměnu v žádném případě apoštolu Pavlovi nešlo. Proto se mýlíš, když píšeš o tom, co jsem napsal, takto:

Jistě, Martine, co jsi výše napsal je pravda, ale není to svoboda, protože svoboda je v Kristu, v lásce.

V Kristu totiž mohu zachovávat Tóru a přitom mi nehrozí, že by mě jeho litera zabila a navždy oddělila od Boha. V tom spočívá ona svoboda v Kristu a ne v jakési pseudolásce, která se odmítá zabývat a řídit Zákonem.

Omlouvám se,asi trochu odbočím a poprosím vás o názory na narozeniny. Slavit, či nikoliv? SJ to zakazují na základě asi tří veršů, ale to nějak mě neuspokojuje. Proč lze slavit slavit výročí svatby a ne narození dítěte? Pokud by záleželo na mém svědomí, tak se nějak nebouří. Děkuji

Borinka napsal: Slavit, či nikoliv?

Záleží na tom, čemu říkáš slavit...

Borinka napsal: Omlouvám se,asi trochu odbočím a poprosím vás o názory na narozeniny. Slavit, či nikoliv? SJ to zakazují na základě asi tří veršů, ale to nějak mě neuspokojuje. Proč lze slavit slavit výročí svatby a ne narození dítěte? Pokud by záleželo na mém svědomí, tak se nějak nebouří. Děkuji

Ahoj,Borinko.Krátce.My "slavíme"tak že popřejem.Když je nějaké výročí,mamina měla v létě 50 Koupil se sud,grilovalo se pozvaly se sousedi,naše 4 děti a rodiče a přátelé dětí prostě bylo veselo až do "rána".Nikdo se neunavil tak aby....Všichni spokojeni.I naše svědomí.

Borinka napsal: názory na narozeniny....

Milá Borinko, tohle téma mne kdysi taky zajímalo a ráda bych se s Tebou podělila o to, co jsem k danému tématu našla. V první řadě bych ráda poukázala na Vánoce, což je (narozdíl od tvrzení SJ) nejstarší křesťanský svátek - a slavení narozenin našeho Pána, Ježíše Krista.
(Však oni ve VRO dobře vědí, proč ctí jen Pánovu smrt! Kdyby povolili i slavení narozenin Krista, vyvstala by otázka, proč tedy neslavit vznik života jiných lidí, kteří pro nás něco znamenají).

V Římě bylo zvykem slavit narozeniny velkých mužů (tzv. dies natalis) mezi něž patřili vládci a když se neznalo skutečné datum, zvolil se jiný významný den jako symbolické narozeniny. Křesťané chtěli podobně uctít svého Pána, a protože z evangelia nebyl znám skutecný den jeho narození, zvolili se 25. prosinec. Datum narození Ježíše se namáhali teologové zjistit už od 3. století. Přitom přišli k přesvedčení, že Jan Křtitel se narodil o letním slunovratu, kdežto Kristus vzhledem k údaji v Lukášove evangeliu (Lk1,26: „V šestém měsíci byl anděl Gabriel poslán od Boha do galilejského města, které se jmenuje Nazaret.“) byl počat o jarní rovnodennosti a musel se tedy narodit o zimním slunovratu.

Druhým důvodem bylo, že na 25.prosinec, den zimního slunovratu, se stanovil svátek boha slunce (zavedený císařem Aureliánem roku 274). Aby římská obec čelila tomuto pohanskému svátku, stanovila Narození Páně právě na tento den; vždyt Kristus podle Písma je „slunce spravedlnosti“ (viz. Malachiáš 4,2) a „světlo světa“ (viz. Jan 8,12). Avšak nebyl to pouhý protest proti pohanství, tehdy ještě velmi živému, ale také velký zájem o osobu Spasitele, který stojí v popředí rozšiřujícího se křesťanství.

Za oslavu narozenin můžeme tedy považovat i oslavu při narození Ježíše, děťátka v jesličkách, kdy se oslavovalo, nosily se mu dárky (mudrci)...apod.

