Naša duša nie je nesmrteľná.

witness napsal:

Tonda Vlas napsal:

witness napsal:
Nebo myslíme židovsky a proto se nemůžeme zbavit nevykořenitelného přesvědčení o židovské vyvolenosti, i kdyby nám Boží hlas z nebe říkal, že
už vyvolení nejsme.

V tomto se neshodnem, s ohledem jak jsem vyrozuměl u apoštola Pavla, Jahve svá zaslíbení vyvolenému národu nikdy nezrušil.

Záleží na tom, jak rozumíme slovům ,,zrušit´´ nebo ,,nezrušit´´ a co
konkrétního si pod nimi představujeme.
Zkusme to ale jinak.
Potvrzuje snad někde Bible, že zaslíbení daná Židům a jejich vyvolenost
byla a je stále v platnosti i po vzkříšení Mesiáše a vylití svatého ducha o Letnicích???
Myslím tím výslovné, jednoznačné a nenapadnutelné potvrzení, nikoliv
jen překroucené výkladu těch NZ textů, které se o Židech a jejich zvyklostech zmiňují, přičemž ani tyto texty, ani jejich kontext o přetrvávající
vyvolenosti Židů vůbec nehovoří.
Mimoto je snad Bůh stranický? Vyvolenost Židů do Krista měla jistě svůj význam, protože Zákon byl vychovatelem ke Kristu, ale dnes? Proč?
Nechává snad Bůh stále vyvolenost pro Židy, i když je zde již oběť Mesiáše, která všem lidem bez ohledu na národnost umožňuje přiblížit se k Bohu?
Jistě ne.

Ono totiž záleží na tom, co si kdo pod tím vyvolení představuje. Dle mě to neznamená zvláštní privilegia. Křesťané ze Židů to měli čím dál tím těžší, křestanů z pohanů přibývalo, postupem času se z většiny stali menšinou a byli čím dál tím více a více v církvi ostrakizováni až byli na Nicejském koncilu vyloučeni zcela. Jak dosvědčil Jeroným, který se z jejich zbytky ještě potkal, byli v nezáviděnihodné situaci, nejdřív je pro Krista odvrhl vlastní národ, později také už je totálně nechápající církev, kde zůstali marginální složkou až s nimi církev nechtěla mít nic společného. Mě nejde o vyvolení, to jako takové už nemá duchovní význam, ale o zaslíbení, které neustále platí, i když většina Židů žije v zatvrzelosti. Je typické, že SJ odmítají vidět jasná slova Písma, pokud to odporuje jejich doktrínám a musejí je šroubovaně vysvětlovat i když je to na první pohled jasné jak facka. Uvedl jsem tu tři kapitoly listu Římanům, které je dobré si pročíst, ocituju tu pár veršů poslední nich. Řím 11, 25-32: Nechci vás totiž bratři zůstavit v nevědomosti o tom tajemství, abyste si nelibovali ve své moudrosti: část Izraele se zatvrdila až do doby, kdy vejde plný počet pohanů, 26) a tak bude spasen celý Izrael, jak je psáno: Ze Siónu přijde Osvoboditel, odstraní z Jákobova středu bezbožnosti. 27) A toto bude má smlouva s nimi, až odejmu jejich hříchy. 28) Vzhledem k Evangeliu jsou zajisté nepřáteli, kvůli vám, vzhledem k Vyvolení, jsou milovaní kvůli svým otcům.29) NEBOŤ DARY A POVOLÁNÍ BOŽÍ JSOU NEODVOLATELNÉ.30)Stejně tak jako jste totiž vy dříve byli neposlušní vůči Bohu a v nynější době se vám kvůli jejich neposlušnosti dostalo milosrdenství, 31) i oni v nynější době neposlechli kvůli milosrdenství prokázanému vám, aby se i jim v nynější době dostalo milosrdenství. 32) Neboť Bůh uzavřel všechny lidi do neposlušnosti, aby všem prokázal milosrdenství.

Tonda Vlas napsal: myšlenka je dobrá, ale zdá se mi to málo, pouhé respektování nestačí. Je totiž propastný rozdíl mezi Saulem a Davidem a mezi křestany a Židy (píšu schválně velké Ž, abych je odlišil od židů- vyznavačů judaismu).

