Kam teď, když jsem od Svědků odešel?

Asi to tu bude pro vás dost těžké čtení, z hlediska pochopení Boží milosti je to poměrně stěžejní článek, proto sem dodám link, jenom ho neumím udělat modře, aby se na něj dalo pouze kliknout.

http:zod.reformace.cz/velka-pelagianska-hereze-cislo-108

Tonda Vlas napsal:...vše mají postavené na tom, co jsem nazval praktikováním "zásluhového náboženství". V tom máš pravdu, je to můj vlastní termín. Nevím však, jak to vystihnout jinak.

To je velmi dobrý termín. Já jsem si to nedavno definoval jako propastný rozdíl mezi skutky zákona a skutky víry. Tedy určité skutky jsou pro křesťana nezbytné, ale vždy to musí být skutky přímo motivované vírou, ne jakýmkoli zákonem. A život SJ je život podle zákona VSSJ. Sice lze občas zaslechnout nebo číst věty typu "věčný život si nemůžeme zasloužit", ale praxe je jiná.

Pominu-li případy, kdy starší místo návštěvy nemocné sestry honí hodiny ve službě - aby nepřestal být "příkladný", je to neustálý apel na svědomí, na "odměnu věčného života" (kterou si sice "nelze zasloužit" ale zato vysloužit v kazatelské službě), na neustálé duchovní pokroky, na projevy lásky (nikoli lásku samotnou) a na plnění křesťanských povinností podrobně naplánovaných VSSJ a neustálý důraz na zvyšování podílu na nich. Prostě burcování k výkonům.

O ťěch, kdo se jim věnují méně a nemají proto "vážný důvod" (nemoc, stáří, nikoli však studium ve škole nebo práce na směny) - zejména kazatelské službě a návštěvě shromáždění - se mluví jako o "slabších ve víře" a tak na ně ti "příkladní" i nahlíží (ve zdejším sboru SJ je to velmi citelné - jak někdo vynechá pár shromáždění, jak bratr nemá kravatu, jak sestra přijde v kalhotách nebo v sukni nad kolena, už jsou slyšet uvědomělé poznámky "příkladných" či alespoň vidět jejich vražedné pohledy... [ale jsou tam i tací, kterým toto hnidopišství opravdu hodně vadí]).
To vše je přiživováno neustálým chválením těch, kteří mají větší podíl na službě, kteří mají všechny děti "v pravdě", kteří mají více odvahy promluvit na pracovišti nebo ve škole, kteří nevynechají jediné shromáždění, atd. Ti, kterým se něco z toho nedaří, si obvykle sami připadají méněcenní a slabší ve víře.
Alespoň tak to fungovalo i u mě - když jsem se nedokázal soustředit na "přípravu" studijního článku Strážné Věže, když jsem měl kvůli práci na autě nabo baráku méně hodin ve službě nebo vynechal rodinné studium či shromáždění, když jsem před lety kvůli problémům s psychikou přestal chodit "dům od domu" (dříve jsem šel klidně i sólo - když jsem byl na SPS lichej) -obviňoval jsem se ze slabé víry, z nedostatečné lásky k Bohu a bližním, atd.

Smutný důsledek "zásluhového náboženství" se u mě projevil i tímo: když byly děti ještě malé, ptával jsem se jich: "co musíme dělat, abychom mohli žít v novém světě?" A děti naučeně odpovídaly: "musíme chodit do služby, musíme chodit na shromáždění, musíme číst Bibli..." musíme, musíme, musíme... Moje závěrečná věta, že si věčný život nemůžeme zasloužit, byla k ničemu, sám jsem jí nerozuměl.

Věčný život na základě víry v Kristovu oběť je ale úplně něco jiného, je to milost, a milost nelze získat jako odměnu či mzdu za něco (čím si odsouzenec může zasloužit milost hlavy státu?), je zdarma, je to dar Boží lásky.