SJ uvádějí, že při oslavě narozenin se vždy dělo "něco špatného" nebo že je slavili pohané. Není tomu tak. I děti věrného muže Joba, jenž se i mezi SJ dává za vzor ctností slavily narozeniny, nebo-li jak se tomu tehdy říkalo "svůj den". Web 4witness.org se docela dobře ptá stávajících SJ: "Pokud jsou narozeniny samy o sobě špatné, proč Bible chválí Joba jako spravedlivého muže (Job 1:1), když dovoloval svým synům a dcerám slavit narozeniny, viz Job 1:4?"

(prameny z katolik.cz+www.ptejteseknihovny.cz+4witness.org)

Takže já považuji Vánoce i Velikonoce (a myslím oprávněně) za ryze křesťanské, spojené plně s životem našeho Pána a upomínkou na něj a narozeniny za oslavu zrození nového života, jehož si Bůh vždycky váží, neboť právě ON posílal každý z těchto "nových životů" na svět.

Děkuji všem za odpověď a mám z toho upřímnou radost. Souhlasím s tím,co napsala Alea, že narozeniny nejsou pití alkoholu, ale je to o tom ,jak potěšit člověka, kterého máme rádi a vážíme si ho a připomínáme si, že v den, kdy přišel na svět, to bylo Boží vůlí....a Bůh se jistě raduje při zrození každého nového života.

Mnozí mí kolegové (ne SJ, ale jak věřící tak i nevěřící) v mé minulé i současné práci slaví v zaměstnání své narozeniny takto:
Přinesou bonbóny, obejdou nás a mnozí k tomu ani nic neřeknou.
Na dotaz, co se děje, odpovídají v různých podobách něco ve smyslu: ,,Ale, nic, jsem zase
o nějaký ten rok starší´´.
Vstanu a přátelsky a upřímně prohodím (jako mnozí další): ,,Tak Ti do dalších let přeju mnoho
zdraví, štěstí, úspěchu apod. (podle to, jak je ten člověk založen a jak ho znám).
Zasmějeme se, mnozí ,,oslavenci´´ řeknou: ,,Ani mi negratuluj, v mém věku už to nestojí za to´´ apod.

Neboli spousta mých kolegů pojímá narozeniny (aspoň v zaměstnání) jako příležitost, že oni sami něco přinesou a prostě se podělí o to, že je zrovna den jejich narození.
Většinou se složíme na nějakou pozornost (často až poté, co nám ,,oslavenec´´ dá bonbóny, protože vesměs nikdo nehlídá, kdy co kdo má) a upřímně a zcela neokázale to někdo z nás předá s tím, že mu přejeme vše nej... a tím to zvadne.


Jedna bohatá rodina z řad SJ prožívala minulý týden radostnou událost, na krajském sjezdu byla křtěna jejich dcera.
Aby se nic nepromeškalo, tak dlouho dopředu byli jednotliví členové sboru zváni na ,,křesťanské posezení´´(rozuměj: oslavu křtu) hned na večer v den, kdy byly křty součástí sjezdového programu.
Některým se nechtělo, zdálo se jim to příliš okázalé a navíc, kdo má ještě sílu na to, aby po sjezdu jel ještě na nějaké společenství, že?..Jenže, odmítnout účast na tak radostné události jako je ,,společná radost nad nově pokřtěným´´se jaksi nehodilo a navíc, onen sbor je malý a drtivá většina, včetně všech starších sboru, již svou účast přislíbili a všeobecně se to vědělo.
Takže nakonec přijelo do domu oné bohaté rodiny asi 60 lidí (drtivá většina sboru).
Jedlo se, pilo se, gratulovalo se, dárky a kytky se nosily.

A tak ti, co na té oslavě ve velkém jedli a pili a oné pokřtěné dceři málem ,,slavobránu´´ udělali, jsou ve většině případů ti, co by svému kolegovi v práci nic nepopřáli, i kdyby se jednalo o kolegu co nejupřímnějšího a nejméně nápadného, který by je jen skromně obešel s bonbóny (nebo by popřáli, ale nikdy by se k tomu veřejně před jinými SJ nepřiznali...jsou to přece ty HRŮZNÉ narozeniny, u kterých si dle výkladu VRO všimli, že se o nich v Bibli mluví negativně, a proto je ze své vlastní vůle přestali slavit)...