Jeden rozumný SJ mi říkal: "Miluj lidi-i své nepřátele, ale odsuzuj jejich špatné vlastnosti. Kdybys totiž odsuzoval lidi úplně celé i s lidskou podstatou-budeš hřešit. Odsuzovat špatné vlastnosti však musíš, abys zase nehřešil přílišnou tolerancí ke zlu".

Židy uznávám jako "starší bratry" ale odsuzuji jejich nepěkné vlastnosti-což se mi zdá správné-kupříkladu zastat se Krista atd. Tedy respekt, ale nic víc. Nerozumím tomu co píšeš: "pouhé respektování nestačí"-co máš na mysli? I když připustím jejich neustále platící zaslíbení-pořad netuším co víc bych měl dělat než respektovat je?

Xton napsal:Tonda Vlas napsal: myšlenka je dobrá, ale zdá se mi to málo, pouhé respektování nestačí. Je totiž propastný rozdíl mezi Saulem a Davidem a mezi křestany a Židy (píšu schválně velké Ž, abych je odlišil od židů- vyznavačů judaismu).

Jeden rozumný SJ mi říkal: "Miluj lidi-i své nepřátele, ale odsuzuj jejich špatné vlastnosti. Kdybys totiž odsuzoval lidi úplně celé i s lidskou podstatou-budeš hřešit. Odsuzovat špatné vlastnosti však musíš, abys zase nehřešil přílišnou tolerancí ke zlu".

Židy uznávám jako "starší bratry" ale odsuzuji jejich nepěkné vlastnosti-což se mi zdá správné-kupříkladu zastat se Krista atd. Tedy respekt, ale nic víc. Nerozumím tomu co píšeš: "pouhé respektování nestačí"-co máš na mysli? I když připustím jejich neustále platící zaslíbení-pořad netuším co víc bych měl dělat než respektovat je?

Použil jsem to slovo poněvadž mi úplně nesedí to přirovnání mezi Davidem a Saulem, ale jinak s tebou v jádru souhlasím. I když Boží zaslíbení platí, poněvadž je neodvolatelné, tak dle mě to nezakládá nárok na nějaká zvláštní privilegia, jak mimo crkevi v ní, tak to aby tvořili v církvi jakousi lepší skupinu, jak se mi nazdává z toho co sem četl o mesišských sborech je dle mě nepřípustné. Přímo to dle mě jak to chápu odporuje Gal3;28: není tu ani Žid, ani Řek, není tu ani otrok, ani svobodný člověk, není tu ani muž ani žena, neboť vy všichni jste jedno v Kristu Ježíši.

...(viz. Gal3;28) Tak jsme se nakonec domluvili-brát je nějak jako "starší členy domácnosti".?

Ale vrtá mi hlavou Gal: 3:29-"Nadto jestliže patříte Kristu, jste skutečně Abrahamovým semenem, dědici vzhledem k slibu". (Proč tam není spoludědici-s Židy podle slibu?) Ale na druhou stranu tam zase není-"jedinými dědici" vzhledem k slibu, takže na Židy to platí také-či neplatí? Nebo znamená v kontextu slovo: zaslíbení něco jiného než slovo slib?

Xton napsal:...(viz. Gal3;28) Tak jsme se nakonec domluvili-brát je nějak jako "starší členy domácnosti".?

Ale vrtá mi hlavou Gal: 3:29-"Nadto jestliže patříte Kristu, jste skutečně Abrahamovým semenem, dědici vzhledem k slibu". (Proč tam není spoludědici-s Židy podle slibu?) Ale na druhou stranu tam zase není-"jedinými dědici" vzhledem k slibu, takže na Židy to platí také-či neplatí? Nebo znamená v kontextu slovo: zaslíbení něco jiného než slovo slib?

Nevím, jaká slova jsou použita v řeckém textu, tak to nemohu řící s jistotou, prozatím se domnívám že ano, že je v tom rozdíl, je třeba se na to později důkladněji podívat, abych tu nevyplodil nějaký nesmysl.

Pro Yxoxse:

V příspěvku z Tue 25 Jan ŕ 13:03 jsem Ti napsal:

Kdyby duše do šeolu neodcházely, nedoufal by žalmista, že Bůh neponechá jeho "duši v šeolu" (Žalm 16:10). Proč od duše neustále odbíháš k duchu?