Skutky takové víry v Boží milost pak plynou spontánně, z lásky, svědomí, z osobního pochopení věci, a nepotřebují nějaký seznam nezbytných křesťanských povinností - ten je naopak ubíjí. (nu a pokud spontánně neplynou, tak stím žádný zákon stejně nic nenadělá)

To dřívější zdeformované vnímání Božího odpuštění mělo vliv i na mé modlitby. Oslovovat Boha "Otče" jsem si troufl jen v určitých obdobích, kdy jsem se cítil "duchovně zdravější" či "méně hříšný" (nevím, jak to vyjádřit), když jsem se cítil mizerně a "víc hříšný", bylo oslovení samý titul. Ne že bych se už nikdy necítil mizerně kvůli svým hříchům, ale dnes chápu, že díky Kristově prolité krvi (prolité za mé hříchy místo mojí krve) tyto hříchy nijak neomezují volný přístup k Bohu a nijak nezmenšují Otcovu a Kristovu lásku ke mě.

Nějaký čas trvalo, než jsem to pochopil. Je zvláštní, že ještě jako ortodoxní SJ jsem v posledních letech celkem intenzivně vnitřně cítil, že mi něco na podstatě Kristova výkupného uniká.
Svůj podíl na tom měla i "nezasloužená laskavost" v PNS, jíž VSSJ nahradil "milost". Nezasloužená laskavost může být třeba to, že mě někdo zadarmo sveze = je to laskavost a ničím jsem si ji nezasloužil, ale "milost" v sobě nese odpuštění hříchů.

Myslím, že problém SJ bývá i v tom, že si myslí, že výkupné chápou, protože ho možná umí do jisté míry teologicky popsat, ale nežijí podle něho.

Tonda Vlas napsal:
Z doktorky znám sazeče a Jarka, ten tam však psal ještě co by SJ velmi málo.

Jarek se totiž chopil Bible - různých překladů a také řeckého textu - se záměrem dokázat přímo z Písma, že učení SJ je to "jediné pravé" jenže...

Tonda Vlas napsal:Asi to tu bude pro vás dost těžké čtení, z hlediska pochopení Boží milosti je to poměrně stěžejní článek, proto sem dodám link, jenom ho neumím udělat modře, aby se na něj dalo pouze kliknout.

http://zod.reformace.cz/velka-pelagianska-hereze-cislo-108

Mě ta stránka nefunguje. Pouze nadpis ZÁPAS O DUŠI a "Stránka nebyla nalezena"

Ahoj Jarku, hezky jsi o milosti popsal. Vnitřně jsem to tak cítil, proto s Tebou plně souhlasím.

Přátelé.

Řadoví SJ očekávají jen to, co je sám VRO naučil očekávat.

Tak to je přesný! :-)

Witnessi, díky za odpovědi se kterými se dá i v lecčem souhlasit. Jinak píšeš
o sobě různé podrobnosti, že být tu nějaký SJ - špion, tak tě musí odhalit, kdo jsi.

Jarku, pěkně jsi vysvětlil rozdíl mezi skutky zákona a skutky víry, mezi nezaslouženou laskavostí a milostí.

witness napsal:

Sazeči - myslel jsem jako že mi hrabe v hlavě ( to byl jen takový humor ).
Jsem rád, že jsi napsal, že uvnitř SJ i VRO mohou být fajn křestané.

Uvnitř VRO nemohou být fajn křesťané, to prostě není z principu možné,
mohou tam být maximálně jednotlivci, kterým ještě může být pomoženo, aby si uvědomili pravý stav věcí a pravými křesťany se teprve stali.
Setrvávání ve vedoucím sboru SJ nemá s pravým křesťanstvím nic, zhola nic společného.

VRO není vedoucí sbor, ale pomazaný akorát dle svého mínění. Nebo se mýlím? Nuže, znám jednu milou SJ, která se prohlašuje za pomazanou. Totéž platí jistě i u některých. Oni přece věří v Ježíše jako Pána i když mlčí a neoznamují ostatní SJ s ohledem vstupu do Božího království jako oni sami pro nebiblické učení. Tak jako u SJ, i u farizeů mnozí tají, aby nebyli odhaleni a vyloučeni. Viz Josefa a Nikodéma a tak je tomu mnohých uvnitř VRO.