Ale křest jediné dcery rodičů?
To je přece ,,svatá oslava´´... a že v mnohém připomínala a v mnohém probíhala jako oslava narozenin? Možná, ale to je přece něco úplně jiného, ne? I andělé v nebi se radují ...

Pro Martina Cibulku:

Dříve, než Ti dnes začnu psát, tak něco ke změně toho, jak se prozatím na Tebe budu obracet. Většina bratrů a sester Tě zde alespoň občas pozdraví. U Tebe jsem žádný pozdrav za těch pět a půl roku nezaznamenal. Budu rád, když mi můj názor vyvrátíš, ale vidím v tom stejný přístup, jaký mají Svědkové Jehovovi k těm, které označují za odpadlíky – nemají je zdravit. Jaký máš Ty důvod k tomu, že zde nikoho nezdravíš?



Nyní k Tvému příspěvku z 22.11.12 14:34 str. 2 (https://straznavez.forumczech.com/t768p15-kipa-neboli-jarmulka)

Apoštol Pavel sice tuto tradici ustanovil za normu pro Korintský sbor, samotnou tradici však převzal od židovských autorit mesiánských věřících té doby.

Já věřím, že tato norma nebyla ustanovena pouze pro korintský sbor. I když apoštol Pavel neměl ke všemu, co psal příkaz od Pána (1 Kor 7:25), tak měl Božího Ducha (1 Kor 7:40). A to, co bylo z Božího Ducha a nemělo zůstat pouze lokální normou, se stalo součástí Písma, aby se podle toho mohla řídit celá Kristova církev v každé době, a ne pouze jeden místní sbor v určitém časovém období.

Věřím, že vše, co potřebujeme vědět, je již v Pěti knihách Mojžíšových. Protože však lidé mají problém s porozuměním, přichází na pomoc Duch svatý, aby věřící mohli správně tu kterou micvu (přikázání) plnit. Protože zároveň dochází k nejrůznějším změnám ve zvyklostech, které lidi zachovávají, přichází Duch svatý na pomoc věřícím v dnešní době i proto, aby jim pomohl rozlišit, co je zvyk, který odporuje Tóře, a co je zvyk, který neodporuje Tóře.

Ano, a dělá to skrze Písmo, do kterého patří i spisy apoštola Pavla (2 Pt 3:16). Tak se Písma drž a „nepřidávej nic k jeho slovům, aby tě nepokáral, a aby ses nemusel prokázat jako lhář.“ (Př 30:6 Český studijní překlad)

Dt 4:2 se týká výhradně toho, co řekl Moše (Mojžíš), a ne toho, co čteme na jiných místech Písma.

Tak se toho drž a „nepřidávej nic k jeho slovům, aby tě nepokáral, a aby ses nemusel prokázat jako lhář.“ (Př 30:6 Český studijní překlad)

Kdybys to uznal a zároveň lpěl na výkladu, který zde razíš, musel bys odmítnout i to, co učil apoštol Pavel, jako něco, co je přidáno k těm slovům. Uvědomuješ si to?

Ale já přece uznáván, že ke slovům Mošeho (Mojžíše) nemám nic přidávat. S tím máš problém Ty, ne já. Stále zde sčítáš jabka a hrušky. Jestliže je někdo autorizován Duchem Svatým (jako apoštol Pavel), tak má prostě právo vysvětlit, jak má která micva být v té či oné situaci naplňována. Pokud se takové vysvětlení má stát normou pro církev Boží v každé době, je zapsáno do Písma. Pokud se takovou normou stát nemá, tak do Písma zapsáno není. Je snad někde v Písmu zapsáno, že muž nesmí bez kipy na shromáždění Božího lidu? Učil snad něco takového Ježíš nebo apoštolové? Proč máš stále takový problém s tím, aby ses řídil Písmem a ne lidskou tradicí?