Ty jsi však odpověděl:

Asi proto, že bez ducha žádná duše není, viď? :-)) On také 9. verš hovoří o bezpečí těla, tedy oba verše nehovoří o duši jako takové (z tvého pohledu netělesné fluidum), ale jako o životě, žalmista hovoří ne o svém pohledu, ale jak jej vidí Bůh, jestliže Bůh není Bohem mrtvých, ale živých, o čem zřejmě byl žalmista obeznámen, tak nechápu, když pro Boha duše znamená život, že pisatel hovoří jak o tělu, že bude v bezpečí, tak i duše v jámě. Obé nemluví o ničem jiném než o životě.

Tvrzení, "že bez ducha žádná duše není", je naprostý nesmysl, ať už za duši považuješ cokoliv. Nicméně na Žalm 16:10 (podobných veršů je víc, např. Žalm 49:15) jsem Tě upozornil proto, abych Ti ukázal, že tento verš spojuje pojem ŠE’OL a NEFEŠ. A jestliže žalmista vyjádřil víru, že Bůh neponechá jeho "duši v šeolu" (NS), pak tím dává najevo, jak smýšlí o duši (NEFEŠ) a šeolu. Žalmista prostě věřil, že v šeolu jsou duše těch, kteří umírají. Toto biblické pojetí máš problém přijmout z důvodu, který jsi popsal těmito slovy:

… ale vůbec se na naši diskuzi nedívám z toho pohledu, že dojdeme nebo máme dojít k pravdě, toho nejsme schopni, že?

Je zřejmé, že nejsi učedník, který by důvěřoval Pánu, jenž řekl: "a poznáte pravdu a pravda vás osvobodí" (Jan 8:32).

Pro Tondu Vlase:

Na otázku: "V čem je podle Tebe židovský výklad Jákobova snu nepřijatelný?" jsi odpověděl (Tue 25 Jan ŕ 15:43):

Prostě mi to zavání jakýmsi mysticismem.

Můžeš mi, prosím Tě, vysvětlit, co si představuješ pod pojmem "mysticismus"?

Zdravím všechny.

Martine, ale jestli ti vadí, že když jde o duši se stále odvolávám na to, že bez ducha duše není, proto také jsem reagoval jak jsem reagoval, tak je mi líto, ale nemohu jinak protože Písmo nehovoří o duši bez ducha, že? Protože ve světle celé bible ne jen Žalmů, musíme brát žalmistova slova tak, že když komunikoval s Bohem tak věděl, že komunikuje s Bohem živých a ne mrtvých. On když mluvil o šeolu, tak logicky použil slovo duše protože tím ukázal víru v to, že by jej Bůh nezavrhl a nedíval se na něj jako na mrtvého, ale on věřil v to, že nesklamal a tudíž věří když bude v šeolu, že si na něj Bůh vzpomene a pošle ducha. Nemá důvod v takovém případě nepsat duše ani v místech, kde sám Kazatel popisuje, že již duše není protože to, co ji specifikuje, nemůže v šeolu dělat, protože tam duše není, je tam jen tělo bez ducha, a když máme tělo bez ducha tak nemáme duši, že? :-)) viz stvoření Genesis atd. atd.

yxoxs napsal:Zdravím všechny.

Martine, ale jestli ti vadí, že když jde o duši se stále odvolávám na to, že bez ducha duše není, proto také jsem reagoval jak jsem reagoval, tak je mi líto, ale nemohu jinak protože Písmo nehovoří o duši bez ducha, že? Protože ve světle celé bible ne jen Žalmů, musíme brát žalmistova slova tak, že když komunikoval s Bohem tak věděl, že komunikuje s Bohem živých a ne mrtvých. On když mluvil o šeolu, tak logicky použil slovo duše protože tím ukázal víru v to, že by jej Bůh nezavrhl a nedíval se na něj jako na mrtvého, ale on věřil v to, že nesklamal a tudíž věří když bude v šeolu, že si na něj Bůh vzpomene a pošle ducha. Nemá důvod v takovém případě nepsat duše ani v místech, kde sám Kazatel popisuje, že již duše není protože to, co ji specifikuje, nemůže v šeolu dělat, protože tam duše není, je tam jen tělo bez ducha, a když máme tělo bez ducha tak nemáme duši, že? :-)) viz stvoření Genesis atd. atd.