Jan 19:38 Josef z Arimatie (který byl Ježíšův učedník, ale tajný, kvůli strachu z židovských představených) pak požádal Piláta, aby mohl sejmout Ježíšovo tělo z kříže. Pilát svolil, a tak přišel a sňal Ježíšovo tělo. 39Přišel i Nikodém (který kdysi přišel za Ježíšem v noci) a přinesl směs myrhy a aloe, okolo sta liber. 40Vzali Ježíšovo tělo a podle židovského pohřebního zvyku je zavinuli do pláten s těmi vonnými mastmi. 41Poblíž místa jeho ukřižování byla zahrada a v té zahradě nový hrob, v němž ještě nebyl nikdo pochován. 42A protože byl židovský den příprav, pochovali Ježíše do toho hrobu, neboť byl blízko.

Jsou ale i tací, kteří berou u SJ symboly nehodně. Ne proto, že by si mysleli, že symboly mají brát všichni křestané. Oni věří přesně tomu, co říká VRO , že do
nebe půjde jen 144 000 lidí, a přesto symboly berou. A jelikož ten počet, kdo bere symboly vzrůstá, určitě někteří berou symboly neoprávněně. Spíše z pocitu - já jsem jeden z těch vyvolených 144 000. Mnozí ve VRO mají za sebou třeba roky a roky věrné služby, různé zkoušky, avšak tito noví ,pomazaní´nežijí třeba zrovna příkladně a ani nejsou tak dlouho svědky. A znovu opakuji - jsou to lidé, kteří věří ve VRO a ve vyvolenost 144 000 lidí do nebe a ne v to, že symboly mají brát všichni křestané. Takže tito SJ mi vadí mnohem více než VRO.

Bulhar napsal:Jsou ale i tací, kteří berou u SJ symboly nehodně.

Tohle je taky zajímavá kapitola, co znamená nehodně. K tomu je dobré přečíst si v kuse 1Ko 11:19-34 (je vhodnější vzít si jiný překlad než PNS). Tam Pavel korintským vyčítá, že sice tomu říkají večeře Páně, ale udělali si z toho obyčejnou žranici a pijatiku. Nehodnost tedy není v tom, že jí a pije někdo, kdo není tzv. pomazaný, ale v tom, že význam té večeře znehodnotili a znevážili, že v tom nerozpoznávají tělo Páně.

Jasně Zbyšku, nechci se přít o slovíčka, jen jsem chtěl říct, že ten, kdo je SJ třeba jen 10 let a není zrovna nejpříkladnější a na Památné slavnosti, kterou považuje
za posvátnou, bere symboly a přitom naprosto věří ve VRO a v to, že jen 144 000
lidí půjde do nebe,tudíž se považuje za vyvoleného,tak takový SJ je mnohem pyšnější a pokrytečtější než VRO.

Bulhar napsal:jen jsem chtěl říct ...

Já jsem to pochopil. Ale přišlo mi vhodné při této příležitosti poukázat na další hrubý blud v učení SV.

Bulhar napsal: ...jen jsem chtěl říct, že ten, kdo je SJ třeba jen 10 let a není zrovna nejpříkladnější a na Památné slavnosti, kterou považuje
za posvátnou, bere symboly a přitom naprosto věří ve VRO a v to, že jen 144 000
lidí půjde do nebe,tudíž se považuje za vyvoleného,tak takový SJ je mnohem pyšnější a pokrytečtější než VRO.

Já bych to nehodnotil tak šmahem. Někdo takový "méně příkladný" třeba s pomocí Písma a DS dojde k takovému osobnímu poznání, ale ještě nerozeznává tucty omylů NSSJ - a tak symboly bere - a nemusí být pyšný a považovat se za něco víc, než jsou druzí (i když samozřejmě může...). Prostě - když dva dělají totéž, nemusí to být totéž.