To, že se v některých společenstvích vyžaduje od mužů, aby měli během shromáždění na hlavě kipu, neznamená, že je bráněno těm, jejichž svědomí jim to nedovoluje, aby se nemohli účastnit shromáždění Božího lidu. Je přece dost takových shromáždění, kde to vyžadováno není.

Jestli jsem Tě dobře pochopil, pak jedním z takových shromáždění je také to, do kterého chodíš i Ty. Je příjemné vědět, že to tak je.

Kromě toho ne každý, kdo něco odmítá, má Ruach ha-Kodeš a je součástí shromáždění Božího lidu

.

A stejně tak, ne každý, kdo o sobě tvrdí, že má Ruach ha-Kodeš, ho skutečně má, i když se účastní shromáždění Božího lidu. Podmínkou toho, aby ho mohl mít, je, že se drží Písma a nepřidává nic k jeho slovům, aby nebyl pokárán, a aby se nemusel prokázat jako lhář (Př 30:6 Český studijní překlad). Nebo snad věříš, že ti, kdo budou jednou odhaleni jako lháři, protože přidávali k Božím slovům, mohli mít Božího Ducha?

Tradice umývání rukou před jídlem není ani nebiblická

Kde v Bibli je tedy řečeno, že mytí neomytýma rukama člověka znečišťuje (Mt 15:20)?

ani mylná (zkus to tvrdit zdravotníkům!).

Nevěřím, že jsi nepochopil, o co Ježíšovi v tomto sporu s farizeji šlo. Ježíš nebyl nějakým propagátorem žloutenky typu A. Důvodem, proč odmítal farizejské omývání rukou, bylo, že z něj farizeové udělali náboženský požadavek. Podobně jako rabíni z kipy.

Ale já jsem přece pochopil, o čem je jeho argumentace. O vytrhávání veršů z kontextu a napasování na to, co někdo chce vidět, a to i za cenu toho, že historicky tu souvislost nelze doložit.

Asi jsi nebyl pozorný a objektivní čtenář.

No, soud (alespoň ten podle Bible) především vyžaduje, aby žalobce zdůvodnil svou žalobu. Proč si pořád plete Boží způsob rozsuzování se způsoby tohoto světa, kde schopný obhájce je schopný vysekat i toho největšího ničemu jen díky procesním chybám, kterých se dopustí vyšetřovatelé či soudci, a menší schopnosti obhájce druhé strany?

Proč stále chápeš někoho, kdo má odlišný názor, než Ty, nebo Mesiánští Židé, jako žalobce? Bratr Avram Yehoshua si pouze dovolil vysvětlit důvody, pro které kipu nenosí. To je vše. Pokud vím, tak Židy, ani ty Mesiánské, kvůli nošení kipy k soudu nedal.

Jak už jsem napsal výše a i zdůvodnil, Tvůj výklad Dt 4:2 je naprosto scestný a proto se jím neřídil ani Adon Ješu‘a ani jeho apoštolé.

Rozumím dobře tomu, že zde tvrdíš, že Ježíš a apoštolové přidávali a ubírali z příkazů Tóry? Pokud ano, můžeš mi, prosím doložit, kde to Ježíš nebo apoštolové činili?

Taková logika by platila jen v tom případě, že by nasazení kipy nebylo pro nikoho povzbuzením. Proč stále upřednostňuješ svůj pohled na věc (a těch, kteří přijali tradici, podle níž nasazení kipy odporuje slovům z 1. Korintským 11:4), před pohledem na věc jiných (např. židů)?

Kdybys četl pozorněji mé příspěvky, tak bys věděl, že nemám nic proti tomu, abys Židy povzbuzoval tím, že si nasadíš kipu. Nemám naprosto nic ani proti tomu, když si ji nasadíš na shromáždění Božího lidu. Pokud však budeš nutit druhé, aby si ji buď nasadili, nebo je na shromáždění nepustíš, pak se proti takové nebiblické nehoráznosti musím postavit. To je vše.

Mít třásně není příkaz pro lidi z národů, ale pro židy. Někteří židé (i mesiánští) proto zakazují, aby třásně nosili nežidé.

Mohl bys mi prozradit, kde v Písmu je napsáno, že někteří židé (i mesiánští) mají lidem z národů zakazovat nošení třásní?