Nevidím v tom výkladu nic jiného než lpění na jakýchsi učení pocházejících z milleritského náboženského blouznění z poloviny předminulého století. V tomto bodě přijímám vysvětlení, co tu podává Martin, v jiných bodech však ne.
Martin mi ještě nenapsal, jak se celkově na tento problém dívá rabanitský judaismus. S tím mysticismem to byla spíše otázka vnitřního pocitu.

Zdravím všechny.

Nevím, možná blouzní samo Písmo, co? Já vím, že to neumíme, ale tím, že nedokážeme se oprastit plně od lidských vlivů, tak do té doby zřejmě neporozumíme Písmu tak, aby všichni byli spokojeni, ale jde o to aby se všichni sešli na tom stejném? není to problém lidí než Písma? Psímo je jedno, ale těch pohledů a vysvětlení, těch je, co???!!! :-)))

Yxoxsi, bohužel musím dát za pravdu Martinovi to, že nejsi jaksi učedník i když příliš fantazíruješ na pohled fajnově, leč k mrtvému bodu.
Duše je sice život, ovšem v Božích očích.
Proto když je duše v šeolu, je bez ducha a tudíž nemůže vykonávat ještě dle tebe neznamená, že není duše, protože není dle tebe život. Bacha, použij rozlišovací schopnost a hlavně pokoru, že duše může být bez ducha čili je duše mrtva jen do dne soudu a možná ke vzkříšení ovšem již s duchem, kterého Bůh poslal, aby duše se ožila. Ve dni soudu všechny duše ožijí s pomocí ducha, tj. životní princip. Jako Bůh vdechl svůj dech (svého Ducha) do chřípí a duše se ožila čili člověk se ožil a stává se živou duší, tak Ježíš vdechl apoštolům Ducha a oni se v duchu ožili čili díky němu duše je plná podpory od Boha neboli síly potřebné do doby vylítí Duchem svatým.
Možná se mýlím, a když tak díky tobě. Nezlob se, ale jinak myslím s tebou dobře.

Gen 6:3 Hospodin však řekl: „Můj duch se nebude člověkem věčně zaneprazdňovat. Vždyť je jen tělo. Ať je jeho dnů sto dvacet let.“ Z čehož vyplývá, že člověk je tělo oživené božím duchem. Tělo zaniká, duch se vrací k bohu. Tento duch je ta naše nesmrtelná duše. Ve východních náb. je totéž rovnice brahma = atman. Všichni hovoří o tomtéž, SJ to stále nechápou. Tělo je smrtelné, my v něm přebýváme a pak jej opouštíme, protože my skuteční jsme součástí boha.

Pro Oneironauta:

V hebrejském textu Gen 6:3 není napsáno, že člověk je "jen" tělo. To "jen" je vylepšení biblického textu, které učinili svědkové Jehovovi, aby lidé lépe přijímali jejich nebiblické názory. A Ty si to nebiblické učení ještě vylepšuješ pomocí východních náboženství. Nejen, že svědkové Jehovovi nechápou, ale ani Ty s takovou nic nepochopíš.

Pro Tondu Vlase, který napsal:

Martin mi ještě nenapsal, jak se celkově na tento problém dívá rabanitský judaismus. S tím mysticismem to byla spíše otázka vnitřního pocitu.

Podle rabanitského judaismu je duše člověka věčná a nezničitelná, přičemž onou duší je obvykle míněna NEŠAMA a pojmy NEFEŠ a RUACH jsou chápány jako synonyma (viz "Judaismus od A do Z" /Praha: Sefer, 1998/ str. 127, pojem "NEŠAMA"). Rozlišováním mezi jednotlivými pojmy se v rámci rabanitského judaismu obvykle zabývají až kabalisté. Takže taková je má odpověď na Tvou otázku.

Ty jsi mi však doposud neodpověděl na otázku, v čem je podle Tebe mnou uvedený židovský výklad Jákobova snu „nepřijatelný“. Napsal jsi sice, že Ti takový výklad „zavání jakýmsi mysticismem“ (Tue 25 Jan ŕ 15:43), a nyní přiznáváš, že je to „spíše otázka“ Tvého „vnitřního pocitu“, doposud jsi však nepředložil jediný racionální důvod pro onu nepřijatelnost a dokonce jsi ani nevysvětlil, co si pod pojmem „mysticismus“ vlastně představuješ.