Slyšel jsem o případech, kdy starší vyloženě pronásledovali někoho, kdo bere symboly, kdo ovšem neodpovídal jejich představě "pomazaného". Zpravidla právě nebyl dost rozvážný a moudrý a příkladný ("kdyby si Bůh chtěl někoho vybrat, tak určitě ne tohoto člověka - jsme tu přece my, mnohem příkladnější..."). Jakoby si Bůh někoho k něčemu vybíral podle vnějších znaků. To mi pak připomíná situaci popsanou Pánem Ježíšem:

Lukáš 18:11–12
Farizeus stál a začal se pro sebe modlit takto: ‚Ó Bože, děkuji ti, že nejsem jako ostatní lidé, vyděrači, nespravedliví, cizoložníci, nebo dokonce jako tento výběrčí daní. 12 Postím se dvakrát týdně, dávám desetinu ze všeho, co získám.‘

Jarku - já to beru, avšak ten kdo věří ve VRO a v to, že pouze 144 000 lidí jde do nebe, tak pokud není SJ nějakou dlouhou dobu, správně by ho to nemělo ani napadnout brát symboly.

Bulhar napsal:Jsou ale i tací, kteří berou u SJ symboly nehodně. Ne proto, že by si mysleli, že symboly mají brát všichni křestané. Oni věří přesně tomu, co říká VRO , že do
nebe půjde jen 144 000 lidí, a přesto symboly berou. A jelikož ten počet, kdo bere symboly vzrůstá, určitě někteří berou symboly neoprávněně. Spíše z pocitu - já jsem jeden z těch vyvolených 144 000. Mnozí ve VRO mají za sebou třeba roky a roky věrné služby, různé zkoušky, avšak tito noví ,pomazaní´nežijí třeba zrovna příkladně a ani nejsou tak dlouho svědky. A znovu opakuji - jsou to lidé, kteří věří ve VRO a ve vyvolenost 144 000 lidí do nebe a ne v to, že symboly mají brát všichni křestané. Takže tito SJ mi vadí mnohem více než VRO.

Podle tebe jsem byl pirátem, když jsem troufl žádat přijetí symbolů, kdy mi Pán uznal za hodného před málo dny a pro VRO a ostatní SJ včetně tebe ,mrtvý´ SJ?

Nebo by to nemělo spíš nechat na Pánovi než na VRO? Marná snaha líbit se VROemu proto, že sám sebe posadí na trůn a soudí...

Sazeči - ty jsi začal brát symboly asi až v době, kdy jsi pochyboval o VRO, takže to jsi byl jiný případ, než jaký jsem popisoval.

Bulhar napsal:Sazeči - ty jsi začal brát symboly asi až v době, kdy jsi pochyboval o VRO, takže to jsi byl jiný případ, než jaký jsem popisoval.

Přesněji, jsem VRO zpočátku nezapochyboval jako celek, jen jsem byl v rozpacích, až když mne Pán vzal, ostatní mi bylo šumafuk. Učení VRO jsem mohl poté neposlouchat, jakoby mne Duch nad VROem vznášel a učení VRO pomalu začalo zmizet, jelikož Pán mne osvobodil od falešného učení, od prokletí...
Stejný popis v
Ezechielu 2:1„Synu člověčí,“ řekl mi, „postav se na nohy. Chci s tebou mluvit.“ 2Když ke mně promluvil, vstoupil do mě Duch a postavil mě na nohy. Tehdy jsem slyšel, jak ke mně promlouvá.
3„Synu člověčí,“ řekl mi, „posílám tě k Izraelcům, k těm vzpurným pohanům, kteří se bouří proti mně. Stejně jako jejich otcové i oni mě až do dneška stále jen zrazovali. 4Synové, k nimž tě posílám, jsou paličatí a zatvrzelí. Proto jim řekni: ‚Tak praví Panovník Hospodin.‘ 5Ať už poslechnou nebo ne – vždyť je to banda vzbouřenců – aspoň poznají, že měli mezi sebou proroka. 6Ty, synu člověčí, se jich však neboj. Neboj se ani jejich slov, i když jsi obklopen trním a bodláčím a žiješ mezi štíry.
Srovnání: Kristus je hlava církve. Církev jsme my, křestané jako údy těla a my se necháme vést hlavou čili Duchem. VRO nemá co s tím dělat. Ano nech se vést Duchem a uvidíš, že Bůh je moudrý.