Třásně mají totiž připomínat povinnost zachovávání všech přikázání Tóry, Tóra však od lidí z národů toto nevyžaduje.

Takže lidé z národů, kteří se rozhodnout, že chtějí dodržovat vše z Tóry mimo obřízky, mají zakázáno dodržovat přikázání o třásních? A možná také mají zakázáno chodit neoholení, aby náhodou nevypadali jako pravověrní Židé, když jimi svým původem a navíc bez obřízky nejsou.

Ode všech, ať už židů či nežidů, však Tóra vyžaduje, aby uznávali Boha jako autoritu, což symbolizuje kipa; proto je obvykle vyžadováno její nasazení jak po židech, tak nežidech.

Kde Tóra říká, že to je kipa, co symbolizuje u židů i nežidů, že uznávají jako autoritu Boha? A Tobě fakt připadá v pořádku, když někdo zakazuje dodržovat to, co přikazuje Tóra (nošení třásní), a to co nepřikazuje, si naopak vynucuje (nasazení kipy)? Není náhodou něco podobného i v Mt 15:3-9?

V naší mesiánské skupince je zvykem, aby muž měl kipu během shromáždění na hlavě (zatím jsme nikoho k tomu nenutili proti jeho vůli) a nikomu nebráníme, aby měl na oděvu nebo na talitu třásně (věřícím mužům to naopak doporučujeme).

Konečně něco rozumného.

witness napsal:Pro porovnání:
SITUACE 1:
Mnozí mí kolegové (ne SJ, ale jak věřící tak i nevěřící) v mé minulé i současné práci slaví v zaměstnání své narozeniny takto:Přinesou bonbóny, obejdou nás....
Neboli spousta mých kolegů pojímá narozeniny (aspoň v zaměstnání) jako příležitost, že oni sami něco přinesou a prostě se podělí o to, že je zrovna den jejich narození.

SITUACE 2:
(stalo se opravdu minulý víkend, vím to z vyprávění očitého svědka)

Jedna bohatá rodina z řad SJ prožívala minulý týden radostnou událost, na krajském sjezdu byla křtěna jejich dcera.
Aby se nic nepromeškalo, tak dlouho dopředu byli jednotliví členové sboru zváni na ,,křesťanské posezení´´(rozuměj: oslavu křtu) hned na večer v den, kdy byly křty součástí sjezdového programu....nakonec přijelo do domu oné bohaté rodiny asi 60 lidí (drtivá většina sboru). Jedlo se, pilo se, gratulovalo se, dárky a kytky se nosily.

A tak ti, co na té oslavě ve velkém jedli a pili a oné pokřtěné dceři málem ,,slavobránu´´ udělali, jsou ve většině případů ti, co by svému kolegovi v práci nic nepopřáli, i kdyby se jednalo o kolegu co nejupřímnějšího a nejméně nápadného......

Dobré srovnání. U SJ je opravdu mnoho paradoxů....
(Co se týče uvedeného příkladu - myslím, že se tak děje ve většině rodin SJ, my měli také potřebu si ty svátky nějak "nahrazovat", takže se slavily všechna výročí různých důležitých událostí od svatby po křest a také tzv. "dárkové dny" kdy každý dostal několik dárků - takové světské Vánoce v zastoupení ).

Milý witnessi, krásně jsi ty situace popsal, tak nějak to probíhalo i u nás. Většinou jsme dostávali dárky o nějaký ten den dříve s tím, že zasvěcení to komentovali, že to není k narozenínám, nebo k vánocům /i když bylo/, ale že je to z lásky. Můj nevěřící manžel to těžce snášel a tak vánoce jako takové byly prožity ve výčitkách a hádkách. Nakonec jsme se stejně rozvedli, naštěstí. Vánoce ale ani teď neslavíme, nemám ten čas ráda. Narozeniny "slavíme". Upeče se dort, sejdou se milí známí, pánové si dají pivko, dámy sklenku vína, zazpíváme si při kytaře. A těším se na to, až upeču první dort své vnučce... beze strachu, že páchám hřích...