Zdravím všechny.

Pozor, polemizuji nad názorem rabanitského judaismu, ne s Martinem, nebo Tondou.
Je li tedy v chápání rabanitského judaismu duše jako něco nezničitelného-věčného, jakým tedy trestem je pro člověka za hřích smrt, když duše je nezničitelná, tudíž nerozumím tomu, protože trest vnímám tak, že kvůli něčemu něco ztrácím. Hřeším-ztrácím život, ale dle rabanitského judaismu to vlastně není trest, protože jestli duše je nezničitelná-věčná a v podstatě když se shodneme na tom, že duše do jisté míry představuje i život, tak se ten život nemůže ztratin nebo skončit když je duše nezničitelná-věčná, že?
Takže Bůh si z nás střílí?

yxoxs napsal:Zdravím všechny.

Pozor, polemizuji nad názorem rabanitského judaismu, ne s Martinem, nebo Tondou.
Je li tedy v chápání rabanitského judaismu duše jako něco nezničitelného-věčného, jakým tedy trestem je pro člověka za hřích smrt, když duše je nezničitelná, tudíž nerozumím tomu, protože trest vnímám tak, že kvůli něčemu něco ztrácím. Hřeším-ztrácím život, ale dle rabanitského judaismu to vlastně není trest, protože jestli duše je nezničitelná-věčná a v podstatě když se shodneme na tom, že duše do jisté míry představuje i život, tak se ten život nemůže ztratin nebo skončit když je duše nezničitelná-věčná, že?
Takže Bůh si z nás střílí?

Teď je otázka, co se rozumí pojmem smrt. Biblicky jde o oddělení od Boha, opak života.
Co Ježíš myslel tím: AŤ MRTVÍ POCHOVÁVAJÍ SVÉ MRTVÉ?
Když čtu takové verše, vůbec přitom nemám v hlavě skutečnost fysické smrti.

Zkusím vysvětlit. Tělo bez ducha jest mrtvé, tak i duše bez ducha (byť s duchem ovšem mrtvým) mrtvá v Božích očích. Tony zde popsal jako oddělení od Boha to proto, že duch (živý, nově narozený) chybí, ten správný životní princip. Duše při smrti hmotného těla jakoby spí a nemůže nic činit a čeká do dne soudu.
Duše je tedy buď život díky duchu, nebo smrt pro nepřítomnost ducha jako spánek v šeolu a také ,smrt´ čili bez Boha (oddělení pro mrtvého ducha, neznovuzrozeného) nebo doslovná smrt (neexistence v gehenně jako druhá smrt).
Přesněji: duše je dar od Boha a díky duchu se duše ožije své vlastní já, osobnost, pocit, vůle, postoj, vnímání, srdce a na základě toho Bůh bude soudit, jakkoli duše Boha vnímá, děkuje Jemu, horlí pro spravedlnost a projevuje lásku atd. Tedy duše znamená víc než život pro poznání sebe sama a Boha a projevování se lásky a spravedlnosti, je jako vizita pro Boha, snad.
Zas jsi konsternován, yxoxsi?

Zdravím všechny.

Proč za každou cenu ve všem hledat "tajemství", "záhadu" apod.???

Co Ježíš myslel tím: AŤ MRTVÍ POCHOVÁVAJÍ SVÉ MRTVÉ?

Že lidé, kteří místo aby jej následovali tak jsou ač živí, mrtví. Nic víc nic míň v tom nehledejme nebo se z ničeho, co je v bibli jasně napsáno, nevymotáme díky poudačkám, které jsou zbytečné protože pro ně není žádné opodstatnění!

Pro Yxoxse, který napsal:

Je li tedy v chápání rabanitského judaismu duše jako něco nezničitelného-věčného, jakým tedy trestem je pro člověka za hřích smrt, když duše je nezničitelná, tudíž nerozumím tomu, protože trest vnímám tak, že kvůli něčemu něco ztrácím. Hřeším-ztrácím život, ale dle rabanitského judaismu to vlastně není trest, protože jestli duše je nezničitelná-věčná a v podstatě když se shodneme na tom, že duše do jisté míry představuje i život, tak se ten život nemůže ztratin nebo skončit když je duše nezničitelná-věčná, že?
Takže Bůh si z nás střílí?