Sazeči - proto jsem napsal, že tvůj případ byl jiný, jelikož při braní symbolů už jsi nevěřil ve VRO ani ve vyvolenost pouhých 144 000 lidí do nebe.

Bulhar napsal:Sazeči - proto jsem napsal, že tvůj případ byl jiný, jelikož při braní symbolů už jsi nevěřil ve VRO ani ve vyvolenost pouhých 144 000 lidí do nebe.

Tak to nebylo. Po památné slavnosti jsem starší požádal, abych přijal ten symbol tj., jsem ještě nevěděl co se mnou doopravdy je (proti VRO či ne), jen to že Duch mne vznášel. VRO jsem tehdy nepovažoval za falešného proroka, jen jsem se ho nebál a také jsem jim vydával svědectví, že Ježíš je Pán, před kterým jsem klekl a modlil se. Jelikož se zhrozili, nakonec ustoupili a podali mi ten symbol. V tu chvíli jsem si uvědomil, že přijetí není vhodné a rozmyslel jsem a řekl, že příští rok jak se ujištuji pravost pomázání Duchem a chodím do služby, přijmu symbol. Ve skutečnosti jsem zalhal, jelikož jsem viděl jejich popírání vzývání Pána.
Ty nebo jiní nidko nemůže říct, že každý jsme jiní, máme jiný případ. Jedno máme společné, a to ať se necháme vést Duchem svatým.

Sazeči - přesto si při vší úctě k tobě dovolím opět tvrdit, že to byla jiná situace,
jelikož ty už jsi pochyboval o VRO, což se projevilo například tím, že jsi se modlil k Ježíšovi.

sazeč napsal:Ty nebo jiní nidko nemůže říct, že každý jsme jiní, máme jiný případ. Jedno máme společné, a to ať se necháme vést Duchem svatým.

Bulhar napsal:Sazeči - přesto si při vší úctě k tobě dovolím opět tvrdit, že to byla jiná situace,
jelikož ty už jsi pochyboval o VRO, což se projevilo například tím, že jsi se modlil k Ježíšovi.

To je to, co jsem chtěl říct: každý případ a situace jsou jiné. Samozřejmě, že někdo může být poháněn pýchou. Ale soud je lepší nechat na Bohu, protože neznáme všechny okolnosti.

Slyšel jsem o případu jednoho cca padesátiletého róma, který začal studovat se svědky ve vězení. Měl dost těžký život - zneužívání (tuším, že dokonce páchané knězem). Už jako téměř neznalý zájemce naprosto neochvějně říkal, že má nebeskou naději, aniž by mu kdokoli cokoli podrobně vysvětlil. Dal mu to znát Boží Duch? To já nemůžu soudit. Po propuštění potom vždy přijímal symboly - on, bývalý vězeň, řadový bratr (na nějakém sjezdu se o něm vyprávěl zcela jiný příběh - jak zachránil život jednomu "bílému" muži, který omdlel na rušné ulici, a nikdo z kolemjdoucích si ho nevšímal...). Starší jeho sboru jej tak vytrvale pronásledovali s naléháním ať nebere symboly, že nemůže být "pomazaný" (otázka je, kde vzali tu drzost ti starší - soudit, co se mezi tím mužem a Bohem odehrálo, nebo neodehrálo), že to musel přijet řešit krajský dozorce - usměrnil "moudré" starší, ať bratra nechají na pokoji a nechají celou tu záležitost na Bohu, který si může povolat koho chce, a jemuž se bude onen bratr zodpovídat.

Něco podobného se odehrálo v jiném sboru s nějakou mladší sestrou. Dotírání starších vedlo k tomu, že přestala chodit na shromáždění - pouze jednou za čas (vyprávěl mi to jeden z tamějších starších, který s jejich postupem nesouhlasil).

Mě osobně daleko víc dráždí něčí lpění na nebiblických bludech - a to navzdory důkazům z Písma - nebo něčí povýšené chování, než to, že nějaký poměrně čerstvý, v očích druhých ne zrovna příkladný (a zase to zákonictví...) SJ bere symboly.