Borinka napsal:
A těším se na to, až upeču první dort své vnučce... beze strachu, že páchám hřích.

A jak se na tyto věci dívají rodiče Tvé vnučky neboli Tvá dcera,
o které jsi tu už psala a její manžel?
Jsou SJ?
Pokud ano, jsou přesvědčení SJ?
Nedojde ze strany byť jen třeba jednoho z nich k námitkám, že děláš ,,nebiblické´´ věci?

Oba rodiče jsou SJ, ale každý trochu jinde. Dcera to má v hlavě srovnané a nemá s tím problém. U jejího manžela je to trochu složitější, ale myslím si, že to bude také bez problémů. Samozřejmě za ně mluvit nemůžu,uvidíme. Ale dortík bude.

Oba rodiče jsou SJ, ale každý trochu jinde. Dcera to má v hlavě srovnané a nemá s tím problém. U jejího manžela to je trochu složitější, ale myslím si, že to bude také bez problému. Samozřejmě za ně mluvit nemůžu, uvidíme. Ale dortík bude........... pokud mi Bůh dopřeje, abych se toho dožila ve zdraví....

Borinka napsal:Dcera to má v hlavě srovnané a nemá s tím problém.

Vždycky, když píšeš o své dceři, tak je z toho cítit silné pouto.
Musíš ji mít hodně ráda..

U jejího manžela je to trochu složitější

Neboli na rozdíl od dcery je zřejmě stále, aspoň nějak, pod vlivem VRO.

ale myslím si, že to bude také bez problémů

Takže problém s neústupností asi mít nebude...

Samozřejmě za ně mluvit nemůžu,uvidíme.

Pokud mezi nimi funguje upřímná a jeden druhého respektující komunikace,
tak se vždy dá najít nějaký přijatelný kompromis.
Dvojí výchova v opačném duchu, co se týče organizace SJ, by určitě vnučce neprospěla,
začala by brzy rodiče vnímat jako soupeře, takže bude záležet na tom, jak se oba na výchově domluví a jak budou ochotni v rozumné míře i ustoupit jeden druhému.
Určitě jim v tom i Ty podáš pomocnou ruku, nemýlím li se.

Mám v tom totiž zkušenost ze své blízké rodiny, kdy má neteř byla vychovávána, aspoň do svých cca 5-6 let v rodině, kdy matka byla v dané době horlivá SJ a otec nevěřící.
Rozvedli se a matka si poté vzala jednoho SJ, ale to zase byl pokrytec, který navenek chtěl působit jako příkladný SJ, ale v soukromí dělal věci nejen v rozporu s pokyny VRO, ale hlavně v rozporu s Biblí.

Ona dcera je dnes dospělá, vdaná, sama teď čeká dítě, ale její vlastní rozporuplná výchova, kdy viděla jednak nesoulad názorů mezi jejími biologickými rodiči a poté i viditelné pokrytectví SJ otčíma (který jí navíc dával viditelně najevo, že pro něj jako adoptovaná dcera nic neznamená), v ní zanechala hluboké citové šrámy a stopy.
Přeje si dnes hlavně to, aby její vlastní dítě nikdy nemuselo projít takovým bahnem, jakým si ve svém dětství prošla ona sama.

Pro Jiřího Breie, který se ptá:

Jaký máš Ty důvod k tomu, že zde nikoho nezdravíš?

Ten důvod je prostý. Považuji totiž pozdravy v diskuzi za rušivý element. Je to něco takového, jako když je na nějaké veřejné schůzi vedena rozprava a pokaždé, když někdo do veřejné místnosti vstoupí nebo odejde, upozorňuje na svůj příchod nebo odchod nejrůznějšími hlasitými pozdravy. Přitom by bylo taktnější tiše se někde usadit, sledovat vývoj rozpravy a vstupovat do ní až tehdy, kdy jsem v obraze o co jde, a to bez zbytečných ceremonií. A pokud náhodou někoho předmět diskuze přestane zajímat a diskuze je ještě v plném proudu, měl by se zase tiše vytratit, aby nikoho nerušil. To je celé.