Problém Tvých námitek spočívá v tom, že jsi vymyslel nebo odněkud převzal poudačku o tom, že duše je v podstatě totéž, co život, ačkoliv hebrejský text rozlišuje mezi pojmem "duše" (NEFEŠ) a "život" (CHAJA), a jednak jsi uvěřil poudačce o tom, že "smrt" je totéž, co "neexistence", ačkoliv Písmo smrt chápe spíše jako nečinnost, jak píše Sazeč, či oddělenost od Boha, jak píše Tonda Vlas. Takže není to tak, že si z nás střílí Bůh. Naopak je to člověk, kdo nebere vážně Boží slovo a místo toho věří "poudačkám", a tak si střílí z Boha.

Zdravím všechny.

Martine, právě proto, že se snažím brát Boží slovo správně, tak přijímám z BS info o duši tu, která je v Genesis a o smrti tu, která je jak ve SZ a v NZ.

Jestli se ti to nelíbí a dáváš víc za pravdu lidem než BS, OK, ale to je tak všechno, neníliš pravda? :-)

Martin Cibulka napsal:
Pro Yxoxse.....
...... a jednak jsi uvěřil poudačce o tom, že "smrt" je totéž, co "neexistence", ačkoliv Písmo smrt chápe spíše jako nečinnost

Martine, zamysli se spíše nad tím, kolik poudaček jsi převzal Ty sám
a považuješ je mylně za seriózní Boží výklad, hlavně ty židovské poudačky
o Zákonu apod.
Ale chápu, že v tom věření poudačkám nechceš být sám a zbytečně obviňuješ druhé z toho, čeho je právě a hlavně u Tebe nadbytek.

Pro Yxoxse, který napsal:

Martine, právě proto, že se snažím brát Boží slovo správně, tak přijímám z BS info o duši tu, která je v Genesis a o smrti tu, která je jak ve SZ a v NZ.

No, v Genesis čteme zřetelně, že při smrti Ráchel její NEFEŠ "vycházela" (35:18), a apoštol Pavel u mladíka, který spadl z okna, zjišťoval, zda "jeho duše (PSYCHÉ) je v něm" (Skutky 20:10). Kdybys opravdu přijímal "z BS info o duši … a o smrti", neodmítal bys ani zprávu z Genesis 35:18 ani tu ze Skutků 20:10. Proč si neustále něco nalháváš?

Pro Witnesse:

Kdy jsi naposledy svá obvinění podložil něčím z Písma?

Zdravím všechy.

Martine, ale já psal o nefeš v Genesis při stvoření Adama, další případy, které jsi uvedl ukazují na život, který je nefeš vlastní protože když není život není nefeš! :-))
Ale já se s tebou přít nechci, jen si vyměňujeme názory. Já ti za ten tvůj děkuji.

Pro Yxoxse:

Ano, Ty pořád vycházíš z té zprávy v Genesis při stvoření Adama, kde není výslovně řečeno, co je NEFEŠ. Proto se řídíš při výkladech ostatních míst Písma, kde je zmínka o NEFEŠ, svými představami, které se Ti vryly do paměti při studiu se svědky Jehovovými, místo, abys ty představy upravil podle toho, co opravdu v Písmu na těch místech o NEFEŠ čteš.

Martin Cibulka napsal:Pro Yxoxse:

Ano, Ty pořád vycházíš z té zprávy v Genesis při stvoření Adama, kde není výslovně řečeno, co je NEFEŠ. Proto se řídíš při výkladech ostatních míst Písma, kde je zmínka o NEFEŠ, svými představami, které se Ti vryly do paměti při studiu se svědky Jehovovými, místo, abys ty představy upravil podle toho, co opravdu v Písmu na těch místech o NEFEŠ čteš.

Výstižné, v jiných bodech ne, v tomto však naprostý souhlas.

Zdravím všechny.

Martine, v čem není v Genesis při stvořní Adama vysloveně řečeno, co je nefeš, mohl bys mi to více přiblížit? Samozřejmě pokud budeš chtít.

Právě tam je jasně popsáno kde se tu vzala živá bytost, tvor-nefeš. Vámi ostatní protiargumenty víc nesou tu nejasnost, o které píšeš v případě jasné zprávy jak byla stvořená živá lidská bytost-nefeš.