Jarku, já pamatuji, když jsem byl zájemce, tak jsem byl veden a také jsem to tak bral a věřil tomu, že být pomazaný a brát symboly může jen ten, kdo je hodně dlouho svědkem, má samé těžké zkoušky, a přesto zůstal ryzí a i mezi takovými
nejsou všichni hodni být pomazanými, protože těch 144 000 není tak velké číslo,
aby se tam všichni tito horlivci vešli. Proto každý JINÝ,kdo bere symboly, a přitom
věří ve VRO a ve vyvolenost 144 000 je mi dodnes podezřelý bud v tom smyslu, že je pyšný anebo JEN ,říká´, že věří ve VRO a ve vyvolenost 144 000.
Pokud však někdo bere symboly např. z důvodu, protože si myslí, že je mají brát všichni křestané nebo si myslí že 144 000 je obrazné číslo a tedy je ve skutečnosti větší, pak proti tomu nic nemám,at symboly bere třeba hned po křtu, avšak takový člověk už bud vůbec nevěří ve VRO anebo přinejmenším o VRO pochybuje.
I když se fakt tím zabývat nemusíme,at je bere kdokoliv, Bůh nejlépe každého jednotlivce posoudí a nauka, že symboly mají přijímat jen vyvolení, je fakt rozdělující. Navíc si myslím, že drtivá většina SJ, co symboly nepřijímá, má daleko náročnější život ve zkouškách pro Boha, než např. bratři v Brooklynu, kteří jsou těmi, co jim přijímat symboly zvláště náleží.

Bulhar napsal:Sazeči - ty jsi začal brát symboly asi až v době, kdy jsi pochyboval o VRO, takže to jsi byl jiný případ, než jaký jsem popisoval.

Jarku, ostatní mé příspěvky následující možná nebyly dobře pochopeny. Budiž. Reakce byla po tomto příspěvku výš od Bulhara. No a Bulhar se domníval, že přijetí symbolu smí jen ten kdo jako já zažil. Proto jsem mu nedobrým pochopením vysvětlil jako to, že každý nemůže vymlouvat pro danou situaci a daný případ zvlášť. Bůh takto nehledí, naopak dává tomu komu chce každému zvlášť, ale stejného Ducha sic jiný dar. Proto nezáleží, jestli dotyčný pocítí úplnou přítomnost Boží či neúplnou ve formě projevení lásky, moudrosti, rozlišení dobra ode zlého, poznání atd. Toto je dar Ducha svatého. No ten, kdo pociťuje tento dar, už nezáleží na tom co říká VRO či druzí, ale na Bohu a na sobě samém tak, že mu nebrání přijímat symboly. Proto to je ta jednota, o které jsem chtěl vysvětlit.
Doufám, že ste Jarku a Bulhare pochopili.

Bulhar píše:

Spíše z pocitu - já jsem jeden z těch vyvolených 144 000.

Bulhare, neptal jsem tě, jestli se počítáš za vyvoleného nebo jen ,,z pocitu"?

Ještě jsem vzpomněl, co řekl ap.Pavel, že už není rozdíl mezi Židem a Řekem, ale že všichni z národů mají jednoho Pána, kterého máme vzývat a citoval Joela...
Nuže, mne mrzí moje dramatika slov. Nešlo mně nějak i když jsem měl na mysli jako že máme stejnou naději, naději nebeskou všichni bez ohledu ras, národů, jazyků (i nesl.). Proto jsem reagoval jak jsem reagoval. Díky za pochopení.
Ve svém sboru to nemám lehké, ale věřím, že Bůh s námi je a řídí nás pro spoelčné budování církve, Kristova těla, tak také zde na diskusi.

Sazeči - já už bych to nerozebíral, nezlob se.

sazeč napsal:
Nuže, mne mrzí moje dramatika slov.

Romane, na to že jsi neslyšící, je Tvoje gramatika výborná.

Moc si vážím Tvého úsilí sdělovat druhým evangelium.

Bulhar napsal:nauka, že symboly mají přijímat jen vyvolení, je fakt rozdělující.