Já věřím, že tato norma nebyla ustanovena pouze pro korintský sbor. I když apoštol Pavel neměl ke všemu, co psal příkaz od Pána (1 Kor 7:25), tak měl Božího Ducha (1 Kor 7:40). A to, co bylo z Božího Ducha a nemělo zůstat pouze lokální normou, se stalo součástí Písma, aby se podle toho mohla řídit celá Kristova církev v každé době, a ne pouze jeden místní sbor v určitém časovém období.

Co se týče zahalování či nezahalování hlavy, i já přece věřím, že to byla norma, která se dodržovala nejen v korintském sboru, a dokonce uznávám, že to, co napsal apoštol Pavel, je z Ducha svatého. Mám pouze odlišný pohled na výklad toho, co apoštol Pavel napsal. Kipu prostě nepovažuji za předmět, který zahaluje hlavu (viz 1. Korintským 11:7).

Tak se Písma drž a „nepřidávej nic k jeho slovům, aby tě nepokáral, a aby ses nemusel prokázat jako lhář.“ (Př 30:6 Český studijní překlad)

Ten spor ohledně kipy mám s Tebou právě proto, že se snažím držet se Písma a nepřidávat nic k jeho slovům. Ty však přesto píšeš:

Ale já přece uznáván, že ke slovům Mošeho (Mojžíše) nemám nic přidávat. S tím máš problém Ty, ne já. Stále zde sčítáš jabka a hrušky. Jestliže je někdo autorizován Duchem Svatým (jako apoštol Pavel), tak má prostě právo vysvětlit, jak má která micva být v té či oné situaci naplňována. Pokud se takové vysvětlení má stát normou pro církev Boží v každé době, je zapsáno do Písma. Pokud se takovou normou stát nemá, tak do Písma zapsáno není. Je snad někde v Písmu zapsáno, že muž nesmí bez kipy na shromáždění Božího lidu? Učil snad něco takového Ježíš nebo apoštolové? Proč máš stále takový problém s tím, aby ses řídil Písmem a ne lidskou tradicí?

Neexistuje norma Písma, z níž by vyplývalo, že se musí vše dít v každé době a na každém místě stejně. Jak už jsem napsal, věřím, že Duchem vedení vedoucí mohou v určitých chvílích vyžadovat určitou věc z důvodů, které ti, kdo nejsou vedení Duchem, nebo ti, kdo nemají tutéž zodpovědnost, nemusejí plně rozumět. Proto je pro mne podstatné to, zda určitý požadavek neodporuje Tóře, a ne to, zda je určitý požadavek zapsán v Písmu.

Kde v Bibli je tedy řečeno, že mytí neomytýma rukama člověka znečišťuje (Mt 15:20)?

Myslel jsem, že jsi měl namysli tradici umývání rukou a ne vývody, které z té tradice dělali například farizeové.

Důvodem, proč odmítal farizejské omývání rukou, bylo, že z něj farizeové udělali náboženský požadavek. Podobně jako rabíni z kipy.

No, můj názor je ten, že Ješu‘a omývání rukou neodmítal, pouze to pravidlo v několika případech ignoroval, aby poukázal na ignorování podstaty tohoto pravidla ze strany farizeů (viz Lukáš 11:37-42). To, že farizeové říkali o učednících Ješuy: „Vždyť si před jídlem neomývají ruce“ (Matouš 15:2, EP), ještě neznamená, že si je neomývali před jídlem nikdy.

Proč stále chápeš někoho, kdo má odlišný názor, než Ty, nebo Mesiánští Židé, jako žalobce? Bratr Avram Yehoshua si pouze dovolil vysvětlit důvody, pro které kipu nenosí. To je vše. Pokud vím, tak Židy, ani ty Mesiánské, kvůli nošení kipy k soudu nedal.

No, zde nejspíš došlo k nedorozumění z chyby, kterou jsem udělal v textu. Napsal jsem: „Proč si pořád plete Boží způsob rozsuzování se způsoby tohoto světa, kde schopný obhájce je schopný vysekat i toho největšího ničemu jen díky procesním chybám, kterých se dopustí vyšetřovatelé či soudci, a menší schopnosti obhájce druhé strany?“, ale chtěl jsem napsat: „Proč si stále pletete ...“, tzn. Vy, kdo mě považujete za toho, kdo se pasoval do role obhájce židovské tradice, přičemž vůči této tradici zaujímáte postoj jako žalobci.

Rozumím dobře tomu, že zde tvrdíš, že Ježíš a apoštolové přidávali a ubírali z příkazů Tóry? Pokud ano, můžeš mi, prosím doložit, kde to Ježíš nebo apoštolové činili?

Nerozumíš! Pouze tvrdím, že podle Tvých kriterií by tomu tak bylo!

Kdybys četl pozorněji mé příspěvky, tak bys věděl, že nemám nic proti tomu, abys Židy povzbuzoval tím, že si nasadíš kipu. Nemám naprosto nic ani proti tomu, když si ji nasadíš na shromáždění Božího lidu. Pokud však budeš nutit druhé, aby si ji buď nasadili, nebo je na shromáždění nepustíš, pak se proti takové nebiblické nehoráznosti musím postavit. To je vše.

Ale já přece čtu pozorně. Vystupuješ proti mně jen proto, že věřím, že Duchem vedení vedoucí mohou v určitých chvílích vyžadovat určitou věc z důvodů, které ti, kdo nejsou vedení Duchem, nebo ti, kdo nemají tutéž zodpovědnost, nemusejí plně rozumět.

Mohl bys mi prozradit, kde v Písmu je napsáno, že někteří židé (i mesiánští) mají lidem z národů zakazovat nošení třásní?

Já snad v Tobě vzbudil naději, že Ti takové místo Písma prozradím? Jestli ano, pak se obávám, že s pozorným čtení příspěvků druhých máš problém spíše Ty sám (a týká se to i toho, co jsem napsal o třásních).

Kde Tóra říká, že to je kipa, co symbolizuje u židů i nežidů, že uznávají jako autoritu Boha?

Pokud chceš prokazovat lásku bližním z řad židů, pak se postoj ke kipě nesmí odvíjet od otázky, „kde Tóra říká, že to je kipa, co symbolizuje u židů i nežidů, že uznávají jako autoritu Boha“, ale od toho, co kipa podle židů symbolizuje.

witnessi, děkuji za popsanou zkušenost, ale věřím, že u nás taková situace nenastane.

Bráškové a sestřičky.

Ahoj Martine,

Proto všichni, ať znají Zákon či ne, umírají.

To máš pravdu, jenže někteří bez naděje a jiní s nadějí (ti kteří jsou v Kristu svobodni od litery Zákona).

Ne vše, čemu dnes lidé říkají láska, je totiž „naplněním zákona“. A tak pokud hovoříš o lásce, která se odmítá zabývat zákonem a vycházet z něho, pak ve skutečnosti zaměňuješ lásku s bezzákonností a o takovou záměnu v žádném případě apoštolu Pavlovi nešlo.

No o tom to je, ty k lásce asi stále potřebuješ Tóru, tedy psanou literu, ale někteří, kteří přijali Krista, který je prostředníkem nové smlouvy, tak jejich láska je výsledkem vepsaného zákona do jejich srdcí, a nemyslím si, když Pavel v dopise Židům hovoří o zastaralosti Zákona, že tím zákonem vepsaným do srdcí, musí být totožný Zákon-litera, protože ta musela být vysvětlována, ale kdo přijal Krista a tedy i zákon svobody, který je vepsán do srdcí, tak ti, jak Bůh ujišťuje, již nemají potřebu se o Bohu navzájem učit, což pro ty, co byli pod literou Zákona museli.

V Kristu totiž mohu zachovávat Tóru a přitom mi nehrozí, že by mě jeho litera zabila a navždy oddělila od Boha. V tom spočívá ona svoboda v Kristu a ne v jakési pseudolásce, která se odmítá zabývat a řídit Zákonem.

To je přesně ono, ty to popisuješ jako pseudolásku a BS to popisuje jako období kdy věřící v Krista jsou pod novou smlouvou.

Nevím jak ty, ale mě o tom přesvědčuje 5. - 10. kapitola dopisu Židům.